Rychlé informaceAktuální informace2014

Činnost záchytných stanic v roce 2013

Autor: 
Číslo:
 17/14
Region:
 Česká republika
Rok:
 2014
 (0.38 MB)
Souhrn:

Tato Aktuální informace podává přehled o počtu záchytných stanic, míst a ošetřených pacientů v roce 2013. Od roku 1989 se počet záchytných stanic a míst s výkyvy snižoval. Vývoj počtu pacientů záchytných stanic ve sledovaném období zpravidla kopíruje počet stanic a jejich kapacitu, i když od roku 2005 lze současně pozorovat souběžný pokles kapacity a růst pacientů. V roce 2013 však dochází k významnému poklesu počtu pacientů při stejném počtu záchytných stanic i míst.

Záchytné stanice jsou speciální medicínská zařízení pro krátkodobý pobyt (v řádu několika hodin) a detoxikaci při akutní intoxikaci zejména alkoholem, jsou zvláštním typem zařízení na pomezí ambulantní a lůžkové péče. Jedná se o typ zařízení unikátní v Evropě i ve světě. První z nich byla založena u Apolináře v roce 1951 docentem Skálou (Skála, 2003).

Aktuální informace o činnosti záchytných stanic čerpá z údajů pravidelného ročního sběru dat v rámci Programu statistických zjišťování NZIS. V posledních letech se několikrát změnily sledované ukazatele o činnosti těchto stanic. V roce 1989 byly údaje o činnosti záchytných stanic součástí ročního výkazu „O činnosti psychiatrického oddělení poliklinik“. Sledovalo se personální vybavení, počet stanic a míst jak s nepřetržitým provozem, tak pouze s nočním provozem, počet ošetřených osob celkem, v tom mužů a žen, počet mladistvých, počet recidivistů a počet osob hlášených v AT ordinacích. Od roku 1993 se údaje o činnosti stanic získávaly z nově vzniklého „Ročního výkazu ambulantní péče v oboru psychiatrickém“ a sledoval se pouze počet osob ošetřených na záchytných stanicích. V roce 1998 byly údaje o činnosti záchytných stanic převedeny z tohoto výkazu na samostatný výkaz, kde se sledoval počet ošetření-vyšetření, počet léčených pacientů a počet míst. V roce 2006 se rozšířilo sledování léčených pacientů o členění na pohlaví a věkové skupiny a v roce 2011 bylo přidáno sledování pacientů intoxikovaných alkoholem nebo jinou psychoaktivní látkou.

Počet záchytných stanic, počet míst v záchytných stanicích a jejich personální vybavení

První informace o počtu záchytných stanic jsou k dispozici z roku 1963, kdy bylo evidováno 21 zařízení. Historické údaje o záchytných stanicích, jejich počtu a činnosti, jsou uvedeny v publikaci Uživatelé alkoholu a drog ve zdravotnické statistice od roku 1959, kterou vydalo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti ve spolupráci s ÚZIS ČR (Nechanská, 2011).

Do roku 1989 vzrostl počet záchytných stanic v ČR na 34 zařízení, v následujícím období jejich počet klesá. V roce 1993 bylo evidováno 20 zařízení, v roce 2009 už pouze 14 zařízení. Během roku 2010 se zaevidovaly dvě záchytné stanice, ve Středočeském a Olomouckém kraji, a jejich počet vzrostl na 16. V roce 2011 došlo k rozdělení sledování údajů ze záchytných stanic v Karviné a Opavě, které provozuje Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje, a údaje vykazovaly dohromady. V roce 2012 zůstal počet záchytných stanic stejný.

S rostoucím počtem zařízení rostl v letech 1963–1989 také počet míst v záchytných stanicích (z 222 na 325 míst). Po roce 1990, kdy došlo ke snižování počtu záchytných stanic, klesal i počet míst. V roce 1993 bylo v záchytných stanicích pouze 180 míst, do roku 1996 se počet míst snížil na 139 (v 19 stanicích) a v roce 1997 jejich počet vzrostl meziročně o více než třetinu a přibližně stejný zůstal až do roku 2000. V následujících letech počet míst s výkyvy klesal, a to o více než čtvrtinu do roku 2009 (na 137 míst). V roce 2010, díky nově zaevidovaným zařízením, vzrostl počet míst na 157, v roce 2011 klesl jejich počet na 152 míst, v roce 2012 a 2013 zůstal počet míst prakticky stejný (Tabulka 1, Graf 1).

V roce 2013 byla převedena činnost záchytné stanice v Praze z Nemocnice na Bulovce do Městské polikliniky Praha a byla založena nová záchytná stanice v Krajské nemocnici Liberec, která bohužel nedodala údaje o své činnosti, která proto není uvedena v následujících tabulkách a grafech. Síť záchytných stanic v roce 2013 ukazuje následující mapa.

Mapa 1: Síť záchytných stanic podle počtu míst v roce 2013 

Síť záchytných stanic podle počtu míst v roce 2013

V roce 2013 zajišťovalo činnost záchytných stanic celkem 157,50 odborných zdravotnických pracovníků (přepočtený počet pracovníků včetně smluvních). Z tohoto počtu bylo 32,18 lékařů, počet zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí činil 76,85 úvazku a počet ostatních odborných pracovníků 42,47 úvazku.

Počet pacientů záchytných stanic

Počet zachycených osob evidovaných v záchytných stanicích od roku 1963 do roku 1984, kdy dosáhl maxima, s výkyvy rostl (z více než 16 tisíc na 33 tisíc). Během následujících 12 let klesl počet těchto pacientů o téměř tři čtvrtiny (na 9 363 osob v roce 1996) a pak až do roku 2004 opět s výkyvy rostl. K velkému meziročnímu nárůstu došlo v roce 2006, kdy meziročně vzrostl počet zachycených osob v těchto stanicích o téměř polovinu (z 15 tisíc v roce 2005 na téměř 22,5 tisíc v roce 2006) a následující rok stoupl ještě o další čtvrtinu (na téměř 28 tisíc). V následujících dvou letech počet pacientů zůstal téměř stejný, k nárůstu došlo až v roce 2010, kdy v souvislosti s nárůstem počtu zařízení a míst vzrostl meziročně také počet pacientů, a to o 10 % (na 30,5 tisíce osob). V roce 2012, po snížení počtu pacientů v roce 2011 o 7 % (na 28,4 tisíce osob), zůstal jejich počet téměř stejný (Tabulka 1, Graf 1).

Díky změně provozovatele záchytné stanice v Praze bylo zjištěno, že Nemocnice na Bulovce v předchozích letech vykazovala nejen počet zachycených osob, ale také počet pacientů vyšetřených lékařem pro potřeby Policie ČR při podezření na trestnou činnost či na jízdu pod vlivem návykové látky. Tím, že Městská poliklinika Praha vykázala v roce 2013 správně pouze zachycené osoby, došlo k významnému snížení počtu léčených osob, a to o pětinu proti roku 2012.

Muži měli větší podíl na počtu pacientů v záchytných stanicích po celé období, kdy byli sledováni pacienti podle pohlaví. V letech 2006–2013 se podíleli na jejich celkovém počtu cca 84 %. Podíl mladistvých do 20 let klesl z téměř 9 % v roce 2006 na více než 4 % v roce 2009, v roce 2010 došlo k nárůstu jejich podílu na 8 % a v roce 2012 klesl podíl mladistvých na 6 %. Vzhledem k chybnému vykazování zachycených osob v předchozích letech na záchytce v Praze činil podíl zachycených mladistvých v roce 2013 méně než 2 % (Tabulka 1).

 Vývoj počtu míst a ošetřených pacientů na záchytných stanicích 1989–2013

 

Tabulka 1: Vývoj počtu záchytných stanic, míst a ošetřených pacientů v letech 1989–2013

 Rok Počet
stanic míst  léčených pacientů 
celkem v tom z toho
mladiství
(0–19 let)
muži ženy
 1989 34 325 25 393 23 398 1 995 839
 1990 29 263 19 657 17 265 2 392 623
 1991 28 250 18 902 17 503 1 399 537
 1992 25 222 18 177 16 477 1 700 508
 1993 20 180 15 887 14 454 1 433 683
 1994 21 188 14 884 13 550 1 334 916
 1995 19 178 14 506 13 113 1 393 1 013
 1996 19 139 9 363 8 563 800 514
 1997 20 186 10 719 9 520 1 199 648
 1998 19 176 12 616
 1999 18 187 11 439
 2000 18 185 14 748
 2001 16 163 13 763
 2002 16 160 13 877
 2003 17 167 12 997
 2004 15 160 16 568
 2005 15 158 15 207
 2006 14 144 22 441 19 219 3 222 1 944
 2007 14 140 27 806 23 653 4 153 1 149
 2008 14 140 27 505 22 876 4 629 1 167
 2009 14 137 27 664 23 079 4 585 1 222
 2010 16 157 30 487 25 732 4 755 2 422
 2011 17 152 28 365 23 831 4 534 2 059
 2012 17 152 28 469 23 920 4 549 1 519
 2013 17  1) 153 23 018 19 620 3 398 426

1) V roce 2013 vznikla nová záchytka v Libereckém kraji, která ale nedodala údaje o své činnosti a proto není uvedena v tabulkách a grafech.

Z hlediska regionální distribuce čtvrtinu pacientů vykázaly čtyři záchytné stanice v Moravskoslezském kraji, téměř 16 % záchytná stanice v Jihomoravském kraji a 14 % záchytná stanice v Praze (Tabulka 2).

Od roku 2011 jsou pacienti rozděleni podle toho, zda byli zachyceni pro intoxikaci alkoholem nebo pro jinou návykovou látku. V roce 2013 byla většina (tj. 99 %) z celkového počtu zachycených osob intoxikovaných alkoholem. Nejvíce jich bylo zachyceno na území Moravskoslezského a Jihomoravského kraje. Intoxikované nealkoholovými drogami vykázali především ve Zlínském a Pardubickém kraji (Tabulka 3, Tabulka 4).

Tabulka 2: Celkový počet ošetřených pacientů podle kraje sídla zařízení, pohlaví
a věkových skupin pacientů v roce 2013

 Kraj sídla
 zařízení
Počet stanic Počet míst Celkový počet pacientů v tom ve věku
muži ženy 0–19 let 20–64 let 65 a více
let
 Hl. m. Praha 1 20 3 240 2 594 646 66 2 963 211
 Středočeský 3 14 864 814 50 15 816 33
 Jihočeský 1 9 1 168 996 172 40 1 082 46
 Plzeňský  1 10 1 685 1 474 211 7 1 580 98
 Karlovarský  1 5 782 692 90 17 747 18
 Ústecký - - - - - - - -
 Liberecký - - - - - - - -
 Královéhradecký 1 8 1 213 1 044 169 6 1 014 193
 Pardubický  1 11 1 245 1 100 145 16 1 191 38
 Vysočina 1 8 1 147 1 033 114 8 1 095 44
 Jihomoravský 1 13 3 625 2 940 685 69 3 333 223
 Olomoucký  1 15 1 645 1 347 298 51 1 505 89
 Zlínský 1 5 810 705 105 22 750 38
 Moravskoslezský 4 35 5 594 4 881 713 109 5 220 265
 Celkem 17 153 23 018 19 620 3 398 426 21 296 1 296

Tabulka 3: Počet pacientů ošetřených pro intoxikaci alkoholem podle kraje sídla zařízení, pohlaví a věkových skupin pacientů v roce 2013

 Kraj sídla
 zařízení
Počet stanic Počet míst Celkový počet pacientů v tom ve věku
muži ženy 0–19 let 20–64 let 65 a více
let
 Hl. m. Praha 1 20 3 240 2 594 646 66 2 963 211
 Středočeský 3 14 864 814 50 15 816 33
 Jihočeský 1 9 1 121 949 172 36 1 039 46
 Plzeňský  1 10 1 685 1 474 211 7 1 580 98
 Karlovarský  1 5 782 692 90 17 747 18
 Ústecký - - - - - - - -
 Liberecký - - - - - - - -
 Královéhradecký 1 8 1 199 1 032 167 6 1 000 193
 Pardubický  1 11 1 187 1 052 135 14 1 135 38
 Vysočina 1 8 1 147 1 033 114 8 1 095 44
 Jihomoravský 1 13 3 625 2 940 685 69 3 333 223
 Olomoucký  1 15 1 633 1 338 295 46 1 498 89
 Zlínský 1 5 731 632 99 12 681 38
 Moravskoslezský 4 35 5 566 4 854 712 107 5 194 265
 Celkem 17 153 22 780 19 404 3 376 403 21 081 1 296

Tabulka 4: Počet pacientů ošetřených pro intoxikaci nealkoholovými drogami podle kraje sídla zařízení, pohlaví a věkových skupin pacientů v roce 2013

 Kraj sídla
 zařízení
Počet stanic Počet míst Celkový počet pacientů v tom ve věku
muži ženy 0–19 let 20–64 let 65 a více
let
 Hl. m. Praha 1 20 - - - - - -
 Středočeský 3 14 - - - - - -
 Jihočeský 1 9 47 47 - 4 43 -
 Plzeňský  1 10 - - - - - -
 Karlovarský  1 5 - - - - - -
 Ústecký - - - - - - - -
 Liberecký - - - - - - - -
 Královéhradecký 1 8 14 12 2 - 14 -
 Pardubický 1 11 58 48 10 2 56 -
 Vysočina 1 8 - - - - - -
 Jihomoravský 1 13 - - - - - -
 Olomoucký  1 15 12 9 3 5 7 -
 Zlínský 1 5 79 73 6 10 69 -
 Moravskoslezský 4 35 28 27 1 2 26 -
 Celkem 17 153 238 216 22 23 215 -

 

Závěr

Po tom, co v letech 2010 a 2011 vzrostl celkový počet záchytných stanic v ČR na 17 zařízení se 152 místy, se jejich počet ani kapacita v roce 2013 příliš nezměnily.

Významný vliv na vykazované údaje měla změna provozovatele záchytné stanice v Praze, kdy byla Městskou poliklinikou v Praze převzata pouze „lůžková“ část, ostatní činnosti převedeny nebyly. Sledované údaje nepředala nově vzniklá záchytná stanice v Liberci.

Vývoj počtu pacientů záchytných stanic do roku 2005 kopíroval počet stanic a jejich kapacitu, v následujících letech lze pozorovat současně pokles kapacity a růst počtu zachycených pacientů, a to do roku 2010, po poklesu jejich počtu v roce 2011 zůstal počet zachycených osob v roce 2012 téměř stejný. Vlivem změny provozovatele záchytné stanice v Praze se v roce 2013 snížil počet pacientů záchytných stanic o počet vyšetřovaných osob na žádost policie, tj. cca o jednu pětinu. 

Z 23 018 zachycených osob v roce 2013 bylo 99 % intoxikovaných alkoholem. Z tohoto počtu bylo více než 85 % mužů, podíl mladistvých do 20 let byl necelé 2 % a podíl starších 65 let byl téměř 6 %.

Vypracovala: Ing. Blanka Nechanská

Odkazy:

Skála, J. (2003) Historie léčby závislosti v České republice. In: Kalina K. et al., (Ed.) Drogy a drogové závislosti - mezioborový přístup 2, pp. 91-96. Praha: Úřad vlády ČR

Nechanská, B., Mravčík, V., Šťastná, L. a Brožová, J. (2011) Uživatelé alkoholu a drog ve zdravotnické statistice od roku 1959, pp. 34-36. Praha: Úřad vlády České republiky a Ústav zdravotnické informací a statistiky ČR.

 

Informace prezentované v jiných formátech

Na tomto webu jsou elektronické dokumenty dostupné v jiné než textové či hypertextové podobě. Odkazy vedoucí na tyto dokumenty jsou v textu vyznačeny příslušnou ikonou upozorňující na jiný obsah cílového odkazu. Dokumenty se vyskytují v těchto formátech:

Stáhnout Adobe Reader

K prohlížení elektronických dokumentů ve formátu PDF je nutné mít nainstalovaný ve vlastním počítači prohlížeč Adobe Reader, verze 8.0 a vyšší. Při používání starších prohlížečů nezaručujeme plnou funkčnost elektronických dokumentů. Nainstalujte si proto, prosím, potřebný prohlížeč. Novější verze si můžete stáhnout na této internetové adrese. Při prohlížení elektronických dokumentů Vám doporučujeme si vybraný soubor na svůj disk nejdříve stáhnout a potom teprve prohlížet. Pouze tituly o velikosti do 0.5 MB jsou vhodné k prohlédnutí přímo na našich stránkách. Z tohoto důvodů je u všech zveřejněných elektronických dokumentů uvedena jejich velikost v MB.

K zobrazení dokumentů s koncovkami DOC, XLS, PPT potřebujete mít nainstalovaný produkt Microsoft Office. Pokud jej však nevlastníte, stáhněte si k těmto produktům řady Office volně dostupné prohlížeče.

Stáhnout program na dekomprimaci ZIP

Některé dokumenty mohou být z důvodu velikosti komprimovány ve formátu ZIP. Na internetu je velké množství programů, které dokážou tento formát dekomprimovat.

Dokumenty ve formátu RTF

RTF dokáže zobrazit a editovat většina běžně používaných textových editorů.