Rychlé informaceAktuální informace2014

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání

Autor: 
Číslo:
 19/14
Region:
 Česká republika
Rok:
 2014
 (0.44 MB)
Souhrn:

Tato Aktuální informace přináší mezinárodní porovnání vybraných ukazatelů z nedávno aktualizované databáze OECD Health Statistics zveřejněné v červnu 2014. Z této databáze OECD vybíráme ukazatele z ekonomické oblasti zdravotnictví, jako podíl výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu, výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování a výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele.

Aktualizace mezinárodní databáze OECD Health Statistics (červen 2014)

OECD Directorate for Employment, Labour and Social Affairs vydal v červnu 2014 novou verzi své aplikace OECD Health Statistics 2014, dále jen Health Statistics. Databáze se ve shodě se svým názvem zaměřuje na statisticky podchytitelné stránky zdraví a zdravotnictví v jednotlivých zemích, a to v rámci demografického, sociálního a ekonomického prostředí. Health Data zahrnují 34 členských zemí OECD, tzn. vybrané země Evropy, dále USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Koreu, Turecko, Mexiko, Chile a Izrael.

Formou aktuální informace prezentuje ÚZIS ČR vybrané ukazatele z oblasti ekonomiky zdravotnictví. Pro porovnání jsou uváděny převážně členské země OECD, které konkrétní údaje do databáze Health Data za příslušný rok předaly, a jsou prezentovány především údaje za evropské členské země OECD.

Podíl výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu - Tab. 1

Podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) je často používaný ukazatel pro mezinárodní srovnání. Zjednodušeně představuje podíl výdajů na zdravotnictví na celkových výdajích na nákup zboží a služeb v dané zemi. Takovýto údaj je však nutno považovat vždy pouze za orientační, závisí na cenových hladinách v jednotlivých zemích a může být ovlivněn případnými metodickými rozdíly mezi zeměmi.

V časové řadě tohoto ukazatele v letech 2009–2012 podle Health Statistics tento podíl v ČR dosáhl nejvyšší hodnoty 7,8 % právě v roce 2009, kdy došlo kromě jiného k propadu HDP o 2,3 % v běžných cenách. Po mírném poklesu výdajů na zdravotnictví a mírném růstu HDP v letech dalších stejný ukazatel v OECD Health Data dosáhl 7,4 % a 7,5 %.

Ve vyspělých západoevropských zemích (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Švýcarsko) ukazatel podílu výdajů na zdravotnictví na HDP pravidelně přesahuje 10 %. Ve srovnání s takovýmito hodnotami daného ukazatele se jeví zdravotnictví v ČR jako méně finančně saturované, je však třeba brát v úvahu i obecně vyšší cenové hladiny a vyšší nákladnost zdravotnictví ve jmenovaných zemích (kromě jiného pravděpodobně vyšší cenu práce).

Mezinárodní databáze Health Statistics nezahrnuje odhad průměrného podílu výdajů na zdravotnictví na HDP za členské země EU. ÚZIS ČR pro úplnost dodává odhad tohoto ukazatele ze zdrojů WHO, která odhaduje průměrný podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP v zemích EU za rok 2011 na 9,56 %, viz European Health for All Database (HFA-DB), duben 2014.

Běžné výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování za rok 2012 - Tab. 2

Health Statistics uvádí rovněž podíl zdrojů financování. (Pozn.: Níže uváděné podíly zdrojů se týkají běžných výdajů na zdravotnictví. Health Statistics jsou pro tento účel oproštěny od kapitálových výdajů). V České republice tvořily veřejné výdaje v roce 2012 cca 83,7 % běžných výdajů na zdravotnictví. V tom přibližně 4,5 % tvořily výdaje státního a územních rozpočtů a 79,2 % představovaly výdaje veřejného zdravotního pojištění. Všechny evropské země OECD vykazují nadpoloviční podíl veřejných zdrojů financování, tedy úhrn veřejných rozpočtů a veřejného zdravotního pojištění. U srovnávaných evropských členských zemí OECD podíl veřejných zdrojů financování kromě Maďarska, Polska, Portugalska, Slovenska a Švýcarska přesahuje 75 %. Nejvyšší podíl veřejných financí za rok 2012 mají v tomto pořadí Nizozemsko (85,8 %), Dánsko (85,2 %), Česko (83,7 %) a Lucembursko (82,5 %).

Ve srovnávací tabulce dle Health Statistics jsou běžné výdaje uváděny i s rozlišením na veřejné rozpočty a veřejné zdravotní pojištění. Z podrobnějších porovnání pak vyplývá, že např. v Dánsku, Finsku, Portugalsku a Švédsku pochází převážná část veřejných prostředků na zdravotnictví z veřejných rozpočtů, naproti tomu např. ve Francii, Lucembursku,  Německu, Nizozemsku a dalších zemích jde rozhodující podíl veřejných financí z veřejného zdravotního pojištění.

Soukromé výdaje na zdravotnictví (jsou jimi přímá vydání obyvatelstva, výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců, soukromé zdravotní pojištění apod.) jsou dalším zdrojem financování zdravotnictví. Podle výše podílu soukromých výdajů na celkových běžných výdajích na zdravotnictví je v čele uváděných evropských zemí OECD za rok 2012 Maďarsko (38,1 %), Portugalsko (37,4 %), Švýcarsko (34,2 %) a Polsko (34,0 %). Zeměmi s nejnižším podílem soukromých výdajů v roce 2012 jsou Dánsko (14,8 %), Česko (16,3 %), Lucembursko (17,5 %) a Švédsko (18,8 %).

Ve srovnání přímých výdajů obyvatelstva na zdraví (Out-of-pocket payments, households) Česká republika se svým podílem 15,3 % z celkových výdajů na zdravotnictví ve srovnání s jinými zeměmi OECD nevyčnívá. Nižší podíl přímých výdajů obyvatelstva mají např. Dánsko, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko atd. Podíl vyšší než ČR mají kromě Portugalska nebo Švýcarska i postsocialistické Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele v přepočtu dle parity kupní síly - Tab. 3

Databáze Health Statistics umožňuje rovněž porovnání výdajů na zdravotnictví na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly a cenové hladiny v jednotlivých zemích. V Tab. 3 jsou za rok 2012 uvedeny takovéto ukazatele celkových výdajů na zdravotnictví na 1 osobu za evropské země OECD a USA. V tomto porovnání sice úroveň ČR převyšuje blízké země Polsko a Maďarsko, ale nedosahuje úrovně většiny ostatních evropských zemí OECD včetně Slovenska, které v roce 2011 bylo v celkových výdajích ještě za ČR. Obdobné srovnání i s obdobným pořadím zemí je v Tab. 3 uvedeno rovněž pro veřejné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele, kde Česká republika Slovensko předstihla.

Zeměmi s nejvyššími celkovými výdaji na zdravotnictví na 1 obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly v dané zemi - pomineme-li specifické USA - jsou Nizozemsko, Švýcarsko a Norsko (zhruba 2,5x a více ve srovnání s ČR). V porovnání veřejných výdajů evropských zemí OECD na zdravotnictví na 1 obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly v dané zemi jsou nejvyšší veřejné výdaje v Norsku (3x vyšší než v ČR), Nizozemsku (2,5x vyšší) a Švýcarsku (2,3x vyšší).

ÚZIS ČR poznamenává, že ukazatel výdajů na zdravotnictví v přepočtu podle kupní síly může kromě poměřování objemu peněz jdoucích do zdravotnictví představovat i určité konstatování nákladnosti zdravotnických systémů v daných zemích, což je určitě případ USA, Norska, Švýcarska a dalších. Úroveň a výsledky zdravotnictví České republiky v mezinárodních srovnáních vychází i při objektivně daných finančních domácích zdrojích relativně příznivě, viz např. „OECD Studie kvality zdravotní péče: Česká republika 2014“, http://www.mzcr.cz/dokumenty/ministr-zdravotnictvikvalita-zdravotni-pece-je-pro-nas-prioritou-_9251_1.html. Studie však rovněž formuluje určitá doporučení OECD ke zlepšování kvality zdravotní péče.

Více o výdajích na zdravotnictví v databázi OECD Health Statistics na: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SHA. Zdrojem dat do Health Data za Českou republiku jsou zdravotnické účty (SHA - System of Health Accounts) zpracovávané Českým statistickým úřadem s přispěním ÚZIS ČR. Zdrojem pro makroekonomické údaje jsou národní účty ČSÚ.

Značky v tabulkách:

Tečka (.) - údaj není v „OECD Health Statistics 2014“ z června 2014 uveden

Výběr a počet zemí je s ohledem na zachování přehlednosti tabulek a grafů.

Tab. 1. Srovnání podílu celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu ve vybraných zemích OECD

Země

Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP v %

rok

2009

2010

2011

2012

Česká republika

7,8

7,4

7,5

7,5

Belgie

10,7

10,6

10,6

10,9

Dánsko

11,5

11,1

10,9

11,0

Finsko

9,2

9,0

8,9

9,1

Francie

11,6

11,6

11,5

11,6

Irsko

9,9

9,2

8,7

8,9

Island

9,6

9,3

9,0

9,0

Itálie

9,4

9,4

9,2

9,2

Japonsko

9,5

9,6

10,1

10,3

Kanada

11,1

11,1

10,9

10,9

Korea

7,2

7,3

7,4

7,6

Lucembursko

8,1

7,6

7,3

7,1

Maďarsko

7,7

8,1

8,0

8,0

Německo

11,8

11,6

11,2

11,3

Nizozemsko

11,9

12,1

12,1

.

Norsko

9,7

9,4

9,3

9,3

Polsko

7,2

7,0

6,9

6,8

Portugalsko

10,8

10,8

10,2

.

Rakousko

11,2

11,1

10,9

11,1

Řecko

10,2

9,5

9,8

9,3

Slovensko

9,2

8,5

8,0

8,1

Spojené království

9,7

9,4

9,2

9,3

Španělsko

9,6

9,6

9,4

.

Švédsko

9,9

9,5

9,5

9,6

Švýcarsko

11,0

10,9

11,1

11,4

Turecko

6,1

5,6

5,3

5,4

USA

17,1

17,0

17,0

16,9

Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2014

Tab. 2. Výdaje na zdravotnictví v roce 2012 podle zdrojů financování jako % z běžných výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD

 

Veřejné rozpočty

Veřejné zdravotní
pojištění

Přímé úhrady
obyvatelstva

Ostatní soukromé
výdaje

Česká republika

4,5

79,2

15,3

1,0

Belgie

10,9

64,3

20,4

4,4

Dánsko

85,2

0,0

12,9

1,9

Finsko

59,7

15,1

19,6

5,6

Francie

3,9

73,8

7,8

14,5

Island

51,7

28,8

18,1

1,4

Korea

11,4

44,5

37,6

6,5

Lucembursko

8,5

74,0

11,6

5,9

Maďarsko

8,1

53,8

29,1

9,0

Německo

6,8

70,4

12,2

10,6

Nizozemsko

7,5

78,3

6,0

8,2

Polsko

6,4

63,6

24,3

5,7

Portugalsko

61,2

1,4

31,7

5,7

Rakousko

32,6

44,6

16,7

6,1

Slovensko

6,8

65,4

23,2

4,6

Slovinsko

3,2

68,6

12,5

15,7

Švédsko

81,2

0,0

17,4

1,4

Švýcarsko

20,3

45,5

26,0

8,2

USA

5,3

43,3

12,5

38,9

Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2014

Uvedeny státy, které takto specifikovaná data poskytly.

Tab. 3. Celkové a veřejné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele v roce 2012 v přepočtu na paritu kupní síly ve vybraných zemích OECD ($ PPP)

Země

Celkové výdaje na zdravotnictví
$ PPP/1 obyv.

Index
ČR = 100

Veřejné běžné
výdaje na zdravotnictví
$ PPP/1 obyv.

Index
ČR = 100

Česká republika

2 077

100

1 745

100

Turecko

984

47

756

43

Mexiko

1 048

50

531

30

Estonsko

1 447

70

1 139

65

Polsko

1 540

74

1 065

61

Maďarsko

1 803

87

1 128

65

Slovensko

2 105

101

1 468

84

Korea

2 291

110

1 248

72

Řecko

2 409

116

1 617

93

Portugalsko

2 457

118

1 718 1)

98

Itálie

3 209

155

2 481

142

Spojené království

3 289

158

2 762

158

Island

3 536

170

2 847

163

Finsko

3 559

171

2 669

153

Japonsko

3 649

176

2 997

172

Irsko

3 890

187

2 628

151

Švédsko

4 106

198

3 336

191

Francie

4 288

206

3 317

190

Belgie

4 419

213

3 323

190

Lucembursko

4 578

220

3 846

220

Dánsko

4 698

226

4 029

231

Německo

4 811

232

3 691

212

Rakousko

4 896

236

3 716

213

Nizozemsko

5 099

245

4 375

251

Švýcarsko

6 080

293

4 001

229

Norsko

6 140

296

5 222

299

USA

8 745

421

4 160

238

1) Údaj za rok 2011

PPP: V přepočtu dle kupní síly s ohledem na cenovou hladinu v dané zemi

Zdroj: OECD Health Statistics, červen 2014

Informace prezentované v jiných formátech

Na tomto webu jsou elektronické dokumenty dostupné v jiné než textové či hypertextové podobě. Odkazy vedoucí na tyto dokumenty jsou v textu vyznačeny příslušnou ikonou upozorňující na jiný obsah cílového odkazu. Dokumenty se vyskytují v těchto formátech:

Stáhnout Adobe Reader

K prohlížení elektronických dokumentů ve formátu PDF je nutné mít nainstalovaný ve vlastním počítači prohlížeč Adobe Reader, verze 8.0 a vyšší. Při používání starších prohlížečů nezaručujeme plnou funkčnost elektronických dokumentů. Nainstalujte si proto, prosím, potřebný prohlížeč. Novější verze si můžete stáhnout na této internetové adrese. Při prohlížení elektronických dokumentů Vám doporučujeme si vybraný soubor na svůj disk nejdříve stáhnout a potom teprve prohlížet. Pouze tituly o velikosti do 0.5 MB jsou vhodné k prohlédnutí přímo na našich stránkách. Z tohoto důvodů je u všech zveřejněných elektronických dokumentů uvedena jejich velikost v MB.

K zobrazení dokumentů s koncovkami DOC, XLS, PPT potřebujete mít nainstalovaný produkt Microsoft Office. Pokud jej však nevlastníte, stáhněte si k těmto produktům řady Office volně dostupné prohlížeče.

Stáhnout program na dekomprimaci ZIP

Některé dokumenty mohou být z důvodu velikosti komprimovány ve formátu ZIP. Na internetu je velké množství programů, které dokážou tento formát dekomprimovat.

Dokumenty ve formátu RTF

RTF dokáže zobrazit a editovat většina běžně používaných textových editorů.