|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
|
Praha 6.9.2001 |
52 |
Poštovní
šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému
(H&HSR 2000-2001)
Díl IV.: Cíle zdravotnického systému
K hodnocení výkonnosti zdravotnického systému je třeba znát vztah mezi vstupem do systému (množstvím a kvalitou zdrojů působících ve zdravotnickém systému) a výstupem ze systému (výsledky přeměny těchto zdrojů vedoucí k dosahování cílů zdravotnického systému). Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje při hodnocení výkonnosti zdravotnických systémů za zdroje výdaje na zdravotnictví a počet let vzdělání. Hodnocení výstupu zdravotnického systému vychází ze třech sociálních cílů (zdraví, vstřícnost a finanční příspěvky), respektujících přitom dvě stránky každého cíle (úroveň a distribuci). Tyto sociální cíle znamenají:
Zlepšování zdraví populace
· Prodlužuje se délka života
· Celá populace je méně nemocná
· Je zde větší rovnost v délce a kvalitě života a nemocí mezi různými skupinami obyvatel
Zlepšování vstřícnosti zdravotnického systému
· Zdravotnický systém bere na zřetel práva jedince na jeho důstojnost, samostatnost, ochranu důvěrných údajů a jasné dorozumívání (komunikaci)
· Zdravotnický systém poskytuje základní péči rychle, nabízí adekvátní sociální podporu a dává lidem svobodnou volbu poskytovatele zdravotní péče (lékaře, zdravotnického zařízení)
· Zdravotnický systém zachází se všemi lidmi stejně s ohledem k výše uvedeným bodům
Spravedlivé rozložení finančních příspěvků
· Každá domácnost by měla platit spravedlivou část do zdravotnického systému
· To znamená, že zdraví lidé se podílejí na nákladech na služby pro nemocné; a bohatí lidé přispívají na služby více než chudí, bez ohledu na spotřebu.
Úroveň dosahování určitého cíle vyjadřuje jeho kvalitu. Distribuce vyjadřuje rozdělení výsledků činnosti zdravotnického systému mezi obyvatelstvo, vyjadřuje tedy spravedlnost při dosahování určitého cíle. U zdraví i vstřícnosti lze posuzovat obě tyto stránky, u finančních příspěvků lze při hledání cíle použít jen distribuci. Kombinací sociálních cílů a obou jejich stránek vzniká 5 cílů zdravotnického systému, které jsou uvedeny v tabulce.
|
Cíle zdravotnického systému |
||
|
|
Úroveň |
Distribuce |
|
Zdraví |
✔ |
✔ |
|
Vstřícnost |
✔ |
✔ |
|
Finanční příspěvky |
|
✔ |
|
Zdroj: WHO |
||
Pro postihnutí úrovně a distribuce zdraví se vychází z ukazatelů zdravé délky života (healthy life expectancy), které vyjadřují délku života prožitou při plném zdraví. Při sledování vstřícnosti se zjišťuje, co se děje, když jsou ve vzájemném kontaktu zdravotnický systém s pacientem. Snahou je eliminovat vliv subjektivních očekávání pacienta. Úroveň vstřícnosti je charakterizována osmi okruhy, neboli je posuzováno osm atributů vstřícnosti zdravotnického systému:
|
Úcta k člověku: |
Orientace na
klienta: |
|
· důstojnost, |
· rychlá dostupnost péče, |
|
· důvěrnost údajů, |
· přístup k síti sociální podpory, |
|
·
samostatnost při rozhodování o péči |
· kvalita prostředí a základního vybavení |
|
·
komunikace |
· možnost volby poskytovatele zdravotních služeb |
Distribuce vstřícnosti se zkoumá porovnáním úrovně mezi skupinami osob rozlišených pohlavím, věkem, příjmy, vzděláním, atd. Při zkoumání spravedlivého rozložení finančních příspěvků se berou v úvahu katastrofické platby (platby, kdy více než 50 % rodinného rozpočtu připadne na zdraví), horizontální spravedlnost (skupiny osob se stejným příjmem by měly platit na zdraví stejně) a vertikální spravedlnost (domácnosti s vyššími příjmy by měly do zdravotnického systému přispívat více).
Pro každý z cílů zdravotnického systému byl vyvinut index (DALE, Health distribution index, Responsiveness level index, Responsiveness distribution index a Fairness of financial contribution index). Aby mohl být konstruován index, který souhrnně charakterizuje dosahování cílů zdravotnického systému, je třeba znát důležitost jednotlivých cílů. Celkový index dosahování cílů zdravotnického systému (Overall attainment index) se pak vypočítá jako vážený součet indexů jednotlivých cílů.
Pokud chceme zjistit, jakou váhu jednotlivým cílům přikládají lidé, lze využít například výběrového šetření. Toho bylo využito i v tomto šetření v dotaznících ZDRAVÍ. Výsledky ukazuje následující tabulka a graf.
|
Rozdělení důležitosti mezi jednotlivé cíle zdravotnického systému (%) |
||
|
Cíl
zdravotnického systému |
Muži |
Ženy |
|
Zlepšování zdraví
populace |
51,2 |
50,4 |
|
v tom: snižování rozdílů
v úrovni zdraví mezi lidmi |
43,7 |
44,1 |
|
zlepšování úrovně zdraví
stejným tempem u všech lidí |
56,3 |
55,9 |
|
Zlepšování vstřícnosti
zdravotnického systému |
25,0 |
25,5 |
|
v tom: snižování rozdílů
v úrovni vstřícnosti k lidem |
43,1 |
44,9 |
|
zlepšování úrovně
vstřícnosti stejným tempem ke všem lidem |
56,9 |
55,1 |
|
Spravedlivé rozložení
finančních příspěvků |
23,8 |
24,1 |
Zdraví má podle mužů i žen důležitost zhruba 50 %, vstřícnost i finanční příspěvky zhruba 25 %. Tyto váhy jsou velmi podobné vahám použitým WHO. U zdraví a vstřícnosti byla dále položena otázka na rozdělení důležitosti mezi úroveň a distribuci. Složitost otázky dokumentuje příklad, týkající se vstřícnosti: Vyberte koláč, který co možná nejvěrněji vystihuje rozložení důležitosti, již přikládáte zlepšování vstřícnosti zdravotnického systému stejným tempem ke všem lidem oproti snižování rozdílů ve vstřícnosti zdravotnického systému k lidem. Obtížnost této otázky dokazují i četné poznámky respondentů a 9 % non-response. U zdraví i vstřícnosti se respondenti spíše kloní ke zlepšování úrovně stejným tempem u všech lidí oproti snižování rozdílů mezi lidmi. Důvody pro takovou volbu je ovšem složité hledat.
Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal