Informace o NZIS

Úloha Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) je definována v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) v § 70 odst. 1 (platnost zákona od 1. dubna 2012).

NZIS je jednotný celostátní informační systém, určený:

Správou NZIS byl na základě pověření MZ pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) v souladu se základním účelem a předmětem jeho činnosti vyplývajícím ze Statutu ÚZIS ČR. Rozsah pověření je vymezen § 72 odst. 1, písm. a) až d) a f) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

ÚZIS ČR je též součástí státní statistické služby a tuto činnost vykonává podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

ÚZIS ČR při nakládání s osobními údaji NZIS zajišťuje úkoly v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

Registry a Informační systémy NZIS

Národní zdravotní registry

Historie

Do roku 2002 byla individuální hlášení zařazena do Programu statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví, který je součástí Programu statistických zjišťování vyhlašovaného Českým statistickým úřadem.

V roce 2002 zřídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR Národní zdravotní registry na základě zmocnění v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění. U vyhlášených registrů byly uveřejněny informace o účelu a jejich zdůvodnění, o výkonných orgánech registru a jejich kompetenci a o Radě registru. V roce 2004 vstoupila v platnost novela tohoto zákona, která konkrétně uvedla třináct Národních zdravotních registrů a vymezila osobní a další údaje, které lze bez souhlasu subjektu údajů v registrech zpracovávat. V roce 2006 byl další novelou zákona rozšířen počet registrů o Národní registr asistované reprodukce.

Národní zdravotní registry vznikly převážně z iniciativy odborných lékařských společností, které stanovily odbornou náplň. O každý národní zdravotní registr se stará určená státní instituce, tzv. správce registru, který garantuje metodickou a obsahovou jednotu registru a jeho účel. Poradním orgánem správce registru je Rada registru složená z reprezentantů navržených příslušnou odbornou lékařskou společností, zástupců MZ, pracovníků správce a případného zpracovatele. Příslušná odborná lékařská společnost je odborným garantem registru. Řada registrů má již dlouholetou tradici např. onkologický registr vznikl již v roce 1976 a registr hospitalizovaných v roce 1960.

Současný stav

Od 1. dubna 2012 platí nový zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), který nahrazuje dosud platný zákon č. 20/1966 Sb. a z hlediska Národních zdravotních registrů kodifikuje stav, který už nyní existuje a upřesňuje podmínky jejich provozování. Oproti zákonu č. 20/1966 Sb., je v novém zákonu uvedeno deset Národních zdravotních registrů.

V zákonu č. 372/2011 Sb. byly některé registry zrušeny, některé sloučeny a jiné nově zavedeny. Nově zaváděné Národní zdravotní registry jsou Národní registr úrazů, Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve a Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství.

Přehled Národních zdravotních registrů:

Vymezení rozsahu informací předávaných poskytovateli zdravotních služeb do Národních zdravotních registrů bude přesně stanoveno v datovém standardu Ministerstva zdravotnictví a závazných metodických pokynech k Národnímu zdravotnickému informačnímu systému.

Základní informace o registrech

Účelem registrů je sledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, a to včetně důsledků ekonomických, a jejich dopady do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému, evidence a sledování pacientů, včetně zemřelých, s vybranými společensky závažnými nemocemi,sledování výskytu, vývoje, příčin a důsledků těchto nemocí a návaznosti další péče, a evidence a sledování pacientů s úrazy, a dále statistická a vědecká zpracování dat registrů zaměřená zejména na analýzy zdravotního stavu obyvatel a kvalitu a využívání zdravotní péče s cílem zlepšovat zdraví populace.

Význam zdravotních registrů mimo jiné také spočívá v jejich možnosti monitorovat současné trendy v kvalitě poskytování zdravotní péče v celé ČR v porovnání s ostatními evropskými státy. Informace z registrů slouží pro databáze zdravotnických ukazatelů Eurostatu, Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a pro další mezinárodní srovnání.

Záznamy v registrech neobsahují jméno, příjmení, adresu subjektu údajů (pacienta) a ani žádné detailní osobní charakteristiky.

Přístup k datům a jejich ochrana

Individuální údaje z registrů nejsou veřejně přístupné. Údaje z registrů jsou poskytovány pouze v agregované podobě (např. za územní celky, za druhy zdravotnických zařízení, za skupiny diagnóz, za jednotlivé diagnózy). Pouze pro vědecké a výzkumné účely lze poskytnout neagregované anonymizované osobní údaje. Vyjma případů, kdy data registru jsou přímo využívána při poskytování zdravotní péče není důležitá identifikace osoby jako takové, ale to, zda nahlášené případy v registrech patří ke stejné osobě nebo k různým osobám. Bez identifikátoru osoby nelze zdrojová data do registru kontrolovatelně pořizovat, odstraňovat duplicitní hlášení, doplňovat časově i prostorově, čistit registr o zemřelé osoby a mít tak přesnější statistiky.

Ochrana dat ve zdravotních registrech je na vysoké úrovni. Přístup k individuálním údajům mají pouze pověření pracovníci správce a zpracovatele registrů a poskytovatelé zdravotních služeb. Mezi oprávněné osoby obecně nepatří úředníci státní správy, ti mají přístup pouze k agregovaným údajům a v žádném případě nemají přístup k individuálním osobním údajům. Většinu oprávněných pracovníků představují zdravotničtí pracovníci, kteří vkládají data do příslušného registru a ti vidí pouze „svoje vkládaná data“. Počet dalších oprávněných pracovníků, kteří mají přístup ke všem datům určitého registru je striktně omezen na jednotlivce. Správce registru určuje přístupová práva oprávněných uživatelů, zabezpečuje provoz sítě pro sběr dat, zajišťuje informační technologie (HW, SW, komunikace), autentizaci, autorizaci a ochranu dat a jmenuje také správce databáze, tj. oprávněného pracovníka, který má přístup k datům registru a zodpovídá za jejich zpracování. Pouze správci databáze jsou přidělena jednoznačná a jedinečná přístupová práva k těmto datům a má plnou zodpovědnost za jejich ochranu.

Při zpracování osobních údajů v registrech, jejich ochraně a poskytování, správce registru a případně zpracovatel důsledně dodržuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Bezpečnost a ochrana údajů je stejné povahy jako v bankovním systému. Po uplynutí zákonem pevně stanovené lhůty dochází u jednotlivých registrů k anonymizaci údajů jednosměrným šifrovacím algoritmem.

Informace o registrech v zahraničí

Řada evropských zemí provozuje větší počet zdravotních registrů s identifikačním číslem osoby (PIN). Jde především o severské země, kde je dlouhodobá tradice i zkušenosti s vedením obdobných registrů jako v ČR a mnoha dalších. Existují materiály na úrovni EU, které doporučují použití PIN jako základní předpoklad potřebné funkčnosti a kvality dat ve zdravotních registrech a informačních systémech, pochopitelně s přijetím potřebných prvků ochrany dat a soukromí pacientů. Na úrovni EU je požadována mnohem větší harmonizace v této oblasti, aby výklad směrnice o ochraně osobních údajů byl jednotný.

Národní onkologický registr (NOR)

Národní zdravotní registry

Adresář

Adresář pracovišť Adresář pracovišť NOR

Závazné pokyny

application/pdf ikonaNárodní onkologický registr (verze 051-20120701) - Aktuální
application/pdf ikonaNárodní onkologický registr (verze 051-20060101/2)

Formuláře

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY A METODIKA

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdější pozdějších předpisů
  • NOR byl vyhlášen ve Věstníku MZ, částka 14, Ročník 2001
  • Výnos MZSV ČSR č. 3/1989 Věstníku MZSV ČSR (reg. ve Sbírce zákonů částka 19/1988) - Dispenzární péče o nemocné s přednádorovými stavy a novotvary a povinné hlášení novotvarů
  • Závazné pokyny NZIS - Pokyny k obsahu datové struktury
  • Datový standard MZ

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem Národního onkologického registru (dále jen NOR) je registrace onkologických onemocnění a periodické sledování jejich dalšího vývoje, tj. shromažďování dat, jejich verifikace, ukládání, ochrana a zpracování. NOR poskytuje souhrnné údaje pro statistické přehledy jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, dále pro epidemiologické studie a zdravotnický výzkum.

Údaje NOR slouží také k podpoře včasné diagnostiky a léčby novotvarů a přednádorových stavů, ke sledování trendů jejich výskytu, příčinných faktorů a společenských důsledků.

Souhrnná data jsou podkladem pro tvorbu, realizaci a vyhodnocování preventivních zdravotnických programů a pro odhady potřebných finančních nákladů na zabezpečení komplexní onkologické péče. Anonymní individuální data mohou být poskytnuta pro epidemiologické studie a zdravotnický výzkum jen v souladu s platnými zákony a se souhlasem Rady NOR.

NOR je členem IACR (Mezinárodní asociace onkologických registrů) v Lyonu, spolupracuje s Evropskou sítí onkologických registrů (ENCR) a udržuje kontakt s registry v zahraničí. NOR je nedílnou součástí komplexní onkologické péče.

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NOR

NOR je celoplošným populačním registrem, který navazuje na registr provozovaný v ÚZIS ČR od roku 1976.

Od 1. ledna 2006 nastaly v organizaci sběru dat do Národního onkologického registru (NOR) významné změny. Změnil se obsah datové struktury pro NOR, včetně podkladu pro sběr a pořizování dat, kterým je nově upravené hlášení „Incidence a léčba zhoubného novotvaru“. Současně došlo i k významné změně v definici subjektu, který hlášení novotvaru vyplňuje. Na vyplňování hlášení se nyní budou podílet dvě zdravotnická pracoviště:

  • zdravotnická pracoviště, která stanoví diagnózu (vyplní a předá do 1 měsíce od stanovení diagnózy)
  • zdravotnická pracoviště, zodpovědná za léčbu (vyplní a předá do 8 měsíců od stanovení diagnózy)

Toto rozdělení umožňuje získat rychlý operativní přehled o incidenci novotvarů v České republice a na druhé straně získat úplnější a přesnější přehled o léčbě těchto novotvarů.

NOR je provozován jako webová aplikace s centrální databází. Spádová pracoviště NOR vkládají data do registru prostřednictvím internetového připojení přes zabezpečený protokol https. Přístup do registru a přidělení uživatelské role schvaluje správce registru.

1. Údaje související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k jeho onemocnění a léčbě

  • rodné číslo
  • obec místa pobytu
  • příslušnost k EU
  • sociální postavení (zaměstnanec, samostatně pracující, nezaměstnaný, nepracující, bezdomovec, neznámo)
  • stav (žijící v rodině, osamoceně, neznámo)
  • zhoubný novotvar v rodinné anamnéze
  • rodinná anamnéza - počet novotvarů
  • kouření
  • hlavní životní zaměstnání - slovně
  • migrace - stát
  • v jaké souvislosti zjištěno (např. preventivní prohlídka, jiné vyšetření, screening, pitva)
  • datum 1. návštěvy lékaře
  • datum stanovení diagnózy

2. Údaje o sledovaném onemocnění

  • diagnóza (slovně), kód Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (MKN-10)
  • diagnóza stanovena na základě (klinicky zjevné, zobraz. vyšetřovací metody, operace, histologie, cytologie, labor. vyšetření vč. nádorových markerů, pitva, DCO (údaj o nádoru není ve zdravotnické dokumentaci, ale je uveden až na Listu o prohlídce mrtvého (dále LPM))
  • lateralita (vpravo, vlevo, oboustranně, odpadá, neznámo)
  • TNM klasifikace pro popis anatomického rozsahu nemoci: rozsah primárního nádoru (T), nepřítomnost či přítomnost a rozsah metastáz v regionálních mízních uzlinách (N) a nepřítomnost či přítomnost vzdálených metastáz (M)
  • pTNM klasifikace - pooperační histopatologická klasifikace je založena na nálezech získaných před léčbou doplněných nebo pozměněných dalšími nálezy, které byly získány při chirurgickém výkonu a vyšetřením patologickým
  • klinické stadium
  • onemocnění (lokalizované - pokročilé)
  • histologie (slovně)
  • histologie - kód topografie
  • histologie - kód morfologie
  • cytologie (slovně)
  • cytologie - kód topografie
  • cytologie - kód morfologie

3. Údaje o způsobu léčby onemocnění

  • navržený léčebný postup (slovně)
  • zhoubný novotvar neléčen (uvést důvod proč)
  • operace, operační výkon (slovně)
  • druh operace
  • datum operace
  • odstranění nádoru (úplné, zbytkový nádor, nádor ponechán)
  • endoskopická operace
  • radioterapie (slovně)
  • druh záření
  • typ léčby
  • forma léčby
  • datum zahájení radioterapie
  • chemoterapie (slovně)
  • forma léčby
  • typ léčby
  • datum zahájení chemoterapie
  • hormonální léčba (slovně)
  • druh léčby
  • datum zahájení hormonální léčby
  • jiná léčba (slovně)
  • druh léčby
  • datum zahájení jiné léčby
  • počet novotvarů u téhož nemocného
  • předchozí novotvary
  • onemocnění se pokládá za pozdě rozpoznané
  • hodnocení postupu
  • závěr (léčba ukončena, přerušena, pokračuje, symptomatická, bez léčby, neznámo)

4. Údaje o úmrtí pacienta

  • datum úmrtí pacienta
  • diagnóza nemoci, která přímo vedla ke smrti (bezprostřední příčina smrti), diagnóza uvedená na LPM
  • diagnóza základní, hlavní nemoci (prvotní příčina smrti), diagnóza uvedená na LPM
  • diagnóza jiné závažné průvodní nemoci uvedená na LPM
  • pitva

5. Informace o dalším sledování pacienta

  • identifikační údaje o pacientovi, včetně čísla zhoubného novotvaru, data stanovení diagnózy, kódu diagnózy Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (MKN-10), topografie, morfologie, TNM, pTNM
  • datum posledního kontaktu
  • stav pacienta (žije, zemřel)
  • léčba od posledního hlášení
  • druh léčby
  • datum úmrtí
  • diagnóza nemoci, která přímo vedla ke smrti (bezprostřední příčina smrti), diagnóza uvedená v LPM
  • diagnóza základní, hlavní nemoci (prvotní příčina smrti), diagnóza uvedená na LPM
  • diagnóza jiné závažné průvodní nemoci uvedená na LPM
  • změny
  • hlášení je provedeno po letech

6. Informace o zdravotnických zařízeních podílejících se na léčbě

Identifikační údaje:

  • registrujícího praktického lékaře
  • zdravotnického zařízení, které provedlo operační výkon
  • zdravotnického zařízení, které zahájilo radioterapii
  • zdravotnického zařízení, které zahájilo chemoterapii
  • zdravotnického zařízení, které zahájilo hormonální léčbu
  • zdravotnického zařízení, které zahájilo jinou léčbu
  • zdravotnického zařízení, které bude poskytovat dispenzární péči

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Všechna onemocnění ze skupiny diagnóz:

  • zhoubné novotvary (C00 - C97),
  • novotvary in situ (D00 - D09),
  • novotvary nejistého nebo neznámého chování (D37 - D48) a
  • některé nemoci postihující lymforetikulární tkáň a retikulohistiocytární systém (D76.0)

zjištěná u osob, bez ohledu na pohlaví a věk, se státním občanstvím ČR a u cizinců s povolením trvalého pobytu; zjištěná klinicky (i případy histologicky nebo cytologicky neověřené) nebo zjištěná při úmrtí.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Všechna zdravotnická zařízení, ve kterých bylo nádorové onemocnění diagnostikováno, léčeno (tiskopis „ Incidence a léčba zhoubného novotvaru) a dispenzarizováno (tiskopis „Kontrolní hlášení novotvaru“).

 

Související odkazy: 
KSRZIS - Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy
Ministerstvo zdravotnictví ČR

Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP)

Národní zdravotní registry

 Vstup do Registru
 

Závazné pokyny

application/pdf ikonaNárodní registr hospitalizovaných (verze 002-20120701) - Aktuální
application/pdf ikonaNárodní registr hospitalizovaných (verze 002-20091001)
application/pdf ikonaNárodní registr hospitalizovaných (verze 002-20070101/2)
application/pdf ikonaNárodní registr hospitalizovaných (verze 002-20070101)

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY A METODIKA

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  • NRHOSP byl vyhlášen ve Věstníku MZ, částka 14, Ročník 2001
  • Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů- desátá revize - zkráceně označovaná jako MKN-10.
  • Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG (International Refined Diagnosis Related Groups - Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze), s účinností od 1. 1. 2006 (Sdělení ČSÚ č. 323/2010 Sb., o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG), každý rok je IR-DRG aktualizováno a ČSÚ vydává nově aktualizované Sdělení)
  • Závazné pokyny NZIS - Pokyny k obsahu datové struktury - Národní registr hospitalizovaných
  • Datový standard MZ

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je získání zdroje informací o zdravotním stavu populace. Národní registr hospitalizovaných současně poskytuje podklady pro kvalitativní a kvantitativní hodnocení činnosti jednotlivých lůžkových zařízení a jejich oddělení.

Data z NRHOSP jsou důležitým nástrojem pro řízení zdravotnictví a stanovení koncepce a realizace zdravotní politiky státu, potřebné k definování optimální sítě lůžkových zdravotnických zařízení. Výsledné informace z NRHOSP se předávají do databáze Světové zdravotnické organizace (WHO) a dalším mezinárodním organizacím podle smluvních závazků.

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRHOSP

NRHOSP je celoplošným populačním registrem, který navazuje na Informační systém Hospitalizace provozovaný v ÚZIS ČR od roku 1960. V NRHOSP jsou evidovány osoby, které byly hospitalizované na lůžkových odděleních a jejichž hospitalizace byla ve sledovaném období ukončena. Sběr za všechna oddělení lůžkových zařízení proběhl poprvé v roce 1981 a následně v roce 1986. Data jsou každoročně zpracovávána od roku 1992 a od roku 1994 nahradila v evidenci základních hospitalizačních diagnóz devátou revizi Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10. Do roku 1997 byla sbírána data za lůžková zařízení bez zdravotnických zařízení ostatních centrálních orgánů (dopravy, obrany a spravedlnosti), která do té doby data neposkytovala.

1. Údaje o lůžkovém zdravotnickém zařízení (zpravodajské jednotce)

  • IČO/PČZ zařízení
  • kraj, okres sídla zařízení
  • druh zařízení
  • oddělení, pořadové číslo oddělení
  • pracoviště

2. Údaje o pacientovi

  • rodné číslo (z něhož se odvozuje pohlaví a věk)
  • zdravotní pojišťovna
  • rodinný stav
  • zaměstnání
  • obec místa trvalého pobytu
  • příslušnost k EU

3. Údaje týkající se přijetí a pobytu pacienta v zařízení ústavní péče

  • přijetí doporučil
  • datum přijetí (den, měsíc, rok)
  • čas přijetí (hod., min.)
  • důvod přijetí
  • přijetí
  • začátek příznaků - datum (den, měsíc, rok) - platnost pro přijetí neodkladné
  • začátek příznaků - čas (hod., min.) - platnost pro přijetí neodkladné
  • základní diagnóza - diagnóza základního onemocnění, které je příčinou hospitalizace podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (MKN-10)
  • pro základní diagnózu hospitalizován poprvé v životě
  • vnější příčina úrazu, diagnóza (MKN-10)
  • další diagnózy (MKN-10)
  • datum operace (den, měsíc, rok)
  • čas operace (hod., min.)
  • hlavní operační diagnóza, diagnóza onemocnění, které je hlavní příčinou provedení operace podle MKN-10
  • seznam dalších provedených výkonů (výkonová větě)
  • nemocniční nákaza - platnost pro operované pacienty
  • druh operace
  • reoperace (opakovaná operace pacienta v souvislosti s hlavní operační diagnózou)
  • pooperační komplikace
  • počet dnů na Jednotce intenzivní péče (JIP)
  • hlavní operační výkon (podle Seznamu zdravotních výkonů)
  • skupina DRG (klasifikace pacienta podle diagnostické skupiny DRG (diagnosis related group))
  • počet dnů přerušení hospitalizace
  • datum propuštění (úmrtí)
  • hodina, min. propuštění (úmrtí)
  • kategorie pacienta (počty dnů v určitém stavu)
  • základní příčina smrti (Ic) - vyplní se diagnóza (MKN-10) prvotní příčiny smrti převzatá z Listu o prohlídce mrtvého
  • bezprostřední příčina smrti (Ia) - vyplní se diagnóza (MKN-10) bezprostřední příčiny smrti převzatá z Listu o prohlídce mrtvého
  • ukončení hospitalizace
  • náhrady
  • potřeba další péče po propuštění

Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG

S účinností od 1. ledna 2006 byla na základě sdělení ČSÚ č. 427/2005 Sb zavedena ve spolupráci s MZ Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG, která umožňuje klasifikovat pacienty v akutní lůžkové péči dle jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich pobyt v lůžkovém zařízení. Pro klasifikaci IR-DRG na rok 2011 (aktualizace IR-DRG byla vyhlášena Sdělením ČSÚ č. 323/2010 Sb. s účinností od 1. ledna) se používá definiční manuál , verze 008.2011, program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace tzv. grouper, verze 008.2011 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 008.2011. ČSÚ každý rok vydává nově aktualizované Sdělení týkající se IR-DRG. Podklady jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví a dále na webových stránkách Národního referenčního centra.

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

  • Statistickou jednotkou je ukončený pobyt hospitalizovaného na oddělení.
  • Povinným hlášením se stává každá ukončená hospitalizace pacienta (tuzemce i cizince) na jednom lůžkovém oddělení poskytovatele lůžkové péče bez ohledu na způsob přijetí a ukončení (propuštění, překlad, úmrtí).
  • Do NRHOSP se hlásí i případy jednodenní péče (jednodenní chirurgie). Jednodenní péče je zdravotní péčí, při jejímž poskytnutí se vyžaduje pobyt pacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin, a to s ohledem na charakter a délku poskytovaných zdravotních výkonů. Při poskytování jednodenní péče musí být zajištěna nepřetržitá dostupnost akutní lůžkové péče intenzivní (§ 8, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách).

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Každé zdravotnické zařízení ústavní péče s výjimkou lázeňských léčeben a ozdravoven, ve kterém došlo k ukončení poskytování ústavní péče pacientovi.

 

Národní registr reprodukčního zdraví (NRRZ)

Národní zdravotní registry

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Jde o sloučení stávajícího Národního registru rodiček, Národního registru novorozenců,  Národního registru vrozených vad, Národního registru potratů a Národního registru asistované reprodukce do jednoho systému, který přinese zjednodušení administrativní náročnosti a zvýší přidanou hodnotu informací ve sjednoceném registru. Toto spojení umožní lepší koordinaci,  provázanost a hodnocení kvality poskytované péče v oblasti reprodukčního zdraví.

ZŘÍZENÍ NÁRODNÍ REGISTRU REPRODUKČNÍHO ZDRAVÍ

Dle § 127 odst. 6 zákona č. 372/2011 Sb. údaje vedené podle právních předpisů ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Národním registru rodiček, Národním registru novorozenců, Národním registru vrozených vývojových vad, Národním registru potratů a Národním registru asistované reprodukce vedené Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o péči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke dni zřízení Národního registru reprodukčního zdraví do tohoto registru.

Národní registr asistované reprodukce (NRAR)

Národní zdravotní registry

Závazné pokyny

application/pdf ikonaNárodní registr asistované reprodukce (verze 062-20101001) - Aktuální
application/pdf ikonaNárodní registr asistované reprodukce (verze 062-20070701)

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů
  • Závazné pokyny NZIS - Pokyny k obsahu datové struktury

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem registru je evidence všech žen, u kterých byla zahájena ovariální stimulace nebo bylo zahájeno monitorování za účelem léčby sterility (sterility vlastní nebo sterility jiné ženy v případě darování oocytů) metodou mimotělního oplodnění (IVF) nebo příbuznými technikami. Sledování IVF cyklů zajišťuje nezbytné informace o způsobu, průběhu, výsledcích a případných komplikacích pro potřeby odborných zdravotnických pracovníků, Ministerstva zdravotnictví ČR, zdravotních pojišťoven i pro mezinárodní vykazování údajů. Získané informace umožňují hodnocení léčebných postupů a jsou využívány pro řízení a zkvalitňování péče o neplodné páry a pro realizaci státní politiky v oblasti asistované reprodukce a léčby sterility. Národní registr asistované reprodukce (NRAR) je celoplošným populačním registrem.

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRAR

Od roku 2007 je NRAR provozován jako webová aplikace s centrální databází. Centra asistované reprodukce vkládají data do registru prostřednictvím internetového připojení přes zabezpečený protokol https.

Přístup do registru a přidělení uživatelské role schvaluje správce registru.

Identifikace cyklu

  • číslo záznamu
  • centrum asistované reprodukce
  • kontrolní koncovka cyklu

Identifikace ženy

  • rodné číslo
  • datum narození
  • příslušnost k EU

Výchozí zdravotní údaje

  • žena byla již těhotná
  • identifikace ženy hlavní
  • identifikace ženy vedlejší
  • identifikace muže
  • dosavadní snaha (či možnost) o otěhotnění s tímto partnerem

Průběh cyklu

  • datum zahájení cyklu
  • zamýšlený cíl cyklu
  • zamýšlený počet embryí pro ET
  • stimulace ovarií/endometria KET
  • metoda získání spermií

Odběr oocytů z ovarií

  • datum odběru
  • počet nalezených oocytů
  • počet zmrazených oocytů
  • oocyty pocházející od dárkyně
  • embrya pocházející od dárkyně
  • oocyty či embrya vlastní z dřívějších cyklů (KRYO)
  • oocyty či embrya pocházející z dalšího vlastního cyklu

Oplození a vývoj

  • oplozování metodou IVF (uvést počet oocytů)
  • oplozování metodou ICSI (uvést počet oocytů)
  • počet zygot celkem
  • z toho s polyploidií
  • počet zmrazených zygot/embryí
  • datum embryotransferu

Komplikace

  • hyperstimulační sy III. stupně
  • infekce
  • krvácení

PGD

  • preimplantační diagnostika – typ biopsie
  • preimplantační diagnostika – typ vyšetření

Shrnutí a uzavření cyklu

  • cyklus hradí
  • kódy výkonů ZP
  • skutečně v cyklu provedeno
  • datum ukončení cyklu

Výsledek cyklu

  • výsledek hCG testu za 10-20dní po embryotransferu
  • datum 1. ultrazvuku
  • počet plodových vajec
  • datum 2. ultrazvuku
  • počet plodových vajec
  • počet plodů s akcí srdeční
  • počet mimoděložně uhnízděných plodových vajec
  • byla dosažena klinická gravidita
  • arteficielní redukce vícečetného těhotenství – datum
  • arteficielní redukce vícečetného těhotenství – o kolik plodů

Výsledek gravidity

  • výsledek gravidity
  • datum ukončení gravidity
  • počet porozených plodů

Dodatečné údaje

  • počet darovaných embryí
  • ukončení skladování zygot/embryí – datum
  • ukončení skladování zygot/embryí – počet

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je léčba nebo sledování ženy s cílem o umělé oplodnění.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskou jednotkou je každé zdravotnické zařízení provádějící postupy a metody asistované reprodukce.

 

Národní registr novorozenců (NRNAR)

Národní zdravotní registry

Vstup do Registru
 

Formuláře

NRNAR - Vzor listinné podoby pro předávání informací 

application/pdf ikonaFormulář - Zpráva o Novorozenci

Závazné pokyny

application/pdf ikonaNárodní registr novorozenců (verze 003-20120701) - Aktuální
application/pdf ikonaNárodní registr novorozenců (verze 003-20091001)
application/pdf ikonaNárodní registr novorozenců (verze 003-20070101)

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY A METODIKA

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  • NRNAR byl vyhlášen ve Věstníku MZ, částka 14, Ročník 2001
  • Zaváděcí dopis MZ ČR č.j. LP/5-251-20.2.1991 ze dne 13.3.1991
  • Závazné pokyny NZIS - Pokyny k obsahu datové struktury - Národní registr novorozenců
  • Datový standard MZ

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je zajištění nezbytných informací z oblasti perinatální péče jak pro potřeby odborných zdravotnických pracovníků, Ministerstva zdravotnictví, tak pro mezinárodní vykazování údajů. Získané informace jsou důležitým zdrojem hodnocení zdravotního stavu novorozenců a využívají se pro řízení, hodnocení a zlepšování péče o novorozence.

Národní registr novorozenců (dále jen NRNAR) obsahuje základní údaje o okamžitém stavu novorozence po porodu, jeho další zdravotní stav, komplikace, léčbu.

Získané informace slouží pro databáze Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRNAR

NRNAR je celoplošným populačním registrem, který navazuje na Informační systém o novorozenci, provozovaný ÚZIS ČR od roku 1991.

V NRNAR jsou evidováni všichni novorozenci včetně mrtvě narozených.

1.  Údaje o novorozenci

  • zpráva číslo
  • číslo dítěte (chorobopisu)
  • identifikace zařízení: IČO/PČZ/oddělení
  • rodné číslo (novorozence, matky)
  • příslušnost k EU
  • četnost těhotenství
  • pořadí (X; vícečetné těhotenství A, B, C)
  • zdravotní pojišťovna
  • rok narození otce
  • obec bydliště matky
  • číslo obce bydliště matky
  • číslo obce s rozšířenou působností

2.  Údaje z porodního sálu

  • porod
  • způsob porodu
  • způsob porodu - vaginálně - použití kleští
  • poloha plodu
  • datum narození (rok, měsíc, den, hod. min.)
  • vitalita
  • pohlaví
  • porodní údaje - hmotnost (g)
  • porodní údaje - délka (cm)
  • porodní údaje - gestační stáří
  • léčba na sále
  • apgarové skóre (akce, dech, tonus, reflex, barva, celkem)

3.  Údaje z oddělení

  • datum a čas přijetí dítěte na oddělení (rok, měsíc, den, hod. min.)
  • léčba
  • léčba - umělá plicní ventilace (UPV) - počet dní UPV
  • léčba - operace - operační diagnóza (Dg. podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (MKN-10)
  • v prvních 12 hodinách života všech dětí do 1500 g - min. přebytek bází (BE)
  • v prvních 12 hodinách života všech dětí do 1500 g - maximum O2 v % 
  • v prvních 12 hodinách života všech dětí do 1500 g - minimum O2 v % 
  • vybrané nemoci a komplikace
  • kalmetizace
  • provedený screening
  • vrozená vada
  • diagnózy vrozené vady (Dg. podle MKN-10)

4.  Informace o propuštění dítěte

  • datum a hodina ukončení Zprávy o novorozenci (ZN) - rok, měsíc, den, hod., min.
  • hodnoty při propuštění - hmotnost (g)
  • hodnoty při propuštění - obvod hlavy (cm)
  • výživa
  • důvod ukončení ZN
  • důvod ukončení ZN - překlad - IČO, PČZ zařízení a oddělení
  • důvod ukončení ZN - úmrtí - příčina
  • další diagnózy (MKN-10) - při propuštění, překladu, úmrtí

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Informace o novorozenci a matce, průběhu porodu, porodní a poporodní terapii a stavu novorozence.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Novorozenecké úseky dětských a ženských oddělení a novorozenecká oddělení lůžkových zdravotnických zařízení (bez ohledu na zřizovatele) a dále lůžková zařízení, kde bylo dítě (nepřetržitě ode dne svého narození) hospitalizováno do 3 měsíců svého života.

Za správné a úplné vyplnění povinného hlášení „Zpráva o novorozenci“ zodpovídá přednosta novorozeneckého oddělení nebo dětského a ženského oddělení.

V případě porodu mimo zdravotnické zařízení (porod doma, v dopravním prostředku, ve veřejných prostorách apod.) má oznamovací povinnost zdravotnický pracovník, který byl při porodu nebo provedl první poporodní ošetření rodičky a první poporodní ošetření novorozence.

 

Národní registr potratů (NRPOT)

Národní zdravotní registry

Formuláře

NRPOT - Vzor listiné podoby pro předávání údajů 

application/pdf ikonaFormulář - Hlášení potratu a mimoděložního těhotenství

Závazné pokyny

application/pdf ikonaNárodní registr potratů (verze 005-20120701) - Aktuální
application/pdf ikonaNárodní registr potratů (verze 005-20091001)
application/pdf ikonaNárodní registr potratů (verze 005-20070101)

Publikační výstupy

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY A METODIKA

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství
  • Vyhláška MZ ČSR č. 75/1986 Sb., kterou se provádí zákon ČNR č.66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství
  • Vyhláška MZ ČSR č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  • Závazné pokyny NZIS - Pokyny k obsahu datové struktury
  • Datový standard MZ

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je zajištění údajů pro posouzení kvality péče o reprodukční zdraví. Sběr údajů týkajících se potratů v České republice se stal dlouholetou tradicí a nezbytnou součástí demografických a perinatologických informací o české populaci. Anonymizované údaje jsou v měsíční periodicitě předávány Českému statistickému úřadu pro potřeby demografické statistiky.

Analýza dat poskytuje řadu mezinárodně uznávaných kritérií kvality péče a kvality zdraví a poskytuje nezbytný komplement k ostatním perinatologickým údajům, bez kterého není možné komplexně posoudit kvalitu péče o reprodukční zdraví.

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRPOT

Národní registr potratů je celoplošným populačním registrem, který navazuje na Informační systém Potraty, který byl provozovaný v ÚZIS ČR od roku 1960. V souboru jsou zahrnuty všechny druhy potratů, a to samovolné, miniinterrupce, umělá přerušení těhotenství (do 12 týdnů těhotenství) a ostatní potraty vč. případů mimoděložního těhotenství, provedené na gynekologických odděleních ve zdravotnických zařízeních ČR.

1. Údaje o pacientce

  • identifikace zařízení: IČO/PČZ kde byl výkon proveden
  • identifikace zařízení: IČO/PČZ které výkon provedlo
  • rodné číslo
  • obec místa bydliště
  • číslo obce bydliště
  • číslo obce s rozšířenou působností
  • zaměstnání
  • rodinný stav
  • příslušnost k EU
  • vzdělání
  • počet porodů
  • počet živě narozených dětí
  • počet dosavadních umělých přerušení těhotenství (dále jen „UPT“)
  • počet dosavadních samovolných potratů
  • Údaje o potratu
  • druh potratu
  • UPT ze zdravotních důvodů
  • diagnóza zdravotních důvodů UPT (Dg. podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (MKN-10))
  • datum provedení potratu (den, měsíc, rok)
  • stáří plodu v týdnech
  • u plodu ve stáří 17 a více týdnů hmotnost v gramech
  • u plodu ve stáří 17 a více týdnů délka v cm
  • antikoncepce
  • poplatek za UPT

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je ukončení těhotenství (včetně mimoděložního).

Povinnému hlášení podléhají tyto druhy potratů:

  • samovolný
  • miniinterrupce
  • jiné legální UPT
  • ostatní potraty
  • případy ukončení mimoděložního těhotenství

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Gynekologická oddělení lůžkových zdravotnických zařízení bez ohledu na zřizovatele.

Při hlášení umělého přerušení těhotenství uvede praktický ženský lékař, vyjma údajů spojených s vlastní realizací potratu, všechny požadované údaje. Ostatní doplní lékař nemocničního oddělení (popř. porodnice nebo jiného specializovaného lůžkového zařízení).

V případě, že umělé přerušení provádí praktický ženský lékař (v lůžkovém zařízení) uvede všechny požadované údaje sám.

Při hlášení samovolných potratů, ostatních potratů a prokázaného mimoděložního těhotenství hlásí požadované údaje lékař lůžkového zařízení, kde byla žena ošetřována.

Došlo-li k potratu mimo lůžkové zařízení, podá hlášení lékař, který byl potratu přítomen nebo ženu dodatečně ošetřil.

 

Národní registr rodiček (NRROD)

Národní zdravotní registry

Vstup do Registru
 

Formuláře

NRROD - Vzor listinné podoby pro podávání informací 

application/pdf ikonaFormulář - Zpráva o rodičce

Závazné pokyny

application/pdf ikonaNárodní registr rodiček (verze 007-20120701) - Aktuální
application/pdf ikonaNárodní registr rodiček (verze 007-20091001)
application/pdf ikonaNárodní registr rodiček (verze 007-20090101)
application/pdf ikonaNárodní registr rodiček (verze 007-20070101)

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY A METODIKA

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • NRROD byl vyhlášen ve Věstníku MZ, částka 14, Ročník 2001
  • Zaváděcí dopis MZ ČR č.j. LP/5-251-20.2.1991 ze dne 13.3.1991
  • Závazné pokyny NZIS - Pokyny k obsahu datové struktury - Národní registr rodiček
  • Datový standard MZ

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je zajištění základních údajů o reprodukční anamnéze ženy, o průběhu jejího těhotenství, porodu a o novorozenci. Sledování rodiček slouží k hodnocení zdravotního stavu rodičky z pohledu kvality péče. Získané informace jsou cenným zdrojem informací pro gynekologicko-porodnickou péči a jsou důležitým nástrojem pro zlepšování péče o těhotné a rodičky. Informace registru se využívají pro stanovení koncepce a realizace státní zdravotní politiky v oblasti gynekologicko-porodnické péče a zároveň se využívají pro databáze Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zároveň se poskytují dalším mezinárodním organizacím podle smluvních závazků.

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRROD

Národní registr rodiček je celoplošným populačním registrem, který navazuje na Informační systém o rodičce provozovaný v ÚZIS ČR od roku 1991. V NRROD jsou evidovány všechny rodičky podléhající hlásící povinnosti.

1. Údaje o rodičce

  • číslo porodopisu
  • identifikace zařízení: IČO/PČZ/oddělení
  • rodné číslo
  • zdravotní pojišťovna
  • obec bydliště
  • číslo obce bydliště
  • číslo obce s rozšířenou působností
  • příslušnost k EU
  • datum přijetí (rok, měsíc, den, hodina)
  • rodinný stav
  • vzdělání
  • předcházející těhotenství - porodů celkem
  • předcházející těhotenství - porodů - z toho předčasných
  • předcházející těhotenství - porodů - z toho císařským řezem (SC)
  • předcházející těhotenství - zemřelo - mrtvorozené
  • předcházející těhotenství - zemřelo - časná novorozenecká úmrtnost
  • předcházející těhotenství - zemřelo - pozdní novorozenecká úmrtnost
  • předcházející těhotenství - potratů - samovolné
  • předcházející těhotenství - potratů - umělá přerušení těhotenství
  • předcházející těhotenství - potratů - mimoděložní
2. Údaje o těhotenství
  • prenatální péče - začátek (týden), počet kontrol
  • počet všech ústavních péčí (hospitalizace) a celkem dokončených týdnů pobytů v zařízení ústavní péče
  • přírůstek hmotnosti (kg)
  • návykové látky (kouření, alkohol, drogy)
  • ultrazvukové vyšetření – první - týden, poslední - týden
  • ultrazvukové vyšetření - zjištění vrozené vady - týden
  • ultrazvukové vyšetření - vícečetné těhotenství - týden
  • diabetes
  • závažné komplikace těhotenství a porodu - diagnózy (Dg.) podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (MKN-10)
  • předpokládané datum porodu (rok, měsíc, den) podle uvedené metody určení termínu porodu
3. Údaje o porodu
  • datum porodu (rok, měsíc, den, hod.)
  • datum odtoku plodové vody (rok, měsíc, den, hod.)
  • četnost těhotenství
  • gestační stáří
  • indukce - indikace (diagnózou indukce podle MKN-10 uveden důvod pro vyvolání porodu)
  • stav plodu A, B, C (pořadí novorozenců při porodu vícečetného těhotenství)
  • příznaky rizika
  • kardiotokografické monitorování srdeční frekvence plodu a děložní činnosti (CTG)
  • indikace k SC (diagnóza indikace k SC 1, k SC 2 dle MKN-10)
  • anestézie
  • ukončení vaginálně A, B, C
  • ukončení per SC
  • ukončení per SC - z toho u polohy koncem pánevním (KP)
  • komplikace za porodu
  • léky za porodu
  • porod vedl
  • zhodnocení porodu
  • datum ukončení Zprávy o rodičce (ZR) - rok, měsíc, den, hod.
  • důvod ukončení ZR
  • komplikace v šestinedělí - Dg. MKN-10
4. Údaje o dítěti
  • pohlaví A, B, C
  • vitalita A, B, C
  • porodní hmotnost (g) A, B, C
  • apgarové skóre A, B, C (po 1., 5., 10. minutě)
  • pH (stanovení pH krve z pupečníku u novorozence A, B, C)
  • stav dítěte při propuštění matky A, B, C

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Informace o rodičce, těhotenství, porodu a dítěti získané při hospitalizaci rodičky v souvislosti s porodem nebo šestinedělím.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Gynekologicko-porodnická oddělení lůžkových zdravotnických zařízení (bez ohledu na zřizovatele), která provádí porod popřípadě provedou poporodní ošetření rodičky a novorozence a dále lůžková zdravotnická zařízení, kde byla žena po porodu hospitalizována (v termínu do posledního dne šestinedělí).

Za správné a úplné vyplnění povinného hlášení „Zpráva o rodičce“ zodpovídá přednosta porodnického oddělení.

V případě porodu mimo zdravotnické zařízení (porod doma, v dopravním prostředku, ve veřejných prostorách apod.) má oznamovací povinnost zdravotnický pracovník, který byl při porodu nebo provedl první poporodní ošetření rodičky a první poporodní ošetření novorozence.

 

Národní registr vrozených vad (NRVV)

Národní zdravotní registry

Formuláře

NRVV - Vzor listinné podoby pro předávání informací 

application/pdf ikonaFormulář - Vrozená vada plodu nebo dítěte

Závazné pokyny

application/pdf ikonaNárodní registr vrozených vad (verze 009-20120701) - Aktuální
application/pdf ikonaNárodní registr vrozených vad (verze 009-20091001)
application/pdf ikonaNárodní registr vrozených vad (verze 009-20070101)

Publikační výstupy

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY A METODIKA

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  • NRVV byl vyhlášen ve Věstníku MZ, částka 14, Ročník 2001
  • Závazné pokyny NZIS - Pokyny k obsahu datové struktury - Národní registr vrozených vad
  • Datový standard MZ

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je registrace prenatálně a postnatálně diagnostikovaných vrozených vad v populaci, která je v současné době jedním ze základních faktorů potřebných pro hodnocení zdravotního stavu populace a je nedílnou součástí hodnocení prenatální, perinatální a postnatální péče.

Sledování výskytu vrozených vad slouží k vyhodnocování včasného záchytu vrozených vad. Získané informace se využívají k hodnocení zdravotního stavu a kvality nové populace.

Informace se využívají jako podklad k tvorbě koncepce státní zdravotní politiky v této oblasti. Využívají se při prezentaci sledovaných údajů v zahraničí. Informace slouží pro databáze Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRVV

Národní registr vrozených vad je celoplošným populačním registrem, který navazuje na Informační systém Vrozené vady, provozovaný v ÚZIS ČR od roku 1965. V NRVV jsou evidovány všechny vrozené vady zjištěné u dětí do 15ti let a vady plodu zjištěné v průběhu těhotenství a dále u mrtvě narozených dětí.

1. Údaje k plodu

  • identifikace zařízení: IČO/PČZ/oddělení
  • těhotenství
  • dokončený týden těhotenství při zjištění vrozené vady
  • zjištění vrozené vady (rok, měsíc, den)
  • ukončení těhotenství (rok, měsíc, den)

2. Údaje k dítěti

  • rodné číslo
  • příslušnost k EU
  • zdravotní pojišťovna
  • porodní hmotnost v g
  • porodní délka v cm
  • zjištění vrozené vady (rok, měsíc, den)
  • datum úmrtí (rok, měsíc, den)

3. Další společné údaje k plodu a dítěti

  • asistovaná reprodukce
  • důvod podrobného vyšetření
  • prenatální diagnostika
  • provedená prenatální diagnostika nad rámec biochem. a UZ screeningu - metoda
  • provedená prenatální diagnostika nad rámec biochem. a UZ screeningu - vyšetření
  • důvod neprovedení prenatální diagnostiky
  • výsledek těhotenství
  • pohlaví
  • vrozené vady - diagnóza (Dg. podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (MKN-10))
  • údaje o matce
  • rodné číslo
  • příslušnost k EU
  • obec bydliště matky
  • číslo obce bydliště matky
  • číslo obce s rozšířenou působností
  • rodinný stav
  • zaměstnání v I. trimestru
  • resort v I. trimestru
  • dokončený týden těhotenství - u plodu, - u dítěte
  • četnost těhotenství
  • vrozená vada v rodině - kdo postižen
  • vrozená vada v rodině - diagnóza vrozené vady u postiženého (MKN-10)
  • diabetes mell. v I. trim. - diagnóza (Dg. podle MKN-10)
  • infekční onemocnění v I. trim. - v týdnu těhotenství
  • infekční onemocnění v I. trim. - diagnóza (Dg. podle MKN-10)
  • jiné onemocnění v I. trim. - diagnóza (Dg. podle MKN-10)
  • léky v I. trim.
  • pořadí gravidity
  • pořadí parity
  • počet předcházejících samovolných potratů
  • počet předcházejících umělých přerušení těhotenství (UPT)
  • údaje o otci
  • rok narození
  • zaměstnání
  • resort

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Diagnostikovaná vrozená vada (dále jen VV)

  • u plodů, kdy se VV zjistila při prenatální diagnostice a u samovolných potratů nad 500 gramů
  • u dětí do dokončeného 15. roku života
  • u mrtvě narozených dětí

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Genetická, ženská, gynekologicko-porodnická, novorozenecká, dětská, kardiologická, ortopedická nebo jiná odborná oddělení zdravotnických zařízení (bez ohledu na zřizovatele), kde byla vrozená vada diagnostikována.

Vrozenou vadu hlásí každý odborný lékař, který vrozenou vadu u plodu nebo dítěte diagnostikuje, kdykoliv do dokončených patnácti let věku. VV hlásí ten lékař, který VV rozpozná a jmenovitě určí, nikoliv lékař, který má pouze podezření.

Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí (NRKOI)

Národní zdravotní registry

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Jde o sloučení stávajícího Národního registru kardiochirurgických operací (NKCHR) a Národního registru kardiovaskulárních intervencí (NRKI) do jednoho systému, který přinese zmenšení administrativní náročnosti a zvýší přidanou hodnotu informací ve sjednoceném registru. Databáze obou výchozích registrů zůstanou nadále samostatné, toto uspořádání umožňuje sdílení dat v obou registrech. Předpokládaným výsledkem spojení registrů je  lepší koordinace a návaznost obou typů poskytované péče. 

ZŘÍZENÍ REGISTRU KARDIOVASKULÁRNÍCH OPERACÍ A INTERVENCÍ

Dle § 127 odst. 7 zákona č. 372/2011 Sb. údaje vedené v Národním kardiochirurgickém registru a Národním registru kardiovaskulárních intervencí Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky podle zákona o péči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke dni zřízení Národního registru kardiovaskulárních operací a intervencí do tohoto registru.

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je provedená srdeční operace nebo kardiovaskulární intervence.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskou jednotkou je každý poskytovatel, který poskytl zdravotní služby pacientovi v souvislosti  s kardiovaskulární operací nebo intervencí.

Národní kardiochirurgický registr (NKCHR)

Národní zdravotní registry

Formuláře

NKCHR - Formulář pro ruční vyplňování 

application/pdf ikonaFormulář pro ruční vyplňování

Publikační výstupy

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • NKCHR byl vyhlášen ve Věstníku MZ, částka 6, Ročník 2002

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je vytvoření národní centrálně vedené zdravotnické dokumentace osob se závažnými srdečními chorobami, u kterých byla provedena kardiochirurgická operace.

NKCHR je pokračováním Národního registru kardiovaskulárních intervencí, který byl provozován od roku 1997 Střediskem MEDICON - IKEM. NKCHR vznikl v roce 2002 z potřeby všech zúčastněných kardiochirurgických pracovišť získat informace o počtu srdečních operací v jednotlivých centrech a umožnit přesnější hodnocení a analýzu kvality výkonů včetně mortality, doby hospitalizace a stratifikace rizikových faktorů.

V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta, údaje související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k onemocnění - předoperační informace (kardiální anamnéza, předchozí intervence, rizikové změny pro rozvoj ICHS, srdeční vyšetření a předoperační stav a podpora vč. důvodu současné operace), operační informace (datum operace, věk v době operace, identifikace operatéra, odborné údaje o provedené operaci) a pooperační informace (odborné údaje o pobytu na jednotce intenzivní péče zdravotnického zařízení, o pooperačních komplikacích, o propuštění ze zdravotnického zařízení, popřípadě o úmrtí pacienta.) Registr taktéž obsahuje údaje potřebné k identifikaci zdravotnického zařízení, ve kterém byly provedeny kardiochirurgické operace.

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NKCHR

Od konce roku 2003 je NKCHR provozován jako webová aplikace s centrální databází. Pověřená zdravotnická pracoviště NKCHR vkládají data do registru prostřednictvím internetového připojení přes zabezpečený protokol https. Přístup do registru a přidělení uživatelské role schvaluje správce registru.

A. Předoperační informace

  • Identifikace pracoviště
    – název pracoviště
    – kód pracoviště
  • Osobní data pacienta
    – rodné číslo
    – jméno (nevyplňuje se)
    – příjmení (nevyplňuje se)
    – datum narození
    – pohlaví
    – výška
    – hmotnost
    – BMI
  • Příjem k hospitalizaci
    – datum přijetí
    – číslo chorobopisu (lokální kód případu)
    – místo bydliště (obec)
  • Kardiální anamnéze
    – angina pectoris před operací (CCS klasifikace)
    – dušnost před operací (NYHA klasifikace)
    – počet předchozích infarktů myokardu v anamnéze
    – interval mezi operací a poslední IM
    – srdeční selhání v anamnéze
  • Předchozí intervence
    –     předchozí PCI
    – datum poslední PCI
    – předchozí srdeční, cévní nebo hrudní operace
    – datum poslední srdeční operace
    – počet předchozích srdečních operací
  • Rizikové změny pro rozvoj ICHS
    –     abusus tabáku
    – léčba diabetu mellitu
    – anamnéza hypertenze
    – dyslipidemie– ledvinné onemocnění
    – poslední předoperační sérový kreatinin
    – anamnéza plicního onemocnění
    – anamnéza neurologického onemocnění
    – anamnéza neurologické dysfunkce
    – významné postižení tepen zásobujících mozek
    – onemocnění (postižení) periferních tepen
    – předoperační srdeční rytmus
    – jiná přidružená onemocnění či komplikace
  • Srdeční vyšetření
    –     levostranná nebo pravostranná srdeční katetrizace
    – datum poslední katetrizace
    – počet postižených koronárních tepen
    – postižení kmene levé koronární tepny
    – systolický tlak v a. pulmonalis
    – LVEDP
    – střední hodnota PAWP/LA
    – ejekční frakce
    – kategorie ejekční frakce
    – stř. gradient na aortální chlopni
    – aortální stenóza
    – mitrální stenóza
    – insuficience aortální chlopně
    – insuficience mitrální chlopně
    – insuficience trikuspidální chlopně
  • Předoperační stav a podpora
    – intravenózní nitráty nebo jakýkoliv heparin před operací
    – intravenózní inotropní látky před operací
    – další předoperační medikace během týdne před operací
    – hemodynamický stav před operací
    – kardiogenní šok před operací
    – kardiopulmonální resuscitace < 24 hodin před operací
    – umělá plicní ventilace před operací
    – důvod současné operace
    – vyšetřující lékař

B. Operační informace

  • Zahájení operace
    – datum a čas zahájení operace
    – věk v době operace
    – operatér
    – operační přístup
    – typ operace
    – hlavní důvod pro urgentní operaci
  • Aortokoronární bypass
    – počet provedených periferních anastomóz tepennými štěpy
    – počet provedených periferních anastomóz žilnímimi štěpy
    – celkový počet provedených periferních anastomóz
    – místo provedení periferních anastomóz
    – požitý štěp
  • Výkony na chlopních
    – operace na aortální chlopni
    – operace na mitrální chlopni
    – operace na trikuspidální chlopni
    – operace na pulmonální chlopni
    – počet chlopní, na kterých byl proveden výkon
  • Jiné provedené intervence
    – jiné kardiochirurgické intervence
    – jiné intervence
    – segment aorty
    – provedený výkon na aortě
    – druh operace
  • Mimotělní oběh a ochrana myokardu
    – mimotělní oběh
    – použití svorky
    – oběhová zástava
    – celková doba trvání MO
    – celková doba trvání svorky
    – celková doba oběhové zástavy
    – ochrana myokardu při použití MO
    – kardioplegie – roztok
    – kardioplegie – teplota
    – kardioplegie - způsob podání
    – kardiolegie - forma podání
    – ochrana myokardu bez použití kardioplegie
    – intraaortální balónková kontrapulzace
    – důvod pro IABK
    – mechanická srdeční podpora
    – mechanická srdeční podpora - časově

C. Pooperační informace

  • Pobyt na JIP
    – krevní deriváty podány
    – počet jednotek krevních derivátů
    – celkové krevní ztráty
    – pobyt na JIP
    – datum a čas příjmu na JIP
    – datum a čas extubace
    – reintubace
    – celková doba intubace
    – terapie na JIP
    – datum a čas propuštění z JIP
    – doba pobytu na JIP
  • Pooperační komplikace
    – pooperační revize
    – renální komplikace
    – neurologické komplikace
    – jiné neurologické komplikace
    – ranné komplikace a infekce
    – jiné komplikace
    – miltiorgánové selhání
    – ischemie myokardu
  • Propuštění/exitus
    – stav pacienta při propuštění ze zdravotnického zařízení
    – datum a čas propuštění (exitu) ze zdravotnického zařízení
    – doba hospitalizace
    – doba od operace do propuštění
    – propuštěn kam
    – místo exitu
    – primární příčina exitu
    – datum exitu
    – status
    – poznámky
    – ošetřující lékař
    – datum vyplnění a uzavření celého formuláře

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je provedená srdeční operace.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskými jednotkami jsou zdravotnická zařízení, ve kterých byly kardiochirurgické výkony provedeny.

 

Národní registr kardiovaskulárních intervencí (NRKI)

Národní zdravotní registry

Formuláře

NRKI - Formulář pro ruční vyplňování 

application/pdf ikonaFormulář pro ruční vyplňování

Publikační výstupy

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je vytvořit národní centrálně vedenou zdravotnickou dokumentaci osob se společensky závažným onemocněním ischemickou chorobou srdeční, u kterých byla provedena kardiovaskulární intervence (katetrizace, angioplastika).

V registru jsou zpracovávány údaje potřebné pro identifikaci případu a pacienta; údaje související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k onemocnění a provedení kardiovaskulární intervence koronárních cév katetrizací (indikace, průběh obtíží, osobní anamnéza, výsledky angiografie, popis výkonu včetně procedur, přidružených výkonů a status), údaje o případných nekoronárních cévních intervencích (končetin) a údaje potřebné pro identifikaci zdravotnického zařízení, ve kterém byla intervence provedena.

Registr napomáhá k hodnocení vývoje nemocnosti a kvality poskytované péče v oblasti kardiovaskulárních intervencí. V akutních případech umožňuje zjistit informace o předchozí léčbě pacienta.

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRKI

Od konce roku 2003 je NRKI provozován jako webová aplikace s centrální databází. Pověřená zdravotnická pracoviště NRKI vkládají data do registru prostřednictvím internetového připojení přes zabezpečený protokol https. Přístup do registru a přidělení uživatelské role schvaluje správce registru.

Pracoviště

  • Název pracoviště
  • Kód

1. Identifikace případu

  • datum operace
  • katetrizující
  • typ výkonu
  • kód případu
  • kód výkonu

2. Pacient

  • rodné číslo
  • jméno
  • příjmení
  • narozen
  • věk
  • pohlaví
  • výška
  • hmotnost
  • BMI

3. Intervence

  • místo bydliště (obec)
  • indikace
  • časy STEMI
  • anamnéza
  • angiografie
  • PCI procedury
  • další výkony
  • nekoronární intervence
  • status post PCI
  • exitus

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je provedená kardiovaskulární intervence.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskou jednotkou je každé zdravotnické zařízení, ve kterém byla pacientovi provedena kardiovaskulární intervence.

 

Národní registr kloubních náhrad (NRKN)

Národní zdravotní registry

Publikační výstupy

Údaje z NRKN byly zveřejněny v časopise České společnosti pro ortopedii a traumatologii pod názvem Národní registr klubních náhrad ČR, náhrady kyčelního kloubu (vybrané výstupy a jejich rozbor za období 2003-2009), k dispozici je na webových stránkách na adrese: http://www.achot.cz/cislo.php?cis=31

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • NRKN byl vyhlášen ve Věstníku MZ, částka 6, Ročník 2002

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je registrace údajů o pacientech léčených formou operace s užitím endoprotézy a specifických informací blíže upřesňujících tuto léčbu (např. typ, velikost, specifikace povrchu endoprotézy, použití cementu, výskyt komplikací).

Národní registr kloubních náhrad (dále jen NRKN) poskytuje souhrnné údaje pro statistické přehledy jak na národní úrovni, tak i pro mezinárodní srovnávání, pro epidemiologické studie a zdravotnický výzkum. Poskytuje také informace o vlastnostech použitých implantačních materiálů především z hlediska jejich životnosti a nákladů na tyto materiály.

Souhrnná data jsou podkladem pro tvorbu, realizaci a vyhodnocování preventivních zdravotnických programů a pro odhady potřebných finančních nákladů na zabezpečení komplexní ortopedické péče. Anonymizovaná data mohou být poskytnuta pro epidemiologické studie a zdravotnický výzkum.

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRKN

Od konce roku 2003 je NRKN provozován jako webová aplikace s centrální databází. Pověřená zdravotnická pracoviště NRKN vkládají data do registru prostřednictvím internetového připojení přes zabezpečený protokol https.

Přístup do registru a přidělení uživatelské role schvaluje správce registru.

1. Údaje o provedené operaci

  • rodné číslo pacienta
  • bydliště pacienta
  • příslušnost k EU
  • datum vypracování záznamu
  • datum operace
  • typ operace
  • lokalizace operace
  • datum primoimplantace (prvního zavedení kloubní náhrady)
  • způsob fixace endoprotézy (způsob ukotvení kloubní náhrady)
  • diagnóza pro primoimplantaci (kód podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (MKN-10))
  • typ případné předešlé operace sledovaného kyčelního kloubu
  • příčina (y) revizní (opakované) operace
  • typ (y) revizní(opakované) operace
  • charakteristika operačního přístupu k operovanému kloubu
  • lokalizace případné kostní transplantace (umístění kostních štěpů)
  • charakteristika použitých kostních štěpů
  • typ acetabulární augmentace (způsob zesílení pánevní jamky)
  • údaje o vlastní acetabulární komponentě (pánevní části kloubní náhrady)
  • údaje o případném použití cementu v kombinaci s ATB u acetabulární komponenty
  • údaje o vlastní femorální komponentě (stehenní části kloubní náhrady)
  • údaje o případném použití cementu v kombinaci s ATB u femorální komponenty
  • přítomnost hydroxyapatitového povrchu na některé z komponent

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je provedená operace s užitím umělé kloubní náhrady.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskou jednotkou je každý poskytovatel, který poskytl zdravotní služby pacientovi v souvislosti s implantací  nebo reimplantací umělé kloubní náhrady.

 

Národní registr nemocí z povolání (NRNP)

Národní zdravotní registry

Závazné pokyny

application/pdf ikonaNárodní registr nemocí z povolání (verze 905_20100101_2) - Aktuální
application/pdf ikonaNárodní registr nemocí z povolání (verze 905_20100101)
application/pdf ikonaNárodní registr nemocí z povolání (verze 905_20080101)
application/pdf ikonaNárodní registr nemocí z povolání (verze 905-20070101)
application/pdf ikonaNárodní registr nemocí z povolání (verze 905-20060101)

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY A METODIKA

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí povolání (konec účinnosti k 31. 12. 2012)
  • Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, Příloha č. 1, Seznam nemocí z povolání (účinnost od 1. 1. 2013)
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.
  • Metodický návod č. 5/2008 Věstníku MZ, k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání
  • Směrnice Rady č. 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů
  • Usnesení Evropského parlamentu č. 2009/C 41 E/03 ze dne 15. ledna 2008 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007-2012 (2007/2146(INI))
  • Nařízení č. 1338/2008 Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci
  • Závazné pokyny NZIS - Pokyny k obsahu datové struktury

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je získávání informací o nemocech z povolání jako podklad pro tvorbu národní zdravotní politiky, pro analýzy problémů v oblasti ochrany zdraví při práci, pro vědecký výzkum, pro vzdělávání v oboru a k mezinárodnímu srovnávání. V rámci mezinárodní spolupráce se informace o nemocech z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášených v ČR předávají do systému European Occupational Diseases Statistics (dále EODS) Statistického úřadu Evropské Unie (dále také EUROSTAT), dále do WHO a ILO.

NRNP monitoruje vývoj výskytu a struktury nemocí z povolání, resp. ohrožení nemocí z povolání, včetně data ukončení těchto onemocnění.

NRNP je kontinuálním pokračováním dlouhodobého statistického sledování od r. 1973 prostřednictvím výkazů. Od založení roku 1991 byl veden Centrem pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze jako Centrální registr nemocí z povolání. Zákonem č. 156/2004 Sb. byl pod současným názvem zařazen mezi 13 zdravotních registrů, které tvoří Národní zdravotnický informační systém (NZIS). Po vstupu České republiky do Evropské Unie byl v roce 2004 NRNP napojen na statistický systém EUROSTATu o nemocech z povolání, zvaný EODS (European Occupational Diseases Statistics).

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRNP

1. Údaje o pacientovi

  • číslo hlášení
  • rodné číslo (nemá ÚZIS ČR k dispozici)
  • číslo pojištěnce
  • okres bydliště pacienta a příslušnost k EU
  • název profese (povolání), při jejímž výkonu nemoc vznikla

2. Údaje o místě výkonu práce a expozici

  • IČO zaměstnavatele
  • název zaměstnavatele
  • adresa sídla zaměstnavatele
  • místo výkonu práce
  • CZ-NACE (Klasifikace ekonomických činností)
  • CZ-ISCO (Klasifikace zaměstnání)
  • kategorie práce z hlediska rizikového faktoru rozhodujícího pro vznik předmětného onemocnění
  • úroveň rizikového faktoru rozhodujícího pro vznik předmětného onemocnění - pro případ, že kategorie tohoto faktoru dosud nebyla formálně určena
  • noxa, která vyvolala předmětné onemocnění (rizikový faktor)
  • kód zdroje expozice
  • délka expozice (vystavení) nepříznivým vlivům (dny, měsíce, roky)

3. Údaje k onemocnění

  • diagnózy 1 - 3 (slovně), kód Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté revize (MKN-10)
  • nemoc z povolání
  • kapitola seznamu nemocí z povolání
  • položka seznamu nemocí z povolání
  • písmeno
  • ohrožení nemocí z povolání
  • datum (zjištění, hlášení a případně odhlášení a úmrtí)

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je každé zjištěné nově vzniklé a uznané onemocnění z povolání u osob v pracovním poměru k zaměstnavateli se sídlem na území České republiky. Případy nemocí z povolání jsou zařazovány dle evidenčních kódů seznamu nemocí z povolání. Aktualizovaný seznam evidenčních kódů je uveden v příloze publikace, kterou vydává od roku 2009 SZÚ.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Hlášení o uznání nemoci z povolání/ohrožení nemocí z povolání zasílá do NRNP středisko nemocí z povolání podle vyhlášky č. 342/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální

 

Národní registr léčby uživatelů drog (NRLUD)

Národní zdravotní registry

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • The Treatment demand indicator (dále TDI) Standard Protocol version 3.0 Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost.

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Národní registr léčby uživatelů drog je registrem zaměřeným na shromažďování údajů o pacientech při vstupu do a výstupu z léčby závislosti včetně kontaktních, poradenských a resocializačních programů pro uživatele drog, tj. shromažďování dat, jejich verifikace, ukládání, ochrana a zpracování. Tento registr poskytuje souhrnné údaje pro statistické přehledy jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, dále pro epidemiologické studie a zdravotnický výzkum. Údaje budou použity při tvorbě protidrogové politiky a strategie ČR a v mezinárodním kontextu i v EU.

Indikátor žádosti o léčbu je jedním z pěti klíčových indikátorů drogové epidemiologie stanovených Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (dále EMCDDA), jejichž sběr je členským státům EU uložen v článku 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006. Sledování žádostí o léčbu je součástí Drogového informačního systému, jehož realizaci předpokládá řada usnesení vlády k národním strategiím protidrogové politiky a jejich akčním plánům, aktuálně k Národní strategii protidrogové politiky na období 2010-2018 a akčního plánu na období 2010-2012. Léčba spolu se sociální reintegrací a harm reduction, čili snížení negativních důsledků užívání drog, jsou dva ze čtyř pilířů české protidrogové strategie. Bez sledování vývoje v poskytování léčby a specializovaných služeb uživatelům drog nelze vývoj v těchto oblastech protidrogové politiky sledovat a hodnotit.

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je osoba s problémy způsobenými užíváním návykových látek nebo osoba na nich závislá, která vstoupila nebo byla zařazena do programu zaměřeného na poradenství a léčbu závislosti prováděného léčebnými a poradenskými zařízeními.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

1. Každý poskytovatel zdravotních služeb poskytující odbornou péči osobám užívajícím návykové látky a osobám na těchto látkách závislým podle zákona upravujícího opatření k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami[1]) formou:

  • ambulantní péče,
  • jednodenní péče,
  • lůžkové péče,
  • detoxifikace prováděné v rámci ambulantní nebo lůžkové péče,
  • substituční léčby, kterou poskytují všichni poskytovatelé zdravotních služeb bez ohledu na jejich obor či odbornost.

2. Každý poskytovatel sociálních služeb[2]) poskytující odbornou péči osobám užívajícím návykové látky a osobám na těchto látkách závislým podle zákona upravujícího opatření k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, formou služeb sociální péče, sociální prevence a programů sociálního poradenství.

[1] Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách., ve znění pozdějších předpisů.

Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek (NRULISL)

Národní zdravotní registry

Vstup do Registru
 

Dokumenty

Publikační výstupy

Novinky:
18.01.2011 Upozornění pro lékaře předepisující léčivé přípravky Subutex a Suboxone – obnovení papírových hlášenek (NRULISL)

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Usnesení vlády č. 111/1998 ke Koncepci a programu protidrogové politiky vlády
  • Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami
  • Standard substituční léčby (částka 3/2008 Věstník MZ)
  • Uživatelská příručka pro aplikaci, Pokyny pro vyplňování hlášení, formuláře a další informace

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Základním cílem zjišťování požadovaných údajů v Národním registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek (dále jen NRULISL) je možnost zdravotnických zařízení poskytujících substituční léčbu ověřit si před zahájením léčby, zda pacientovi již není poskytována substituční terapie v jiném zdravotnickém zařízení. Tím by se mělo zabránit vícenásobné preskripci a úniku substitučních látek na nelegální trh.

Účelem zjišťování požadovaných údajů je shromažďování dat o pacientech při vstupu a výstupu ze substitučního programu, jejich verifikace, ukládání a zpracování. Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek poskytuje souhrnné údaje pro statistické přehledy, epidemiologické studie a zdravotnický výzkum. Souhrnná data jsou podkladem pro tvorbu, realizaci a vyhodnocování preventivních zdravotnických programů a pro odhady potřebných finančních nákladů na zajištění substituční léčby. Údaje jsou použity při tvorbě protidrogové politiky a strategie ČR a v mezinárodním kontextu i v EU.

NRULISL je celoplošným populačním registrem, který navazuje na informační systém provozovaný v ÚZIS ČR od roku 2000.

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO NRULISL

V registru jsou evidováni všichni pacienti zařazení do substitučního programu (viz Standard substituční léčby, Věstník MZ ČR, částka 3/2008) u všech lékařů bez ohledu na odbornou specializaci.

1. Informace o pacientovi

  • rodné číslo
  • obec, okres, kraj místa trvalého pobytu
  • příslušnost k EU
  • stát
  • zdravotní pojišťovna
  • číslo pojištěnce

2. Informace k léčbě

  • datum aplikace předepsané substituční látky (rok, měsíc, den)
  • předepsaná substituční látka/léčivý přípravek
  • výsledek vyšetření viru lidského imunodieficientu (HIV)
  • výsledek vyšetření HBsAg
  • výsledek vyšetření anti HBsAg
  • výsledek vyšetření anti HBcAg
  • výsledek vyšetření anti HCV
  • výsledek vyšetření HCV PCR RNA
  • drogy, které pacient uvedl, že užíval
  • datum hlášení
  • diagnóza (F11, F19)

3. Informace o ukončení a změně substituční léčby

  • důvod ukončení
  • pacient na závěr léčby podstoupil řízenou detoxi(fi)kaci
  • trvání detoxi(fi)kace ve dnech
  • použitá substituční látka/léčivý přípravek
  • předání dokumentace – komu (název ZZ)
  • datum ukončení

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je pacient zařazený do substitučního programu prováděného ve všech zdravotnických zařízeních bez ohledu na odbornou specializaci lékaře.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Všechna zdravotnická zařízení poskytující substituční léčbu, bez ohledu na odbornou specializaci lékaře.

 

Národní registr úrazů (NRU)

Národní zdravotní registry

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je registrace údajů týkající se úrazů ošetřených při hospitalizaci, údajů související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k úrazu a jeho diagnostice a léčbě, okolností, za kterých se úraz stal, jeho příčiny, podrobný popis místa a času úrazu, rychlost zásahu poskytovatele zdravotnické záchranné služby, údajů o primárním transportu, podrobný záznam o péči na urgentním příjmu a následném poskytování zdravotních služeb, a údajů potřebné pro identifikaci poskytovatele lůžkové zdravotní péče, v jehož zdravotnickém zařízení byl pacient hospitalizován.

Data shromažďována v rámci Národního registru úrazů budou využívána především pro dosažení vyšší kvality zdravotních služeb v případě úrazů, jejich lepších výsledků, stanovení optimálních a efektivních léčebných postupů a pro identifikaci rizik vzniku jednotlivých úrazů a stanovení preventivních opatření, to je opatření, vedoucích k jejich předcházení. Každý úraz bude zaznamenán jednotlivě, z hlediska příčin jeho vzniku a vývoje, charakteru postižení, postupu léčení, výsledků léčby i možných zdravotních komplikací případně ve vazbě na jiné zdravotní problémy nositele. Zaznamenávány budou závažnější úrazy, které si vyžádají hospitalizaci pacienta.

Sledovaná data budou odpovídat standardům formulovaným v rámci Evropské unie a budou splňovat nároky na kompatibilitu. Důvodem je potřeba výměny příslušných dat mezi jednotlivými státy. Evropská unie má již k dispozici dlouhodobá historická fakta o sledování úrazů na chirurgických ambulancích. Zároveň vytvořila databázi úrazů EU včetně systému jejich zaznamenávání (IDB). Ten slouží ke standardizaci sledování úrazů a nehod v Evropské unii a je zároveň základem pro porovnávání situace v jednotlivých členských zemích.

Zřízení Národního registru úrazů

Ministerstvo zdravotnictví zřídí Národní registr úrazů do 24 měsíců od nabytí účinnosti zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (§ 127 odst. 1 písm. b).

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou bude každý hospitalizovaný pacient s úrazem.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskou jednotkou bude každý poskytovatel lůžkové zdravotní péče, který hospitalizoval pacienta s úrazem.

Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve (NROVDK)

Národní zdravotní registry

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je registrace osob, u kterých jsou z definovaných důvodů, obvykle pro nosičství závažné krví přenosné infekce, z dárcovství trvale vyloučeny (jde např. o osoby s hepatitidou B a C, HIV ev. jinými infekcemi). Cílem registrace je zvýšit bezpečnost transfuzních přípravků určených k léčbě nemocných v ČR a snížit riziko přenosu závažných infekcí. Vzhledem k závažnosti případného přenosu infekce krevní transfuzí je nutné evidovat osoby vyřazené z dárcovství krve i bez jejich souhlasu. Vyřazené osoby je nutné dohledat jmenovitě, registr nelze anonymizovat (s výjimkou statistických výstupů). Registr musí být provozován v elektronické verzi tak, aby potenciálního „rizikového“ dárce bylo možné identifikovat včas, tj. hned při příchodu do zařízení transfuzní služby a dříve, než krev či její složku daruje.

Zřízení Národního registru osob trvale vyloučených z dárcovství krve

Ministerstvo zdravotnictví zřídí Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve do 24 měsíců od nabytí účinnosti zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (§ 127 odst. 1 písm. b).

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou bude každá osoba trvale vyloučená z dárcovství krve, a to bezprostředně po ověření pozitivního výsledku konfirmačního vyšetření dané osoby na zjištění trvalého vyloučení z dárcovství krve.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskou jednotkou bude každý poskytovatel transfuzní služby, který identifikoval osobu trvale vyloučenou z dárcovství krve.

Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství (NRPTV)

Národní zdravotní registry

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
  • Vyhláška č. 116/2012 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je registrace údajů získaných z pitev a jejich toxikologických vyšetření na soudnělékařských odděleních. Registr má být zdrojem informací jak o podrobnostech a okolnostech náhlých a násilných úmrtí, tak o jejich příčinách. Registr bude zároveň zdrojem informací o tzv. drogových úmrtích, tj. úmrtích na předávkování návykovými látkami a úmrtích z jiných příčin za jejich přítomnosti.

Souhrnná data budou podpůrným zdrojem při přípravě a předávání údajů o úmrtnosti a jejích příčinách do mezinárodních institucí, jako jsou zejména Světová zdravotnická organizace, Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Zřízení Národního registru pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství

Ministerstvo zdravotnictví zřídí Národní registr pitev a toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství do 24 měsíců od nabytí účinnosti zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (§ 127 odst. 1 písm. b).

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou bude každá provedená pitva včetně výsledků toxikologických vyšetření získaných při pitvě.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskou jednotkou bude každé pracoviště soudního lékařství, ve kterém byla provedena pitva a toxikologická vyšetření.

Další registry

Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů

Další registry

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon)
  • Vyhláška č. 434/2004 Sb., o podrobnostech rozsahu a obsahu povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Věstník MZ č. 10/2004

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem registrace je evidence osob, které nesouhlasí s darováním tkání a orgánů tak, aby nemohlo dojít k neodpovídající manipulaci s jejich tělem po smrti.

Dárcovství orgánů a tkání je vysoce humánním rozhodnutím. Darované orgány a tkáně zachraňují v akutních případech životy mnoha lidem a dalším umožňují prodloužení spokojeného života o mnoho let. To se týká zejména pacientů s onemocněním ledvin, srdce, plic a jater.

Každý člověk má rovněž možnost za svého života vyjádřit nesouhlas s tím, aby po jeho smrti byly ze zemřelého těla odebrány tkáně a orgány vhodné k transplantaci. Aby bylo možné eventuelní nesouhlasy evidovat nebo následně zjišťovat, nebyl-li takový nesouhlas vysloven, zřídilo MZ Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Vyjadřovaný nesouhlas musí podle zákona č. 285/2002 Sb. o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů (transplantační zákon) obsahovat některé nezbytné náležitosti a zákonem dané údaje. Zřízený registr naplňuje úkoly vyplývající ze zákona č. 285/2002 Sb. a umožňuje vyjít vstříc zásadním odpůrcům darování orgánů či tkání tak, aby nemohlo dojít k neodpovídající manipulaci s jejich tělem po smrti. Podle tohoto zákona dále zůstává předpokládaný souhlas dárce s tím rozdílem, že musí být zkoumáno, zda není v registru záznam o nesouhlasu občana s odebráním jeho orgánů či tkání.

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je každý zjištěný evidovaný nesouhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů na území České republiky.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Občané, kteří vyslovili nesouhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů na území České republiky.

Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (RLZF)

Další registry

Formuláře

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY A METODIKA

  • Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 552/2004 Sb., o předávání osobních a dalších údajů do NZIS pro potřeby vedení národních zdravotních registrů
  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání odborné a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a další prováděcí předpisy
  • Závazné pokyny NZIS - Uživatelská příručka pro aktualizaci k 31.12.2010

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování požadovaných údajů je zajištění údajů o věkové struktuře, pohlaví, oboru činnosti, kvalifikační skladbě lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, druhu vlastnictví a druhu zařízení, a to bez ohledu na skutečnost, zda lékař, zubní lékař nebo farmaceut vykonává své povolání v rezortu zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti nebo práce a sociálních věcí.

Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů je souborem osob, které absolvovaly lékařskou, farmaceutickou nebo zdravotně sociální fakultu v České republice nebo v cizině. Základní podmínkou pro zařazení lékaře, zubního lékaře či farmaceuta do souboru k 31.12. je, že má se zdravotnickým zařízením (státním, nestátním) uzavřený pracovní poměr nebo je sám zřizovatelem zdravotnického zařízení. Pracovní poměr může být sjednán na dobu určitou, na dobu neurčitou, nebo lékař, zubní lékař či farmaceut je sám vlastníkem, spolumajitelem nebo pronajímatelem zdravotnického zařízení.

Aktualizace RLZF se provádí jedenkrát ročně, vždy k 31.12. daného roku. Předmětem aktualizace jsou změny, které v průběhu roku u lékaře, zubního lékaře či farmaceuta nastanou, např. vydání specializačního indexu, složení atestace, ukončení pracovního poměru, nástup do pracovního poměru, změna evidenčního stavu nebo změna úvazku.

Údaje z RLZF jsou předávány Českému statistickému úřadu pro Statistickou ročenku České republiky, Ministerstvu zdravotnictví, Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, jednotlivým odborným společnostem České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Agregované údaje jsou dále zasílány mezinárodním organizacím (počty lékařů podle věku, pohlaví, specializací či NUTS II) jako např. Světové zdravotnické organizaci (WHO), Organizaci pro evropskou spolupráci a rozvoj (do databáze OECD Health Data), EU (do databáze Eurostatu).

ROZSAH ÚDAJŮ PŘEDÁVANÝCH ZDRAVOTNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI DO RLZF

Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů je, jako součást NZIS, veden v ÚZIS ČR od roku 1962.

1. Údaje o lékaři, zubním lékaři, farmaceutovi

  • rodné číslo
  • kategorie (lékař, zubní lékař, farmaceut)
  • akademický titul
  • vědecká hodnost
  • pedagogický titul
  • studijní obor (fakulta)
  • rok promoce
  • specializační index (průkaz odbornosti)
  • rok zařazení do specializačního indexu (rok vydání průkazu odbornosti)
  • atestace (za všechny ukončené)
  • rok získání atestace (za všechny ukončené)

2. Pracoviště

  • pracovní poměr
  • evidenční stav
  • datum nástupu (měsíc, rok)
  • hlavní obor činnosti na oddělení
  • úvazek

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Základní podmínkou pro zařazení lékaře, zubního lékaře či farmaceuta do souboru k 31.12. je, že má se zdravotnickým zařízením (státním, nestátním) uzavřený pracovní poměr nebo je sám zřizovatelem zdravotnického zařízení a že poskytuje zdravotní péči.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Každé zdravotnické zařízení, k němuž má lékař, zubní lékař nebo farmaceut pracovní nebo obdobný poměr, a dále každý lékař, zubní lékař nebo farmaceut, který poskytuje zdravotní péči vlastním jménem na základě registrace podle zvláštního právního předpisu.

 

Centrální úložiště povinných hlášení

Další registry

Centrální uložiště povinných hlášení

 

Vstup do Centrálního uložiště

 

Formuláře

Žádosti o přístup do výše uvedených národních registrů zasílejte na e-mail: uzis@uzis.cz

Datový portál ÚZIS ČR zajišťující automatizovaný sběr elektronických dat ve formátu xml přímo do centrální databáze určené pro Národní zdravotní registry NZIS:

Národní registr hospitalizovaných

Národní registr reprodukčního zdraví

  • Národní registr rodiček
  • Národní registr novorozenců
  • Národní registr potratů
  • Národní registr vrozených vad

List o prohlídce zemřelého

 

 

 

 

 

 

 

Centrální úložiště výkazů

Další registry

Centrální uložiště povinných hlášení

 

Vstup do Centrálního uložiště

 

Žádost o přístup do systému

V případě, že nemáte přístup do systému, vyplňte tuto žádost.

Systém výkaznictví ÚZIS ČR, který umožňuje vyplňování formulářů a jejich následné podávání elektronickou cestou. Aplikace je přístupná pouze registrovaným uživatelům (institucím).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Registr ekonomických výkazů (REV)

Další registry

Vstup do Registru

 

Závazné pokyny

Publikační výstupy

Publikace ÚZIS ČR

Publikace ČSÚ

Aktuální informace

Základní informace

Webová aplikace Registr ekonomických výkazů (REV) je určena k on-line elektronickému sběru základních ekonomických údajů, složení mzdových prostředků a počtu pracovníků ve zdravotnických zařízeních. Umožňuje uživateli výstupy do wordu a excelu pro případné další zpracování.

Vstupy

  • Výkaz E (MZ) 2-01 : Údaje o platech a jejich složkách zaměstnanců ve zdravotnictví podle jednotlivých kategorií
  • Výkaz E (MZ) 3-01: Údaje o mzdách zaměstnanců ve zdravotnictví podle jednotlivých kategorií
  • Výkaz E (MZ) 4-01: Zaměstnavatelé, evidenční počet zaměstnanců a smluvní pracovníci (sledují se fyzické osoby, z toho ženy, přepočtený počet (úvazky), z celkového počtu fyzických osob počet osob pracujících pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením, přepočtený počet (úvazek) smluvních pracovníků)

Podklady pro vypracování požadavků ze všech 3 výkazů pro:

  • Ministerstvo zdravotnictví ČR
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
  • Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
  • Všeobecná zdravotní pojišťovna
  • Státní zdravotní ústav
  • ČTK
  • Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
  • studenti
  • poskytovatelé zdravotní péče
  • firmy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu

Další registry

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a další prováděcí předpisy, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí – konec účinnosti 17.2.2010, zrušuje ho nařízení vlády č. 31/2010 Sb
  • Nařízení vlády č. 31/2010 Sb. o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí – s účinností od 18.2.2010
  • Vyhláška č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky - konec účinnosti 30.6.2009, zrušuje ho vyhláška č. 189/2009 Sb.
  • Vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních) - s účinností od 1.7.2009
  • Vyhláška č. 423/2004 Sb. kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 184/2009 Sb., o stanovení výše úhrad za zkoušky

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem registrace je zajistit přehled o celoživotním vzdělávání zdravotnického pracovníka. Jejím hlavním smyslem je zajistit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče.

Zákon č. 96/2004 Sb., upravuje Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (dále jen registr).

Do registru jsou zavedeni zdravotničtí pracovníci, kteří dle § 67 získali Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

Kdokoli z veřejnosti bude mít možnost ověřit si prostřednictvím internetu registraci konkrétního zdravotnického pracovníka. Veřejně přístupná budou jen základní data o registraci (viz zákon č. 101/2000 Sb.)

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je každý zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Každý zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

Každý tento zaregistrovaný pracovník má povinnost nahlásit jakoukoliv změnu v údajích.

Registr zdravotnických prostředků

Další registry

Účel

Pro zajištění poskytování zdravotní péče vhodnými, bezpečnými a účinnými zdravotnickými prostředky je vedena registrace právnických a fyzických osob, registrace zdravotnických prostředků, hlášení nežádoucích příhod, hlášení o klinických zkouškách a registrace diagnostických prostředků in vitro.

Informace k registru jsou uvedeny na internetových stránkách www.mzcr.cz.

Registr zdravotnických zařízení (RZZ)

Další registry

Vstup do registru

Aplikace "Najdi poskytovatele zdravotní péče"

 

Formuláře

Z (MZ) 1-99 - Hlášení vzniku, změny, zániku poskytovatele zdravotních služeb 1 - pro samostatná zařízení, nečleněná dále na oddělení a pro lázeňské organizace, včetně pokynů pro vyplňování - ČV 145/13 ze dne 26.10.2012

application/pdf ikonaZ199 - Hlášení 1 (Adobe Reader, verze 8.0 a vyšší)

Z (MZ) 1-99 - Hlášení vzniku, změny, zániku poskytovatele zdravotních služeb 2 - pro poskytovatele / zařízení s jedním a více odděleními léčebné péče (nemocnice, OLÚ,...), včetně pokynů pro vyplňování - ČV 145/13 ze dne 26.10.2012

application/pdf ikonaZ199 - Hlášení 2 (Adobe Reader, verze 8.0 a vyšší)

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Základní informace

Účel:

Registr zdravotnických zařízení poskytuje přehled o síti zdravotnických zařízení, profilu poskytované zdravotní péče na úrovni obcí s rozšířenou působností, okresů, krajů i ČR. Využívá se pro racionální a efektivní rozmístění a využívání zdravotnických zařízení. Slouží též pro aktuální informovanost obyvatelstva o nabídce a rozsahu lékařské péče, poskytované ve zdravotnických zařízeních.

RZZ poskytuje informace o všech zdravotnických zařízeních, bez ohledu na jejich zřizovatele, tj. právních subjektech, jejich začleněných zařízeních a detašovaných pracovištích, z hlediska druhu zařízení, zřizovatele, z hlediska rozsahu poskytované péče podle oboru a jeho zajištění lékaři, SZP. Dále o počtu zaměstnanců podle kategorií a profesní struktury, v závislosti na stupni vzdělání.

Aplikace "Najdi poskytovatele zdravotní péče"

RZZAplikace určena pro širokou veřejnost k vyhledávání údajů o síti zdravotnických zařízení, profilu poskytované zdravotní péče na úrovni obcí s rozšířenou působností, okresů, krajů i ČR.

Účelem této aplikace je poskytnout z Registru zdravotnických zařízení aktuální informace o struktuře sítě zdravotnických zařízení a profilu poskytované zdravotní péče na Vámi zvoleném území. Poskytuje informace o všech státních i nestátních zdravotnických zařízeních, která získala registraci a jejich detašovaných pracovištích, z hlediska druhu zařízení, zřizovatele a oboru poskytované zdravotní péče. Slouží pro aktuální informovanost veřejnosti o změnách ve struktuře sítě zdravotnických zařízení a umožňuje vyhledat konkrétní zdravotnické zařízení.

 

 

 

 

Vyplňování Listu o prohlídce zemřelého (LPZ)

Další registry
xxx

Úvod

Dne 1. dubna 2012 vstoupil v platnost zákon 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který nahrazuje zákon 20/1966 a ruší vyhlášku 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví, jenž doposud postup při úmrtí a předávání Listu o prohlídce zemřelého ošetřovala. Proto byla následně vydána vyhláška 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, platná od 1.1.2013, která zavádí nový postup předávání Listu o prohlídce zemřelého.  Po přechodné období, tedy do konce roku 2012, se předávání informací o zemřelém řídí vyhláškou 289/2012 Sb., s omezenou platností do 31.12.2012.

Podle nové vyhlášky 297/2012 Sb., o Listu o prohlídce zemřelého se mění jak obsah formuláře (navíc dělený na část A,B), tak způsob předávání a místa určení. Část A je určena matrice, pohřební službě a osobě zajišťující pohřbení, část B pak je určena ÚZIS ČR a poskytovateli zdravotních služeb.

Obsah formuláře je uveden v příloze vyhlášky, zároveň byla vytvořena elektronická šablona, obsahující položky vymezené přílohou zákona, která umožňuje vyplnění všech částí Listu, jejich kontrolu, elektronické předání vyplněného Listu předepsaným adresátům, ale i tisk prázdného formuláře či formuláře vyplněného elektronicky.

Možný vzor grafické úpravy Listu (nikoliv však povinný) spolu se základními pokyny pro jeho využití a další zpracování uvádíme v záložce Formuláře.

Související závazné předpisy

Související odkazy: 
MKN-10 online prezentace

Informační systémy orgánů ochrany veřejného zdraví

Informační systém infekční nemoci (IS IN)

Informační systémy orgánů ochrany veřejného zdraví

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
  • Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce ve znění pozdějších předpisů (Vyhláška č. 275/2010 Sb.)

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování je získávání informací o výskytu infekčních onemocněních k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče.

K zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy výskytu infekcí byl v roce 1991 vypracován program EPIDAT, který navazuje na ISPO (Informační systém přenosných onemocnění). Od roku 1993 je EPIDAT celostátně používán na všech hygienických stanicích jako základ místní, regionální a národní surveillance infekčních chorob.

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je vybraná infekční nemoc. Hlásí se potvrzené onemocnění, podezření z onemocnění, nosičství, úmrtí. Jednotlivé případy jsou statisticky sledovány dle MKN-10. Předmětem hlášení nejsou některá závažná infekční onemocnění sledovaná jinými samostatnými informačními systémy a registry. Jedná se o onemocnění tuberkulózou (dg. A15–A19), infekce přenášené převážně sexuálním stykem (dg. A50–A64) a onemocnění virem lidské imunodeficience HIV (dg. B20–B24). Samostatný informační systém mají také akutní respirační infekce (ARI) a chřipce podobná onemocnění (ILI). Zcela samostatnou problematiku tvoří Registr nosokomiálních infekcí. V informačním systému EPIDAT jsou dále sledována některá onemocnění uvedená v jiných kapitolách IV., X. a XX. MKN-10, která s infekčními nemocemi souvisí.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskou jednotkou je každý lékař (zdravotnické zařízení), který zjistil infekční/parazitární onemocnění podléhající hlášení.

 

Registr pohlavních nemocí (RPN)

Informační systémy orgánů ochrany veřejného zdraví

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 471/2005 Sb., úplné znění zákona o ochraně veřejného zdraví
  • Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
  • Směrnice č. 30/1968 Věstníku MZ, částka 51/1968, o opatřeních proti pohlavním nemocem

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování je zajištění informací o vybraných pohlavních onemocněních k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytované zdravotní péče. Výsledky se předávají Světové zdravotnické organizaci a ECDC.

RPN je kontinuálním pokračováním dlouhodobého statistického sledování (od r.1959) v ÚZIS ČR. Od roku 2003 je RPN provozován jako webová aplikace s centrální databází. Krajské hygienické stanice vkládají data do registru prostřednictvím internetového připojení přes zabezpečený protokol https. Přístup do registru a přidělení uživatelské role schvaluje správce.

RPN - jeho internetová část - je zřízen Ministerstvem zdravotnictví České republiky a je součástí informačního systému hygienické služby. Hygienická služba odpovídá za ochranu veřejného zdraví a přispívá k naplňování zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 195/2005 Sb., o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je každé zjištěné onemocnění pohlavní nemocí, která podléhá hlášení, včetně reinfekcí. Registr zahrnuje všechna epidemiologická hlášení o pohlavní nemoci, o úmrtí s pohlavní nemocí, podezření z onemocnění nebo nákazy pohlavní nemocí a označené zdroje nákazy pohlavní nemocí včetně případů zjištěných u cizinců.

Povinnému hlášení pohlavní nemocí podléhají tyto nemoci:

Vrozená syfilis (A50), časná syfilis (A51), pozdní syfilis (A52), jiná a neurčená syfilis (A53), gonokoková infekce (A54), lymphopogranuloma venereum (A55), chancroid-ulcus molle (A57).

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zdravotnické pracoviště, které onemocnění pohlavní nemocí diagnostikovalo (zpravidla dermatovenerologické) bez ohledu na zřizovatele.

 

Registr tuberkulózy (RTBC)

Informační systémy orgánů ochrany veřejného zdraví

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška MZ č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
  • Vyhláška MZ ČR č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce
  • Instrukce MZ ČSR, FMNO, FMV, MV ČSR a MS ČSR o klasifikaci tuberkulózy a jiných mykobakterióz a o poskytování dispenzární péče v oboru tuberkulózy a respiračních nemocí (publikováno pod č. 1/1986 Věstníku vlády ČSR pro NV a ve Věstníku MZ částka 8-12 Ročník 1986).

ÚČEL ZJIŠŤOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ

Účelem zjišťování je zajištění dohledu nad TBC v ČR a přípravy programů k omezení výskytu TBC.

V registru tuberkulózy jsou sledovány všechny osoby, u kterých byla na území České republiky zjištěna aktivní tuberkulóza nebo jiná mykobakterióza a osoby dispenzarizované ve skupinách aktivní i inaktivní tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy.

V České republice existuje od padesátých let 20. století zákonná povinnost pro všechny lékaře, kteří diagnostikují u nemocných nové onemocnění nebo recidivu tuberkulózy, jakož i úmrtí na tuberkulózu, hlásit je jako nemocné s infekčním onemocněním. Údaje o všech oznámených výskytech se monitorují v centrálním registru TBC. Registr TBC nahrazuje lokální zpracování části zabývající se shromažďováním dat z formulářů, a tím napomáhá při tvorbě a údržbě kvalitní, aktuální a proti zneužití osobních dat zabezpečené datové základny v oblasti výskytu onemocnění TBC v rámci ČR.

Od roku 2003 je RTBC součástí Informačního systému orgánů ochrany veřejného zdraví a je provozován jako webová aplikace s centrální databází. Krajské hygienické stanice vkládají data do registru prostřednictvím internetového připojení přes zabezpečený protokol https. Přístup do registru a přidělení uživatelské role schvaluje správce.

Nedílnou součástí RTBC se stala databáze Informačního systému bacilární tuberkulózy (ISBT). ISBT je systém hlášení pozitivních výsledků mykobakteriologických vyšetření. Každá laboratoř, provádějící detekci TBC, je povinna hlásit pozitivní nálezy. Provázanost RTBC a ISBT přispívá ke kontrole úplnosti a validity dat o TBC. V současné době zajišťuje provoz ISBT Národní jednotka dohledu nad TBC Nemocnice Na Bulovce.

Registr TBC zajišťuje:

  • pravidelný měsíční sběr údajů o notifikovaných TBC nemocných po validaci krajskými konzultanty dohledu nad TBC
  • pololetně výstupní sestavy o epidemiologické situaci TBC a opatřeních kontroly TBC, které jsou analyzovány Národní jednotkou dohledu nad TBC
  • podle potřeby a na požádání vypracování dalších sestav pro analýzy epidemiologické situace

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je zjištěná aktivní tuberkulóza nebo jiná mykobakterióza a každý mikrobiologicky pozitivní laboratorní nález.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Odborné ordinace lékařů oboru pneumologie a ftizeologie ve zdravotnických zařízeních (ambulantních i lůžkových) bez ohledu na zřizovatele.

Každá laboratoř provádějící mykobakteriologická vyšetření bez ohledu na zřizovatele.

 

Informační systémy z datových souborů ČSÚ

SMLOUVA MEZI ČSÚ A ÚZIS ČR

Smlouva o vzájemném poskytování statistických informací a důvěrných statistických údajů pro účely zajištění státní statistické služby (§ 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů) mezi ČSÚ a ÚZIS ČR (platnost od 16.6.2010)

Informační systém Bilance obyvatel

Informační systémy z datových souborů ČSÚ

ÚČEL

Data za obyvatele podle věku a pohlaví za ČR, oblasti, kraje, okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností a počet obyvatel v obcích poskytnutá ČSÚ ÚZIS ČR na základě smlouvy slouží pro výpočty různých ukazatelů v informačních systémech.

Informační systém Narození (IS NAR)

Informační systémy z datových souborů ČSÚ

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů § 10 ‑ Obyv 2-12
  • Program statistických zjišťování prováděných ČSÚ na rok 2011 (vyhláška č. 306/2010 Sb., Příloha č. 1)

ÚČEL

Účelem statistického zjišťování je získání komplexních informací pro potřeby decizní sféry a regionálního plánování, k využití ve společenských vědách, pro mezinárodní organizace a instituce, pro informování veřejnosti.

IS NAR je vytvořen na základě tiskopisu ČSÚ Obyv 2-12 „Hlášení o narození“. Český statistický úřad poskytuje data k dalšímu zpracování do ÚZIS ČR, který podrobně zpracovává demografickou statistiku. Agregované počty narozených slouží též jako základ pro výpočet relativních ukazatelů za oblast úloh s tématikou matka a dítě.

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je každé narození osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území ČR.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajskou jednotkou je každé zdravotnické zařízení (bez ohledu na zřizovatele), kde došlo k porodu nebo kde byly matka a dítě (děti) ošetřeny a obecní úřady pověřené vedením matrik.

 

Informační systém Zemřelí (IS ZEM)

Informační systémy z datových souborů ČSÚ

Formuláře

ISZEM - Hlášení o úmrtí (Obyv 3-12) 

application/pdf ikonaFormulář - Hlášení o úmrtí

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (§ 10)
  • Program statistických zjišťování prováděných ČSÚ na rok 2011 (vyhláška č. 306/2010 Sb., Příloha č. 1)

ÚČEL

Účelem statistického zjišťování je získání komplexních informací pro potřeby decizní sféry a regionálního plánování, k využití ve společenských a přírodních vědách, pro mezinárodní organizace a instituce, pro informování veřejnosti.

IS ZEM je vytvořen na základě tiskopisu ČSÚ Obyv 3 -12 „Hlášení o úmrtí“.

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je každé úmrtí osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území ČR.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Matriční úřady, které vyplňují tiskopis ČSÚ Obyv 3-12 - Hlášení o úmrtí na základě údajů uvedených zdravotnickým zařízením (prohlížejícím lékařem) v Listě o prohlídce mrtvého.

 

Informační systém z datových souborů ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje data k dalšímu zpracování do ÚZIS ČR, který podrobně zpracovává statistiku ukončených případů pracovní neschopnosti.

ČSSZ předává pololetně předběžná a ročně definitivní anonymizovaná data ve smluvně dohodnuté struktuře ÚZIS ČR.

Informační systém Pracovní neschopnost (IS PN)

Informační systém z datových souborů ČSSZ

Publikační výstupy

Tématická řada

Publikace

Aktuální informace

ZÁVAZNÉ PŘEDPISY

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

CHARAKTERISTIKA A ÚČEL

Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje anonymizovaná data k dalšímu zpracování do ÚZIS ČR, který vede Informační systém Pracovní neschopnost (IS PN).

V souboru jsou zahrnuty všechny ukončené případy pracovní neschopnosti v ČR, které byly hlášeny na tiskopise „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“.

Garantem sběru a metodiky je Česká správa sociálního zabezpečení.

Statistika spojená s pracovní neschopností se od statistik nemocnosti odlišuje těsným vztahem k ekonomice. Údaje o PN se třídí podle skupin diagnóz, pohlaví, věkových skupin, délky trvání PN.

STATISTICKÁ JEDNOTKA ZJIŠŤOVÁNÍ

Statistickou jednotkou je každý ukončený případ pracovní neschopnosti pojištěnce.

OKRUH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Každé zdravotnické zařízení, které vystavilo (I. díl dokladu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ – Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti) a/nebo ukončilo (II. díl dokladu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ – Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti) pracovní neschopnost.