Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Praha 11.7.2001	44

Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči
v roce 2000

Ambulantní péči o děti a dorost zabezpečovalo 2 372,47 lékařů a 2 507,99 středních zdravotnických pracovníků (přepočtený počet). Výkaz A(MZ)1-01 o činnosti oboru dětského a dorostového odevzdalo za sledovaný rok 99,6 % z nich.

V minulých letech byla data uváděna pouze za rezort zdravotnictví, od roku 2000 jsou data uváděna za všechny rezorty (tj. zdravotnictví, obrany, vnitra, spravedlnosti - věznice a dopravy - železniční zdravotnictví).

V průměru na 1 lékaře připadalo 7 132 ošetření ročně, nejvíce ošetření na jednoho lékaře připadalo v Ústeckém kraji (8 195), nejméně v Praze (5 641). Nejvíce registrovaných pacientů na 1 lékařské místo bylo zaznamenáno na Vysočině (1 056), republikový průměr byl 944.

Na 1 osobu (0 - 19letou) připadalo v průměru za rok 7,2 ošetření - vyšetření. Nad republikovým průměrem byla Praha a Jihočeský kraj s 8,0 ošetřeními na osobu.

Při roční prohlídce dítěte lékaři zjišťují jak dlouho bylo dítě kojeno. Ve sledovaném roce, ve kterém bylo při roční prohlídce prohlídnuto 89 278 dětí bylo zjištěno, že 5,9 % dětí bylo kojeno do 6 týdnů jejich věku a téměř 2/3 z kojených dětí bylo kojeno déle jak 6 týdnů. Ukázalo se, že 4,9 % dětí nebylo kojeno vůbec.

Nejvyšší dispenzarizaci dětí vykazoval kraj Královéhradecký (334,9), nejnižší kraj Zlínský (203,9). Republikový průměr byl 260,6 dispenzarizovaných onemocnění na 1 000 dětí. Nejvýrazněji se na dispenzarizaci podílely nemoci nervové soustavy a smyslových orgánů (67,1 onemocnění na 1 000 dětí) a nemoci dýchací soustavy (60,2 onemocnění). Na třetím místě byly poruchy vidění, slabozrakost, slepota (43,2 onemocnění na 1 000 dětí) a další byly nemoci kůže a podkožního vaziva (27,9 onemocnění na 1 000 dětí). Na 1 000 dětí připadalo 91 dětí s alergickým onemocněním.

Na 1 000 osob dorostového věku připadalo 255,3 dispenzarizovaných onemocnění a vad. Nejvyšší dispenzarizaci dorostu, tak jako u dětí, vykazoval kraj Královéhradecký (334,0), nejnižší kraj Zlínský (186,6). Nejčastější příčinou dispenzarizace byly nemoci nervové soustavy a smyslových orgánů (70,9 onemocnění na 1 000 osob dorostového věku) z toho poruchy vidění, slabozrakost, slepota (48,8 onemocnění). Na dalším místě byly u dorostu nemoci dýchací soustavy (48,2 onemocnění na 1 000 osob dorostového věku) a nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (28,6 onemocnění). Na 1 000 osob dorostového věku připadlo 91 dorostu s alergickým onemocněním.

Z celkového počtu živě narozených dětí v České republice představovaly děti s nízkou porodní hmotností (NPH) 4,9 % a z nich pak 2,3 % zemřelo v kojeneckém věku.

Zpracovala: Barbara Dadiková

Tabulky - příloha

Počet ošetření (vyšetření) v oboru dětském a dorostovém

Počet sledovaných dorostových pacientů v oboru dětském a dorostovém

Grafy - příloha

Zjištěná onemocnění a vady na 1000 dětí (0 - 14 let)

Vývoj zjištěných onemocnění a vad na 1000 dětí

Zjištěná onemocnění a vady na 1000 dorostu (15 - 19 let)

Vývoj zjištěných onemocnění a vad na 1000 dorostu