Sebevraždy v České republice v roce 2000

Údaje v těchto informacích vycházejí ze dvou statistik o sebevraždách. Jednak ze základní statistiky příčin smrti Českého statistického úřadu (ČSÚ), který údaje získává z tiskopisu OBYV 3-12 „Hlášení o úmrtí“. Dále pak z doplňující statistiky MZ, kterou zpracovává Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) z povinného hlášení Z(MZ) 2-99 „Statistické hlášení příčin a okolností dokonané sebevraždy“ (tiskopis Národního zdravotnického informačního systému – NZIS 014 0), kde jsou zjišťovány další údaje, které nejsou uvedeny na “Hlášení o úmrtí”, např. místo činu, způsob provedení a motiv sebevraždy. Povinnost vyplnit toto hlášení má ohledávající lékař. Počty sebevražd publikované ČSÚ jsou vyšší než počty uváděné ÚZIS ČR. Rozdíl obou statistik je dán odlišností metodiky vyplňování a sběru tiskopisů. Na jeho snižování se kladně odráží důsledné metodické působení pracovišť ÚZIS ČR na zdravotnická zařízení, která povinná hlášení vyplňují. Rozdíl obou statistik se v roce 2000 snížil na 22 případů, což je 1,3 %.

Kromě výše popsaných dvou systémů sběru dat o sebevraždách, zabývá se též touto problematikou odbor systémového řízení a informatiky Policejního prezidia České republiky. Z jednotlivých krajských sumářů zpracovává za Českou republiku roční „Statistický výkaz sebevražd“. Tyto údaje jsou ze všech tří statistik nejnižší.

V České republice bylo v roce 2000 evidováno Českým statistickým úřadem 1 649 úmrtí na úmyslné sebepoškození, což bylo o 39 případů více než v roce 1999. Počet zemřelých mužů se zvýšil z 1 285 případů v roce 1999 na 1 298 v roce 2000, u žen se počet sebevražd zvýšil o 26 na 351 případů.

Porovnání počtu sebevražd v roce 2000 absolutně a na 100 000 obyvatel, podle údajů ČSÚ, ÚZIS ČR a Policejního prezídia ČR, ukazuje následující přehled:

	Počet sebevražd v roce 2000
	absolutně			na 100 000 obyvatel
	muži	ženy	celkem	muži	ženy	celkem
ČSÚ	1 298	351	1 649	26,0	6,7	16,1
ÚZIS ČR	1 267	360	1 627	25,3	6,8	15,8
Policejní prezídium ČR	1 130	302	1 432	22,6	5,7	13,9

Podíl žen na celkovém počtu sebevražd v roce 2000 se proti předchozímu roku zvýšil z 20,2 % na 21,3 %. Na jednu sebevraždu žen připadaly 3,7 sebevraždy mužů.

Všechny následující údaje jsou čerpány ze zdravotnické statistiky ÚZIS ČR.

Podíl počtu sebevražd na celkovém počtu sebevražd v roce 2000 byl nejvyšší ve věkových skupinách 45-49 let (12,5 %), 40-44 let (10,5 %) a 50-54 let (10,3 %). U mužů to bylo 12,9 % ve věkové skupině 45-49 let, u žen 11,4 % ve věkové skupině 50-54 let. Počet sebevražd na 100 000 obyvatel je nejvyšší v nejstarší věkové skupině 85 a více let, a to jak u mužů (104,5 případů), tak i u žen (28,3 případů).

Dlouhodobě je u obou pohlaví nejčastějším způsobem provedení sebevraždy oběšení, v roce 2000 to bylo 906 případů, tj. 55,7 % z celkového počtu sebevražd. Dále pak následuje se 178 případy sebevražda střelnou zbraní a se 173 případy sebevražda skokem z výše. Struktura způsobu provedení sebevraždy je u mužů a u žen poněkud odlišná. U mužů převládá oběšení a střelná zbraň, u žen oběšení, skok z výše a sebeotrávení léky. Počet sebevražd se v roce 2000 proti roku 1999 výrazněji snížil u osob s ukončeným základním vzděláním o 16 případů na 330 případů, u osob se středním odborným vzděláním o 82 na 304 případů, naopak se zvýšil u osob s úplným středoškolským vzděláním o 14 na 177 případů a u vysokoškoláků o 5 případů na 86 případů.

Jako i v předchozích letech byly v roce 2000 podle postavení v zaměstnání nejvíce zastoupeny případy sebevražd u osob bez pracovního zařazení - 1 083 případů, tj. 66,6 % (rok 1999 = 62,8 %), dále to bylo 165 případů (10,1 %) u řemeslníků a kvalifikovaných dělníků (rok 1999 = 11,8 %). U osob bez pracovního zařazení se nejvýrazněji zvýšil počet sebevražd u nezaměstnaných z 171 v roce 1999 na 203 v roce 2000 a u studentů z 31 na 49 případů. Ke snížení došlo u starobních důchodců o 12 případů.

V roce 2000 se změnilo oproti roku 1999 pořadí sebevražd podle motivu. Na prvním místě to bylo duševní onemocnění se 159 případy, dále následovaly zdravotní problémy a tělesná vada se 152 případy. Třetí místo v pořadí zaujímaly konflikty a problémy rodinné se 116 případy.

O počtu sebevražd podle motivu a kraje bydliště informuje následující přehled:

Kraj	Motiv										Úhrn
Kraj	1	2	3	4	5	6	7	8	9	0	Úhrn
Hl. m. Praha	3	1	4	3	-	10	16	6	10	118	171
Středočeský	16	1	1	10	2	20	16	12	9	78	165
Jihočeský	6	1	2	1	-	12	10	2	4	56	94
Plzeňský	11	1	1	4	-	12	9	7	2	41	88
Karlovarský	3	-	2	1	-	6	5	4	3	40	64
Ústecký	2	-	5	2	3	8	13	8	1	71	113
Liberecký	1	-	-	1	2	5	5	8	5	42	69
Královéhradecký	6	2	2	4	-	5	13	5	5	51	93
Pardubický	5	1	2	6	1	7	5	4	1	36	68
Vysočina	6	1	-	3	-	14	11	1	2	32	70
Jihomoravský	22	1	6	2	1	17	15	14	19	79	176
Olomoucký	7	-	4	10	12	9	13	5	2	49	101
Zlínský	5	-	3	6	-	8	10	9	6	58	105
Moravskoslezský	21	1	7	12	1	19	18	20	3	123	235
Ostatní	2	-	1	-	-	-	-	1	1	10	15
Česká republika	116	10	40	65	12	152	159	106	83	884	1627

Poznámka: Ostatní – příslušníci Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany

Motiv: 1 - konflikty a problémy rodinné

2 - konflikty a problémy sexuální

3 - konflikty a problémy pracovní a školní

4 - konflikty a problémy existenční

5 - konflikty a problémy společenské

6 - zdravotní problémy, tělesná vada

7 - duševní onemocnění

8 - jiné osobní konflikty a problémy

9 - bez srozumitelné motivace

0 - bez zjištěné motivace

Domov je dlouhodobě nejčastějším „místem činu“ sebevraždy (56,1 %), následují jiná určená místa (24,0 %), obytná instituce (5,5 %), ulice a silnice (4,9 %).

Nejvyšší počet sebevražd na 100 000 obyvatel v roce 2000 vykazoval Karlovarský kraj a dosáhl hodnoty 21,0 případů, muži 34,9 a ženy 7,7 případů. Dále následoval Moravskoslezský kraj s 18,4 případy a Zlínský kraj se 17,6 případy. Nejnižší počet byl v Pardubickém kraji a činil 13,37 případů sebevražd na 100 000 obyvatel.

O počtu sebevražd podle pohlaví a jednotlivých krajů absolutně na 100 000 obyvatel informuje následující tabulka:

Kraj	Počet sebevražd v roce 2000
	absolutně			na 100 000 obyvatel
	muži	ženy	celkem	muži	ženy	celkem
Hlavní město Praha	109	62	171	19,4	10,0	14,4
Středočeský	128	37	165	23,6	6,5	14,8
Jihočeský	71	23	94	23,1	7,2	15,0
Plzeňský	73	15	88	27,5	5,3	16,0
Karlovarský	52	12	64	34,9	7,7	21,0
Ústecký	93	20	113	22,9	4,8	13,7
Liberecký	54	15	69	25,9	6,8	16,1
Královéhradecký	71	22	93	26,5	7,8	16,9
Pardubický	56	12	68	22,5	4,6	13,4
Vysočina	53	17	70	20,6	6,5	13,4
Jihomoravský	135	41	176	24,5	7,0	15,5
Olomoucký	75	26	101	24,0	7,9	15,7
Zlínský	92	13	105	31,6	4,2	17,6
Moravskoslezský	190	45	235	30,4	6,9	18,4

Nejnižší sebevražednost (na 100 000 obyvatel) byla u mužů v okrese Jablonec nad Nisou 9,4 případů, nejvyšší v okrese Cheb 47,5 případů. U žen nebyl v okresech Český Krumlov, Litoměřice, Plzeň-jih, Prachatice a Rychnov nad Kněžnou vykázán v roce 2000 ani jeden případ sebevraždy. S nejnižší sebevražedností u žen pak následovaly okresy Třebíč, Znojmo, Česká Lípa a Svitavy (do 2 případů na 100 000 obyvatel), s nejvyšší pak okresy Blansko s 16,4 a Jindřichův Hradec s 18,8 případy.

V roce 2000 byl duben nejčernějším měsícem v roce s nejvyšším počtem sebevražd na 1 den v měsíci. Typickým sebevrahem byl ženatý muž ve věku 45-49 let, který v pondělí ze zdravotních důvodů zvolil jako způsob provedení sebevraždy „uškrcení, oběšení nebo udušení“.

Vypracovala: Milena Asterová

Grafy - příloha

Vývoj počtu sebevražd na 100 000 obyvatel v letech 1970 - 2000 (údaje ČSÚ)

Struktura sebevražd podle motivu v roce 2000