Vybrané ukazatele nemocnic rezortu zdravotnictví a ostatních rezortů za rok 1998 podle jejich velikosti a podle zřizovatelů

V této aktuální informaci publikujeme vybrané ukazatele nemocnic za rok 1998 zpracované ve struktuře

Takto strukturované údaje doplňují základní charakteristiky nemocnic a jejich ekonomiky v roce 1998 o méně frekventované pohledy. Přiložené tabulky zahrnují informace o:

Tab. 1 Počet lůžek a průměrný evidenční počet pracovníků v nemocnicích podle jejich velikostních kategorií v roce 1998

Ve struktuře nemocnic podle velikostních kategorií dominují velké nemocnice (700 a více lůžek): 25 nemocnic (12 %) se podílí na celkovém lůžkovém fondu 42,4 %, na celkovém počtu pracovníků 79,4 % a na celkovém počtu lékařů 51,1 %. 88 středně velkých nemocnic (200 - 699 lůžek) představuje 42,1 % z celkového počtu nemocnic; mají 45,3 % podíl na celkovém lůžkovém fondu 43,9 % na celkovém počtu pracovníků a 42,4 % na celkovém počtu lékařů. Malé nemocnice (do 199 lůžek) v počtu 96, tj. 45,9 % z celkového počtu nemocnic se podílejí 12,3 % na celkovém počtu lůžek, 6,7 % na celkovém počtu pracovníků a 6,5 % na celkovém počtu lékařů.

Tab. 2 Počet lůžek a průměrný evidenční přepočtený počet pracovníků v nemocnicích podle skupin nemocnic v roce 1998

*) Zahrnuje rezorty obrany, vnitra a dopravy; není zahrnut rezort spravedlnosti
**) Soukromé a církevní nemocnice nepředkládají příslušný statistický výkaz

Váha ostatních rezortů (mimo rezort zdravotnictví) v kapacitní bilanci nemocnic je relativně malá: podílejí se 3,3 % na celkovém počtu nemocnic a 2,3 % na celkovém lůžkovém fondu.

Tab. 3 Počet lůžek, jejich využití a průměrná ošetřovací doba v nemocnicích podle jejich velikostních kategorií v roce 1998

V počtu lůžek na 1 lékaře a na 1 SZP se jednotlivé velikostní kategorie nemocnic od sebe výrazně odlišují; rovněž pokud jde o průměrnou ošetřovací dobu. Nejvyšší využití lůžek mají velké nemocnice.

Tab. 4 Počet lůžek, jejich využití a průměrná ošetřovací doba v nemocnicích podle skupin nemocnic v roce 1998

*) Zahrnuje rezorty obrany, vnitra a dopravy; není zahrnut rezort spravedlnosti
**) Údaje za úplný soubor nemocnic (včetně nemocnic, které nesplnily zpravodajskou povinnost nepředložením ekonomických výkazů)

Jednotlivé skupiny nemocnic mají své charakteristické znaky pokud jde o počet lůžek na 1 lékaře a na 1 SZP. Rozdíly v průměrné ošetřovací době nejsou významné. Nejvyšší využití lůžek mají nemocnice přímo řízené MZ, naproti tomu nejnižší využití soukromé a církevní nemocnice.

Tab. 5 Náklady nemocnic podle jejich velikostních kategorií v roce 1998 (v tis. Kč)

Výší nákladů na 1 lůžko se odlišují zejména velké nemocnice: jsou podstatně vyšší než u ostatních velikostních kategorií, a to jak v souhrnu, tak i u jednotlivých nákladových položek (s výjimkou potravin). Náklady připadající na 1 lékaře a 1 SZP jsou naopak nejvyšší u nejmenších nemocnic.

Tab. 6 Náklady nemocnic podle skupin nemocnic v roce 1998 (v tis. Kč)

*) Zahrnuje rezorty obrany, vnitra a dopravy; není zahrnut rezort spravedlnosti

Celkové náklady na 1 lůžko, na 1 lékaře a 1 SZP jsou nejvyšší u nemocnic přímo řízených MZ a výrazně převyšují nákladovou úroveň ostatních skupin nemocnic.

Tab. 7 Tržby od zdravotních pojišťoven v nemocnicích podle jejich velikostních kategorií v roce 1998 (v tis. Kč)

Nejvyšších celkových výnosů, tržeb od zdravotních pojišťoven na 1 lůžko dosahují největší nemocnice (vysoce nad úrovní ostatních velikostních kategorií).

Tab. 8 Tržby od zdravotních pojišťoven v nemocnicích podle skupin nemocnic v roce 1998 (v tis. Kč)

Nemocnice přímo řízené MZ dosahují značně vyšších výnosů a tržeb od zdravotních pojišťoven na 1 lůžko než ostatní skupiny nemocnic.

Relativně nízký podíl celkových výnosů představují tržby od zdravotních pojišťoven u nemocnic ostatních rezortů

Zpracoval: Ing. Miloslav Jurásek