Lékaři se připravují na spuštění nového programu časného záchytu nádorů plic
Rakovina plic je dlouhou dobu bez projevů a pacienti většinou přicházejí už ve stadiu, kdy se nádor nedá operovat. Řešením, jak situaci zlepšit je odhalit nádor včas. Před spuštěním je nový organizovaný program, který bude zahájen v lednu 2022. Již nyní se připravují na jeho spuštění odborníci z řad praktických a plicních lékařů a radiologů. Cílem programu časného záchytu rakoviny plic je aktivně vyhledávat rizikové pacienty, u kterých se provede screeningové vyšetření pomocí výpočetní tomografie (CT) s nízkou dávkou záření. Vyšetření není nijak náročné a už během několika minut dokáže odhalit nádor. Praktičtí lékaři budou oslovovat současné nebo bývalé kuřáky od 55 do 74 let. V České republice se předpokládá přibližně 500 000 osob, které jsou vhodnými kandidáty na zapojení do programu.
„V posledních letech je jenom pětina nalezených karcinomů ve stadiu I nebo II a největší zastoupení mají naopak pozdní stadia – zejména stadium IV,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN, předsedkyně ČPFS ČLS JEP. Podle ní je alarmující, že jen 15-20 % případů je zachyceno v méně pokročilém stádiu. Nemocní přicházejí pozdě, když už nejde nádor operovat. Naopak když je rakovina odhalena včas, nasazená léčba zvyšuje šanci na úplné vyléčení. „V současné době není v České republice zaveden systematický program časné detekce karcinomu plic. Proto byla snaha o zavedení cíleného programu, který se zaměří na nejvíce rizikovou skupinu osob.“ dodává profesorka Martina Koziar Vašáková. Jednání mezi odborníky z různých oborů, ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami byla úspěšná a v lednu 2022 se spustí nový program časného záchytu, který si dává za cíl záchyt časných stadií karcinomu plic až v 70 % případů.
Do programu časného záchytu bude zapojena celá řada specializací – praktičtí lékaři, ambulantní pneumologové a radiologická pracoviště komplexních onkologických center. „V připravovaném programu je klíčová role praktických lékařů, kteří jsou každý den v kontaktu se svými pacienty. Zaměříme se na věk a počet vykouřených cigaret za rok,“ konstatuje doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK a vědecký sekretář SVL ČLS JEP. „Naším úkolem bude pacienty edukovat a vysvětlit jim význam včasného odhalení rakoviny plic,“ dodává. K zapojení do programu budou osloveni současní nebo bývalí kuřáci ve věku 55 až 74 let, kteří kouří přibližně 1 krabičku denně po dobu 20 let. V případě ochoty pacienta vstoupit do programu je pacient praktickým lékařem odeslán do plicní ambulance.
„Ambulantní pneumolog je takovým koordinátorem programu,“ potvrzuje MUDr. Ivana Čierna Peterová, plicní lékařka, a popisuje roli plicního lékaře ve screeningu: „Plicní lékař provede komplexní vyšetření plic, odešle pacienta na CT vyšetření a po celou dobu má pacienta v péči, je mu oporou.“ V případě zjištění podezřelého nálezu objedná plicní lékař pacienta na specializované pracoviště, kde v rámci multidisciplinárního týmu proběhne zhodnocení nálezů a stanovení léčebného programu.
Velké studie, které se problematikou časného záchytu karcinomu plic zabývaly, prokázaly, že screening pomocí nízkodávkového CT přináší významné snížení úmrtnosti na toto onemocnění. Hlavním diagnostickým vyšetřením v rámci screeningu je právě nízkodávkové CT vyšetření, které nevyžaduje žádnou speciální přípravu a trvá jen několik minut. Není potřeba mít obavu. „Dosavadní zkušenosti dokazují, že screening s využitím CT je účinným způsobem, jak zachytit u rizikových osob nádor v časném stádiu, kdy jej lze léčit chirurgickým zákrokem a je vysoká šance na vyléčení,“ vysvětluje doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., z Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň.
Hlavní příčinou tohoto zhoubného nádoru je kouření. Podle počtu vykouřených krabiček cigaret během života bude pacientům vyšetření doporučeno. „Je proto pochopitelné, že součástí programu musí být pro současné kuřáky jasné doporučení přestat kouřit a nabídka léčby závislosti na tabáku včetně předání kontaktů a pro bývalé kuřáky podpora v abstinenci. To by mělo proběhnout alespoň formou krátké intervence u odesílajícího lékaře či ve screeningovém centru; kontakty na možnosti intenzivní léčby jsou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz,“ říká prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze.
Program časného zákrytu karcinomu plic je ve fázi finalizace a jeho pilotní fáze bude trvat nejméně 5 let, po nichž dojde k vyhodnocení dosažených cílů. Odborným garantem programu je prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Do projektu je zapojena řada dalších odborných společností a institucí. Program je garantován příslušnou komisí ministerstva zdravotnictví. Na přípravě programu spolupracovalo od začátku Národní screeningové centrum (NSC) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. „Role Národního screeningového centra v realizaci programu časného záchytu karcinomu plic však bude neméně důležitá i v budoucnu v rámci zajištění monitoringu a hodnocení programu“, doplňuje PhDr. Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS ČR.
O Národním screeningovém centru ÚZIS ČR
Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), diabetické retinopatie, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.
O České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP
ČPFS ČLS JEP je dobrovolným nezávislým sdružením fyzických osob – lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech, zaměřených na problematiku chorob dýchacího ústrojí a tuberkulózy všech lokalizací. Její činnost je soustředěna především na zvyšování odborné úrovně svých členů pořádáním kongresů, konferencí a menších přednáškových akcí. Hlavními směry odborného zaměření oboru jsou prevence, vyhledávání, diagnostika a léčba nemocí spojených s bronchiální obstrukcí, nádorů dýchacího ústrojí, infekčních zánětů, intersticiálních a granulomatózních plicních procesů, diagnostika a léčba poruch dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých.
22. 9. 2021