Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 29.8.2001

50

Poštovní šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému
(H&HSR 2000-2001)

Díl II.: Základní ukazatele zdravotního stavu

Touto aktuální informací zahajujeme popis základních výsledků získaných z poštovního šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému, provedeného ÚZIS ČR v letošním roce. V této části se zaměříme na ukazatele zdravotního stavu: subjektivně posuzovaného zdraví, složek celkového zdraví a dočasné neschopnosti.

Subjektivní zdraví

Subjektivní zdraví bylo zjišťováno dvěma otázkami. První zjišťovala respon­dentovo hodnocení svého celkového zdraví pomocí pětibodové škály (dále bude označováno jako subjektivní zdraví) a odpovídala otázce používané ve standardních šetřeních o zdravotním stavu. Druhá otázka zjišťovala posouzení svého celkového zdraví (dále bude označováno jako celkové zdraví) pomocí bodové škály odstupňované od 0 (zdravotní stav blížící se smrti) do 100 bodů (nejlepší představitelný zdravotní stav). V dotaznících ZDRAVÍ byla tato otázka položena až po předchozích 7 otázkách, které se zabývaly vybranými složkami celkového zdraví, zatímco v dotaznících VSTŘÍCNOST následovala tato otázka hned po otázce zjišťující subjektivní zdraví.

Rozdělení respondentů podle subjektivního zdraví, pohlaví a věku ukazuje následující tabulka. Ta poskytuje i výsledky ze šetření HIS CR 99 (což je zkratka pro výběrové šetření o zdravotním stavu české populace, provedeném ÚZIS ČR v roce 1999). Mezi muži a ženami není v šetření H&HSR patrný rozdíl v subjektivním zdraví, což je dáno částečně i tím, že věk mužů je v šetření H&HSR více srovnatelný s věkem žen. Výsledky pro muže jsou mezi oběma šetřeními rozdílné, u žen jsou velmi podobné. Mezi dotazníky ZDRAVÍ a VSTŘÍCNOST je rozdílné rozdělení subjektivního zdraví u mužů (v dotaznících VSTŘÍCNOST bylo subjektivní zdraví vnímáno hůře), u žen je značná shoda.

Subjektivní zdraví podle pohlaví a věku (srovnání šetření H&HSR a HIS CR)

Věková
skupina

H&HSR 2000-2001

HIS CR 99

velmi
dobré

dobré

průměrné

špatné

velmi
špatné

velmi
dobré

dobré

vcelku
dobré

špatné

velmi
špatné

 

muži

18-29

34,2

46,0

18,0

1,2

0,6

24,3

49,2

23,1

3,4

-

30-44

11,6

53,7

27,9

6,8

-

18,5

46,6

28,4

6,5

-

45-59

5,0

39,0

42,2

13,3

0,5

9,2

36,0

36,8

15,8

2,2

60-79

2,2

21,5

58,5

16,3

1,5

2,0

36,2

40,1

18,9

2,8

Celkem

11,2

37,2

40,1

10,7

0,8

13,7

42,1

32,0

11,0

1,2

 

ženy

18-29

30,5

45,8

20,7

3,0

-

24,6

51,2

21,9

2,3

-

30-44

15,0

58,2

24,2

2,3

0,3

9,9

47,9

34,8

6,7

0,7

45-59

3,9

36,7

46,3

12,5

0,6

8,1

32,5

44,5

12,5

2,4

60-79

1,6

16,3

54,6

25,9

1,6

3,3

21,3

46,2

25,6

3,6

Celkem

10,4

37,1

39,2

12,6

0,7

11,0

37,5

37,4

12,3

1,8

Hodnoty v úrovni celkového zdraví se mezi dotazníky ZDRAVÍ a VSTŘÍCNOST lišily u mužů i žen, což ukazuje další tabulka. V dotaznících ZDRAVÍ je průměrná hodnota celkového zdraví vyšší zhruba o 8 bodů. Rozdíly lze vysvětlit buď tak, že hodnoty v dotaznících ZDRAVÍ jsou ovlivněny skupinou 7 otázek na jednotlivé složky zdraví (v otázce na celkové zdraví je přímo nabádáno ke „zvážení různých stránek svého dnešního zdraví, jak jste jej popsal/a výše ...“). Druhou možností může být to, že v dotaznících VSTŘÍCNOST se zjišťují údaje o poskytovatelích zdravotní péče, takže lidé bez zkušenosti s jejich návštěvou dotazník nevyplnili (vyplňovali jej tedy lidé spíše nemocní). Zanedbatelné jsou rozdíly mezi muži a ženami. Korelace (Spearmanův koeficient pořadové korelace) mezi celkovým a subjektivním zdravím je poměrně vysoká.

Charakteristiky celkového zdraví podle oblasti dotazníku a pohlaví

Charakteristika

ZDRAVÍ

VSTŘÍCNOST

muži

ženy

muži

ženy

Průměr (aritmetický)

73,0

72,7

64,7

65,8

Medián (prostřední hodnota)

78

78

70

70

Modus (nejčastější hodnota)

80

80

80

50

Směrodatná odchylka

17,4

17,4

18,8

18,4

Korelace se subjektivním zdravím

0,72

0,70

0,79

0,81

Zajímavé je též rozdělení relativních četností hodnot celkového zdraví podle oblasti dotazníků, jež je patrné z přiloženého grafu. Zatímco dotazníky ZDRAVÍ vykazují pravidelné, záporné zešikmení s nejčastější hodnotou 80 bodů u obou pohlaví, u dotazníků VSTŘÍCNOST je podobný průběh narušen výrazně zastou­penou hodnotou 50 bodů (u žen je dokonce hodnotou nejčastější).


Složky celkového zdraví

V dotaznících ZDRAVÍ předcházelo otázce na celkové zdraví 7 otázek zabývajících se jednotlivými složkami zdraví. Výsledky rozložení hodnot těchto ukazatelů spolu s vyjádřením vztahu mezi těmito ukazateli a celkovým zdravím udává následující tabulka.

Nejvíce respondentů nemělo žádné obtíže s osobní péčí a dále s osobními vztahy. Nejméně mužů nemělo žádné bolesti či tělesné obtíže a nejméně žen netrápil žádný strach, smutek či starosti. S věkem i celkovým zdravím nejlépe korelují obtíže při pohybu (s rostoucím věkem a horším celkovým zdravím má respondent více obtíží při pohybu).

 

Složky zdraví a jejich souvislost s věkem a celkovým zdravím

Omezení při / obtíže s:

Stupeň omezení/obtíží

Korelační
koeficient

žádné

mírné

střední

silné

extrémní

věk

celkové zdraví

 

muži

pohyb

32,3

34,7

25,6

6,7

0,7

-0,36

0,57

osobní péče

70,9

20,9

6,2

1,7

0,2

-0,26

0,48

práce nebo domácí činnosti

39,6

34,6

20,1

5,2

0,5

-0,24

0,49

bolesti či tělesné obtíže

24,9

49,0

20,1

6,0

-

-0,22

0,53

strach, smutek či starosti

32,8

39,8

21,0

6,3

0,3

0,07

0,29

soustředění nebo pamatování

39,8

39,1

17,4

3,2

0,5

-0,24

0,36

osobní vztahy

62,5

23,0

11,0

2,5

1,0

-0,06

0,31

 

ženy

pohyb

33,8

31,5

25,6

8,9

0,2

-0,43

0,59

osobní péče

72,3

13,4

11,3

3,1

-

-0,38

0,46

práce nebo domácí činnosti

36,6

33,7

22,1

7,4

0,3

-0,34

0,55

bolesti či tělesné obtíže

21,5

42,8

26,4

9,2

0,2

-0,28

0,54

strach, smutek či starosti

17,7

39,8

26,4

13,9

2,3

-0,04

0,33

soustředění nebo pamatování

39,0

38,8

18,4

3,1

0,7

-0,16

0,41

osobní vztahy

50,5

30,3

14,1

4,6

0,5

0,07

0,33

Dočasná neschopnost

V dotaznících ZDRAVÍ se zjišťoval počet dnů, po které byl respondent neschopen dělat jakoukoliv domácí práci a dále chodit do práce. Rozdělení respondentů podle počtu dnů neschopnosti ukazuje následující tabulka. Je třeba zdůraznit, že na otázku ohledně domácích prací neodpovědělo 11 % respondentů a na otázku ohledně zaměstnání 32 % respondentů (zde zejména starší osoby, u kterých lze předpokládat, že jsou v důchodu). Asi 20 % mužů a 30 % žen nebylo v posledních 30 dnech alespoň 1 den schopno vykonávat nějakou domácí práci a asi 15 % mužů a 20 % žen nebylo schopno jít alespoň 1 den do zaměstnání. (Podíl dočasně neschopných osob, tj. těch, kteří museli v posledních 14 dnech omezit nějakou činnost, byl v šetření HIS CR 99 17,3 % u mužů a 17,8 % u žen). Rozdíly mezi muži a ženami jsou statisticky významné jen u domácích prací. S rostoucím věkem je větší podíl osob neschopných dělat domácí práce, u neschopnosti chodit do práce to není tak jednoznačné. Z posledního řádku tabulky je patrné, že počet dnů neschopnosti slabě koreluje s celkovým zdravím (čím více dnů neschopnosti, tím bylo celkové zdraví horší).

Procento respondentů podle délky neschopnosti v posledních 30 dnech

Počet dnů

% respondentů neschopných

dělat jakoukoliv domácí práci

chodit do práce

muži

ženy

muži

ženy

0  (bez neschopnosti)

80,5

71,2

84,5

81,7

1-6

9,6

15,3

3,4

7,8

7-13

2,5

5,5

3,0

3,0

14-20

3,7

4,2

3,4

2,0

21-29

0,8

0,7

1,4

1,0

30 (po celou dobu)

2,8

3,1

4,4

4,5

Korelace s celkovým zdravím

-0,33

-0,30

-0,43

-0,15

Další tabulka ukazuje vztah mezi pohlavím, věkem a průměrným počtem dnů trvání neschopnosti (tedy jen za osoby, které byly neschopné). Zatímco u žen je patrné mírné zvyšování počtu dní trvání neschopnosti dělat jakoukoliv domácí práci i chodit do práce v závislosti na věku, u mužů to již tak patrné není. Rozdíly v průměrné délce trvání jednoho případu neschopnosti nejsou mezi muži a ženami statisticky významné. Ženy jsou v průměru větší počet dnů v roce neschopné dělat domácí práce než muži (což je zapříčiněno jistě i jejich vyšším zapojením do těchto aktivit), u neschopnosti chodit do práce nejsou rozdíly statisticky významné.

Průměrná doba trvání neschopnosti podle pohlaví a věku

Věk

Počet dní, po které byl respondent neschopen

dělat nějakou domácí práci

chodit do práce

muži

ženy

muži

ženy

18-29

5,5

6,5

10,7

7,7

30-44

16,1

7,1

17,9

11,9

45-59

12,4

9,9

23,3

17,0

60-79

11,6

12,4

16,5

19,4

Celkem

11,4

9,6

16,8

13,2

Roční průměr na osobu

26,6

33,2

31,4

29,1

Úpravou lze získat průměrný roční počet dnů neschopnosti na 1 osobu (viz poslední řádek tabulky), který lze porovnat s jinými zdroji dat. Roční průměrná doba trvání neschopnosti chodit do práce za obě pohlaví činila podle tohoto šetření 30,1 dne (po přepočtu na strukturu populace ČR k 1.1.2001 to činí 29,7 dne). Podle statistiky ukončených případů pracovní neschopnosti trval 1 případ pracovní neschopnosti v roce 2000 28,4 dne a podle statistiky nově hlášených případů trval průměrně 28,0 dne.

Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal