Personální kapacity a odměňování v českém zdravotnictví. Nová data z rezortního statistického šetření za rok 2016

Markéta Bartůňková, Ladislav Dušek
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha 

Úvodem

Cílem tohoto sdělení je stručně shrnout hlavní výsledky resortních statistických šetření (tzv. výkazů) za rok 2016, a to v oblasti personálních kapacit a odměňování zdravotnických pracovníků. Analyzovaný sběr dat probíhal v dubnu a květnu 2017. Statistické zjišťování bylo realizováno v souladu s vyhláškou Českého statistického úřadu č. 302/2015 Sb. o Programu statistických zjišťování na rok 2016. Sběr dat proběhl plně elektronicky, formou on-line hlášení, a to od poskytovatelů lůžkové i nelůžkové zdravotní péče.
 
Článek se vzhledem k omezenému rozsahu zaměřuje především na počty a odměňování lékařů, všeobecných sester a porodních asistentek. Situace v roce 2016 je shrnuta v kontrastu s vývojem v předchozích letech, zejména s ohledem na časové trendy za období 2014 - 2016.

Ačkoli je bohužel pravdou, že vyplňování výkazů je administrativní zátěží poskytovatelů, význam těchto šetření je nezpochybnitelný a v čase spíše narůstá. Zejména kvantifikace personálních kapacit a údaje o vývoji mezd a platů nelze pro resort zdravotnictví reprezentativně získat z jiných informačních zdrojů.

Stručný popis metodiky statistických šetření 

Článek shrnuje data získaná přímo z hlášení poskytovatelů zdravotních služeb. Konkrétně jde o výkazy:

• [E2-01] Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách platu ve zdravotnických organizacích
• [E3-01] Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích
• [E4-01] Roční výkaz o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících

Údaje o personálních kapacitách resortu vycházejí z přepočteného evidenčního počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů (úvazek) a z přepočtených počtů smluvních pracovníků (úvazek). Výsledky tedy kvantifikují počet tzv. plných úvazků, nikoli přímo fyzických osob. Počet pracovníků tak ve všech výstupech analýzy znamená přepočtený počet, tzn. přepočtený na plnou týdenní pracovní dobu platnou na relevantním pracovišti.

Údaje o odměňování rozlišují plat a mzdu jako dvě samostatně odhadované formy odměňování dle níže uvedených definic. V celkových souhrnech je ze zjištěných odhadů platů a mezd vypočítán vážený průměr jako souhrnný odhad celkového průměrného měsíčního příjmu pracovníků.

• Plat [státní sektor] Ve statistickém výkaznictví se do platů zahrnují základní platy, příplatky a doplatky k platu, odměny, náhrady platu, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky platu (státní zdravotnická zařízení). Tarifní plat – zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen.
• Mzda [nestátní sektor; společnosti dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů] Ve statistickém výkaznictví se do mezd zahrnují základní mzdy, příplatky a doplatky ke mzdě, odměny, náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy (nestátní zdravotnická zařízení).
• Průměrná hrubá měsíční mzda/plat představuje podíl odměn bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do průměru se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě.

Statistické zjišťování bylo realizováno v souladu s legislativou, dle vyhlášky č. 302 ze dne 2. listopadu 2015 o Programu statistických zjišťování na rok 2016“, v částce 128/2015 Sb., rozeslané dne 23. listopadu 2015 včetně přílohy č. 1 a 2. Sběr dat proběhl plně elektronicky, formou on-line hlášení, a to od poskytovatelů lůžkové i nelůžkové zdravotní péče.

Souhrn průběhu statistických šetření za rok 2016, výtěžnost, silné a slabé stránky

Statistické šetření za rok 2016 se týkalo celkem 32 042 poskytovatelů zdravotních služeb, resp. zdravotnických zařízení. V oblasti sledování personálních kapacit a odměňování bylo analyzováno 25 108 validních hlášení, což představuje cca 80% celkového předepsaného počtu. V segmentu lůžkové péče bylo získáno 100% požadovaných hlášení, úspěšnost v segmentu nelůžkové péče se pohybovala dle druhu zdravotnického zařízení v rozsahu 80 - 85%. Návratnost výkazů tak byla přibližně stejná, a u některých typů poskytovatelů i vyšší, než v předchozím roce. Získaná data umožňují provést dostatečně robustní závěry, zejména pro segmenty akutní a ostatní lůžkové péče.

Šetření za rok 2016 proběhlo podle stejné metodiky jako v předchozích dvou letech a potvrdilo fakt, že se podařilo zvládnout plnohodnotný elektronický sběr s vysokou návratností výkazů. Nebyly zaznamenány žádné kritické problémy s využitím software, který vytvořilo nové vedení ÚZIS ČR v období 2014 - 2015. Provedené analytické validace rovněž ukazují, že data jsou v čase konzistentní a využitelná i pro hodnocení trendů. Problematické fluktuace hodnot u konkrétních poskytovatelů byly kontrolovány individuálními kontakty.

Výše uvedená pozitiva avšak nemohou zastřít značné limity, které objektivně získávání dat formou přímého hlášení z terénu provázejí a omezují interpretaci a zobecnění výsledků. Tyto skutečnosti ve stručnosti shrnujeme v následujících bodech:

• Problémem je paradoxně zkvalitňování evidence poskytovatelů zdravotní péče. Od roku 2014 zahájilo nové vedení ÚZIS ČR ve spolupráci s krajskými úřady validaci Národního registru poskytovatelů (NR-PZS), čímž došlo k dodatečným zápisům do registru ZZ s datem vzniku před rokem 2016. Ke změnám došlo zejména v evidenci samostatných ambulantních zařízení (+ 878) a lékáren (+ 41). Naopak u některá zařízení nepracovala jako samostatní poskytovatelé zdravotních služeb, ale jako pracoviště akutní péče; v tomto případě byly tyto jednotky vyňaty ze samostatné evidence a převedeny pod pracoviště PZS akutní péče (lékárny, léčebny pro dlouhodobě nemocné, apod.). Změny v počtu a struktuře PZS jsou samozřejmě přirozeným jevem, nicméně mohou narušit hodnocení dlouhodobých časových řad u údajů získávaných přímým hlášením.
• Hlášení z terénu trpí i omezenými možnostmi kontroly proti referenčním zdrojům dat.  Výkaznictví principiálně odhaduje trendy, nepředstavuje místně 100% ověřená a přesná data. U výsledků je tedy nutno počítat s jistou nepřesností, zejména v časovém srovnání. Možnost 100% verifikace neexistuje ani pro data za rok 2016, české zdravotnictví nemá funkční národní referenční registr zdravotnických pracovníků. Probíhající kontroly mohou zasáhnout pouze část z desítek tisíc odevzdaných hlášení.
• Získaná data umožňují především popis stavu, s jistou omezenou interpretací. Lze kvantifikovat změny počtu pracovníků či vývoj jejich odměňování v čase. Vzhledem k objektivním limitům ale nelze věrohodně usuzovat na
  • dostatečnost či nedostatečnost kapacit v různých segmentech péče
  • rozdíly mezi různými odbornostmi a specializacemi
  • zatíženost zdravotnických profesionálů přesčasovou prací
  • místně specifické problémy v dostupnosti péče

Výsledky I. Personální kapacity českého zdravotnictví

Celkem v českém zdravotnictví v roce 2016 působilo 212 209 přepočtených úvazků všech kategorií zdravotnických pracovníků, což je o 301 úvazků více než v r. 2015. Z toho tvoří:

• Lékaři: 41 600 úvazků (celkový nárůst z r. 2015 o 311; + 1%)
• Zubní lékaři: 7 495 úvazků (celkový pokles z r. 2015 o - 82; - 1%)
• Farmaceuti: 6 301 úvazků (celkový pokles z r. 2015 o - 220; - 3%)
• Všeobecné sestry a porodní asistentky: 82 796 úvazků (celkový nárůst z r. 2015 o 108 úvazků; 0%)

Hlavní zjištěné trendy shrnují grafy č. 1 – 2 a tabulka č. 1. Vývoj úvazků všech sledovaných kategorií pracovníků je relativně stabilizovaný, a to ve všech hlavních segmentech péče. Analýza tak ovšem potvrdila i trvající problémy v nedostatku kapacit, zejména u všeobecných sester a porodních asistentek pracujících v akutní lůžkové péči.  

V úvazcích lékařů (graf č. 1) pozorujeme mírně rostoucí celkový trend v lůžkové péči a naopak mírně klesající trend počtu úvazků lékařů v následné lůžkové péči, kde mohou mít vliv celkově nižší mzdy a platy.

• U akutní lůžkové péče je patrný nárůst o 2,59% ve srovnání s r. 2015 (tj. celkem o 517 úvazků), u neakutní lůžkové péče přibylo oproti r. 2015 69 úvazků, což činí 4,44% nárůst; naopak u nelůžkové péče pozorujeme recentně pokles o 1,40% (276 úvazků).

U všeobecných sester a porodních asistentek (graf č. 2) srovnání v čase potvrdilo trvání významných změn, při kterých dochází k přechodu úvazků z lůžkové do nelůžkové péče. V akutní i následné a dlouhodobé lůžkové péči dochází dlouhodobě k poklesu kapacit všeobecných sester, u nelůžkových zdravotnických zařízení naopak kapacity rostou. Pozitivem zde je, že data za rok 2016 ukazují částečný pokles odchodu sester z akutní lůžkové péče ve srovnání s rokem 2015.

• V akutní lůžkové péči mezi r. 2010 – 2016 opustilo tento segment kumulativně 1 519 úvazků sester. Ve srovnání s rokem 2015 byl pokles zastaven, nárůst v roce 2016 činí 11 úvazků, dlouhodobý nedostatek kapacit však v tomto segmentu trvá. 
• Rovněž v ostatní lůžkové péči ukazují data z r. 2016 na zastavení klesajícího trendu, konkrétně proti r. 2015 přibylo 109 úvazků sester (+ 1,6%). Avšak i tento segment péče dlouhodobě vykazuje kumulativní deficit těchto pracovních kapacit, od r. 2010 až – 370 – 400 úvazků). 
• Naopak v nelůžkové péči pozorujeme dlouhodobý nárůst úvazků sester, který byl ale ve srovnání let 2016 – 2015 zastaven (aktuální pokles o 13 úvazků).

Dostupnou kapacitu zdravotnických pracovníků je ovšem nutné analyzovat i v rámci jednotlivých regionů. Ne ve všech regionech jsou výše uvedené trendy stejně patrné a v dostupné kapacitě jsou mezi kraji značné rozdíly. Lze konstatovat, že objektivně existuje problém v regionálním rozložení úvazků lékařů i sester a v distribuci kapacit mezi hlavními segmenty péče.

• Nejvíce obyvatel na jeden úvazek lékaře připadá v krajích Středočeském a dále též v krajích Ústeckém, Zlínském a v kraji Vysočina (významně více než 300; tj. méně než 3,4 úvazku na 1000 obyvatel), nejméně naopak v Praze (cca 150 obyvatel na 1 úvazek lékaře). Praha tak z 6,8 úvazku lékaře na 1000 obyvatel částečně kompenzuje situaci ve Středočeském kraji.
• Nejvíce obyvatel na jeden úvazek všeobecné sestry a porodní asistentky připadá ve Středočeském kraji (181) a v Libereckém kraji (159); naopak méně v Jihomoravském (119), Královéhradeckém (121) a Olomouckém kraji (123) a opět významně nejméně v Praze (85). Kraje jsou také různě postiženy poklesem počtu sester v lůžkové péči, největší absolutní poklesy počtu úvazků pozorujeme meziročně v Praze a v krajích Plzeňském, Moravskoslezském, Pardubickém a Libereckém. 

Výsledky II. Odměňování zdravotnických profesionálů

Analýza prokázala, že průměrné měsíční příjmy lékařů i sester v českém zdravotnictví rostou, a to v celkovém meziročním průměru o 4 - 5% (lékaři) a 6 -7% (všeobecné sestry a porodní asistentky). Mzdy i platy rostou srovnatelným tempem ve většině segmentů péče, tedy v péči lůžkové i nelůžkové.

Hlavní zjištěné trendy shrnují grafy č. 3 – 4 a tabulka č. 2.

• Průměrný příjem lékaře a zubního lékaře (průměr platů a mezd) v r. 2016 byl 65 885 Kč (v r. 2015: 63 125 Kč). Nadále však přetrvává významný rozdíl v odměňování mezi nestátním a státním sektorem, který nastal v letech 2011 – 2012. V čase se tento rozdíl dále nezmenšuje, spíše mírně narůstá. Konkrétně:
  • Průměrný plat lékaře (státní sektor) dosáhnul v r. 2016 hodnoty 69 311 Kč (nárůst o 4,43% z r. 2015); průměrná mzda (nestátní sektor) dosáhla v r. 2016 hodnoty 61 426 Kč (nárůst o 4,42% z r. 2015)

• Průměrný příjem všeobecných sester a porodních asistentek (průměr platů a mezd) v r. 2016 byl 30 280 Kč (v r. 2015: 28 491 Kč). Odměny všeobecných sester a porodních asistentek v čase celkově rostou, a to aktuálně více než u lékařů (meziročně o 6 - 7%). I zde je od roku 2011 patrný významný rozdíl v odměňování mezi nestátním a státním sektorem. V čase se tento rozdíl nesnižuje.
  • Plat dosáhnul v r. 2016 průměru 32 755 Kč (nárůst o 6,12% z r. 2015)
  • Mzda dosáhla v r. 2016 průměru 27 056 Kč (nárůst o 6,38% z r. 2015)

Závěr a další plánované kroky

Tato analýza je celkovým a stručným přehledem získaných dat, po kterém bude ÚZIS ČR publikovat další podrobné rozbory. Vzhledem k objektivním limitům hlášení dat přímo z terénu nemůže mít daný průzkum ambici interpretovat data z hlediska náročnosti práce pracovníků ve zdravotnictví a adekvátnosti jejich odměn. I přes pozitivní nárůst mezd a platů oproti roku 2015 je však patrné přetrvávání rozdílů v odměňování mezi nestátním a státním sektorem.

Analýza prokázala, že meziročně nedochází ve zdravotnictví k významnému propadu celkových úvazků lékařů. Naopak jako největší problém se jeví počty všeobecných sester pracujících v akutní lůžkové péči; zde od roku 2010 dochází k setrvalému poklesu dostupných úvazků. Tyto kapacity se částečně přesunují do nelůžkové zdravotní péče. 

Objektivním faktem jsou rovněž velké rozdíly v počtu úvazků lékařů a sester mezi jednotlivými regiony ČR. Významné rozdíly v počtu obyvatel na úvazek lékaře mezi kraji mohou mít vliv na dostupnost péče, např. na delší čekací lhůty, a v konečném důsledku mohou i ovlivňovat migraci pacientů za péčí.  Tyto otázky budou předmětem dalších analýz.

Poděkování

Vedení ÚZIS ČR děkuje všem poskytovatelům zdravotní péče, kteří řádně odevzdali potřebné výkazy a umožnili tak rozbory personálních kapacit a odměňování. Analytici ÚZIS ČR udělají vše proto, aby se zpracovaná data dostala v průběhu léta 2016 do rukou regionálních samospráv a mohla sloužit k optimalizaci zdravotních služeb. Poděkování patří i vedení profesních komor a odborných společností za podporu proběhlého sběru dat. Autoři článku ocení jakékoli kritické komentáře nebo náměty na další analýzy.

Přílohy: 

• Grafy a tabulky ke stažení ve formátu pdf
• Personální kapacity v českém zdravotnictví v r. 2016
• Odměňování v českém zdravotnictví 2016

10. 11. 2017