Aktuální informaceÚstavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 29.5.2000 |
29 |
Ve statistice pracovní neschopnosti se zachycují všechna onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost. Celkový počet ukončených případů pracovní neschopnosti (PN) se snížil ze 3 717 964 v roce 1998 na 3 713 850 případů v roce 1999 (muži 1 858 311, ženy 1 855 539). Snížil se i počet prostonaných dnů ze 101 897 726 na 99 754 861. V roce 1999 se též snížil i průměrný počet pojištěnců o 205 794 na 4 578 688 (o 4,3 %) osob, což mělo vliv na zvýšení počtu případů pracovní neschopnosti na 100 000 pojištěnců, a to ze 77 709 v roce 1998 na 81 112 v roce 1999. Následující přehled ukazuje vývoj počtu případů PN na 100 000 pojištěnců:
Rok |
Celkem |
Muži |
Ženy |
|||
počet |
index r.1995=100 |
počet |
index r.1995=100 |
počet |
index r.1995=100 |
|
1995 |
99 054 |
100,00 |
92 561 |
100,00 |
106 760 |
100,00 |
1996 |
94 725 |
95,63 |
89 664 |
96,87 |
100 678 |
94,30 |
1997 |
86 660 |
87,49 |
81 238 |
87,77 |
92 980 |
87,09 |
1998 |
77 709 |
78,45 |
72 614 |
78,45 |
83 625 |
78,33 |
1999 |
81 112 |
81,89 |
76 436 |
82,58 |
86 405 |
80,93 |
Průměrné trvání 1 ukončeného případu pracovní neschopnosti v roce 1999 činilo 26,86 dne. U mužů to bylo 26,02 a u žen 27,70 dne. Následující tabulka ukazuje vývoj průměrného trvání 1 případu PN ve dnech:
Rok |
Celkem |
Muži |
Ženy |
|||
počet |
index r.1995=100 |
počet |
index r.1995=100 |
počet |
index r.1995=100 |
|
1995 |
25,74 |
100,00 |
24,59 |
100,00 |
26,93 |
100,00 |
1996 |
26,99 |
104,86 |
25,99 |
105,69 |
28,03 |
104,08 |
1997 |
26,81 |
104,16 |
25,90 |
105,33 |
27,73 |
102,97 |
1998 |
27,41 |
106,49 |
26,41 |
107,40 |
28,41 |
105,50 |
1999 |
26,86 |
104,35 |
26,02 |
105,82 |
27,70 |
102,86 |
Obecně platí, že s nárůstem počtu krátkodobých pracovních neschopností (např. chřipkové epidemie) se zkracuje průměrná délka trvání 1 pracovní neschopnosti a naopak s růstem počtu pracovních neschopností vyžadující dlouhodobější léčení se délka trvání 1 případu PN prodlužuje.
Průměrný denní stav práce neschopných na 100 000 pojištěnců byl v roce 1999 celkem 5 969 osob, mužů 5 448 a 6 558 žen, a to nejvíce z důvodu nemocí dýchací soustavy, dále pak nemocí svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně. Pořadí nejčastějších onemocnění podle kapitol MKN-10 se dlouhodobě nemění, jak ukazuje následující přehled (počet případů na 100 000 pojištěnců):
Rok |
Nemoci dýchací soustavy |
Nemoci svalové a kosterní soustavy |
Poranění a otravy |
Nemoci trávicí soustavy |
||||
počet |
v % |
počet |
v % |
počet |
v % |
počet |
v % |
|
1995 |
47 206 |
47,66 |
13 405 |
13,53 |
10 859 |
10,96 |
6 450 |
6,51 |
1996 |
43 983 |
46,43 |
13 439 |
14,19 |
10 666 |
11,26 |
6 160 |
6,50 |
1997 |
41 947 |
48,40 |
12 029 |
13,88 |
9 328 |
10,76 |
5 119 |
5,91 |
1998 |
34 989 |
45,03 |
12 052 |
15,51 |
8 684 |
11,18 |
5 153 |
6,63 |
1999 |
40 800 |
50,30 |
12 105 |
14,92 |
8 352 |
10,30 |
4 962 |
6,12 |
Podle skupin zaměstnání byli nejvíce nemocní řemeslníci a výrobci (39,8 %), pomocní pracovníci (14,0 %) a techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (12,7 %). Nejméně nemocní pak byli duševní pracovníci (1,7 %) a kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (1,3 %).
V roce 1999 bylo u 1 185 377 mužů zaznamenáno 1 858 311 případů pracovní neschopnosti, u 1 188 011 žen to bylo 1 855 539 případů pracovní neschopnosti. Na jednoho muže i na jednu ženu připadalo 1,6 případu pracovní neschopnosti
S jednou pracovní neschopností v roce bylo nemocných 63,7 % mužů a 62,6 % žen (v roce 1998 muži 63,6 %, ženy 63,9 %).
Ve věkové skupině do 24 let bylo dosaženo u mužů 1,8 (u žen 1,7) případu pracovní neschopnosti na 1 práce neschopnou osobu, což byl v roce 1999 zároveň nejvyšší počet pracovních neschopností na osobu.
Graf 1.
- Vývoj počtu ukončených případů pracovní neschopnosti |