homeTématické řady

Lůžková péče

AKTUÁLNÍ INFORMACE (Topical Information)

K 31. 12. 2012 bylo v České republice evidováno 188 nemocnic s celkovým počtem 58 832 lůžek (v tom 49 181 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči, 7 460 lůžek pro následnou péči a 2 191 lůžek pro novorozence). Dlouhodobý trend ve snižování počtu lůžek pokračoval i v roce 2012. Oproti roku 2011 došlo u nemocnic k poklesu o 1 504 lůžek, tj. o 2,6 %. Průměrná ošetřovací doba na jednoho pacienta činila 6,9 dne, oproti roku 2011 tak došlo ke snížení o 0,3 dne.

Koncem 1. pololetí 2012 bylo v České republice evidováno 187 nemocnic s 59 052 lůžky (v tom 49 446 lůžek akutní péče, 7 415 lůžek určených pro ošetřovatelskou následnou péči a 2 191 lůžek pro novorozence). Od konce roku 2011 klesl lůžkový fond nemocnic o 2,1 % (pokles o 1 284 lůžek). Každé nemocniční lůžko bylo v 1. pololetí roku 2012 využíváno pacienty v průměru 131,1 dne z celkového počtu 182 dnů v pololetí. Průměrná ošetřovací doba činila 6,9 dne.

Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje a informace o financování dlouhodobé péče z publikace OECD „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Výdaje na dlouhodobou péči ve 25 zemích OECD představovaly v průměru 1,5 % HDP. Nejvyšší podíl na celkovém HDP dosahují výdaje na dlouhodobou péči ve Švédsku a v Nizozemsku (kolem 3,5 %), naopak nejnižší výdaje mají země jižní a východní Evropy. Soukromé pojištění ve většině zemí OECD tvoří méně než 2 % celkových výdajů na dlouhodobou péči (nejvyšší podíl dosahuje v USA a Japonsku, kde tvoří zhruba 5–7 % celkových výdajů). Dlouhodobá péče je v zemích OECD financována převážně z veřejných zdrojů. Podíl přímých plateb na celkových výdajích je nejvyšší ve Švýcarsku (60 %), Portugalsku (45 %), Německu a Španělsku (cca 30 %).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na statistické informace o neformální péči a jejím dopadu na neformální pečovatele. Zhruba 70–90 % všech poskytovatelů dlouhodobé péče tvoří neformální pečovatelé (z nich jsou téměř 2/3 ženy). Většina neformálních pečovatelů poskytuje péči v rozsahu méně než 10 hodin týdně (zejména v zemích severní Evropy a Švýcarsku). V jižní Evropě, České republice a v Polsku více než 30 % pečovatelů poskytuje péči více než 20 hod. týdně. Poskytování neformální péče vede častěji k přerušení zaměstnání než k přechodu na práci na částečný úvazek. Neformální pečovatelé, zejména ženy, čelí také vyššímu riziku chudoby v důsledku nižších mezd a přerušované pracovní kariéry. Osoby poskytující neformální péči 20 a více hodin týdně mají o 20% vyšší výskyt problémů s duševním zdravím než osoby, které neformální péči neposkytují.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na uživatele dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči v kontextu budoucího demografického vývoje. V zemích OECD příjemci dlouhodobé péče tvoří cca 2,3 % populace. Přibližně polovina z nich je ve věku 80 a více let. Podíl seniorů, kteří jsou příjemci dlouhodobé péče se v jednotlivých zemích OECD velmi liší (např. od 2 % žen ve věku 80 a více let v Polsku do 46 % v Norsku). Osoby v nejvyšších věkových kategoriích jsou v průměru méně často příjemci péče v domácím prostředí než mladší uživatelé. Podíl osob v domácí dlouhodobé péči na všech uživatelích se v letech 1998–2008 zvýšil. Podle demografických projekcí by se do roku 2050 měl podíl osob ve věku 80 a více let v zemích OECD zvýšit ze 4 % (2010) na téměř 10 %. Současně poklesne podíl populace ve věku 15–64 let ze 67 % na 58 %. Poměr počtu osob ve věku 80 a více let na 100 osob ve věku 15–80 let by se měl do roku 2050 ztrojnásobit ze 4 na 12. Poměr přežívajících mužů na 100 žen ve věku 70 a více let by se měl zvýšit z 65 na 80 (tj. 0,8 mužů na každou ženu).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

V roce 2011 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila analýzu systémů dlouhodobé péče s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Analýza se zaměřuje na financování a dostupnost pracovníků dlouhodobé péče. Vybrané výstupy z této publikace představujeme ve čtyřech tematických aktuálních informacích. Tento první díl se zaměřuje na statistické údaje o pracovnících dlouhodobé péče a obsahuje rovněž vymezení pojmů použitých v této publikaci.

V zemích OECD je cca 70–90 % dlouhodobé péče poskytováno neformálními pečovateli. Pracovníci dlouhodobé péče tvoří v průměru cca 1,5 % populace v pracovním věku. Nejvyšší podíl na všech pracovnících dosahují pracovníci dlouhodobé péče v severských zemích, zejm. ve Švédsku (3,6 %). Počet uživatelů na jednoho pracovníka je vyšší v domácí péči než v péči ústavní, což odráží menší náročnost uživatelů domácí péče. Naprostou většinu pracovníků dlouhodobé péče tvoří ženy (až 96 % v Dánsku). Podíl sester na všech pracovnících dlouhodobé péče se pohybuje od 12 % na Novém Zélandu do 85 % v Maďarsku, ve většině zemí OECD však tvoří méně než polovinu pracovníků. Částečné úvazky jsou časté např. v Nizozemsku a Švýcarsku (1,61 pracovníků na 1 úvazek) a jsou využívány častěji u pracovníků domácí než ústavní péče. Podíl migrantů na pracovnících dlouhodobé péče je vysoký např. v USA (každý čtvrtý pracovník) a Itálii (až 72 % pečovatelů v rodinách). Migrující pracovníci přitom často obsazují nižší pozice než by odpovídalo jejich kvalifikaci.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

K 31. 12. 2011 bylo v České republice evidováno 189 nemocnic s celkovým počtem 60 336 lůžek (v tom 50 678 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči, 7 457 lůžek pro ošetřovatelskou následnou péči a 2 201 lůžek pro novorozence). Dlouhodobý trend ve snižování počtu lůžek, ke kterému dochází u nemocnic akutní péče, pokračoval i v roce 2011. Oproti roku 2010 došlo k poklesu o 1 883 lůžek, tj. o 3,0 %. Průměrná ošetřovací doba na jednoho pacienta činila 7,2 dne, oproti roku 2010 tak došlo ke snížení o 0,1 dne.

Koncem 1. pololetí 2011 bylo v České republice evidováno 189 nemocnic s 61 534 lůžky (z toho 7 424 lůžek určených pro ošetřovatelskou následnou péči a 2 224 lůžek pro novorozence). Od konce roku 2010 klesl lůžkový fond nemocnic o 1,2 % (pokles o 685 lůžek). Každé nemocniční lůžko bylo v 1. pololetí roku 2011 využíváno pacienty v průměru 128,3 dne z celkového počtu 181 dnů v pololetí. Průměrná ošetřovací doba činila 7,1 dne.

Koncem roku 2010 bylo v České republice evidováno 189 nemocnic s 62 219 lůžky (z toho 2 231 lůžek pro novorozence, 7 398 lůžek ošetřovatelských). V roce 2010 klesl lůžkový fond nemocnic o 1,2 %. Každé nemocniční lůžko bylo v roce 2010 v průměru využíváno pacienty 253,8 dní z roku, což představuje oproti roku 2009 nepatrný pokles - o 1,7 dnů. Každý pacient strávil v nemocnici o jednu desetinu dne kratší dobu než v roce 2009, tedy je 7,3 dne.

Koncem roku 2009 bylo v České republice evidováno 191 nemocnic s 62 992 lůžky (z toho 2 186 lůžek pro novorozence, 7 090 lůžek ošetřovatelských). V roce 2009 klesl lůžkový fond nemocnic o 0,4 %. Každé nemocniční lůžko bylo v roce 2009 v průměru využíváno pacienty 255,5 dní z roku, což představuje oproti roku 2008 nepatrný nárůst - o 1,3 dnů. Každý pacient strávil v nemocnici (stejně jako v roce 2008) v průměru 7,4 dne.