Zlepšení iktové péče pomocí globálního registru

---

Cílem projektu RES-Q+ je zlepšit kvalitu péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou, zachránit životy pacientů a snížit náklady na zdravotní péči. Toho dosáhneme

• vytvořením plně automatizovaného nástroje pro získávání a zpracování dat o poskytované péči;
• vyhodnocováním dat a poskytování zpětné vazby poskytovatelům péče prostřednictvím virtuálních asistentů na bázi umělé inteligence, kteří přesně zacílí na problematické oblasti,
• vytvořením virtuálních asistentů pro pacienty po cévní mozkové příhodě, kteří budou monitorovat jejich stav.

Těmito kroky dojde ke zlepšení kvality péče o pacienty s CMP v Evropě. Systém umělé inteligence tak pomůže zachránit životy mnoha pacientů a sníží náklady na zdravotní péči. Naopak zvýší ekonomický i společenský přínos vyléčených pacientů.

Z výše uvedených důvodů je projekt RES-Q+ považován za počátek revoluce ve zdravotnictví, které bude směřovat k automatizaci řady procesů pomocí IT. Platforma projektu má potenciál být v budoucnu využita i pro další onemocnění. Na projektu se bude podílet a spolupracovat konsorcium 21 partnerů, které zahrnuje největší evropská špičková pracoviště v relevantních oborech. Jedná se o nemocnice z východní, západní i jižní Evropy, univerzity, IT firmy, právní firmy, Světovou iktovou organizaci a další (viz příloha 2). V čele konsorcia stojí Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR). Z českých institucí jsou členy konsorcia také Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a ústav RES-Q Global.

Na realizaci projektu získal tým prof. Roberta Mikulíka společně s partnery dotaci ve výši 8 mil. eur (cca 200 mil. Kč). Finance budou čerpány po čtyři roky do října 2026 z programu Evropské komise na podporu výzkumu a inovací HORIZON EUROPE. Projekt s názvem „RES-Q+ Komplexní řešení pro zlepšení zdravotní péče pomocí globálního registru kvality iktové péče“ se v expertním hodnocení umístil na 2. místě ze 47 evropských projektů a je označován za bezprecedentní úspěch české medicíny mezi evropskými výzkumně-inovačními projekty v oblasti zdraví, který je navíc koordinovaný vědcem z České republiky.

Co projekt RES-Q+ přinese

Projekt RES-Q+ naváže na globální a akademickou platformu RES-Q určenou pro zlepšování kvality péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Jedná se o dosud největší registr kvality iktové péče na světě. Registr byl vyvinut v roce 2017 pod hlavičkou Evropské iktové organizace ve spolupráci s Iniciativou ANGELS a nyní je v něm aktivně zařazeno více než 2000 nemocnic z celého světa. Cílem původního registru RES-Q, bylo poskytnout evidenci o stavu kvality iktové péče v jednotlivých zemích. Data, která nemocniční zařízení do registru poskytují, jsou důležitá nejen pro nemocnice samotné, ale i např. pro ministerstva zdravotnictví, která na jejich základě mohou rozhodovat o nových investicích do zdravotní péče, nebo o změně její organizace.  RES-Q tým tato data z různých zemí analyzuje a poskytuje všem přispívajícím členům zpětnou vazbu, která ukazuje, v jakých parametrech je potřeba péči v daných nemocnicích nebo zemích zlepšit.

„Projekt RES-Q+ přinese několik nových produktů, které ulehčí práci lékařům, zlepší akutní iktovou péči a zlepší také život pacientů po cévní mozkové příhodě,“ vyjmenovává přínosy projektu profesor Robert Mikulík. „Nyní zadávají lékaři nebo sestry data o poskytované péči do systému ručně a stojí je to čas. Projekt jim nabídne řešení, kdy se data budou automaticky načítat z nemocničních systémů bez manuální práce. Na tomto řešení pracuje tým docenta Pavla Peciny z Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Karlově univerzitě. Virtuální asistent poté data zanalyzuje a sdělí lékaři, sestře nebo třeba řediteli nemocnice, ve kterých parametrech je potřeba péči zlepšit,“ dodává Mikulík.

Dalším výsledkem projektu bude i virtuální asistent pro pacienty po mozkové příhodě, který na bázi mobilní aplikace ovládané hlasem nebo dotekem pomůže monitorovat pacientův stav po jeho propuštění z nemocnice. Data o jeho zdravotním stavu budou on-line k dispozici lékařům, což umožní jeho efektivnější kontrolu. Pacient také získá informace, které mu pomohou v léčbě nebo nasměrování k určitému odborníkovi dle jeho specifických problémů.

Pro vědecké účely budou spárované informace o aktuálním stavu pacienta s daty získané během průběhu jeho léčby v době hospitalizace, s cílem vyhodnotit a identifikovat možné nové souvislosti mezi kvalitou péče a jejími následky. Univerzita v Dublinu bude vytvářet prediktivní modely, tedy modely, předpovídající prognózu pacienta.

„Projekt je zcela ve směru priorit elektronického zdravotnictví v České republice. Přispěje ke standardizaci dat v oblasti cerebrovaskulárních onemocnění a ve výsledku pomůže získat lepší informace pro další zlepšení péče o iktové pacienty,“ hodnotí benefit projektu pro české zdravotnictví dr. Miroslav Zvolský, vedoucí odboru Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Projekt RES-Q+ vytváří evropský otevřený prostor pro sdílení dat v péči o pacienty s CMP, a to legislativně i technicky – plánuje se vytvoření legislativního rámce pro EU a vznik komunikačního rozhraní i pro napojení dalších zdravotnických systémů. Na legislativním řešení se podílejí i kolegové z Masarykovy univerzity pod vedením doktora Václava Stupky.

Bude vytvořeno legislativní prostředí umožňující této technické platformě sdílet data o zdravotním stavu pacientů s cévní mozkovou příhodou, využitelné nejen pro vědecké účely, ale i lékaři v klinické praxi a samotnými pacienty, pro monitorování jejich aktuálního zdravotního stavu, navíc dostupných v rámci celé Evropy. Projekt také přispěje ke sjednocení informací o hospitalizaci a vytvoření jednotného, standardizovaného formátu propouštěcích zpráv v EU v oblasti iktové péče.

Více se můžete dozvědět i z reportáže ČT, která byla odvysílána v Událostech 24. 11. 2022.

30. 11. 2022