Rychlé informaceAktuální informace2015

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání

Autor: 
Číslo:
 07/15
Region:
 Česká republika
Rok:
 2015
 (0.41 MB)
Souhrn:

Tato Aktuální informace přináší mezinárodní porovnání vybraných ukazatelů z nedávno aktualizované databáze OECD Health Statistics zveřejněné k 30. 6. 2015. Z této databáze OECD vybíráme ukazatele z ekonomické oblasti zdravotnictví, jako podíl výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu, výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování a výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele.

Aktualizace mezinárodní databáze OECD Health Statistics (červen 2015)

OECD Directorate for Employment, Labour and Social Affairs vydal k 30. červnu 2015 novou verzi své aplikace OECD Health Statistics 2015, dále jen Health Statistics. Databáze se ve shodě se svým názvem zaměřuje na statisticky podchytitelné stránky zdraví a zdravotnictví v jednotlivých zemích, a to v rámci demografického, sociálního a ekonomického prostředí. Health Statistics zahrnují 34 členských zemí OECD, tzn. vybrané země Evropy, dále USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Koreu, Turecko, Mexiko, Chile a Izrael.

Formou aktuální informace prezentuje ÚZIS ČR vybrané ukazatele z oblasti ekonomiky zdravotnictví. Pro porovnání jsou uváděny převážně členské země OECD, které konkrétní údaje do databáze Health Statistics za příslušný rok předaly, a jsou prezentovány především údaje za evropské členské země OECD.

Podíl výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu - Tab. 1

Podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) je často používaný ukazatel pro mezinárodní srovnání. Takovýto údaj je však nutno považovat vždy pouze za orientační a závisející na cenových hladinách v jednotlivých zemích.

V letošní publikaci OECD jsou ve statistikách uvedena samostatně porovnání podílu běžných výdajů na zdravotnictví na HDP a podílu kapitálových výdajů na zdravotnictví. Pro srovnatelnost dosavadních časových řad ÚZIS ČR zde prezentuje podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP s využitím dvou výše uvedených ukazatelů Health Statistics.

Údaje v letošní verzi Health Statistics k mezinárodnímu porovnání podílu výdajů na zdravotnictví na HDP mohou být v letošním roce ovlivněny i mimořádnou revizí národních účtů se zpětným dopadem do časových řad dle European System of Accounts 2010 (http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.avizo_revize). ČSÚ svou revidovanou řadu HDP zveřejňuje od října 2014. ÚZIS ČR upozorňuje, že z Health Statistics nevyplývá, zda i ostatní země EU své revidované národní účty již zahrnuly do podkladů pro OECD Health Statistics 2015 a že plně srovnatelná řada podílu výdajů na zdravotnictví na HDP může být tedy i otázkou 1–2 let.

Běžné výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování za rok 2013 - Tab. 2

Verze Health Statistics publikovaná 30. 6. 2015 uvádí přehled o veřejných a soukromých zdrojích běžných výdajů na zdravotnictví (dřívější verze obsahovaly i další členění, např. veřejné rozpočty, zdravotní pojištění, výdaje domácností). V mezinárodním porovnání OECD patří ČR spolu s Nizozemskem, Norskem, Dánskem a Švédskem k zemím s vyšším podílem veřejných výdajů na zdravotnictví. K evropským zemím s významným podílem soukromých výdajů na zdravotnictví patří Maďarsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko.

Běžné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele podle parity kupní síly - Tab. 3

Databáze Health Statistics umožňuje rovněž porovnání výdajů na zdravotnictví na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly a cenové hladiny v jednotlivých zemích. V Tab. 3 jsou za rok 2013 uvedeny takovéto ukazatele běžných výdajů na zdravotnictví na 1 osobu za vybrané země OECD. V tomto porovnání sice úroveň ČR převyšuje blízké země Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale nedosahuje úrovně většiny ostatních evropských zemí OECD. Obdobné srovnání i s obdobným pořadím zemí je v Tab. 3 uvedeno rovněž pro veřejné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele.

Zeměmi s nejvyššími celkovými běžnými výdaji na zdravotnictví na 1 obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly v dané zemi - pomineme-li specifické USA - jsou Nizozemsko, Norsko a Švýcarsko (zhruba 2,5x a více ve srovnání s ČR). V porovnání veřejných výdajů evropských zemí OECD na zdravotnictví na 1 obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly v dané zemi jsou nejvyšší veřejné výdaje v Norsku (2,9x vyšší než v ČR), Nizozemsku (2,6x vyšší) a Švýcarsku (2,4x vyšší).

ÚZIS ČR poznamenává, že ukazatel výdajů na zdravotnictví v přepočtu podle kupní síly může kromě poměřování objemu peněz jdoucích do zdravotnictví představovat i určité konstatování nákladnosti zdravotnických systémů v daných zemích, což je určitě případ USA, Norska, Švýcarska a dalších.

Více o výdajích na zdravotnictví v databázi OECD Health Statistics na: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DatasetCode=HEALTH_STAT.

Tab. 1. Srovnání podílu celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu ve vybraných zemích OECD

Země

Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP v %

rok

2010

2011

2012

2013

Česká republika

7,1

7,1

7,2

7,2

Dánsko

10,8

10,6

10,7

11,1

Estonsko

6,2

5,8

6,3

6,4

Finsko

8,6

8,6

9,0

9,1

Francie

11,2

11,3

11,4

11,6

Irsko

8,8

8,3

8,4

.

Japonsko

9,6

10,1

10,2

.

Kanada

11,2

10,8

10,8

10,7

Korea

6,8

6,8

7,0

7,2

Lucembursko

7,6

7,2

7,0

.

Mexiko

6,4

6,0

6,2

6,3

Německo

11,3

11,0

11,0

11,2

Norsko

9,3

9,1

9,2

9,4

Nový Zéland

11,2

11,2

11,4

11,1

Polsko

6,9

6,8

6,7

.

Portugalsko

10,4

10,1

9,7

.

Rakousko

10,8

10,6

10,8

10,8

Řecko

9,3

9,9

9,2

9,3

Slovensko

8,5

8,0

8,1

8,1

Slovinsko

8,9

8,9

9,2

9,1

Spojené království

9,1

8,9

8,9

8,8

Španělsko

9,3

9,2

9,1

.

Švédsko

.

11,1

11,4

11,5

USA

17,1

17,1

17,1

17,1

Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2015

 Tab. 2 Výdaje na zdravotnictví v roce 2013 podle zdrojů financování jako % z běžných výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD

Země

Veřejné výdaje

Soukromé výdaje

Česká republika

84,1

15,9

Belgie

77,8

22,2

Dánsko

84,3

15,7

Estonsko

77,7

22,3

Finsko

75,0

25,0

Francie

78,7

21,3

Island

80,7

19,3

Itálie

77,4

22,6

Korea

55,9

44,1

Lucembursko 1)

82,5

17,5

Maďarsko

64,6

35,4

Nizozemsko

87,6

12,4

Německo

76,3

23,7

Norsko

85,0

15,0

Portugalsko

66,0

34,0

Rakousko

76,2

23,8

Slovensko

74,2

25,8

Slovinsko

71,0

29,0

Španělsko 1)

71,7

28,3

Švédsko

84,1

15,9

USA

48,2

51,8

Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2015

1) Údaj za rok 2012

 Tab. 3. Celkové a veřejné běžné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele v roce 2013 v přepočtu na paritu kupní síly ve vybraných zemích OECD ($ PPP)

Země

Celkové běžné výdaje
na zdravotnictví
$ PPP/1 obyv.

Index
ČR = 100

Veřejné běžné výdaje
na zdravotnictví
$ PPP/1 obyv.

Index
ČR = 100

Česká republika

2 040

100

1 716

100

Turecko

941

46

737

43

Mexiko

1 048

51

536

31

Polsko

1 530

75

1 081

63

Estonsko

1 542

76

1 198

70

Maďarsko

1 719

84

1 111

65

Slovensko

2 010

99

1 492

87

Korea

2 275

112

1 272

74

Řecko

2 366

116

1 551

90

Portugalsko

2 482

122

1 639

96

Slovinsko

2 511

123

1 783

104

Itálie

3 077

151

2 381

139

Finsko

3 442

169

2 583

151

Island

3 677

180

2 968

173

Japonsko

3 713

182

3 090

180

Francie

4 124

202

3 247

189

Belgie

4 256

209

3 311

193

Dánsko

4 553

223

3 841

224

Rakousko

4 553

223

3 469

202

Německo

4 819

236

3 677

214

Švédsko

4 904

240

4 126

240

Nizozemsko

5 131

252

4 495

262

Norsko

5 862

287

4 981

290

Švýcarsko

6 325

310

4 178

243

USA

8 713

427

4 197

245

PPP: V přepočtu dle kupní síly s ohledem na cenovou hladinu v dané zemi

Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2015

 

Informace prezentované v jiných formátech

Na tomto webu jsou elektronické dokumenty dostupné v jiné než textové či hypertextové podobě. Odkazy vedoucí na tyto dokumenty jsou v textu vyznačeny příslušnou ikonou upozorňující na jiný obsah cílového odkazu. Dokumenty se vyskytují v těchto formátech:

Stáhnout Adobe Reader

K prohlížení elektronických dokumentů ve formátu PDF je nutné mít nainstalovaný ve vlastním počítači prohlížeč Adobe Reader, verze 8.0 a vyšší. Při používání starších prohlížečů nezaručujeme plnou funkčnost elektronických dokumentů. Nainstalujte si proto, prosím, potřebný prohlížeč. Novější verze si můžete stáhnout na této internetové adrese. Při prohlížení elektronických dokumentů Vám doporučujeme si vybraný soubor na svůj disk nejdříve stáhnout a potom teprve prohlížet. Pouze tituly o velikosti do 0.5 MB jsou vhodné k prohlédnutí přímo na našich stránkách. Z tohoto důvodů je u všech zveřejněných elektronických dokumentů uvedena jejich velikost v MB.

K zobrazení dokumentů s koncovkami DOC, XLS, PPT potřebujete mít nainstalovaný produkt Microsoft Office. Pokud jej však nevlastníte, stáhněte si k těmto produktům řady Office volně dostupné prohlížeče.

Stáhnout program na dekomprimaci ZIP

Některé dokumenty mohou být z důvodu velikosti komprimovány ve formátu ZIP. Na internetu je velké množství programů, které dokážou tento formát dekomprimovat.

Dokumenty ve formátu RTF

RTF dokáže zobrazit a editovat většina běžně používaných textových editorů.