Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 30.10.2000 |
69 |
Dispenzarizace dospělé populace v roce 1999
(podle zdravotní dokumentace pacientů, registrovaných u PL pro dospělé)
Zdravotní karta každého pacienta registrovaného u praktického lékaře pro dospělé obsahuje kromě jiného i informace o jeho případné dispenzarizaci buď přímo v ordinaci praktického lékaře, nebo v ordinaci jiného lékaře – specialisty.
Od roku 1998 jsou informace o dispenzarizaci registrovaných pacientů sledovány ve čtyřech vybraných skupinách nemocí 1x ročně i na výkaze o činnosti PL pro dospělé:
dispenzarizace pro:
Diabetes mellitus (E10, E11, E13)
Hypertenzní nemoci (I10 – I15)
Ischemické nemoci srdeční (I20 – I25)
z toho: akutní infarkt myokardu (I21 – I22)
Cévní nemoci mozku (I60 – I69)
Jak vyplývá ze zpracování výkazů o činnosti PL pro dospělé za rok 1999, je v České republice dispenzarizováno pro diabetes mellitus zhruba 6,3 % dospělé populace, pro hypertenzní choroby necelých 16 %, pro ischemické choroby srdeční 10,5 % (pro akutní infarkt myokardu 1,2 %), a pro cévní nemoci mozku 3,4 % dospělé populace. Vysoké rozdíly mezi okresy nemusí vždy svědčit o horším či lepším zdravotním stavu obyvatelstva okresu, ale též o pečlivém vyhledávání nemocných osob, pečlivém vedení kartoték a zodpovědně úplném vykazování. Důležitou roli hraje i věková skladba obyvatelstva:
Index stáří (obyv. (0 – 14)/ obyv. (65+)) |
pořadí krajů |
|||
1. Hl.město Praha |
2. Plzeňský |
3. Středočeský |
4. Brněnský |
5. Královéhradecký |
117,7 |
88,4 |
88,3 |
86,9 |
86,5 |
6. Pardubický |
7. Olomoucký |
8. Zlínský |
9. Budějovický |
10. Jihlavský |
81,0 |
80,3 |
79,9 |
79,4 |
76,9 |
11. Liberecký |
12. Ústecký |
13. Ostravský |
14. Karlovarský |
ČR |
74,8 |
70,0 |
69,2 |
68,1 |
83,1 |
Nejvyšší dispenzarizaci pro diabetes mellitus vykazuje Středočeský kraj (7,6 % z celkového počtu registrovaných pacientů), na 2. místě (ale s výrazně nižší hodnotou 6,6 %) je hlavní město Praha. Republikový průměr (6,3 %) převyšuje ještě Olomoucký a Zlínský kraj (6,5 %). Nejnižší procento dispenzarizovaných pro onemocnění cukrovkou vykazuje Plzeňský (4,7 %) a Ostravský kraj (5,1 %). Seřadíme-li okresní dispenzarizace pro tuto chorobu sestupně za celou republiku, vykazuje nejvyšší počet diabetiků z celkového počtu registrovaných osob okres Mělník (10,4 %), Příbram (9,5 %), Rakovník (9,5 %) a Děčín (9,3 %), nejnižší Plzeň ‑ město (3,8 %), Nový Jičín (3,6 %) a Strakonice (3,4 %).
Pořadí okresů podle podílu diabetiků z celkovém počtu obyvatel, které je odvozené z evidence PL pro dospělé, neodpovídá vždy pořadí, které vychází z evidence diabetologických poraden. Evidence diabetiků u praktických lékařů pro dospělé odpovídá spíše evidenci podle bydliště pacienta, evidence diabetiků v diabetologických ordinacích odpovídá evidenci podle sídla zařízení.
Nejvyšší dispenzarizaci dospělé populace pro hypertenzní onemocnění vykazuje Liberecký a Středočeský kraj (16,9 %), následován Olomouckým krajem (16,8 %). Minimální dispenzarizaci na tato onemocnění vykazuje Ústecký (14,2 %) a Ostravský kraj (14,8 %). Seřadíme-li sestupně procenta dispenzarizovaných pro hypertenzní onemocnění v jednotlivých okresech, odpovídají maximální hodnoty okresu Beroun (21,8 %), Rakovník (21,1 %), Kolín, (20,2 %) a Plzeň ‑ sever (20,1 %).minimální hodnoty vykazují okresy Karviná (11,8 %), Havlíčkův Brod (11,5 %), Teplice a Rokycany (11,4 %).
Nejvyšší dispenzarizaci na ischemické nemoci srdeční vykazuje hl. město Praha (12,4 %), nejnižší kraj Pardubický (9,0 %). V dispenzarizaci na akutní infarkt myokardu je však Praha jen mírně nad republikovým průměrem (5. nejvyšší hodnota v republice). Z okresů jsou na prvních třech místech pro ischemické choroby celkem Beroun (17,5 %), Prachatice (14,6 %), Tábor (14,3 %), pro akutní infarkt myokardu Tábor (2,4 %), Kolín (2,1 %) a Plzeň ‑ sever (1,9 %). Nejnižší výskyt těchto diagnóz je v Pardubickém (9,0 %) a Karlovarském kraji (9,3 %), který vykazuje i nejnižší dispenzarizaci pro akutní infarkt myokardu (0,7 %).
Dispenzarizace pro cévní onemocnění mozku je nejvyšší opět v hl. městě Praze (4,2 % z celkového počtu registrovaných pacientů), následuje s větším odstupem Brněnský (3,8 %) a Ústecký kraj (3,7 %). Nejnižší dispenzarizace je v Pardubickém (2,7 %) a Libereckém kraji (2,6 %). Z okresů vykazuje z celé republiky nejvyšší dispenzarizaci Děčín (7,2 %), dvakrát vyšší, než je republikový průměr. Druhá nejvyšší hodnota odpovídá okresu Prostějov (6,1 %). Oba okresy mají od ostatních okresů výrazný odstup. Nejnižší dispenzarizaci na cévní onemocnění mozku vykazují okresy Karviná (1,4 %) a Cheb (1,3 %).
Závěrem lze konstatovat, že s výjimkou hypertenzních onemocnění vykazuje první či druhou nejvyšší dispenzarizaci dospělé populace ve vybraných skupinách nemocí hl. město Praha. V dispenzarizaci pro hypertenzní choroby je Praha sice až na 5. místě, ale rozdíly mezi prvními pěti kraji jsou minimální (16,9 % ‑ 16,1 %). projevuje se tu zejména u ischemických nemocí srdečních a u cévních onemocnění mozku výrazně nejvyšší index stáří (112,62).
Vysokou dispenzarizaci pro vybrané skupiny onemocnění (s výjimkou cévních onemocnění mozku) vykazuje též Středočeský kraj. Odpovídá mu ze všech krajů nejvyšší dispenzarizace pro diabetes mellitus, 2. nejvyšší dispenzarizace v ČR pro hypertenzní onemocnění a 3. nejvyšší dispenzarizace pro ischemické choroby srdeční.
Vysoké relace dispenzarizovaných v Praze a Středočeském kraji výrazně ovlivňují republikové průměry ve všech vybraných skupinách nemocí, jen u hypertenzních onemocnění jim konkuruje Liberecký a Olomoucký kraj.
Vypracovala: Mgr. Jana Tvrdá
Dispenzarizace pacientů
registrovaných u PL pro dospělé v rezortu zdravotnictví |
Dispenzarizovaní
pacienti u PL pro dospělé v roce 1999 v rezortu zdravotnictví |