Zdravotnická zařízení České republiky v 1. pololetí 1998

Úvodní poznámka:
Registr zdravotnických zařízení, provozovaný v ÚZIS ČR, obsahuje základní identifikační a kapacitní informace o právních subjektech a zařízeních v nich začleněných (včetně detašovaných pracovišť).

Identifikační informace o zdravotnických zařízeních (IČO, druh vlastnictví, zřizovatel, název zařízení, adresa, telefon, fax, druh zařízení, datum zahájení provozu, typ organizace, účetnictví, které organizace vede, rezort) jsou aktualizovány průběžně po celý rok.

Kapacitní informace o zařízeních (počet lékařů, SZP, lůžek) jsou plně aktualizovány jen k 31.12. sledovaného roku. K 30.6. je plně aktualizována jen kapacita zařízení ústavní péče (ambulantní i lůžková část), ostatní změny kapacit jsou do aktualizace promítnuty jen tehdy, jde-li o zařízení ve sledovaném období nově vzniklá, nebo zařízení, která ve sledovaném období ukončila činnost.

Rezort zdravotnictví:

V průběhu 1. pololetí vzrostl počet samostatných právních subjektů v rezortu na 23 297 (+ 305 proti konci roku 1997), počet v nich začleněných zdravotnických zařízení na 24 472 (+ 265 proti konci minulého roku).

Z celkového počtu 24 472 zdravotnických zařízení představovaly samostatné ordinace 72,4 % (17 707).

Měřeno úvazky pracovalo v rezortu celkem 36 479,16 lékařů, z toho 61,6 % (22 444,87) v nestátním sektoru - 5,8 % lékařů pracovalo v zařízeních spravovaných městem či obcí, 55,8 % v zařízeních privátních.

Úhrnný počet středních zdravotnických pracovníků (SZP) činil ke stejnému datu 103 161,79. V nestátních zdravotnických zařízeních bylo vázáno úvazkem 45,0 % SZP, v tom 8,3 % v zařízeních spravovaných městem či obcí, 36,7 % v zařízeních privátních. Proti konci roku 1997 došlo opět k mírnému přesunu ve prospěch privátního sektoru.

Na 10 000 obyvatel ČR připadalo koncem 1. pololetí v průměru 35,4 lékařů v rezortu celkem. Odečteme-li od republikového úhrnu počet lékařů v Praze, (hlavní město Praha je ve všech ukazatelích ve srovnání s ostatními regiony atypické a zkresluje tudíž republikový průměr), připadá na 10 000 obyvatel ČR 32,5 lékařů v rezortu celkem. S výjimkou středočeského regionu, který těží ve svých přilehlých regionech z blízkosti Prahy, je výrazněji pod upraveným republikovým průměrem jen severočeský region (30,2).

V ambulantní péči bylo vázáno úvazkem celkem 25 837,15 lékařů  (téměř 71 % všech lékařů v rezortu) a 50 024,82 středních zdravotnických pracovníků (48 % všech SZP v rezortu).

Měřeno úvazky lékařů zajišťovala nestátní zařízení téměř 80 % veškeré ambulantní péče (z toho privátní zařízení 74 %). Na 10 000 obyvatel ČR připadalo v průměru 25 ambulantních lékařů, odečteme-li údaje za hlavní město Praha, činí upravený republikový průměr 23 ambulantních lékařů na 10 000 obyvatel. Výrazně nižší zabezpečení ambulantní péče vykazuje opět jen region severní Čechy (21).

Z úhrnného počtu ambulantních lékařů pracovalo téměř 75 % v samostatných ambulantních zařízeních, převážně v samostatných ordinacích. Jen 25 % ambulantních lékařů bylo vázáno svým úvazkem na ambulantní části nemocnic či odborných léčebných ústavů včetně lázní.

Na 1 úvazek ambulantního lékaře připadalo v průměru 1,9 pracovního úvazku středního zdravotnického pracovníka (včetně laborantů, rehabilitačních pracovníků atd). Ve státních zařízeních, převážně ambulantních částech nemocnic, byla tato relace 3,1 úvazku SZP na 1 úvazek lékaře, v privátních zařízeních, převážně samostatných ordinacích, připadalo na 1 lékaře 1,5 úvazku SZP.

Praktičtí lékaři (pro dospělé, děti a dorost, gynekologové a stomatologové) představovali 54 % veškeré ambulantní péče:

Koncem 1.pololetí bylo v ČR registrováno 4 810,20 praktických lékařů pro dospělé (přepočtený počet), 95 % z nich již bylo privatizováno. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1 800 obyvatel starších 14-ti let. Relace v regionech se pohybují v intervalu 1 600 (hl.m.Praha) až 1 900 osob (severní Čechy a severní Morava).

Praktických lékařů pro děti a dorost bylo koncem pololetí registrováno celkem 2 211,40, privatizováno bylo již 96 % z nich. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1 200 osob ve věku 0 - 19 let, relace v regionech se pohybují v intervalu 1 000 (hl.město Praha) až 1 300 osob (severní Čechy a severní Morava).

Praktických lékařů gynekologů bylo registrováno celkem 1 063,06 - 95 % z nich pracovalo v privátní ordinaci. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 5 000 žen, relace regionů se pohybují v intervalu 3 400 (hl.m.Praha) až 6 500 žen (východní Čechy).

Praktických lékařů stomatologů bylo registrováno 4 839,46, privatizováno bylo již 98 % z nich. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1 800 osob, relace v regionech se pohybují v intervalu 1 300 (hl.m.Praha) až 2 200 osob (střední Čechy a severní Čechy).

Proti konci roku 1997 nedošlo v ambulantní péči co se týče úvazků lékařů k výraznějším změnám, nárůst lékařů specialistů se zastavil.

Lůžková péče na sebe vázala koncem pololetí 9 259,09 lékařů (25,4 % z celkového počtu lékařů v rezortu) a 43 223,26 středních zdravotnických pracovníků (41,9 %). Na 1 lékaře připadalo v průměru 4,7 úvazku SZP (včetně laborantů, rehabilitačních pracovníků atd). Více než 20 % lékařů a středních zdravotnických pracovníků bylo vázáno úvazkem v nestátních zdravotnických zařízeních (polovina z nich v privátních zařízeních). Proti minulému roku klesl počet lékařů v lůžkové péči o 2,3 % (- 218,72), SZP o 1,7 % (-747,44). Kapacita zařízení ústavní péče klesla za 1.pololetí letošního roku v úhrnu o 0,7 % (-839 lůžek). V nemocnicích ubylo 538 lůžek, v odborných léčebných ústavech 513 lůžek, v lázeňských léčebnách 212 lůžek přibylo.

Síť zařízení ústavní péče zahrnovala celkem 215 nemocnic s 69 919 lůžky, 167 odborných léčebných ústavů s 22 012 lůžky a 53 lázeňských léčeben s 19 945 lůžky. Na 10 000 obyvatel ČR připadalo celkem 108,7 lůžek, z toho 67,9 lůžek nemocničních, 21,4 lůžek odborných léčebných ústavů a 19,4 lůžek lázeňských. Proti roku 1997 je úhrnná relace lůžek na 10 000 obyvatel o 0,7 lůžka nižší.

Zvláštní zdravotnická zařízení disponovala celkem 407,71 lékaři a 3 349,83 SZP. S výjimkou jeslí, které vykazují trvale klesající trend, nedoznaly ostatní druhy zdravotnických zařízení v této skupině (kojenecké ústavy, dětské domovy, stacionáře, záchytné stanice, doprava a záchranná služba) výraznějších změn.

Od začátku letošního roku přibylo v České republice 45 lékáren (nyní 1 535) a 6 výdejen (nyní 142). Spolu se 169 detašovanými pracovišti dosáhl počet lékárenských a výdejnových pracovišť 1 846

Činnost 88 zařízení hygienické služby byla v 1.pololetí zabezpečována 686,72 úvazky lékařů (-4,5 proti roku 1997) a 2 236,85 středními zdravotnickými pracovníky (-13,08).

Ostatní rezorty (vnitro, obrana, spravedlnost a doprava

Mimo rezort zdravotnictví) existovalo v 1. pololetí celkem 19 právních subjektů a v nich 148 začleněných zdravotnických zařízení. Na tato zařízení bylo smluvně vázáno 1 257,37 lékařů a 2 823,61 středních zdravotnických pracovníků.

Mimorezortní ústavní zařízení disponovala celkem 3 326 lůžky, z toho 2 028 náleželo 9-ti nemocnicím, 213 lůžek 3 odborným léčebným ústavům a 1 085 lůžek 10-ti lázeňským léčebnám.

Ambulantní mimorezortní péče na sebe vázala 893,23 úvazků lékařů a 1 658,86 úvazků SZP. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1,9 úvazku SZP. Celkem 542,71 praktických lékařů (pro dospělé, děti a dorost, gynekology a stomatology) představovalo 61% veškeré ambulantní péče.

Lůžková mimorezortní péče na sebe vázala 314,64 lékařů a 1 085,75 SZP, z toho nemocniční péče 281,63 lékařů a 939,09 SZP. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 3,5 pracovního úvazku SZP. Interní, chirurgická, anesteziologicko-resuscitační oddělení a oddělení intenzivní péče představují více než 40 % veškeré mimorezortní ústavní péče.

Hygienická služba mimo rezort zdravotnictví byla stejně jako koncem roku zabezpečována ve dvou zařízeních 44,00 lékaři a 63,00 SZP.

Zpracovala: Mgr. Jana Tvrdá