Zdravotnická zařízení České republiky v roce 1999

Rezort zdravotnictví

Lůžková zařízení mají v posledních třech letech tendenci ke sdružování (zejména z ekonomických důvodů), zatímco větší ambulantní zařízení (samostatné polikliniky) se téměř všechna již rozpadla až na samostatné ordinace praktických lékařů a lékařů specialistů.

Ke konci roku 1999 bylo v České republice registrováno 23 710 samostatných právních subjektů a v nich celkem 24 923 zdravotnických zařízení. Celkem 667 zařízení bylo státních (137 přímo řízeno MZ, 530 spravováno Okresními úřady), 24  256 zařízení bylo nestátních (247 spravováno městem nebo obcí, 24 009 privátních) Ve srovnání s rokem 1998 přibylo celkem 411 zařízení (z toho 354 samostatných ordinací lékařů a 62 lékáren). Ubylo 17 lůžkových zařízení (z toho 13 nemocnic) a 15 zvláštních zdravotnických zařízení (z toho 12 jeslí). Nárůst samostatných ordinací lékařů specialistů je i důsledkem snižování či útlumu akutní lůžkové péče v nemocnicích. Z ambulantních částí těchto nemocnic se vyčleňují samostatné ordinace specialistů, které ztratily návaznost na akutní lůžkovou péči.

V rezortu celkem pracovalo koncem roku 36 854,58 lékařů (přepočtený počet), nárůst proti minulému roku byl malý (+169 pracovních úvazků, tj. 0,5 %). Téměř 57 % všech lékařů (20 869,91) pracovalo v privátních zdravotnických zařízeních, 5 % všech lékařů (1 802,46) v nestátních zařízeních spravovaných městem nebo obcí. Ve státních zařízeních (zřizovatel Ministerstvo zdravotnictví nebo Okresní ústav) pracovalo 38 % všech lékařů (14 182,21).

Úhrnný počet středních zdravotnických pracovníků (SZP) v rezortu činil koncem roku 104 489,81 (+351 úvazků, +0,3 %). Téměř 37 % SZP pracovalo v zařízeních privátních (38 440,42), 7,4 % v nestátních zařízeních spravovaných městem nebo obcí (7 700,17). Ve státních zařízeních (zřizovatel Ministerstvo zdravotnictví nebo Okresní úřad) bylo zaměstnáno 56 % všech SZP v rezortu (58 349,22).

V ambulantní péči celkem (tj. v ambulantních částech lůžkových zařízení i v samostatných ambulantních zařízeních) bylo koncem roku zaměstnáno 72 % všech lékařů rezortu (26 563,60 včetně 2 791,44 lékařských úvazků ve společných vyšetřovacích a léčebných složkách – SVLS).

Jen necelých 26 % ambulantní péče (měřeno úvazky lékařů) zajišťovala státní zařízení a nestátní zařízení spravovaná městem či obcí (téměř výhradně ambulantní části nemocnic). Zbývajících 74 % ambulantní péče poskytovala privátní zařízení.

Z celkového počtu středních zdravotnických pracovníků v rezortu bylo vázáno úvazkem na ambulantní péči 48,5 % (50 641,73), na 1 ambulantního lékaře připadalo v průměru 1,9 SZP (včetně laborantů a rehabilitačních pracovníků). Na 10 000 obyvatel České republiky připadalo v průměru 25,8 ambulantních lékařů včetně SVLS, (23,1 lékaře bez SVLS). Tato relace mírně, ale plynule narůstá, zejména zásluhou lékařů specialistů (i když v roce 1999 se jejich růst výrazně zpomalil). Nejvýrazněji od roku 1990 vzrostly úvazky lékařů v oborech interních a chirurgických. Jen 26 % ambulantní péče je poskytována v ambulantních částech lůžkových zařízení (nemocnice 25,5 %, odborné léčebné ústavy jen 0,4 %), zbývajících 74 % ambulantní péče zajišťují samostatná ambulantní zařízení, převážně privátní ordinace.

Praktických lékařů pro dospělé bylo koncem roku zaregistrováno 4 819,04 (přepočtený počet). Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1 640 (hl.m. Praha) až 1 880 (severní Čechy) osob starších 14 let. Více než 96 % z nich již pracuje v privátních ordinacích.

Praktických lékařů pro děti a dorost (včetně samostatných dorostových lékařů) bylo koncem roku registrováno 2 193,11. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 920 (hl.m. Praha) až 1 230 osob ve věku 0 – 19 let. Téměř 97 % z nich již pracuje v privátní ordinaci.

Praktických lékařů stomatologů bylo k 31.12. registrováno 5 841,18. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1 250 (hl.m. Praha) až 2 180 (střední Čechy) osob. Již 99 % stomatologů (PL) je privátních.

Praktických lékařů gynekologů bylo registrováno celkem 1 096,33. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 3 280 (hl.m.Praha) až 6 150 (východní Čechy) žen. Téměř 96 % gynekologů (PL) je již privátních.

V lůžkové péči (včetně lázeňské) pracovalo koncem roku 25 % všech lékařů (9 121,56) a 42 % všech středních zdravotnických pracovníků (43 657,28) rezortu. Na 1 lékaře připadalo v průměru 4,8 SZP. Proti roku 1998 se počet lékařů a SZP téměř nezměnil. Zhruba 80 % lékařů a SZP bylo zaměstnáno ve státních lůžkových zařízeních, 9 % v nestátních zařízeních spravovaných městem nebo obcí. Necelých 11 % lékařů a SZP pracovalo v privátních zařízeních. Tento podíl se poslední 3 roky téměř nemění.

Síť zařízení ústavní péče sestávala koncem roku z 203 nemocnic s 67 365 lůžky (včetně 2 395 lůžek novorozeneckých), 161 odborných léčebných ústavů s 22 151 lůžky (včetně ozdravoven) a 53 lázeňských léčeben s 20 687 lůžky. Nemocnice zaznamenaly v průběhu roku pokles lůžkové kapacity o 3 % (-2 085 lůžek), v odborných léčebných ústavech lůžková kapacita o  1,7 % vzrostla (+371 lůžek), lázeňské léčebny navýšily kapacitu o 2,6 % (+530 lůžek). Na 10 000 obyvatel ČR připadá v průměru 65,5 lůžek nemocničních (včetně lůžek novorozeneckých), 21,6 lůžek v odborných léčebných ústavech a 20,1 lůžek lázeňských. Na 10 000 obyvatel připadá 107,2 lůžek v zařízeních ústavní péče celkem a tento ukazatel dlouhodobě klesá:

Ve zvláštních zdravotnických zařízeních (kojenecké ústavy, dětské domovy, centra a stacionáře pro děti a dospělé, jesle, záchytné stanice a dopravní a záchranná služba) pracovalo v uplynulém roce 441,27 lékařů a 3494,67 SZP, úhrnná kapacita těchto zařízení byla 6 239 míst. Téměř ľ lékařů a ˝ SZP zajišťovala činnost středisek záchranné služby. Jako celek nevykazuje dlouhodobě skupina zvláštních zdravotnických zařízení výraznějších výkyvů (s výjimkou jeslí).

Z  1 626 lékáren v České republice celkem bylo 1 549 privátních, ze 176 výdejen (léčiv, prostředků zdravotnické techniky a léčivých rostlin) celkem 174 bylo privátních. Na 1 lékárnu připadalo v průměru 6 300 obyvatel.

Hygienická služba byla zabezpečována 666,48 lékaři (proti roku 1998 pokles o 26,59 úvazku) a 2 302,27 středními zdravotnickými pracovníky (nárůst o 76,66 úvazku). Veškerá hygienická zařízení jsou státní nebo zřízena městem (Městská hygienická stanice v Praze). V Krajských zdravotních ústavech (KHS) pracovalo 148,39 lékařů a 500,90 SZP, v Okresních zdravotních ústavech (OHS) 435,86 lékařů a 1 640,78 SZP. Pokles lékařů se týká zejména Krajských zdravotních ústavů (o více než 7 %).

Ostatní rezorty (doprava, obrana, spravedlnost, vnitro)

Mimo rezort zdravotnictví existovalo celkem 152 zdravotnických zařízení začleněných do 13 samostatných právních subjektů. Úhrnem v těchto zařízeních pracovalo 1 134,37 lékařů a 2 723,12 středních zdravotnických pracovníků. Lékaři zaznamenali proti roku 1998 mírný růst (+ 0,8 %), SZP naopak o 0,7 % poklesli. Zařízení ústavní péče disponovala celkem 3 402 lůžky. Z nich 1 942 lůžek (57,1 %) náleželo 9-ti nemocnicím, 250 lůžek 3 odborným léčebným ústavům (7,3 %) a 1 210 lůžek 10-ti lázeňským léčebnám (35,6 %). Nárůst lůžkové kapacity zaznamenaly proti roku 1998 lázeňská zařízení (+107 lůžek) a rehabilitační ústav Slapy, jehož kapacita dlouhodobě nepostačovala poptávce (+37 lůžek).

V ambulantní péči pracovalo 800,81 lékařů a 1 547,68 SZP. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1,9 SZP (včetně SVLS). 59 % všech ambulantních lékařů představují praktičtí lékaři.

Lůžkovou péči zabezpečovalo celkem 293,73 lékařů a 1 106,62 SZP. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 3,8 SZP. Nejvýraznější zastoupení vykazují obory interní (23 % z celku měřeno úvazky lékařů), chirurgie a ortopedie (20 %).

V hygienické službě mimo rezort zdravotnictví pracovalo koncem roku celkem 30,50 lékařů a 44,00 SZP. V obou kategoriích pracovníků došlo proti roku 1998 k poklesu (-7 % lékaři, - 5,3 % SZP).

Vypracovala: Mgr. Jana Tvrdá