|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 23.1.2002 |
4 |
Šetření zdravotního stavu české populace (EUROHIS 2001)
Díl VII.: Fyzická aktivita
Fyzickou aktivitu lze považovat za součást životního stylu populace. Životní styl je projevem lidské osobnosti, je svázán s tím, jak člověk strukturuje svůj čas a prostor a jakými činnostmi je naplňuje. Volbou životního stylu může každý do určité míry směřovat k naplňování své životní spokojenosti. Fyzická aktivita významně ovlivňuje zdravotní stav populace. V důsledku stále narůstajících nároků společnosti dochází k psychickému přetěžování, z čehož plyne potřeba relaxace formou fyzické aktivity.
Několik otázek na fyzickou aktivitu bylo testováno v šetření EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe). Dotazy byly orientované na fyzické aktivity, které jsou běžnou součástí každodenního života (např. aktivity provozované v zaměstnání, práci doma či na zahradě, aktivity týkající se přesunu z místa na místo, aktivity ve volném čase). Respondenti odpovídali na několik typů aktivit - od aktivity vyžadující velkou fyzickou námahu, přes střední námahu, chůzi až po sezení - které prováděli v posledních 7 dnech. Uváděli, kolik dní provozovali každý typ fyzické aktivity a kolik času celkem obvykle strávili v jednom takovém dni.
Na základě metodiky WHO (Světová zdravotnická organizace) byla vypočítána průměrná celková fyzická aktivita pomocí ukazatele MET [1] (jako součet vážených průměrů jednotlivých typů aktivit, v celkových týdenních METminutách). Metabolický ekvivalent (MET) vyjadřuje průměrnou celkovou fyzickou aktivitu respondentů během posledních 7 dnů. Podle hodnoty tohoto ukazatele byli respondenti rozděleni do tří kategorií: do 5000 celkových týdenních METminut ® nízká fyzická aktivita, 5000-9999 celkových týdenních METminut ® střední fyzická aktivita a 10 000 a více METminut ® vysoká fyzická aktivita.
Terénním testováním bylo zjištěno, že velmi namáhavým fyzickým aktivitám se v posledních 7 dnech věnovalo 53 % mužů a 26 % žen (celkem 195 respondentů z 512). Velmi namáhavé aktivity zahrnovaly např. stavební práce, silové zdvihání těžkých předmětů, aktivní sport. Muži prováděli tyto aktivity častěji než ženy. Významné rozdíly mezi muži a ženami byly i v průměrné době strávené obvyklou velmi namáhavou aktivitou v jednom dni (viz tabulka, testováno ANOVA testem). Výsledky šetření ukazují, že středně namáhavé aktivity v posledních 7 dnech provádělo 77 % mužů a 63 % žen (celkem 350 respondentů). Mezi středně namáhavé fyzické aktivity patřilo např. přenášení lehkých nákladů, domácí práce, rekreační sport. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly u průměrné doby strávené středně namáhavou aktivitou nalezeny. Alespoň desetiminutovou chůzi v posledních 7 dnech provádělo 87 % respondentů (86 % mužů a 89 % žen). Rozdíly mezi pohlavím nebyly zjištěny ani u průměrné doby strávené denní chůzí. Upozorňujeme, že respondenti mohli v posledních 7 dnech vykonávat zároveň jak velmi namáhavé, tak i středně namáhavé aktivity či chůzi (procenta osob u jednotlivých aktivit nelze sčítat). Odpovědi na sezení ve všedním dni naznačují, že jsou významné rozdíly mezi muži a ženami: ženy strávily sezením denně zhruba o hodinu více než muži (viz tabulka, testováno ANOVA testem).
|
Průměrná doba (v minutách) strávená v jednom dni určitým typem
aktivity, podle pohlaví |
||||||
|
Typ fyzické aktivity: |
Muži |
Ženy |
||||
|
respondenti,
kteří aktivitu prováděli |
všichni
resp., kteří odpověděli |
respondenti,
kteří aktivitu prováděli |
všichni
resp., kteří odpověděli |
|||
|
počet |
průměrná
doba v minutách |
průměrná
doba v minutách |
počet |
průměrná
doba v minutách |
průměrná
doba v minutách |
|
|
Velmi namáhavá aktivita |
126 |
129 |
69 |
69 |
90 |
24 |
|
Středně namáhavá aktivita |
184 |
141 |
111 |
166 |
116 |
75 |
|
Chůze |
202 |
131 |
117 |
231 |
122 |
111 |
|
Sezení ve všedním dni |
218 |
352 |
351 |
236 |
423 |
415 |
Předpoklad, že ženy mají nižší
intenzitu fyzické aktivity než muži, byl potvrzen i na základě průměrných
týdenních METminut (muži až dvakrát více METminut než ženy, viz tabulka).
Z hlediska věkové struktury byly zjištěny mezi ženami významné rozdíly
v průměrných týdenních METminutách (viz tabulka). Lze konstatovat, že
nejvíce fyzicky aktivní věkovou skupinou byli respondenti ve věku
30-44 let a s přibývajícím věkem klesala intenzita aktivity. U mužů
byly nalezeny významné rozdíly v průměrných týdenních METminutách podle
vzdělání, resp. délky školní docházky. Největší intenzitu fyzické aktivity
vykazovali muži s délkou školní docházky 11-13 let. Ve vzdělanostní
struktuře je u mužů starších 30-ti let patrná i souvislost s věkem. U žen
byla vzdělanostní struktura ovlivněna věkovými nerovnostmi (ženy s délkou
školní docházky do 10 let měly průměrný věk 62 let, další
vzdělanostní kategorie
41-42 let). V souvislosti s ekonomickou aktivitou respondentů byly
mezi muži zjištěny další významné rozdíly: nejvyšší intenzita fyzické aktivity
byla u zaměstnaných respondentů, nejnižší pak u studentů (viz tabulka).
Studenti nejsou manuálně pracující, proto vykazovali nižší ekvivalent MET.
|
Průměrné týdenní METminuty fyzické aktivity podle
vybraných socio-demografických charakteristik |
||
|
|
Muži |
Ženy |
|
Věková
skupina |
||
|
15-29 |
9 914 |
6 944 |
|
30-44 |
11 174 |
7 039 |
|
45-59 |
10 490 |
6 677 |
|
60+ |
6 986 |
3 428 |
|
Délka
školní docházky |
||
|
10 a méně let |
7 107 |
4 120 |
|
11-13 let |
11 634 |
6 369 |
|
14 a více let |
7 622 |
6 421 |
|
Ekonomická
aktivita (status) |
||
|
Zaměstnaný (i podnikatel) |
11 666 |
6 872 |
|
Nezaměstnaný |
8 452 |
8 141 |
|
Student |
6 371 |
5 682 |
|
Důchodce |
6 696 |
3 997 |
|
Celkem |
9 895 |
5 987 |
Poznámka:
Tučně označené hodnoty značí statisticky významné rozdíly (testováno ANOVA
testem).
Následující graf zobrazuje skladbu mužů a žen podle tří kategorií fyzické aktivity (kategorizováno na základě průměrných týdenních METminut) a věku. U obou pohlaví se potvrdily závěry z předchozího ukazatele MET - maximální aktivita byla v produktivním věku 30-44 let. Z druhého grafu vyplývá, podobně jako v předchozím ekvivalentu MET, že vysoká fyzická aktivita byla nejčastější u respondentů s délkou školní docházky 11-13 let (tj. s učňovským a středoškolským vzděláním).
Z uvedených výsledků (např. 59 % žen a 34 % mužů s nízkou
fyzickou aktivitou) se zdá, že si mnozí lidé stále neuvědomují, že pohyb
přispívá k jejich zdraví nejen fyzickému, ale i psychickému. Lze usuzovat,
že fyzická aktivita české populace není nijak vysoká.
Naše zjištění však nejsou zcela objektivní, protože řada respondentů mohla v posledních sedmi dnech provádět aktivity, které pro ně nebyly typické [2] (otázky jen na posledních 7 dní) - např. byli na dovolené, dělali stavební úpravy bytu či domu, pracovali v zemědělství. Respondenti považovali otázky na fyzickou aktivitu za velmi obsáhlé a nejasně formulované, např. ženy často do fyzické aktivity nezapočítávaly práce v domácnosti. Respondenti obtížně rozlišovali velmi a středně namáhavé aktivity. A celkově spíše odhadovali obvyklou dobu strávenou danou aktivitou v jednom dni.
Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková