|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 14.1.2002 |
3 |
Šetření zdravotního stavu české populace (EUROHIS 2001)
Díl VI.: Kvalita života
Závěrečnou testovanou sadou otázek v šetření EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe) byla Kvalita života. Tento ukazatel popisuje dopad životních okolností (např. ekonomických a sociálních problémů, nemocí) na životní situaci jedince - tj. na celkovou kvalitu jeho života. Úkolem testovaných otázek bylo zjistit, jak respondenti hodnotí svou kvalitu života z hlediska osobního života - zdraví, sociálních podmínek, vztahů s blízkými, kvality životního prostředí, finanční situace, apod. Každý respondent odpovídal tak, jak on sám viděl a hodnotil svou životní situaci (subjektivní posouzení kvality života).
Do tématu bylo zahrnuto osm otázek s pětibodovou škálou od velmi spokojen/ velmi dobré/ úplně (kód 5) až po velmi nespokojen/ velmi špatné/ vůbec ne (kód 1). Respondent měl uvést, který stav nejlépe vystihoval jeho pocity během posledních dvou týdnů. Byl zkonstruován index kvality života. To znamená, že byl stanoven celkový počet bodů (max. 40 bodů) z otázek na kvalitu života a vypočítáno procento, kterého respondent dosáhl. Hodnota 100 % odpovídala nejlepší možné kvalitě života. Dalším ukazatelem je průměrné skóre pro každou testovanou otázku kvality života (hodnoty 1-5; čím vyšší skóre, tím lepší kvalita života).
Výsledky ukazují, že kvalita života je nejvíce zasažená nepříznivou materiální situací, konkrétně nedostatkem financí - průměrné skóre respondentů bylo 2,9 (viz tabulka a graf). Naopak nejlépe byli respondenti spokojeni se svými osobními vztahy - průměrné skóre 3,8. Z grafu je patrné, že významné rozdíly mezi muži a ženami byly nalezeny u otázek: spokojenost se zdravím, dostatek energie ke každodennímu životu a spokojenost se sebou samým (testováno ANOVA testem). Ženy měly v těchto oblastech kvality osobního života průměrné skóre nižší než muži.
|
Struktura kvality života podle pohlaví (v procentech) |
|||||
|
Odpovědi v pětistupňové škále: |
(5)
Velmi spokojen/ velmi dobré/ úplně (stále) |
(4)
Spokojen/ dobré/ |
(3)
Ani spokojen ani nespokojen/ ani špatné ani dobré/ středně |
(2)
Nespokojen/ špatné/ málo |
(1)
Velmi nespokojen/ velmi špatné/ vůbec ne |
|
Ženy |
|||||
|
kvalita života |
9,3 |
59,9 |
23,8 |
4,8 |
2,2 |
|
zdraví |
10,8 |
48,0 |
28,3 |
8,6 |
4,5 |
|
energie k životu |
12,6 |
54,3 |
22,3 |
7,4 |
3,3 |
|
každodenní aktivity |
14,9 |
49,1 |
26,8 |
6,3 |
3,0 |
|
vlastní osoba |
6,3 |
46,5 |
36,1 |
8,9 |
2,2 |
|
osobní vztahy |
17,1 |
57,2 |
21,6 |
3,0 |
1,1 |
|
finance |
5,6 |
21,6 |
40,1 |
22,3 |
10,4 |
|
životní prostředí |
10,4 |
45,4 |
32,7 |
9,3 |
2,2 |
|
Muži |
|||||
|
kvalita života |
9,1 |
61,2 |
20,2 |
7,0 |
2,5 |
|
zdraví |
19,4 |
46,7 |
23,1 |
6,6 |
4,1 |
|
energie k životu |
24,4 |
46,3 |
20,2 |
7,0 |
2,1 |
|
každodenní aktivity |
17,8 |
52,9 |
20,7 |
6,6 |
2,1 |
|
vlastní osoba |
12,8 |
50,0 |
25,2 |
8,3 |
3,7 |
|
osobní vztahy |
16,5 |
57,4 |
20,2 |
3,3 |
2,5 |
|
finance |
7,9 |
24,8 |
36,0 |
18,2 |
13,2 |
|
životní prostředí |
11,6 |
46,7 |
29,8 |
8,3 |
3,7 |
Další dva grafy zobrazují rozdíly v kvalitě života zdravých respondentů a respondentů s chronickou či emoční poruchou. Na základě odpovědí ano/ ne, zda měli nějakou dlouhodobou nemoc či zdravotní problém, byli respondenti rozděleni na dvě skupiny - s chronickou a bez chronické nemoci. Na základě Mental Health Index (MHI), který dosahuje hodnot 0-100 a byl vypočítán z otázek na emoční pohodu, byli respondenti rozděleni na skupinu s emoční poruchou (index nižší 50 bodů) a bez emoční poruchy (index 50 a více bodů).
Významné rozdíly v kvalitě života byly zjištěny jak mezi osobami s chronickou nemocí a zdravými respondenty, tak i mezi osobami s emoční poruchou a respondenty psychicky zdravými. Nemocní (fyzicky či psychicky) měli významně nižší průměrné skóre většiny sledovaných oblastí kvality života - viz grafy (testováno ANOVA testem). Pouze to, jak byli respondenti spokojeni s podmínkami svého životního prostředí, nebylo ovlivněno chronickou nemocí či emoční labilitou. Ve všech sledovaných skupinách respondentů byla kvalita života opět nejvíce zasažena nedostatečným hmotným zabezpečením respondentů (tj. nedostatkem financí).
Celkový index kvality života se významně nelišil mezi muži a ženami. Z tabulky jsou však patrná jiná důležitá zjištění. U mužů kvalita života významně souvisela se zaměstnaností (resp. nezaměstnaností) a průměrným příjmem na jednoho člena domácnosti. Sníženou kvalitu života měli zejména nezaměstnaní muži a muži s průměrným příjmem na jednoho člena domácnosti nižším než 9000 Kč. Lze konstatovat, že kvalitu života mužů ovlivňuje zejména jejich materiální situace.
V celkové kvalitě života žen hraje určitou roli jejich věk. Z tabulky je patrné, že se zvyšujícím se věkem, významně klesá index kvality života. Významné jsou i rozdíly mezi ženami v důchodu a mezi ženami zaměstnanými či nezaměstnanými (o 8 %). To je však způsobeno věkovou strukturou žen v důchodu a ekonomicky aktivních, podobně jako nízký index kvality života vdov. Rozvedené ženy měly také významně nižší index kvality života než vdané (téměř o 6 %). Se zvyšujícím se vzděláním žen (podle délky školní docházky) narůstal index kvality jejich života. I zde je to ovlivněno věkovými nerovnostmi - ženy s délkou školní docházky do 10 let měly průměrný věk 62 let, další vzdělanostní kategorie 41 až 42 let. Na celkovou kvalitu života žen patrně značně působí nepříznivé životní okolnosti, jako jsou rozvod či ovdovění, a kterých přibývá s věkem, spíše než např. problém nezaměstnanosti.
|
Index kvality života podle socio-demografických
charakteristik |
||
|
Charakteristika: |
Celkový index kvality života (0-100%) |
|
|
ženy |
muži |
|
|
Věkové skupiny |
||
|
15-29 |
76,8 |
74,7 |
|
30-44 |
71,8 |
73,9 |
|
45-59 |
69,3 |
70,3 |
|
60+ |
65,8 |
70,0 |
|
Délka školní docházky |
||
|
10 a méně let |
66,4 |
67,0 |
|
11-13 let |
70,8 |
73,4 |
|
14 a více let |
76,1 |
73,4 |
|
Ekonomická aktivita (status) |
||
|
Zaměstnaný (i podnikatel) |
72,6 |
74,4 |
|
Nezaměstnaný |
72,9 |
60,4 |
|
Student |
75,4 |
74,1 |
|
Důchodce |
65,1 |
67,0 |
|
Průměrný příjem na jednoho člena
domácnosti |
||
|
-5999 Kč |
70,6 |
70,5 |
|
6000-8999 Kč |
70,3 |
70,4 |
|
9000+ Kč |
75,2 |
78,2 |
|
Rodinný stav |
||
|
Ženatý/ vdaná nebo druh/ družka |
72,7 |
73,0 |
|
Rozvedený/á |
67,1 |
70,9 |
|
Ovdovělý/á |
63,0 |
62,3 |
|
Svobodný/á |
75,5 |
73,1 |
|
CELKEM |
71,0 |
72,5 |
Poznámka: Tučně označené hodnoty značí statisticky
významné rozdíly (testováno ANOVA testem).
Sledování vztahu mezi socio-demografickými charakteristikami a kvalitou života potvrdilo předpokládanou větší spokojenost (kvalitu života) těch, kteří žijí s partnerem či mají společenské uplatnění (zaměstnání) oproti rozvedeným, ovdovělým nebo nezaměstnaným; a klesající spokojenost ve vyšším věku. Očekávaným zjištěním je i prokázaný vliv chronických nemocí a psychických potíží na kvalitu života. Avšak proměnnou s největším dopadem na kvalitu života bylo v šetření EUROHIS subjektivní hodnocení finančního zabezpečení respondentů.
Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková