|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 28.12.2001 |
79 |
Šetření zdravotního stavu české
populace (EUROHIS 2001)
Díl IV.: Duševní zdraví
Otázky duševního zdraví jsou v současnosti jedním z hlavních společenských problémů. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své publikaci World Health Report 2001 uvádí, že zátěž DALY (míra nezpůsobilosti - disability adjusted life year) způsobená duševními poruchami představuje 12,3 % ze všech onemocnění, a např. kardiovaskulární onemocnění 10,3 %. Do šetření EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe) byl zařazen a testován nástroj (strukturovaný dotazník) Duševní zdraví, který zjišťuje emoční pohodu, případy deprese a úzkosti, sociální zdraví.
Emoční pohoda
Pocit životní spokojenosti, tzv. emoční pohody, je v úzké souvislosti se zdravím člověka. Pro dobré zdraví je důležité, aby měl jedinec pozitivní vztah k životu, cítil se „v pohodě“ (well-being).
V testovaných pěti otázkách měli respondenti možnost zhodnotit svoji emoční pohodu během posledních 4 týdnů. Otázky měly pětibodovou škálu - od stále až po nikdy. Respondent měl uvést, jak často se v posledních 4 týdnech cítil nervózní, depresivní nebo naopak klidný či šťastný. Podle metodiky WHO byl z otázek vypočítán Mental Health Index (MHI). MHI dosahuje hodnot 0-100, má pozitivní bodování, tzn. že čím vyšší počet bodů, tím kvalitnější duševní zdraví (hodnota 100 odpovídala nejlepší možné emoční pohodě). Respondent byl do výpočtu zařazen pouze tehdy, když odpověděl na minimálně tři z pěti otázek. Respondenty, kteří dosáhli méně než 50 bodů, lze považovat za osoby s emoční poruchou. Dalším sledovaným ukazatelem je průměrné emoční skóre, které bylo vypočítáno jako průměrná hodnota odpovědí z pěti otázek na emoční pohodu. Opět platí, čím vyšší průměrná hodnota (možné hodnoty 1-5), tím kvalitnější psychické zdraví.
Na základě našich výsledků nebyl u indexu duševního zdraví patrný významný rozdíl mezi muži a ženami. Podle dalšího ukazatele - procento respondentů s poruchou - vykazovali muži 8 %, ženy 12 %. Výsledky testovacího šetření EUROHIS ukazují, že u žen významně narůstá podíl osob s emoční poruchou se zvyšujícím se věkem. Také hodnoty pozitivních indexů MHI a průměrného emočního skóre se zvyšujícím se věkem žen klesaly, tzn. snižovala se i jejich emoční pohoda (viz tabulka). Mezi muži tento trend není zcela jednoznačný. Muži ve věkové kategorii nad 60 let byli více „v pohodě“ (s nižším procentem poruch) než muži ve věkových skupinách 30-59 let. Lze se domnívat, že ve středním věku mužů zde hraje roli faktor zaměstnání (respektive nezaměstnanosti) a v důchodovém věku mužů faktor ovdovělosti, resp. osamělosti (obecně méně vdovců, více vdov).
|
Prevalence emočních poruch podle věku |
||||||
|
Věková |
Index
duševního zdraví (MHI) |
Procento
respondentů s poruchou |
Průměrné
emoční skóre |
|||
|
ženy |
muži |
ženy |
muži |
ženy |
muži |
|
|
15-29 |
75,8 |
75,2 |
7,3 |
4,1 |
4,0 |
4,0 |
|
30-44 |
70,3 |
70,3 |
8,3 |
8,3 |
3,8 |
3,8 |
|
45-59 |
67,2 |
69,1 |
13,2 |
14,1 |
3,7 |
3,8 |
|
60+ |
64,3 |
70,9 |
19,4 |
7,0 |
3,6 |
3,8 |
|
Celkem |
69,4 |
71,6 |
12,1 |
8,3 |
3,8 |
3,9 |
Vztah mezi podílem osob s emoční poruchou (nebo MHI indexem) a vzděláním je pro muže jiný než pro ženy. Úměrně se zvyšující se délkou školní docházky rostlo mezi muži i procento respondentů s poruchou (snižoval se index duševního zdraví i průměrné emoční skóre, viz tabulka). U žen byl nalezen opačný trend. Nejvíce žen s poruchou bylo mezi nejméně vzdělanými (21%). To je však ovlivněno průměrným věkem žen (ženy s délkou docházky do 10 let měly průměrný věk 62 let, ženy s délkou docházky nad 10 let – průměrný věk 41 až 42 let).
|
Prevalence emočních poruch podle vzdělání |
||||||
|
Délka školní |
Index
duševního zdraví (MHI) |
Procento
respondentů |
Průměrné
emoční skóre |
|||
|
ženy |
muži |
ženy |
muži |
ženy |
muži |
|
|
10 a méně let |
64,0 |
73,5 |
21,3 |
5,9 |
3,6 |
4,0 |
|
11-13 let |
69,6 |
71,3 |
10,5 |
7,7 |
3,8 |
3,9 |
|
14 a více let |
74,1 |
71,0 |
8,7 |
11,1 |
4,0 |
3,8 |
|
Celkem |
69,4 |
71,6 |
12,1 |
8,3 |
3,8 |
3,9 |
Z hlediska rodinného stavu bylo zjištěno, že nejvíce jsou narušením emoční pohody (a rizikem vzniku duševní poruchy) ohroženy:
· Rozvedené osoby, především muži - MHI index byl 60,7 bodů; podíl respondentů s poruchou 31 % a průměrné emoční skóre 3,4.
· Ovdovělé osoby, častěji ženy - MHI index 59,8 bodů; podíl respondentek s poruchou byl 28 % a průměrné emoční skóre 3,4. Avšak i vdovci - MHI index byl 58,6 bodů; podíl respondentů s poruchou 29 % a průměrné emoční skóre 3,3.
Ukázalo se, že důležitý vliv na psychické zdraví mužů měla zaměstnanost, resp. faktor nezaměstnanosti. Pro nezaměstnané muže dosahoval index duševního zdraví (MHI) „jen“ 58,7 bodů; podobně podíl osob s emoční poruchou 38 % a průměrné emoční skóre hodnotu 3,4. Ztráta zaměstnání se mezi muži jeví jako náročná stresová situace. U žen toto prokázáno nebylo. Souvislosti s ostatními socio-demografickými charakteristikami (např. průměrným příjmem na osobu) nebyly významné.
Z grafu je patrné, že muži i ženy s lepším subjektivním zdravím byli i v lepší emoční pohodě. Úměrně se snižujícím se subjektivním zdravím klesá i emoční pohoda.
Deprese a úzkosti
Z hlediska hodnocení celkové ekonomické zátěže se mezi prvními deseti nejzávažnějšími nemocemi ve vyspělých zemích objevila diagnóza depresivní epizoda (World Health Report, 2001). Změny životních podmínek a duševní nemocnosti jsou vzhledem k probíhající socio-ekonomické transformaci očekávány také v české populaci.
V šetření EUROHIS 2001 se testovaly otázky zaměřené na depresivní epizody (Major Depressive Episode) a na celkovou úzkostnou poruchu (Generalized Anxiety Disorder) během posledních 12-ti měsíců. Dílčí dotazník byl velmi obsáhlý, otázky strukturované. Bloky otázek byly zpracované na základě metodiky WHO. U depresivní epizody byl na základě algoritmu přítomnosti určitých symptomů a odpovědí na doprovodné otázky vypočítán podíl osob s možnou depresivní epizodou (a sečten počet respondentů s depresivní epizodou dysforického a anhedonického typu[1]). Podobně u celkové úzkostné poruchy byl na základě algoritmu přítomnosti určitých symptomů (a dalších odpovědí) vypočítán podíl osob s možnou úzkostnou poruchou. U obou typů otázek na depresivní epizody i u úzkostné poruchy bylo zařazeno sedm otázek na symptomy.
Do otázek, které zjišťovaly symptomy depresivních epizod (dysforického či anhedonického typu), se dostalo a odpovídalo 50 respondentů. Na otázky zjišťující symptomy úzkostné poruchy odpovídalo 66 respondentů. Z nich byly vypočítány průměrné počty symptomů pro muže a ženy (viz tabulka). Z hlediska pohlaví nebyly v průměrném počtu symptomů zjištěny významné rozdíly u žádné sledované poruchy. Nízké počty osob se symptomy neumožňují podrobnější analýzy.
|
Průměrný počet symptomů (ze 7 možných) |
|||
|
Duševní porucha |
Průměrný počet symptomů |
||
|
ženy |
muži |
celkem |
|
|
Depresivní epizoda dysforického typu |
4,1 |
4,7 |
4,2 |
|
Depresivní epizoda anhedonického typu |
2,2 |
2,0 |
2,2 |
|
Celková úzkostná porucha |
4,8 |
4,5 |
4,7 |
Terénním testováním bylo zjištěno, že možnou depresivní epizodou v posledních 12-ti měsících „trpělo“ 39 respondentů (7,6%) a možnou úzkostnou poruchou 24 respondentů (4,7%). Intenzita výskytu depresí a úzkostí byla v tomto šetření velmi nízká (zdá se, že podhodnocená). Potvrdil se předpoklad, že mnohem více rizikovou skupinou pro vznik depresí a úzkostí jsou ženy než muži (viz tabulka). Analýzy podle dalších soci-demografických charakteristik souboru jsou znemožněny nízkým počtem osob s duševními poruchami.
|
Prevalence duševních poruch v posledních 12-ti
měsících |
||||
|
Duševní porucha |
Počet |
Procento |
||
|
ženy |
muži |
ženy |
muži |
|
|
Depresivní epizoda dysforického typu |
30 |
7 |
11,2 |
2,9 |
|
Depresivní epizoda anhedonického typu |
2 |
. |
0,7 |
. |
|
Depresivní epizoda celkem (součet 2 typů) |
32 |
7 |
11,9 |
2,9 |
|
Celková úzkostná porucha |
21 |
3 |
7,8 |
1,2 |
Na rozdíl od ostatních onemocnění zůstává velký podíl duševně nemocných v populaci „skryt“ (případy nejsou vůbec diagnostikovány nebo jsou diagnostikovány pod jinými onemocněními). Výběrová šetření by skrytou prevalenci duševních poruch měla odhalit. Výsledky šetření EUROHIS však naznačují, že testované otázky na deprese a úzkosti nedokázaly odhalit skutečnou intenzitu výskytu těchto poruch v populaci. Jsme si vědomi, že v terénním testování byl uskutečněn nízký počet rozhovorů (512) pro významnější závěry.
Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková