V. kapitola
PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ (F00–F99)
SYNDROMY PORUCH CHOVÁNÍ‚ SPOJENÉ S FYZIOLOGICKÝMI PORUCHAMI
A SOMATICKÝMI FAKTORY (F50–F59)
F50Poruchy příjmu potravy
Nepatří sem:anorexie NS (R63.0)
krmení:
. obtížné a špatně prováděné (R63.3)
. porucha u kojenců a dětí (F98.2)
polyfagie (R63.2)
. 0Mentální anorexie
Mentální anorexie je porucha‚ charakterizovaná úmyslným zhubnutím‚ které si pacient sám
vyvolal a dále je udržuje. Porucha se objevuje nejčastěji u adolescentních dívek a mladých
žen‚ avšak i dospívající chlapci a mladí muži mohou být postiženi‚ podobně jako děti kolem
puberty a starší ženy až do menopauzy. Choroba je spojená se specifickou psychopatologií‚
kde strach ze ztloustnutí a ochablosti tvaru těla přetrvává jakožto vtíravá‚ ovládavá myšlenka‚
takže pacienti usilují o nižší tělesnou váhu. Obvykle je přítomna podvýživa různé tíže se
sekundárními endokrinními a metabolickými změnami a poruchami tělesných funkcí.
Příznaky jsou: omezený výběr jídla‚ nadměrná tělesná činnost‚ vyvolávání zvracení a průjmu
a užívání anorektik a diuretik.
Nepatří sem:ztráta chuti k jídlu (R63.0)
psychogenní (F50.8)
. 1Atypická mentální anorexie
Poruchy‚ které splňují některá kritéria mentální anorexie‚ ale celkový klinický obraz neopravňuje
k této diagnóze. Například některý z klíčových příznaků jako strach ze ztloustnutí nebo
amenorea nejsou přítomny‚ ale je přítomen výrazný váhový úbytek a chování směřující
k redukci váhy. Tato diagnóza by neměla být použita‚ pokud má pacient nějakou somatickou
chorobu spojenou s hubnutím.
. 2Mentální bulimie
Mentální bulimie je syndrom‚ charakterizovaný opakovanými záchvaty přejídání a nadměrnou
kontrolou své tělesné váhy‚ vedoucí k přejídání‚ následovaném zvracením nebo používáním
projímadel. Tato porucha má mnohé psychologické rysy shodné s mentální anorexií‚ včetně
zvýšeného pozorování vlastní tělesné hmotnosti a tvaru těla. Opakované zvracení zvyšuje
riziko poruchy elektrolytové rovnováhy a somatických komplikací. V anamnéze je častá
mentální anorexie‚ trvající od několika měsíců po několik let.
Bulimie NS
Hyperorexia nervosa
. 3Atypická mentální bulimie
Poruchy splňující některá kritéria bulimie‚ ale celkový klinický obraz nedovoluje tuto diagnózu.
Například‚ mohou být recidivující záchvaty přejídání a nadměrného používání laxativ bez
markantní změny váhy‚ nebo mohou být nepřítomny typické příznaky zvýšeného zájmu
o vlastní tělesnou váhu a tvar vlastního těla.
. 4Přejídání spojené s psychologickými poruchami
Přejídání způsobené stresujícími událostmi‚ jako úmrtí blízké osoby‚ nehoda‚ narození dítěte
a podobně.
Psychogenní přejídání
Nepatří sem:obezita (E66.–)
. 5Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami
Opakované zvracení‚ které se vyskytuje u disociativních poruch (F44.–) a hypochondrické
poruchy (F45.2) a které není způsobeno stavy‚ které jsou zařazeny mimo tuto kapitolu.
Psychogenní zvracení
K vyznačení nadměrného zvracení v těhotenství lze použít dodatkový kód (O21.-).
Nepatří sem:nauzea (R11)
zvracení NS (R11)
. 8Jiné poruchy příjmu potravy
Pica u dospělých
Psychogenní ztráta chuti k jídlu
Nepatří sem:abnormální chutě (pica) v kojeneckém a dětském věku (F98.3)
. 9Porucha příjmu potravy NS
F51Neorganické poruchy spánku
V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní
nebo somatické. Zda je porucha spánku samostatná nebo pouze jedním z rysů jiné poruchy
zařazené jinde v této nebo v jiných kapitolách‚ mělo by být rozhodnuto na základě klinického
obrazu a průběhu a terapeutických úvah a priorit v době lékařského vyšetření. Obecně‚ pokud
je porucha spánku jednou z hlavních stížností pacienta a je chápána jako porucha sama
o sobě‚ mělo by být použito tohoto kódu spolu s ostatními příslušnými diagnózami‚ popisujícími
psychopatologii a patofyziologii‚ přítomnou v daném případě. Tento oddíl zahrnuje pouze ty
poruchy spánku‚ kde emoční příčiny jsou považovány za primární faktor a které nejsou
způsobeny definovatelnými somatickými poruchami zařazenými jinde.
Nepatří sem:poruchy spánku (organické) (G47.–)
. 0Neorganická nespavost
Nespavost je stav nedostatečné kvality a kvantity spánku‚ který přetrvává po určitý časový úsek‚
včetně obtížného usínání‚ přerušovaného spánku nebo časného ranního probouzení.
Nespavost je běžným příznakem mnoha duševních i tělesných poruch‚ a měla by být zde
zařazena jako dodatek k základní poruše pouze tehdy‚ když ovládá klinický obraz.
Nepatří sem:nespavost (organická) (G47.0)
. 1Neorganická hypersomnie
Hypersomnie je definována bud' jako stav nadměrného spaní ve dne a spánkových záchvatů
(které nejsou přičítány nedostatku spánku)‚ nebo prodloužený přechod k plnému bdění po
probuzení. Pokud není přítomen organický faktor pro výskyt hypersomnie‚ pak je obvykle tento
stav spojený s nějakou duševní poruchou.
Nepatří sem:hypersomnie (organická) (G47.1)
narkolepsie (G47.4)
. 2Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
Porucha cyklu bdění–spánek je definována jako nedostatek synchronizace mezi jedincovým
cyklem spánek–bdění a cyklem‚ požadovaným pro dané okolí‚ což má za následek stížnosti
bud' na nespavost nebo nadměrnou spavost.
Psychogenní inverze:
. cirkadiánního rytmu
. nyktohemerálního rytmu
. spánkového rytmu
Nepatří sem:poruchy cyklu spánku a bdění (organické) (G47.2)
. 3Náměsíčnictví (somnambulismus)
Je stav porušeného vědomí‚ v němž jsou spojeny fenomeny spánku i bdělého stavu. Při
náměsičnické epizodě jedinec povstává z lůžka‚ obvykle v první třetině nočního spánku
a prochází se‚ a to při snížené úrovni vědomí‚ reaktivity a motoriky. Po probuzení se obyčejně
na celou událost nepamatuje.
. 4Spánkové děsy – noční děsy [pavor nocturnus]
Jde o noční epizody extrémního děsu a paniky‚ spojené s intenzivním křikem‚ pohyblivostí
a silnými vegetativními příznaky. Pacient si sedne nebo vstane obvykle během první třetiny
nočního spánku s panickým výkřikem. Velmi často buší na dveře a chce utéci‚ ačkoliv
většinou místnost neopouští. Pokud si na událost vůbec vzpomene‚ pak jsou vzpomínky velmi
neúplné (obvykle jedna nebo dvě útržkovité představy).
. 5Noční můry
Noční můra je snový prožitek‚ nabitý úzkostí nebo strachem‚ s velmi detailní vzpomínkou na
snový obsah. Tento snový prožitek je velmi živý a obvykle zahrnuje témata‚ týkající se
ohrožení života‚ bezpečnosti nebo sebeúcty. Dosti časté je opakování týchž nebo podobných
hrozivých témat. Při typické epizodě je v určitém stupni přítomen vegetativní doprovod‚ nikoli
však zřetelné hlasové projevy ani pohyby těla. Při probuzení je jedinec rychle plně orientován
a bdělý.
Úzkostné snění
. 8Jiné neorganické poruchy spánku
. 9Neorganická porucha spánku NS
Emoční porucha spánku NS
F52Sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
Sexuální dysfunkce zahrnují nejrůznější poruchy‚ které způsobují‚ že jedinec není schopen se
podílet na sexuálním vztahu tak‚ jak by si přál. Sexuální odpověď je psychosomatický proces
a nejčastěji oba‚ psychologické i somatické procesy‚ způsobují sexuální poruchy.
Nepatří sem:Dhat syndrom (F48.8)
. 0Nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
Jde o základní problém‚ nikoliv sekundární k jiným sexuálním poruchám‚ jako jsou poruchy
erekce nebo dyspareunie.
Frigidita
Snížená sexuální žádostivost
. 1Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality
Představa sexuálního aktu produkuje příliš mnoho obav nebo úzkostí‚ takže se sexuální aktivitě
vyhýbá (sexuální averze)‚ nebo sexuální odpověď i orgasmus jsou správně pociťovány‚ ale je
nedostatek dostatečného potěšení (nedostatek sexuálního uspokojení).
Anhedonie‚ sexuální
. 2Selhání genitální odpovědi
U muže jde o poruchy erekce. Základním problémem je obtíž se vznikem nebo udržením
erekce dostatečné pro úspěšnou soulož. U ženy jde o suchost vaginy nebo nedostatečnou
schopnost lubrikace.
Porucha ženské sexuální vzrušivosti
Poruchy erekce
Psychogenní impotence
Nepatří sem:impotence organického původu (N48.4)
. 3Poruchy orgasmu
Orgasmus se bud' neobjevuje nebo je zřetelně opožděn.
Potlačený (mužský nebo ženský) orgasmus
Psychogenní anorgasmie
. 4Předčasná ejakulace
Neschopnost ovládat dostatečně ejakulaci pro potěšení obou partnerů ze soulože.
. 5Neorganický vaginismus
Spazmus svalů pánevního dna obklopujících vaginu‚ který způsobuje uzavření vchodu do
vaginy. Zavedení penisu je bolestivé nebo nemožné.
Psychogenní vaginismus
Nepatří sem:vaginismus (organický) (N94.2)
. 6Neorganická dyspareunie
Dyspareunie (neboli bolest během soulože) se vyskytuje u žen i u mužů. Může být způsobena
lokální patologií a pak musí být správně zařazena pod patologický stav. Tato položka je
určena pro použití‚ pouze pokud neexistuje žádná primární neorganická sexuální dysfunkce
(např. vaginismus nebo suchost vaginy).
Psychogenní dyspareunie
Nepatří sem:dyspareunie (organická) (N94.1)
. 7Nadměrné sexuální nutkání
Nymfomanie
Satyriasis
. 8Jiné sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
. 9Neurčená sexuální porucha‚ která není způsobena organickou poruchou nebo nemocí
F53Duševní poruchy a poruchy chování související se šestinedělím nezařazené
jinde
Tato položka obsahuje pouze duševní poruchy v souvislosti s šestinedělím (vzniklé do 6 týdnů
po porodu)‚ které nesplňují kritéria poruch zařazených jinde v této kapitole‚ bud' pro
nedostatečné množství informací nebo proto‚ že jsou přítomny další klinické rysy‚ které činí
jejich klasifikaci jinde nevhodnou.
. 0Lehké duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s šestinedělím nezařazené jinde
Deprese:
. postnatální NS
. poporodní NS
. 1Těžké poruchy duševní a poruchy chování v souvislosti s šestinedělím nezařazené jinde
Puerperální psychóza NS
. 8Jiné duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s šestinedělím nezařazené jinde
. 9Puerperální duševní poruchy NS
F54Psychologické a behaviorální faktory‚ spojené s chorobami nebo poruchami
zařazenými jinde
Tato položka by měla být použita k zaznamenání přítomnosti vlivů psychologických a vlivů
chování‚ o nichž se domníváme‚ že hrály důležitou úlohu v etiologii somatických onemocnění‚
které jsou zařazeny v jiných kapitolách. Vzniklé duševní poruchy jsou většinou lehké a často
dlouhotrvající (jako starost‚ emoční konflikt‚ obavy apod.) a žádná z nich neopravňuje k užití
nějaké poruchy v této kapitole.
Patří sem:Psychologické faktory ovlivňující fyzický stav
Příklady použití této položky jsou:
. astma F54 a J45.–
. dermatitida F54 a L23–L25
. žaludeční vřed F54 a K25.–
. syndrom dráždivého tračníku F54 a K58.–
. ulcerózní kolitida F54 a K51.–
. kopřivka F54 a L50.–
K vyznačení přidruženého somatického onemocnění lze použít dodatkový kód.
Nepatří sem:tenzní bolest hlavy (G44.2)
F55Abúzus – zneužívání – látek nezpůsobujících závislost
Patří sem široká škála léků a lidových prostředků‚ ale zvláště důležité skupiny jsou:
(a) psychotropní léky‚ které nezpůsobují závislost‚ jako antidepresiva‚ (b) laxativa a
(c) analgetika‚ která lze koupit bez lékařského předpisu‚ jako aspirin a paracetamol.
Trvalé používání těchto látek vede často ke zbytečnému kontaktu se zdravotnickými
profesionály a pomocným personálem a někdy je spojeno se škodlivým vlivem těchto látek na
organismus. Snaha odradit od užívání těchto léků nebo je zakazovat často naráží na odpor.
Laxativa a analgetika užívají nemocní dále i přes upozornění nebo dokonce již vyvinuté
somatické onemocnění‚ jako je renální poškození nebo elektrolytová dysbalance. Ačkoliv je
obvykle jasné‚ že pacient má jasnou motivaci užívat tyto léky‚ příznaky závislosti nebo odnětí
se nevyvíjejí jako u psychoaktivních substancí specifikovaných v F10–F19.
Abúzus:
. antacid
. rostlinných nebo lidových prostředků
. steroidů a hormonů
. vitaminů
Návyk na laxativa
Nepatří sem:abúzus psychoaktivních substanci (F10–F19)
F59Neurčené poruchy chování v souvislosti s fyziologickými poruchami
a somatickými faktory
Psychogenní fyziologická dysfunkce NS
© WHO/ÚZIS ČR (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)‚ všechna práva vyhrazena‚ vytvořeno: 2018/3/7

 
 
 
 

Odkazy:

Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů
(ICD-10 ONLINE) - Czech

International Classification of Diseases
(ICD-10 ONLINE) - English

Internationale statistische Klassifikation der Krankheiten und verwandter Gesundheitsprobleme
(ICD-10 ONLINE) - Deutsch