Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Praha 24.10.2001	65

Poštovní šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému (H&HSR 2000-2001)

Díl VI.: Vyhodnocení scénářů

Z důvodu lepší srovnatelnosti ukazatelů zdraví a vstřícnosti vyvinula WHO novou metodu, pomocí níž lze korigovat subjektivní odpovědi respondenta na základě ohodnocení souboru scénářů. Každý scénář popisuje životní situaci pokrývající určité zdravotní téma. V dotaznících ZDRAVÍ to jsou modelové případy zdravotního stavu osob (týkají se osobní péče, bolestí a obtíží, pohybu, strachu a starostí, schopnosti vykonávat určité práce či domácí činnosti, soustředění a paměti, vidění a poznávání). V dotaznících VSTŘÍCNOST se jednalo o scénáře zabývající se zacházením s lidmi ve zdravotnických zařízeních (týkají se komunikace s pacientem, důstojnosti, důvěrnosti údajů, kvality prostředí, sociální podpory, možnosti svobodné volby poskytovatele zdravotní péče, možnosti rozhodování o léčbě a rychlé dostupnosti zdravotní péče). Tato aktuální informace se pokouší popsat odpovědi respondentů na tyto otázky.

Dotazníky ZDRAVÍ

Ve čtyřech variantách dotazníků ZDRAVÍ bylo celkem 50 otázek zahrnujících sedm okruhů zdraví. V každé variantě dotazníku byly otázky vždy ze dvou okruhů (ve dvou variantách se opakovaly otázky na pohyb). Na každý okruh odpovídalo tedy zhruba 250 respondentů. Úkolem respondenta bylo na pětibodové škále zatrhnout, jak velkým omezením trpí fiktivní osoba, jejíž zdravotní stav byl v několika větách popsán. Na výběr byly tyto hodnoty pro omezení: 1 - žádné, 2 - mírné, 3 - střední,
4 - silné, 5 - extrémní.

Vyhodnocení odpovědí respondentů ukážeme na okruhu scénářů, týkajících se „vykonávání práce a domácích činností.“ Výsledky a definice jednotlivých otázek shrnuje následující tabulka. Otázky byly seřazeny podle průměrné hodnoty omezení zdraví. Tomu odpovídají i hodnoty modu, což je nejčastější nebo vlastně typická hodnota omezení pro každou otázku. Většina odpovědí pokrývá celou škálu, což ukazuje na některé nesprávné odpovědi (jak je ale patrné, podíly těchto odpovědí jsou velmi nízké). Větším problémem by mohla být nekonzistentnost odpovědí, tj. aby respondent nehodnotil evidentně rozdílné zdravotní stavy stejně nebo dokonce opačně proti smyslu. Směrodatná odchylka charakterizuje rozptýlenost hodnot na stupnici omezení. Nejnižší je u krajních otázek, což je podobné u všech okruhů zdraví.

Scénáře dotazníků ZDRAVÍ: práce nebo domácí činnosti
Otázka		Aritmetický průměr	Směrodatná odchylka	Modus	% respondentů podle omezení
					žádné	mírné	střední	silné	extrémní
I.		1,1	0,5	1	93,7	3,5	2,0	0,4	0,4
II.		2,6	0,7	2	3,5	44,9	44,5	6,7	0,4
III.		3,1	0,8	3	2,4	16,7	51,4	28,7	0,8
IV.		3,1	0,8	3	1,2	19,3	48,0	30,3	1,2
V.		3,3	0,7	3	-	10,6	50,0	37,0	2,4
VI.		3,6	0,7	4	0,4	6,7	30,2	57,6	5,1
VII.		4,1	0,6	4	-	1,6	7,5	67,6	23,3
VIII.		4,4	0,6	5	0,4	0,4	3,9	44,9	50,4
Obsah otázek I. až VIII.:
Jak byste hodnotil/a jeho/její obtíže s pracovními nebo domácími povinnostmi?
I.	Jan je učitel a chodí pravidelně do práce. Učí ve vyšších ročnících 6 hodin denně. Připravuje se na hodiny a opravuje písemné testy. Studenti se s ním chodí radit.
II.	Matouš je úředník v místním státním úřadě. Výkazy vede bez chyb a udržuje je aktuální. Avšak přibližně jednou za dva týdny nemůže celý den kvůli migréně dělat žádnou práci.
III.	Dora je žena v domácnosti a zajišťuje v domě většinu vaření a uklízení. Asi jednou týdně práci nedokončí. Vaří hůře a dům není tak čistý, jak býval. Také domácí práce jí trvají dvakrát tak dlouho.
IV.	Marie pracuje jako účetní v místní bance. Do práce chodí pravidelně. Avšak dělá malé účetní chyby a má tendenci odkládat práci. Má skluz ve vypracování účetních výkazů a nestíhá termíny.
V.	Dan je zedník ve stavební firmě. Lze si všimnout, že tři až čtyřikrát týdně nedodělá svou zednickou práci. S pomocí a pod dohledem je schopen využít svých dovedností tak, aby zdi budovy dokončil dobře.
VI.	Karina je učitelka a v minulém měsíci byla dva týdny práce neschopná. Ještě teď se cítí unavená a vyčerpaná, a nevydrží stát ve třídě dlouhou dobu. Kolegové si všimli, že při opravování písemek dělá závažné chyby.
VII.	Karolína je žena v domácnosti, která nechává většinu domácích prací nedodělaných. Ani s pomocí není schopna včas dokončit důležité úkoly, jako například vypravit svého syna do školy. Její manžel musel převzít vaření.
VIII.	Jirka je úředník v místním poštovním úřadu. Celý den sedí a nedokáže se zapojit do žádné práce. Nezvládá třídění dopisů, práci u přepážky nebo jednání se zákazníky. Zaměstnavatelé uvažují o jeho propuštění.

Dotazníky VSTŘÍCNOST

V každé ze čtyřech variant byly zahrnuty dva okruhy vstřícnosti s celkem 14 scénáři. Na každý okruh odpovídalo opět zhruba 250 respondentů. Úkolem respondenta bylo na pětibodové škále zatrhnout, jaká byla zkušenost popisované osoby s poskytovateli zdravotnických služeb na základě popsaného příběhu. Na výběr byly tyto hodnoty: 1 - velmi dobrá, 2 - dobrá, 3 - průměrná, 4 - špatná, 5 - velmi špatná.

Jako příklad pro vyhodnocení scénářů nám poslouží okruh otázek týkajících se prostředí, kde je poskytována zdravotní péče nebo okolí takovýchto míst. Výsledky a definice jednotlivých otázek shrnuje další tabulka. Otázky byly opět seřazeny podle průměrné hodnoty zkušenosti. Rozptýlenost hodnot na stupnici je jako u dotazníků ZDRAVÍ nejnižší u krajních otázek.

Scénáře dotazníků VSTŘÍCNOST: Prostředí nebo okolí
Otázka		Aritmetický průměr	Směrodatná odchylka	Modus	% respondentů podle zkušenosti
					velmi dobrá	dobrá	průměrná	špatná	velmi špatná
I.		1,1	0,3	1	92,2	7,3	0,4	-	-
II.		1,3	0,5	1	72,4	25,9	1,6	-	-
III.		3,3	0,8	3	0,8	9,1	52,7	30,0	7,4
IV.		3,7	0,7	4	0,4	2,5	35,4	47,7	14,0
V.		4,1	0,8	4	-	2,0	19,8	46,6	31,6
VI.		4,6	0,7	5	0,8	1,6	4,1	24,2	69,3
VII.		4,9	0,3	5	-	0,8	-	3,6	95,5
Obsah otázek I. až VII.:
Jak byste hodnotil/a jeho/její zkušenost s celkovou kvalitou prostředí, například prostorností, umístěním, zařízením, větráním a čistotou ve zdravotnickém zařízení?
I.	Stanislava musela být vloni hospitalizována kvůli operaci kyčle. Nemocnice pro ni měla samostatný pokoj se sousedící koupelnou. Pokoj byl uklízen dvakrát denně nemocničním personálem a povlečení měněno denně. Postel byla pohodlná. Stanislava se mohla pohybovat po nemocniční zahradě.
II.	Albert navštěvuje kvůli diabetu každý měsíc svého praktického lékaře v jeho ordinaci. Ordinace má pohodlné židle v čekárně a čisté toalety. Je dobře osvětlena a při čekání jsou k dispozici ke čtení časopisy a brožury.
III.	Josef byl na týden přijat do nemocnice, protože se u něj rozvíjela vysoká horečka. Pokoj byl čistý ale malý a záchod byl na chodbě, vzdálen několik metrů. Bylo léto, jemu bylo horko, a proto mu museli z domova přinést stolní ventilátor.
IV.	Ferdinand chodí do místní veřejné nemocnice, kdykoli potřebuje. Nemocnice je veliká ale přeplněná. Čekárny jsou hlučné a špatně větrané. Nemocnice je všeobecně udržována čistá, avšak záchody na ambulantním oddělení začínají na konci dne páchnout.
V.	Hanuš podstoupil minulý měsíc oční operaci v místní nemocnici. Byl na pokoji společně s dalšími čtyřmi pacienty a mezi postelemi nebyly žádné zástěny. Měl malou skříňku na věci a spoluužíval záchod, který byl čištěn pouze jednou za dva dny.
VI.	Marta si neudržuje dobré zdraví a musí chodit pravidelně do zdravotnického střediska pro bezdomovce. Středisko je velmi přeplněné, při čekání na lékaře zde není pro lidi dostatek židlí k sezení. Místo není pravidelně čištěno a bývá poseto odpadky. Chodby jsou tmavé, světla a ventilátory často nefungují.
VII.	Kamil utrpěl nervový kolaps a musel strávit 3 měsíce v posledním roce v místní nemocnici. Musel spát na nepohodlné matraci bez povlečení. V jedné společné ložnici pro oddělení zde bylo dalších 30 pacientů a záchody zapáchaly, neboť nebyly uklizeny. Zpět se vrátil s kožní infekcí, protože se nemohl pravidelně mýt a v posteli měl hmyz.

Závěr

Jaké je vlastně další využití těchto scénářů? Na jejich základě lze hodnotit rozdíly mezi různými kulturami, společnostmi nebo socio-demografickými skupinami u vnímání zdraví nebo vstřícnosti. Tyto rozdíly mohou být patrné při hodnocení shody odpovědí na jednotlivé otázky, průměrných omezeních nebo zkušenostech, vnímání diferencí mezi jednotlivými zdravotními stavy nebo zkušenostmi uvnitř jednoho okruhu otázek, ap. Na základě takto zjištěných rozdílů je možné konstruovat lépe srovnatelné (zejména mezinárodně) ukazatele zdravotního stavu a vstřícnosti zdravotnického systému.

Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal