|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
|
Praha 29.5.2002 |
25 |
Úrazy v ČR v letech 1995-2000
Úrazy a jejich následky jsou závažným problémem z hlediska zdravotního, sociálního a ekonomického. Mezi příčinami úmrtí v České republice jsou úrazy v populaci na třetím místě, u dětí a dospělých do 40 let věku dokonce na místě prvním. Denně zemře v důsledku úrazů asi 20 lidí. Záchranné práce, léčení, rehabilitace a sociální dávky pro postižené jsou spojeny s finančními náklady ve výši desítek miliard korun ročně.
Základním problémem při sledování úrazovosti a rozvoji preventivních opatření je dostatek informací. Centrální registr úrazů neexistuje, proto celkový obraz o stavu a vývoji úrazovosti lze vytvořit až na základě propojení informací z řady různých zdrojů. K nejvýznamnějším patří:
· Publikace „Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen ÚZIS) - sleduje úrazy z hlediska pracovní neschopnosti u nemocensky pojištěných osob. Podkladem jsou data České správy sociálního zabezpečení, vstupním formulářem je tiskopis „Potvrzení pracovní neschopnosti“.
· Český statistický úřad monitoruje úrazy na podkladě statistického výkazu „Nem Úr 1-01“, statistickou jednotkou jsou podniky, organizace, instituce, družstva a další organizace provádějící samostatně agendu nemocenského pojištění. ČSÚ poskytuje i informace o zemřelých na nemoc a úraz.
· ÚZIS v rámci NZIS (Národního zdravotnického informačního systému) shromažďuje na podkladě „Ročního výkazu o činnosti zdravotnického zařízení - obor chirurgie“ informace o úrazech s následným ambulantním ošetřením.
· ÚZIS obdobně v rámci NZIS zjišťuje počty hospitalizovaných podle diagnóz, tedy i počty hospitalizovaných pro poranění a otravy. Zpravodajskou jednotkou je každé lůžkové oddělení zdravotnického zařízení, vstupním formulářem povinná hlášenka na tiskopise „Hlášení hospitalizace“.
· ÚZIS zpracovává do statistických přehledů také tiskopis NZIS 014 0 „Statistické hlášení příčin a okolností dokonané sebevraždy“ a vydává publikaci Sebevraždy. Z ČSÚ přebírá data pro publikaci Zemřelí.
· Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR - vydává každoročně Přehled nehodovosti v silničním provozu na území ČR.
· Český úřad bezpečnosti práce.
· Tato Aktuální informace využívá především data z publikací a materiálů ÚZIS.
1. Úrazy z hlediska pracovní
neschopnosti
1.1 Publikace „Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“
-představuje 100 % zachycení pracovní neschopnosti (PN), a to jak
z důvodu nemoci, tak i z důvodu úrazu. Údaje se ale týkají pouze
nemocensky pojištěných osob. Počty ukončených případů pracovní neschopnosti pro
poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin (dále jen poranění a otravy)
v letech 1995 - 2000 v absolutních číslech se vyvíjely
takto:
|
Rok |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
|
Počet případů PN pro
úraz |
511 263 |
491 011 |
450 900 |
415 503 |
382 409 |
392 561 |
|
Index (1995=100) v % |
100 |
96,0 |
88,2 |
81,3 |
74,8 |
76,8 |
Ve sledovaném období se měnil (snižoval) počet nemocensky pojištěných osob, proto přesnějším ukazatelem je počet případů pracovní neschopnosti pro poranění a otravy na 100 tis. pojištěnců:
|
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
|
|
PN pro úraz muži (na 100 tis.
pojištěnců) |
14 357 |
14 055 |
12 295 |
11 525 |
11 138 |
11 663 |
|
Index (1995=100) v % |
100 |
97,9 |
85,6 |
80,3 |
77,6 |
81,2 |
|
PN pro úraz ženy (na 100 tis.
pojištěnců) |
6 708 |
6 696 |
5 869 |
5 385 |
5 197 |
5 350 |
|
Index (1995=100) v
% |
100 |
99,8 |
87,5 |
80,3 |
77,5 |
79,8 |
|
PN pro úraz celkem (na 100 tis. pojištěnců) |
10 859 |
10 666 |
9 328 |
8 684 |
8 352 |
8 690 |
|
Index (1995=100) v % |
100 |
98,2 |
85,9 |
80,0 |
76,9 |
80,0 |
Úrazovost z hlediska pracovní
neschopnosti v přepočtu na 100 tis. pojištěnců se v období let
1995 - 2000 vyvíjela poměrně příznivě, došlo k jejímu snížení
o 20 % (u žen o 20,2 %, u mužů o 18,8 %).
Je patrné, že na 100 tis. pojištěnců připadne více než dvojnásobek
zraněných mužů v pracovní neschopnosti ve srovnání se ženami. Tento poměr
se ve sledovaném období neměnil.
Vývoj průměrné doby trvání jednoho případu pracovní
neschopnosti pro poranění a otravy (ve dnech):
|
Rok |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
|
Průměrné trvání 1 PN pro poranění
a otravy muži |
34,1 |
35,5 |
36,5 |
36,1 |
37,2 |
38,5 |
|
Průměrné trvání 1 PN
pro poranění a otravy ženy |
37,1 |
39,2 |
39,6 |
38,2 |
39,6 |
39,9 |
|
Průměrné trvání 1 PN
pro poranění a otravy celkem |
34,9 |
36,6 |
37,4 |
36,7 |
37,9 |
38,9 |
|
Průměrné trvání 1 PN
celkem |
25,7 |
27,0 |
26,8 |
27,4 |
26,9 |
28,4 |
Pro poranění a otravy je průměrná pracovní neschopnost ve sledovaném období přibližně o 10 dnů delší než je v průměru při všech diagnózách celkem. Ženy jsou v neschopnosti pro poranění a otravy průměrně zhruba o 1 den déle než muži.
Vývoj celkové pracovní neschopnosti a pracovní
neschopnosti pro poranění a otravy v letech 1995 - 2000:
|
Rok |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
|
Počet případů PN celkem |
4 663 608 |
4 360 796 |
4 189 005 |
3 717 964 |
3 713 850 |
3 814 083 |
|
Index (1995=100) v % |
100 |
93,5 |
89,8 |
79,7 |
79,6 |
81,8 |
|
Počet případů PN pro poranění |
511 263 |
491 011 |
450 900 |
415 503 |
382 409 |
392 561 |
|
Index (1995=100) v % |
100 |
96,0 |
88,2 |
81,3 |
74,8 |
76,8 |
|
Podíl PN pro poranění na PN celkem |
11,0 |
11,3 |
10,8 |
11,2 |
10,3 |
10,3 |
Porovnáme-li dvě řady výše zmíněných ukazatelů, je zřejmé, že počet případů pracovní neschopnosti celkem poklesl o 18,2 %, zatímco počet případů pracovní neschopnosti z důvodu poranění a otravy se snížil o 23,2 %. Podíl pracovní neschopnosti z důvodu poranění na celkové pracovní neschopnosti se v posledních dvou letech snížil o 1 % proti roku 1996, kdy byl za sledované období nejvyšší.
Počet případů pracovní neschopnosti v roce 2000
z důvodu poranění a otravy podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání:
|
Kategorie zaměstnání |
Počet případů PN pro poranění a otravy |
% |
|
Vedoucí pracovníci |
22 859 |
5,8 |
|
Duševní pracovníci |
5 034 |
1,3 |
|
Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci |
31 073 |
7,9 |
|
Nižší administrativní pracovníci |
20 217 |
5,2 |
|
Služby, obchod |
41 895 |
10,7 |
|
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví |
5 879 |
1,5 |
|
Řemeslníci, výrobci |
189 785 |
48,3 |
|
Obsluha strojů |
22 091 |
5,6 |
|
Pomocní pracovníci |
53 728 |
13,7 |
|
Celkem |
392 561 |
100 |
Nejvíce poranění - úrazů v roce 2000 utrpěli řemeslníci, výrobci, pomocní pracovníci, pracovníci služeb a obchodu (dohromady téměř 73 %). Nejméně úrazů bylo v kategorii duševní pracovníci. Tento údaj je samozřejmě ovlivněn počtem pojištěnců pracujících v dané kategorii zaměstnání.
V roce 2000 bylo denně v pracovní neschopnosti v důsledku poranění a otrav 1 227 mužů a 583 žen, celkově průměrně 923 lidí ze 100 tis. pojištěnců, tj. téměř 1 %.
1.2 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz podle Českého statistického úřadu zahrnuje všechny organizační jednotky provádějící samostatně agendu nemocenského pojištění, dále sumáře, které předkládají Okresní správy sociálního zabezpečení za organizace do 25 zaměstnanců, za něž podle zákona vedou agendu nemocenského pojištění a dále dopočet non-respons za všechny nepředložené výkazy zpravodajských jednotek s 25 a více zaměstnanci. Publikace ČSÚ jsou zpracovány na podkladě nově hlášených případů pracovní neschopnosti. V letech 1995 - 2000 se pracovní neschopnost pro úraz podle ČSÚ vyvíjela takto:
|
Úrazy |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
|
Pracovní |
106
275 |
104
288 |
108
704 |
107
175 |
95
971 |
92
906 |
|
Index (1995100) v % |
100 |
98,1 |
102,3 |
100,8 |
90,3 |
87,4 |
|
Ostatní |
174
932 |
167
009 |
170
423 |
160
219 |
151
523 |
166
900 |
|
Index (1995100) v % |
100 |
95,5 |
97,4 |
91,6 |
86,6 |
95,4 |
|
Celkem |
281
207 |
271
297 |
279
127 |
267
394 |
247
494 |
259
806 |
|
Index (1995=100) v % |
100 |
96,5 |
99,3 |
95,1 |
88,0 |
92,4 |
Porovnáme-li statistiku pracovní neschopnosti z důvodu úrazu podle ČSÚ a podle ČSSZ je patrný značně velký rozdíl: ČSÚ eviduje v roce 2000 asi o třetinu méně případů pracovní neschopnosti pro úraz než ČSSZ (v roce 1995 to bylo téměř o polovinu). Je to dáno systémem sběru a metodikou zpracování dat. Údaje ČSSZ jsou komplexnější, více odrážejí realitu, rozlišují 19 skupin diagnóz poranění (zlomeniny, vymknutí, popáleniny, otravy, omrzliny atd.) a zaznamenávají délku trvání pracovní neschopnosti pro poranění. Jejich nedostatkem je, že neposkytují žádnou informaci o příčině poranění (pád, náraz, napadení atd.) a místě vzniku poranění (při dopravě, při práci, ve volném čase apod.).
2. Úrazy sledované na základě statistických výkazů chirurgických ambulancí
Do chirurgických oborů patří: chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, léčba popálenin, kardiochirurgie, traumatologie, ortopedie, dětská chirurgie, hrudní chirurgie a cévní chirurgie.
V roce 2000 poskytla ambulantní chirurgická oddělení
4,7 mil. prvních ošetření, z toho bylo 1,7 mil. úrazů (s prvním
ošetřením), tj. 36 %. Nejčastějším úrazem - ve 421 tis. případů byly
zlomeniny (24,5 %). Členění úrazů podle příčin vzniku a se zřetelem na
děti je následující:
|
Úrazy |
Celkem |
z toho |
pod vlivem |
||||
|
dopravní |
pracovní,školní |
sportovní |
ostatní |
alkoholu *) |
drogy *) |
||
|
(první ošetření) |
1
720 187 |
121
774 |
231
917 |
352
245 |
1
014 251 |
666 |
|
|
Podíl v % |
100,0 |
7,1 |
13,5 |
20,5 |
58,9 |
2,1 |
0,0 |
|
z
toho děti 0-14 let |
455
857 |
23
174 |
73
311 |
118
622 |
240
750 |
42 |
12 |
|
Podíl v % |
100,0 |
5,1 |
16,1 |
26,0 |
52,8 |
0,0 |
0,0 |
*) jedná se o první
ošetření, kdy vliv alkoholu event. drogy byl laboratorně nebo klinicky potvrzen
58,9 % úrazů chirurgicky ošetřených se přihodí v domácnostech a jiných obytných prostorách, na cestách, volných prostranstvích a při rekreaci
20,5 % úrazů se přihodí při sportu u dospělé populace, u dětí je to 26 %
13,5 % tvoří úrazy v práci, 16,1 % úrazy většinou dětí ve škole
7,1 % představují dopravní úrazy dospělých, u dětí je to jen 5,1 %
2,1 % úrazů zavinil alkohol, pod vlivem drog došlo k 666 úrazům s následným chirurgickým ošetřením.
Výkazy chirurgických oborů zachytí nejvíce úrazů. Poskytují přehled o množství ambulantně ošetřených úrazů celkem, z toho o počtu zlomenin, dávají informaci o četnosti různých druhů úrazů, vyčleňují zvlášť děti do 14ti let; bylo by velmi účelné vyčlenit i úrazy seniorů vzhledem k rostoucímu zájmu o tuto problematiku.
Úrazovost v letech 1995-2000 z hlediska výkazů chirurgických ambulancí zaznamenala tento vývoj:
Rok
|
Úrazy |
z toho |
pod vlivem |
||||
|
dopravní |
pracovní, |
sportovní |
ostatní |
alkoholu *) |
drogy *) |
||
|
1995 |
1
267 759 |
104
975 |
151
358 |
250
316 |
761
110 |
31
433 |
150 |
|
1996 |
1
379 598 |
95
369 |
182
689 |
264
816 |
836
724 |
27
040 |
232 |
|
1997 |
1
334 919 |
106
374 |
188
188 |
250
011 |
790
346 |
30
484 |
534 |
|
1998 |
1
599 094 |
117
879 |
209
755 |
308
073 |
963
387 |
30
832 |
431 |
|
1999 |
1
682 839 |
121
846 |
222
234 |
339
411 |
999
348 |
30
267 |
534 |
|
2000 |
1
720 187 |
121
774 |
231
917 |
352
245 |
1
014 251 |
35
868 |
666 |
|
Index v % |
135,7 |
116,0 |
153,2 |
140,7 |
133,3 |
114,1 |
444,0 |
) jedná se o první ošetření,
kdy vliv alkoholu event. drogy byl laboratorně nebo klinicky potvrzen
Počet chirurgicky ošetřených úrazů se za sledované šestileté období zvýšil o 35,7 %. Největší nárůst vykázaly úrazy pracovní, školní a sportovní. Nejdramatičtější vývoj měly úrazy pod vlivem drog, jejich počet se ztrojnásobil, ale absolutně zatím ještě nedosahují podílu ve výši půl promile na celkové úrazovosti.
3. Úrazy z hlediska statistických výkazů o hospitalizaci
V roce 2000 se přihodilo v ČR zhruba
1 720 tis. úrazů vyžadujících chirurgické ošetření a dalších
180 tis. úrazů bylo hospitalizováno. Zhruba každý devátý až desátý úraz
byl závažnějšího charakteru a vyžádal si nemocniční ošetření.
3.1 Počty hospitalizovaných na poranění, otravy a
následky vnějších příčin v letech 1995 - 2000 vykazovaly tyto hodnoty:
|
Rok |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
|
Poranění, otravy a následky vnějších příčin |
176
883 |
181 463 |
179
526 |
185
449 |
179
052 |
180
338 |
|
Index
(1995=100) v % |
100 |
102,6 |
101,5 |
104,8 |
101,2 |
102,0 |
Počty hospitalizovaných na
poranění, otravy a následky vnějších příčin na 100 tis.. obyvatel
v letech 1995 - 2000 zaznamenaly tento vývoj:
|
Rok |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
|
Poranění, otravy a následky vnějších příčin |
1
712 |
1
759 |
1
742 |
1
801 |
1
741 |
1
755 |
|
Index
(1995=100) v % |
100 |
102,7 |
101,8 |
105,2 |
101,7
|
102,5 |
Porovnáme-li vývoj závažnějších úrazů s následkem hospitalizace v absolutním počtu hospitalizovaných osob a v přepočtu hospitalizovaných na 100 tis. obyvatel, je patrný při použití poměrného ukazatele vyšší nárůst případů.
Počet úrazů s následkem hospitalizace v roce 2000 proti roku 1995 vzrostl v absolutních číslech o 2 %, na 100 tis. obyvatel o 2,5 %.
Počet hospitalizovaných celkem v letech 1995-2000 se vyvíjel takto:
|
Rok |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
|
Hospitalizovaní celkem |
2
141 824 |
2
128 064 |
2
095 104 |
2
177 450 |
2
139 103 |
2
178 023 |
|
Index
(1995=100) v % |
100 |
99,4 |
97,8 |
101,7 |
99,9 |
101,7 |
Počet hospitalizovaných celkem ve sledovaném období mírně klesal, stagnoval nebo vzrůstal maximálně o 1,7 %, zatímco počet úrazů s následnou hospitalizací byl v každém roce vyšší než v roce srovnávaném. Celkově počet hospitalizovaných v roce 2000 vzrostl proti roku 1995 o 1,7 %, počet hospitalizovaných pro úrazy vzrostl za stejné období o 2 %.
3.2. Vývoj průměrné ošetřovací doby při poranění ( ve
dnech):
|
Rok |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
|
Průměrná ošetřovací doba celkem |
9,4 |
9,2 |
8,6 |
8,0 |
7,7 |
7,8 |
|
Průměrná ošetřovací doba u mužů |
8,5 |
7,8 |
7,7 |
7,1 |
6,9 |
6,9 |
|
Průměrná ošetřovací doba u žen |
10,8 |
10,2 |
10,0 |
9,4 |
8,9 |
9,0 |
Délka hospitalizace při úrazu v roce 2000 činila v průměru 7,8 dne (7 dnů u mužů, 9 dnů u žen); při všech diagnózách celkem byla ošetřovací doba 7,9 dne. Délka pobytu v nemocnici při úrazu měla od roku 1995, stejně jako při všech diagnózách celkem, mírně klesající tendenci; v průběhu šestiletého období se snížila zhruba o 1,6 dne.
Délka pobytu v nemocnici po úrazu je přímo úměrná věku: čím vyšší věková kategorie, tím delší doba pobytu v nemocnici; u dětí trvá hospitalizace v průměru přibližně 4 dny, ve věkové kategorii nad 75 let 14 dní. Průměrný věk lidí postižených úrazy v roce 2000 činil 40,5 roku (u mužů 35,4, u žen 48,0).
3.3 V roce 2000 hospitalizace pro poranění a
otravy podle jednotlivých skupin diagnóz měla následující průběh:
|
Skupina
diagnóz / kapitola MKN-10 |
Počet hospitalizací |
Prům. |
Prů- |
Počet zemřelých |
|||
|
absolutně |
na
100 |
abso- |
hospit. |
||||
|
Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších
příčin |
|||||||
|
01 |
Zlomenina
kostí lebky a obličeje |
5
643 |
54,9 |
6,4 |
32,0 |
24 |
4,3 |
|
02 |
Zlomenina
krku, hrudníku a pánve |
12
036 |
117,2 |
12,0 |
51,1 |
145 |
12,0 |
|
03 |
Zlomenina
kosti stehenní |
20
790 |
202,4 |
16,0 |
69,6 |
1
049 |
50,5 |
|
04 |
Zlomenina
j.částí končetin |
34
708 |
337,9 |
8,0 |
39,6 |
87 |
2,5 |
|
05 |
Zlomeniny
postih.více částí těla |
328 |
3,2 |
18,6 |
39,7 |
7 |
21,3 |
|
06 |
Vymk.,podvrt.,nataž.kloubů,vazů |
13
535 |
131,8 |
5,1 |
34,2 |
14 |
1,0 |
|
07 |
Poranění
oka a očnice |
1
405 |
13,7 |
6,5 |
32,5 |
1 |
0,7 |
|
08 |
Nitrolební
poranění |
35
598 |
346,5 |
5,0 |
33,5 |
627 |
17,6 |
|
09 |
Poranění
j.vnitřních orgánů |
1
836 |
17,9 |
9,2 |
34,4 |
30 |
16,3 |
|
10 |
Drtivé
poranění,traum.amputace |
959 |
9,3 |
8,9 |
37,7 |
14 |
14,6 |
|
11 |
J.poranění
urč.,NS a více č.těla |
25
309 |
246,4 |
5,9 |
34,6 |
303 |
12,0 |
|
12 |
Úč.ciz.tělesa
vnik.přiroz.otv.těla |
1
614 |
15,7 |
3,2 |
29,5 |
6 |
3,7 |
|
13 |
Popáleniny
a poleptání |
4
166 |
40,6 |
11,5 |
26,4 |
79 |
19,0 |
|
14 |
Otr.léky,léč.,návyk.a
biol.látkami |
5
765 |
56,1 |
2,5 |
30,8 |
36 |
6,2 |
|
15 |
Tox.úč.látek-zdroj
přev.mimo lékař. |
4
277 |
41,6 |
2,1 |
25,2 |
16 |
3,7 |
|
16 |
Syndromy
týrání |
59 |
0,6 |
5,9 |
10,
|
1 |
16,9 |
|
17 |
Omrzliny
aj.a NS úč.vněj.příčin |
2
488 |
24,2 |
3,9 |
33,8 |
41 |
16,5 |
|
18 |
Někt.čas.kompl.úrazů,zdr.péče
NJ |
5
416 |
52,7 |
10,5 |
56,9 |
110 |
20,3 |
|
19 |
Násl.
poranění, otr.,násl. vněj. příč. |
3
191 |
31,1 |
8,4 |
36,3 |
12 |
3,8 |
|
XIX. |
Por.a
otr.a n.j.násl.vnějších příčin |
179
123 |
1
743,7 |
7,8 |
40,5 |
2
602 |
14,5 |
Nejčastějšími úrazy spojenými s pobytem v nemocnici jsou poranění končetin a nitrolební poranění.
3.4 Podle skupin vnějších příčin lze hospitalizované na
úrazy rozdělit takto:
|
Skupina
vnějších příčin úrazu / |
Počet
hospitalizací |
Prům. |
Prů- |
Počet
zemřelých |
|||
|
abso- |
na 100 |
abso- |
hospit. |
||||
|
Vnější
příčiny nemocnosti a úmrtnosti |
|||||||
|
01 |
Dopravní
nehody |
27
975 |
272,3 |
8,0 |
34,2
|
492 |
17,6 |
|
02 |
Pády |
98
873 |
962,5 |
8,5 |
45,2 |
1
581 |
16,0 |
|
03 |
Vystavení
neživot. mechanic. silám |
10
696 |
104,1 |
6,2 |
33,8 |
43 |
4,0 |
|
04 |
Náhodné
(u)tonutí a potopení |
143 |
1,4 |
8,7 |
19,7 |
9 |
62,9 |
|
05 |
Vystavení
život. mechanic. silám |
3
527 |
34,3 |
4,7 |
27,2 |
5 |
1,4 |
|
06 |
Kontakt
s jed. živočichy, rostlinami |
1
215 |
11,8 |
2,0 |
29,0 |
3 |
2,5 |
|
07 |
El.
pr., ozář., kouř, oheň, plam., horko |
5
743 |
55,9 |
9,6 |
30,4 |
107 |
18,6 |
|
08 |
Úmyslné
sebepoškození |
4
012 |
39,1 |
4,9 |
35,6 |
74 |
18,4 |
|
09 |
Napadení
(útok) |
5
008 |
48,8 |
5,3 |
32,8 |
18 |
3,6 |
|
10 |
Komplikace
zdravotní péče |
2
737 |
26,6 |
8,2 |
51,8 |
29 |
10,6 |
|
11 |
Ost.
vnějš. př. nemoc. úmrt. nás. df |
19
171 |
186,6 |
6,4 |
37,1 |
241 |
12,6 |
|
XIX. |
Vnější
příč. nemocn. a úmrtnosti |
179
100 |
1
743,5 |
7,8 |
40,5 |
2
602 |
14,5 |
Nejčastějšími vnějšími příčinami poranění, které si vyžádaly nemocniční ošetření, byly v roce 2000 pády (55 %) a dopravní nehody (16 %). Nejvyšší hospitalizační letalitu měla tonutí, 63 % hospitalizovaných na následky tonutí zemřelo.
4. Úrazy
z hlediska statistiky zemřelých
Počty zemřelých na úrazy v letech
1995 - 2000 podle pohlaví a vybraných příčin smrti:
|
Rok |
Vnější
příčiny |
z
toho |
|||||||
|
dopravní
nehody |
úmyslné
sebepoškození |
||||||||
|
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
|
|
1995 |
5
132 |
3
370 |
8
502 |
1
191 |
476 |
1
667 |
1
284 |
449 |
1
733 |
|
1996 |
4
838 |
2
955 |
7
793 |
1
129 |
399 |
1
528 |
1
206 |
362 |
1
568 |
|
1997 |
5
053 |
2
794 |
7
847 |
1
200 |
384 |
1
584 |
1
311 |
355 |
1
666 |
|
1998 |
4
569 |
2
444 |
7
013 |
1
074 |
354 |
1
428 |
1
268 |
345 |
1
613 |
|
1999 |
4
559 |
2
366 |
6
925 |
1
188 |
380 |
1
568 |
1
285 |
325 |
1
610 |
|
2000 |
4
694 |
2
376 |
7
070 |
1
171 |
401 |
1
572 |
1
298 |
351 |
1
649 |
V roce 2000 zemřelo 7 070 osob na následky úrazů z toho 1 572 lidí při dopravních nehodách a 1 649 osob na následky úmyslného sebepoškození, tzn., že denně v důsledku úrazu zemřelo 24 lidí, z toho více než 4 lidé na dopravní úrazy a 4 - 5 lidí v důsledku dokonané sebevraždy.
Vývoj počtu zemřelých na úrazy v letech
1995 - 2000 podle vybraných příčin smrti:
|
Rok |
Vnější
příčiny |
z
toho |
||||
|
dopravní
nehody |
úmyslné
sebepoškození |
|||||
|
celkem |
index
(1995=100) |
celkem |
index
(1995=100) |
celkem |
index
(1995=100) |
|
|
1995 |
8
502 |
100 |
1
667 |
100 |
1
733 |
100 |
|
1996 |
7
793 |
91,7 |
1
528 |
91,7 |
1
568 |
90,5 |
|
1997 |
7
847 |
92,3 |
1
584 |
95,0 |
1
666 |
96,1 |
|
1998 |
7
013 |
82,5 |
1
428 |
85,7 |
1
613 |
93,1 |
|
1999 |
6
925 |
81,5 |
1
568 |
94,1 |
1
610 |
92,9 |
|
2000 |
7
070 |
83,2 |
1
572 |
94,3 |
1
649 |
95,2 |
Počet úmrtí na následky vnějších příčin se v roce 2000 v porovnání s rokem 1995 snížil téměř o17 %. Mírně se snížil i počet úmrtí na dopravní nehody a úmyslné sebepoškození.
5. Úrazy dětí
Úrazy dětí ve věku 0 - 4 let na základě
výkazů chirurgických oborů v roce 2000 činily 26,5 % ze všech úrazů; od
roku 1998 se jejich počet každoročně zvyšoval. V letech 1996 - 2000
zaznamenaly dětské úrazy tento vývoj:
|
Rok |
Úrazy |
z
toho |
pod
vlivem |
||||
|
dopravní |
školní |
sportovní |
ostatní |
alkoholu |
drogy |
||
|
1996 |
376
752 |
21
724 |
49
158 |
102
692 |
203
178 |
128 |
3 |
|
1997 |
365
338 |
23
112 |
51
832 |
94
093 |
196
339 |
72 |
4 |
|
1998 |
422
855 |
24
005 |
60
225 |
109
045 |
229
580 |
31 |
3 |
|
1999 |
451
635 |
24
667 |
69
797 |
119
668 |
237
503 |
40 |
10 |
|
2000 |
455
857 |
23
174 |
73
311 |
118
622 |
240
750 |
42 |
12 |
|
Index
(2000/1996) |
121,0 |
106,7 |
149,1 |
115,5 |
118,5 |
x |
x |
Ve srovnání s rokem 1996 se zvýšil počet případů všech druhů dětských úrazů (o 21 %), zároveň se snížil počet dětí ve věkové kategorii do 14ti let (z 1,84 mil.. v roce 1996 na 1,66 mil. v roce 2000). Vcelku zanedbatelné zůstávají úrazy dětí do 14 let pod vlivem drog a alkoholu. Nejvíce vzrostly školní úrazy dětí - téměř o 50 %, ostatní úrazy se zvýšily o 18,5 %, sportovní o 15,5 %. Nejmenší nárůst zhruba 7 % zaznamenaly dopravní úrazy.
Přehled o počtu hospitalizovaných a operovaných dětí (v rozdělení na dívky, chlapce a celkem), přehled o průměrné ošetřovací době při úrazech, otravách a jiných následcích vnějších příčin u dětí do 14ti let v roce 2000 poskytuje tabulka v příloze č. 1.
K 31.12.2000 bylo v ČR 1 664 434 dětí ve věku do 14 let. Z toho 456 tis. dětí utrpělo v tomto roce úraz s následným ambulantním chirurgickým ošetřením, vedle toho 31 tis. úrazů si vyžádalo hospitalizaci a 3,9 tis. hospitalizovaných dětí (12,6 %) se podrobilo operaci.
Z celkové dětské populace se v roce 2000 zranilo
27,4 % dětí, téměř 2 % byla hospitalizována, 0,2 % čili 2 děti
z 1 000 musely být operovány v důsledku úrazu; 168
dětí na následky úrazů zemřelo:
|
Děti 0 - 14 let |
Počet |
%
z dětské populace |
Chlapci |
Dívky |
|
celkem |
1
664 434 |
x |
853
867 |
810
567 |
|
chirurg.
ošetřeny |
455
857 |
27,39 |
. |
. |
|
hospitalizovány |
31
240 |
1,88 |
19
088 |
12
152 |
|
operovány |
3
924 |
0,24 |
2
489 |
1
435 |
|
zemřely |
168 |
0,01 |
110 |
58 |
6. Úrazy starších lidí (seniorů)
Úrazy seniorů (lidí nad 65 let věku) je možné sledovat
pouze podle výkazů o hospitalizaci a podle statistiky zemřelých;
výkazy chirurgických oborů sledují zvlášť pouze děti a dospělou populaci pak
jako celek bez členění do věkových kategorií.
V roce 2000 bylo hospitalizováno s následky úrazů 39 225 lidí ve věku nad 65 let. Počty hospitalizovaných seniorů a průběh hospitalizace v tomto roce v jednotlivých věkových kategoriích jsou patrné z tabulky v příloze č. 2.
Pro kategorii seniorů je příznačné, že je v absolutních číslech téměř dvojnásobně více zraněných žen než mužů. Průměrná délka hospitalizace při úrazu u seniorů v roce 2000 byla 13,5 dne (v populaci celkem 7,8 dne).
Jak se vyvíjely počty seniorů hospitalizovaných pro úraz od roku 1995 do roku 2000 je zřejmé z níže uvedené tabulky; počty pacientů se pohybovaly od 33 tis. do téměř 39 tis. v jednotlivých letech:
|
Rok |
Hospitalizovaní
ve věkové kategorii |
|||
|
65
- 74 let |
75
- 84 let |
nad
85 |
celkem |
|
|
1995 |
15
380 |
11
729 |
5
928 |
33
037 |
|
1996 |
17
951 |
13
742 |
6
980 |
38
673 |
|
1997 |
15
966 |
13
022 |
6
803 |
35
791 |
|
1998 |
16
528 |
14
483 |
7
779 |
38
790 |
|
1999 |
15
876 |
14
607 |
7
723 |
38
206 |
|
2000 |
16
362 |
15
158 |
7
705 |
39
225 |
Úmrtnost seniorů (na 100 000 obyvatel) na následky úrazů podle druhu vnějších příčin v roce 2000 je zřejmá z tabulky v příloze č. 3. Faktem je, že úrazová mortalita výrazně stoupá s přibývajícím věkem, nejvyšší je v nejvyšších věkových skupinách. Tato tendence není tak výrazná u dopravních nehod.
7. Dopravní
nehody
Zdrojem dat je
publikace „Přehled nehodovosti“ ředitelství služby dopravní policie Policejního
prezídia ČR.
Dopravní nehodovost v letech 1995 - 2000 se vyvíjela
takto:
|
Rok |
Počet
nehod |
Index |
Lehce
zraněno |
Index
(1995=100) |
Těžce
zraněno |
Index
(1995=100) |
Usmrceno |
Index
(1995=100) |
|
1995 |
175
520 |
100 |
30
866 |
100 |
6 298 |
100 |
1
384 |
100 |
|
1996 |
201
697 |
114,9 |
31
296 |
101,4 |
6 621 |
105,1 |
1
386 |
100,1 |
|
1997 |
198
431 |
113,1 |
30
155 |
97,7 |
6 632 |
105,3 |
1
411 |
102,0 |
|
1998 |
210
138 |
119,7 |
29
225 |
94,7 |
6 152 |
97,7 |
1
204 |
87,0 |
|
1999 |
225
690 |
128,6 |
28
747 |
93,1 |
6 093 |
96,7 |
1
322 |
95,5 |
|
2000 |
211
516 |
120,5 |
27
063 |
87,7 |
5 525 |
87,7 |
1
336 |
96,5 |
Nejvíce nehod způsobují řidiči
motorových vozidel (v roce 2000 to bylo 91,5 %), dále lesní zvěř
(3,6 %), řidiči nemotorových vozidel (1,5 %), technická závada
vozidla (1,3 %) a chodci (1,2 %). Nehody zaviněné chodci - ve
42 % případů to byli muži, ve 36 % děti, v 17 % ženy a
v 5 % skupiny dětí nebo chodců.
Nejvíce nebezpečné jsou nehody zaviněné chodcem, neboť na 1 000 nehod zaviněných chodci připadá 40 usmrcených osob. Nejméně nebezpečné jsou nehody zaviněné lesní zvěří a závadou komunikace.
Nejčastější příčinou nehod jsou: nesprávný způsob jízdy (66 %), nedání přednosti v jízdě (16 %) a nepřiměřená rychlost (14 %). Nejčastější příčinou nehod s následkem smrti je nepřiměřená rychlost (ve 47 % případů) a nesprávný způsob jízdy (35 %).
8. Pracovní
úrazy
Počty pracovních úrazů je možné zjistit z údajů ČSÚ (viz. kapitola 1.2 této aktuální informace) nebo z výkazů chirurgických oborů, kde se ale vykazují spolu se školními úrazy.
V roce 2000 se přihodilo podle chirurgických výkazů
231 917 pracovních a školních úrazů vyžadujících ambulantní
chirurgické ošetření, představovaly 13,5 % z úhrnného počtu všech
chirurgických ošetření. Na 10 000 obyvatel nad 14 let bylo
zaznamenáno 184 pracovních a školních úrazů. Na školách se podle chirurgických
statistik přihodilo 73 311 úrazů dětí (tj. 31,6 % ze všech pracovních
a školních úrazů). 440 dětí z 10 000 utrpělo úraz ve
škole. Školní úrazy dětí jsou
téměř 2,5krát častější než pracovní a
školní úrazy v dospělé populaci.
|
Věková skupina |
Počet osob ve věk. skup. |
Pracovní (školní) úrazy |
Na 10 000 obyvatel |
|
0 – 14 |
1 664 434 |
73 311 |
440 |
|
15 - 85+ |
8 608 069 |
158 606 |
184 |
|
všechny celkem |
10 272 503 |
231 917 |
225 |
9. Úrazy cizinců
ÚZIS sleduje čerpání zdravotní péče cizinci podle země původu, věkových skupin a způsobu úhrady zdravotní péče, nikoliv se zaměřením na příčiny čerpání.
10. Napadení
Zdrojem dat je Český statistický úřad, který zaznamenává na základě údajů Policejního presidia ČR pouze nejzávažnější případy trestných činů spojených s poškozením zdraví - znásilnění a vraždy. V uplynulých šesti letech se tato nejtěžší kriminalita v ČR a v krajích s nejvyšší trestnou činností (Praha, Moravskoslezský kraj, Středočeský kraj) vyvíjela takto:
|
Rok |
Znásilnění |
Vraždy |
||||||
|
ČR |
Praha |
Moravsko- |
Středočeský |
ČR |
Praha |
Moravsko- |
Středočeský |
|
|
1995 |
726 |
122 |
166 |
81 |
276 |
57 |
49 |
44 |
|
1996 |
677 |
111 |
153 |
67 |
266 |
45 |
54 |
35 |
|
1997 |
649 |
111 |
151 |
67 |
291 |
57 |
49 |
43 |
|
1998 |
675 |
118 |
161 |
55 |
313 |
62 |
52 |
45 |
|
1999 |
634 |
115 |
107 |
83 |
265 |
64 |
38 |
34 |
|
2000 |
500 |
58 |
66 |
59 |
279 |
49 |
24 |
67 |
*) do roku 1999 Severomoravský kraj
s jiným počtem okresů
11. Úrazy ve volném čase podle HIS
V roce 1999 proběhlo výběrové šetření o zdravotním stavu obyvatel ČR (Health Interview System). Jedna z otázek se týkala úrazů ve volném čase; respondent měl uvést závažnější úraz, kdy on nebo člen jeho rodiny byl nucen vyhledat lékařské ošetření. Ze 7 133 osob zahrnutých do šetření 154 utrpělo mimopracovní úraz (tj. 2,2 %). Nejrizikovější skupinou byli lidé ve věku 15-24 let. Zraněná osoba nejčastěji vyhledala za účelem prvního ošetření odborného lékaře (25 %) nebo pohotovost v nemocnici (21 %); záchrannou službu využilo necelých 6 % postižených.
Nejčastějším místem úrazu byla obytná plocha (38 %), dopravní místo (19 %) a sportoviště (19 %); nejčastější příčinou byl náraz, úder a pád; nejběžnějším následkem otevřená rána (20 %), zlomenina (19 %) či zhmožděnina (17 %). Nejčastěji zraněnou částí těla byly končetiny a hlava. Dvě procenta úrazů zanechala trvalé následky.
Do HIS šetření byla otázka týkající se úrazů ve volném čase zařazena proto, že těchto úrazů je většina a mají rostoucí tendenci. Jsou předmětem zájmu Evropského dozorovacího systému pro úrazy v domácnosti a ve volném čase (EHLASS). Záměrem systému je vytvoření stejných kritérií ve všech členských státech Evropské unie, zajištění co možná největší srovnatelnosti informací, což usnadní harmonizaci dozorovacích systémů a mělo by vést ke zdokonalení prevence.
V letošním roce se připravuje nový cyklus šetření HIS, kde otázka č. 17 je věnována úrazům ve volném čase s následnou lékařskou péčí a se zaměřením na druh, místo a příčinu úrazu.
12. Závěr
Porovnáním v této aktuální informaci použitých různých zdrojů dat o úrazech získáme v absolutních hodnotách následující přehled:
|
Úrazy
podle statistiky: |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
Index
v % |
|
chirurgických oborů |
1
267 759 |
1
379 598 |
1
334 919 |
1
599 094 |
1
682 839 |
1
720 187 |
135,7 |
|
pracovní |
511
263 |
491
011 |
450
900 |
415
503 |
382
409 |
392
561 |
76,8 |
|
hospitalizace |
176
883 |
181
463 |
179
526 |
185
449 |
179
052 |
180
338 |
102,0 |
|
zemřelých |
8
502 |
7
793 |
7
847 |
7
013 |
6
925 |
7
070 |
83,2 |
Pro zhodnocení vývoje za celé období 1995-2000 je vhodnější
použít údaje přepočtené na 100 tis. obyvatel (resp. u pracovní
neschopnosti na 100 tis. pojištěnců).
|
Úrazy
na |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
Index
v % |
|
chirurgických oborů (ambulancí) |
12
260 |
13
374 |
12
956 |
15
533 |
16
366 |
16
746 |
136,6 |
|
pracovní |
10
859 |
10
666 |
9
328 |
8
684 |
8
352 |
8
690 |
80,0 |
|
hospitalizace |
1
712 |
1
759 |
1
742 |
1
801 |
1
741 |
1
755 |
102,5 |
|
zemřelých |
82 |
76 |
76 |
68 |
67 |
69 |
84,1 |
1)
na 100 tis. pojištěnců
Je zřejmé, že v uplynulých šesti letech se téměř každoročně počet úrazů v přepočtu na 100 tis. obyvatel zvyšoval, od roku 1995 do roku 2000 narostl o 36,6 %. Počet hospitalizovaných však vzrostl za stejné období pouze o 2,5 %.. Počet případů pracovní neschopnosti z důvodu úrazu se dokonce o 20 % snížil a rovněž se snížil počet úmrtí na úrazy (o 15,9 %).
Vypracovala: Ing. Alena Ondračková
Příloha č. 1
Hospitalizované
děti v roce 2000 pro poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin - počet hospitalizovaných,
operovaných, průměrná ošetřovací doba podle pohlaví a věkových skupin:
|
Věková |
Počet hospitalizovaných |
Průměrná ošetřovací doba |
|||||||||
|
celkem |
%
z věkové kategorie |
v tom operace |
% opero- |
celkem |
při operaci |
||||||
|
neodkl. |
jiná |
žádná |
neodkl. |
jiné |
žádné |
||||||
|
Chlapci |
|||||||||||
|
0 |
887 |
1,9 |
29 |
27 |
831 |
6,3 |
3,9 |
10,7 |
8,1 |
3,5 |
|
|
1 -4 |
4
046 |
2,2 |
344 |
281 |
3
421 |
15,4 |
4,2 |
7,4 |
7,3 |
3,6 |
|
|
5 - 9 |
6
367 |
2,2 |
960 |
597 |
4
810 |
24,5 |
4,2 |
5,4 |
5,4 |
3,8 |
|
|
10 - 14 |
7
788 |
2,4 |
1156 |
994 |
5
638 |
27,6 |
4,7 |
5,7 |
5,7 |
4,3 |
|
|
Celkem |
19
088 |
2,2 |
2
489 |
1
899 |
14
700 |
23,0 |
4,3 |
7,3 |
6,6 |
3,8 |
|
|
Dívky |
|||||||||||
|
0 |
756 |
1,7 |
22 |
18 |
716 |
5,3 |
3,7 |
6,5 |
7,9 |
3,5 |
|
|
1 -4 |
3
148 |
1,8 |
251 |
201 |
2
696 |
14,4 |
4,1 |
7,6 |
7,5 |
3,5 |
|
|
5 - 9 |
3
880 |
1,4 |
618 |
324 |
2
938 |
24,3 |
4,0 |
4,4 |
4,7 |
3,8 |
|
|
10 - 14 |
4
368 |
1,4 |
544 |
551 |
3
273 |
25,1 |
4,5 |
5,5 |
5,7 |
4,1 |
|
|
Celkem |
12 152 |
1,5 |
1 435 |
1 094 |
9 623 |
20,8 |
4,1 |
6,0 |
6,5 |
3,7 |
|
|
Celkem |
|||||||||||
|
0 |
1
643 |
1,8 |
51 |
45 |
1 547 |
5,8 |
3,8 |
8,9 |
8,0 |
3,5 |
|
|
1 -4 |
7
194 |
2,0 |
595 |
482 |
6 117 |
15,0 |
4,1 |
7,5 |
7,4 |
3,6 |
|
|
5 - 9 |
10
247 |
1,8 |
1
578 |
921 |
7 748 |
24,4 |
4,1 |
5,0 |
5,2 |
3,8 |
|
|
10 - 14 |
12 156 |
1,9 |
1 700 |
1 545 |
8 911 |
26,7 |
4,6 |
5,6 |
5,7 |
4,2 |
|
|
Celkem |
31 240 |
1,9 |
3 924 |
2 993 |
24 323 |
22,1 |
4,2 |
6,8 |
6,6 |
3,8 |
|
Příloha č. 2
Počty
hospitalizovaných seniorů pro úraz v roce 2000 a průběh hospitalizace
v jednotlivých věkových kategoriích:
|
Věková |
Počet hospitalizovaných |
Průměrná ošetřovací doba |
||||||||
|
celkem |
%
z věkové kategorie |
v tom operace |
% opero- |
celkem |
při operaci |
|||||
|
neodkl. |
jiná |
žádná |
neodkl. |
jiné |
žádné |
|||||
|
Muži |
||||||||||
|
65 - 69 |
3 386 |
1,8 |
544 |
636 |
2 206 |
34,8 |
10,2 |
10,9 |
12,1 |
9,5 |
|
70 - 74 |
3 228 |
2,0 |
484 |
592 |
2 152 |
33,3 |
10,7 |
11,9 |
13,3 |
9,8 |
|
75 - 79 |
2 954 |
2,5 |
482 |
505 |
1 967 |
33,4 |
11,8 |
12,4 |
14,4 |
10,9 |
|
80 - 84 |
1 213 |
2,9 |
209 |
159 |
845 |
30,3 |
11,8 |
12,6 |
13,9 |
11,3 |
|
85 + |
1 520 |
4,7 |
305 |
215 |
1 000 |
34,2 |
13,6 |
12,9 |
15,5 |
13,3 |
|
Celkem |
12 301 |
2,2 |
2 024 |
2 107 |
8 170 |
33,6 |
11,6 |
11,8 |
13,4 |
10,6 |
|
Ženy |
||||||||||
|
65 - 69 |
4 143 |
1,7 |
729 |
987 |
2 427 |
41,4 |
11,8 |
11,5 |
12,7 |
11,6 |
|
70 - 74 |
5 602 |
2,3 |
1 000 |
1 239 |
3 363 |
40,0 |
13,5 |
12,0 |
14,0 |
13,7 |
|
75 - 79 |
7 160 |
3,4 |
1 300 |
1 456 |
4 404 |
38,5 |
15,0 |
12,6 |
16,3 |
15,3 |
|
80 - 84 |
3 833 |
4,3 |
736 |
708 |
2 389 |
37,7 |
14,9 |
12,3 |
16,2 |
15,3 |
|
85 + |
6 186 |
7,1 |
1 266 |
1 082 |
3 838 |
38,0 |
15,9 |
12,7 |
16,2 |
16,9 |
|
Celkem |
26 924 |
3,1 |
5 031 |
5 472 |
16 421 |
39,0 |
14,2 |
12,2 |
15,1 |
14,6 |
|
Celkem |
||||||||||
|
65 - 69 |
7 529 |
1,7 |
1 273 |
1 623 |
4 633 |
38,5 |
11,1 |
11,3 |
12,4 |
10,6 |
|
70 - 74 |
8 830 |
2,2 |
1 484 |
1 831 |
5 515 |
37,5 |
12,5 |
12,0 |
13,7 |
12,2 |
|
75 - 79 |
10 114 |
3,1 |
1 782 |
1 961 |
6 371 |
37,0 |
14,1 |
12,5 |
15,8 |
14,0 |
|
80 - 84 |
5 046 |
3,9 |
945 |
867 |
3 234 |
35,9 |
14,2 |
12,3 |
15,8 |
14,3 |
|
85 + |
7 706 |
6,5 |
1 571 |
1 297 |
4 838 |
37,2 |
15,4 |
12,7 |
16,1 |
16,1 |
Celkem
|
39 225 |
2,8 |
7 255 |
7 579 |
24 591 |
37,3 |
13,5 |
12,2 |
14,8 |
13,4 |
Příloha č. 3
Úmrtnost
seniorů (na100 000 obyvatel) na následky úrazů podle vybraných příčin
v roce 2000:
|
Věková
skupina |
Kategorie |
Vnější příčiny celkem |
z toho |
|
|
dopravní nehody |
úmyslné sebepoškození |
|||
|
60-64 |
muži |
122,2 |
25,7 |
28,0 |
|
ženy |
32,1 |
8,4 |
9,2 |
|
|
celkem |
154,3 |
34,1 |
37,2 |
|
|
65-69 |
muži |
128,3 |
24,0 |
39,4 |
|
ženy |
43,8 |
6,8 |
7,8 |
|
|
celkem |
172,1 |
30,8 |
47,2 |
|
|
70-74 |
muži |
163,2 |
26,9 |
43,4 |
|
ženy |
80,5 |
11,5 |
16,4 |
|
|
celkem |
243,7 |
38,4 |
59,8 |
|
|
75-79 |
muži |
253,4 |
39,2 |
64,4 |
|
ženy |
161,5 |
18,7 |
12,5 |
|
|
celkem |
414,9 |
57,9 |
76,9 |
|
|
80-84 |
muži |
419,9 |
48,1 |
70,8 |
|
ženy |
261,2 |
13,2 |
16,9 |
|
|
celkem |
681,1 |
61,3 |
87,7 |
|
|
85+ |
muži |
794,5 |
35,8 |
104,5 |
|
ženy |
728,1 |
13,6 |
26,0 |
|
|
celkem |
1552,6 |
49,34 |
130,5 |
|