Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Praha 6.3.2001	6

Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část)

Naše i většina ostatních populací je charakterizována rostoucí délkou života, nejčastěji popisovaná střední délkou života. Vyvstává však otázka, zda tato přidaná léta životu jsou zároveň prožita kvalitně, neboli zda je přidán i život létům. Otázka po kvalitním prožití života v sobě zahrnuje celou řadu aspektů ekonomických, sociálních i zdravotních. Každého člověka se prvotně dotýká oblast jeho zdraví. Proto se ukazatele délky života ve zdraví pomalu stávají základními ukazateli pro posouzení celkového vývoje vyspělosti populace v čase nebo ke srovnání úrovně vyspělosti mezi jednotlivými zeměmi. Vypracování metodologie získání takového ukazatele se věnuje v poslední době velké úsilí a podílí se na něm několik významných organizací v čele se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Při konstrukci souhrnného ukazatele zdraví je třeba vzít v úvahu dva aspekty: definici ukazatele zdraví a výpočetní metodu.

Na počátku úvah o konstrukci ukazatele délky života ve zdraví vždy stojí definice pojmu zdraví. WHO definuje zdraví jako „stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.“ Z této obecné definice je možné odvodit celou soustavu ukazatelů, které zdraví charakterizují. K tomu je využívána Mezinárodní klasifikace funkčnosti, invalidity a zdraví (ICIDH), s jejíž pomocí lze popsat zdravotní a se zdravím související stavy jako dlouhodobé důsledky rozličných faktorů působících na zdraví člověka. V její revidované verzi jsou komponenty zdraví a se zdravím související rozděleny na:

- fungování a nezpůsobilost: funkce a stavba těla (např. pohybový systém, nervová soustava, metabolismus) a aktivity a zapojení (např. učení, komunikace, mobilita, osobní péče);

- související faktory: faktory prostředí (např. technologie, sociální systém, životní prostředí) a osobní faktory (např. pohlaví, věk, vzdělání, životní zkušenosti)

Druhým problémem je výběr metody výpočtu. Nejjednodušší možností je kombinace úmrtnostních tabulek se zdravotními ukazateli (mírami prevalence). Další způsob spočívá v konstrukci dvojvýchodných tabulek života (úbytek zdravé populace způsobené úmrtími a incidencí onemocnění). Komplexní pohled přinášejí vícestavové tabulky života, které uvažují přechody mezi jednotlivými zdravotními stavy. Při výpočtech je třeba uvážit původ a vypovídací hodnotu vstupních dat. Jedná se zejména o odlišnosti v povaze ukazatelů (např. míry incidence a prevalence, krátkodobé nebo dlouhodobé ukazatele) a obyvatelstvo zahrnuté do výběru (např. jestli se výběr týkal i osob v ústavní péči).

Ukazatele délky života prožité ve zdraví nebo také zdravé délky života (v angličtině se označují pojmem Healthy Life Expectancy - HLE) lze rozdělit do dvou skupin. První typ ukazatelů očistí celkovou délku života o dobu prožitou v nemoci a výsledkem je počet let prožitých v úplném zdraví. Tyto ukazatele se nazývají Disability-Adjusted Life Expectancy (DALE). Očištění spočívá ve vážení dob prožitých v jednotlivých zdravotních stavech, které odpovídá stupni omezení zdraví (váha 1 pro úplné zdraví a váha 0 pro úplné omezení zdraví). Pokud se uvažují pouze stavy zdraví a nemoci, pak se konstruuje ukazatel délky života nazývaný Disability-Free Life Expectancy (DFLE). Druhou možností je měření deficitu mezi určitým, předem definovaným cílem a skutečným zdravím populace, neboli měření počtu ztracených let života populace způsobených úmrtností a nemocností. Tato skupina ukazatelů nese název Disability-Adjusted Life Years (DALYs).

Střední délka života ve zdraví v České republice v roce 1999

U nás lze při výpočtu ukazatele délky života vycházet ze statistiky zemřelých a z výběrových šetření o zdravotním stavu. Statistika zemřelých umožňuje výpočet úmrtnostních tabulek, který provádí ČSÚ. Výběrová šetření o zdravotním stavu české populace (známé pod označením HIS CR), která u nás byla dosud provedena ÚZIS v letech 1993, 1996 a 1999, obsahují data o životním stylu, subjektivně vnímaném zdraví, dočasné i chronické nemocnosti, krátkodobé i dlouhodobé neschopnosti, psychickém a sociálním zdraví a další. V roce 1999 bylo v tomto šetření dotazováno 2 356 respondentů starších 15 let s trvalým pobytem v ČR.

Výpočet ukazatelů střední délky života ve zdraví byl proveden základní metodou - kombinací zkrácených úmrtnostních tabulek a ukazatelů prevalence chronické nemocnosti, dlouhodobé neschopnosti a subjektivního zdraví, získaných ze šetření HIS CR 99. Střední délka života byla vypočtena jednak pro každou kategorii zdraví zvlášť a dále jednoduchým vážením zdravotních kategorií (nejlepší zdravotní stav s váhou 1, nejhorší s váhou 0 a ostatní s váhou odpovídající jejich umístění na škále za předpokladu rovnoměrného rozdělení). Ukazatele označené (A) budou vypočteny na základě vah (podle principu DALE) a ukazatele označené (B) budou vypočteny sečtením středních délek života v těch zdravotních stavech, které lze považovat za zdraví (podle principu DFLE). V následující části budou popsány jednotlivé ukazatele a porovnány výsledky, kterých bylo pomocí těchto ukazatelů dosaženo.

Chronická nemocnost

Chronická nemocnost se zjišťovala otázkou: „Trpíte v současné době nějakou nebo několika chronickými nemocemi?“ (Možné odpovědi s vahami užitými k výpočtu podle metody (A): netrpím žádným chronickým onemocněním (váha 1,0), trpím neomezujícím chronickým onemocněním (0,75), jsem omezen částečně (0,5), středně (0,25) nebo zcela (0,0)). V šetření HIS CR 99 bylo celkem 52,1 % mužů a 48,3 % žen bez chronického onemocnění, 37,8 % mužů a 38,7 % žen uvedlo neomezující chorobu, s částečně omezující chorobou žilo 7,1 % mužů a 7,4 % žen, se středně omezující chorobou 2,4 % mužů a 4,6 % žen a zcela omezující chorobou trpělo 0,6 % mužů a 0,9 % žen.

Střední délka života prožitá ve zdraví podle metody (A) je podle tohoto ukazatele pro 15leté 47,8 roku u mužů a 51,4 roku u žen. Pokud uvažujeme stavy bez nemoci a s neomezující nemocí za stavy zdraví (vlastně s váhou 1) a ostatní za stavy nemoci (vlastně s váhou 0), pak je střední délka života ve zdraví podle (B) 50,8 roku u mužů a 54,3 roku u žen. Výsledky jsou velmi podobné, takže předpoklad o rovnoměrném rozdělení kategorií na škále je oprávněné, pokud lze současně považovat zdravotní stav s neomezující chorobou za stav zdraví.

Muž ve věku 15 let prožije ve zdraví 84 % a žena 81 % svého zbývajícího života, muž ve věku 75 let 65 % a žena 55 % svého zbývajícího života. Podíl let prožitých bez chronické nemoci je až na nejvyšší věkovou skupinu vyšší u mužů. Nejdelší část života prožijí 15leté osoby bez nemoci. Muži starší než 25 let a ženy starší než 35 let prožijí největší část zbývajícího života ve stavu s neomezující chorobou.

Dlouhodobá neschopnost

Dlouhodobá neschopnost se zjišťovala na základě 15 otázek, které charakterizují činnosti nebo schopnosti v běžném životě (lehání a vstávání z postele, sedání a vstávání ze židle, oblékání a svlékání, mytí rukou a obličeje, stravování, použití toalety, nakupování, domácí práce, udržení moči, chůze, sluch, zrak, vycházení a scházení schodů, shýbání se a zvedání bot a mluvení) a jsou možné tři stupně jejich omezení - bez potíží, s jistými obtížemi, se značnými obtížemi nebo jen s pomocí jiné osoby. Na základě odpovědí respondentů byl vypočten ukazatel kategorie dlouhodobé neschopnosti, který měl tři stupně - bez potíží (u respondenta nebyla zaznamenána žádná dlouhodobá obtíž; váha pro výpočet 1,0), lehká potíž (respondent zvládá alespoň jednu činnost s jistými obtížemi, ale žádná z nich pro něj nepředstavovala větší problémy; váha pro výpočet 0,5), těžká potíž (alespoň jednu z činností vykonával respondent jen s pomocí cizí osoby; váha pro výpočet 0,0). Bez potíží bylo v šetření HIS CR 99 80,8 % mužů a 76,9 % žen, s lehkými potížemi žilo 16,1 % mužů a 17,4 % žen a s těžkými potížemi 3,1 % mužů a 5,7 % žen.

Střední délka života ve zdraví podle (A) pro 15leté je podle tohoto ukazatele 50,1 roku u mužů a 53,2 roku u žen. Pokud uvažujeme pouze stav bez potíží za stav zdraví a jakékoliv potíže za stav nemoci, pak je střední délka života ve zdraví podle (B) 45,2 roku u mužů a 47,1 roku u žen. Rozdíl je způsoben tím, že lehká potíž je v prvním případě považována pouze za poloviční ztrátu zdraví, což se zdá být, i ve srovnání s výsledky střední délky života ve zdraví podle chronické nemocnosti jako oprávněné. Korekce výpočtu (B) by se dala provést diferenciací lehkých potíží.

Muž ve věku 15 let prožije ve zdraví 88 % a žena 84 % svého zbývajícího života, muž ve věku 75 let 56 % a žena 46 % svého života. Podíl let s lehkou potíží je u mužů stejný jako u žen, muži prožijí relativně delší dobu bez potíží a ženy s těžkými potížemi.

Subjektivní zdraví

Ukazatel subjektivního zdraví se zjišťoval otázkou: „Jak se celkově zdravotně cítíte?“ (Možné odpovědi s vahami použitými k výpočtu podle (A): velmi dobře (1,0), dobře (0,75), docela dobře (0,5), špatně (0,25) nebo velmi špatně(0,0)). Jako velmi dobré hodnotilo své zdraví 15,6 % mužů a 12,4 % žen, jako dobré 42,1 % mužů a 38,0 % žen, jako vcelku dobré 30,8 % mužů a 36,4 % žen, jako špatné 10,4 % mužů a 11,6 % žen a jako velmi špatné 1,1 % mužů a 1,7 % žen.

Střední délka života ve zdraví podle (A) pro 15leté je 36,7 roku u mužů a 38,7 roku u žen. Pokud uvažujeme stavy s velmi dobrým, dobrým a vcelku dobrým zdravím za stav zdraví, pak je střední délka života ve zdraví podle (B) 50,0 roku u mužů a 54,3 roku u žen. Velmi výrazný rozdíl ve výsledcích je způsoben vážením významně zastoupených kategorií dobrého a vcelku dobrého zdraví, neboť jsou považovány jen za 75 %, resp. 50 % zdraví. Oprávněné se tedy zdá být použití jiných vah při výpočtu podle (A), což také naznačuje, že rozložení kategorií na škále nemůže být považováno za rovnoměrné. Například při použití vah 1; 1; 0,67; 0,33; 0 by korigovaná střední délka života ve zdraví podle (A) byla 46,1 roku u mužů a 49,2 roku u žen, což jsou již hodnoty srovnatelné s ostatními.

Muž ve věku 15 let prožije ve zdraví podle korigovaného (A) 64 % a žena 61 % svého zbývajícího života, muž ve věku 75 let 49 % a žena 45 % svého života. Ve zdraví podle (B) prožije muž ve věku 15 let 88 % a žena 85 % svého života, muž ve věku 75 let 69 % a žena 58 % svého života, což jsou výsledky korespondující s oběma dalšími ukazateli zdraví. Nejdelší část života prožijí muži i ženy v dobrém a vcelku dobrém zdraví. Pokles podílu let života strávených ve velmi dobrém zdraví klesá u žen pomaleji než u mužů, ovšem podíl let strávených ve špatném a velmi špatném stavu je vyšší ve všech věkových skupinách u žen. U mužů je zajímavý výkyv v podobě snížení podílu let s dobrým zdravím a naopak zvýšení podílu let se špatným a velmi špatným zdravím ve věku 55-64.

Srovnání ukazatelů délky života ve zdraví

Střední délka života byla u 15letých mužů v roce 1999 57,0 let a u žen 63,6 let (rozdíl činí 6,7 roku). Zdravá délka života, vypočtená jako průměr z délek života chronické nemocnosti a dlouhodobé neschopnosti podle (A) a subjektivního zdraví podle (B), je 49,3 roku u mužů a 53,0 roku u žen (rozdíl činí 3,7 roku). Ačkoliv je střední délka života žen výrazně vyšší než mužů, rozdíly ve střední délce života strávené ve zdraví jsou u všech tří ukazatelů nižší (v nejlepších zdravotních kategoriích jsou délky života téměř shodné). Podle metody (A) jsou rozdíly mezi pohlavími (ve prospěch žen) 3,6 roku u chronické nemocnosti, 3,1 roku u dlouhodobé neschopnosti, 2,0 roku u subjektivního zdraví a podle metody (B) 3,5 roku u chronické nemocnosti, 1,9 roku u dlouhodobé neschopnosti a 4,3 roku u subjektivního zdraví. S přibývajícím věkem se u všech ukazatelů snižuje podíl let prožitých v lepších zdravotních kategoriích a zvyšuje podíl let prožitých s horším zdravím. V 15 letech prožije osoba ve zdraví 80-90 % zbývající části života, ve věku 75 let již jen 45-70 %. Největší relativní zhoršení nemocnosti je u ukazatele dlouhodobé neschopnosti, u kterého dochází k poklesu podílu zbývajících let života ve zdraví o 32 procentních bodů (p.b.) u mužů a o 37 p.b. u žen.

Podle výpočtů WHO, uvedených v publikaci World Health Report 2000, byla ČR na 35. místě mezi 191 členskými zeměmi se střední délkou života ve zdraví u narozených českých mužů 65,2 roku a u žen 70,8 roku (při celkové střední délce života 71,3 let pro muže a 78,1 roku pro ženy). Pokud se přepočtou námi uvedené výsledky k věku 0 let při uvažování plného zdraví do věku 15 let, bude střední délka života ve zdraví podle chronické nemocnosti (A) 62,3 roku u mužů a 65,9 roku u žen, podle dlouhodobé neschopnosti (A) 64,5 roku u mužů a 67,7 roku u žen a podle subjektivního zdraví (B) 64,4 roku u mužů a 68,8 roku u žen.

Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal

Střední délka života ve zdraví a její struktura pro 15leté osoby (ČR, 1999)
Muži
	Chronická nemocnost
	bez nemoci	neomezující nemoci		částečně omezující	středně omezující		zcela omezující	celkem	ve zdraví podle (A)	ve zdraví podle (B)
roky	28,8	22,0		4,3	1,4		0,4	57,0	47,8	50,8
%	50,6	38,6		7,6	2,5		0,7	100,0	84,0	89,2
	Dlouhodobá neschopnost
	bez potíží		lehká potíž			těžká potíž		celkem	ve zdraví podle (A)	ve zdraví podle (B)
roky	45,2		9,8			2,0		57,0	50,1	45,2
%	79,3		17,2			3,5		100,0	87,9	79,3
	Subjektivní zdraví
	velmi dobré	Dobré		vcelku dobré	špatné		velmi špatné	celkem	ve zdraví podle (A)	ve zdraví podle (B)
roky	8,4	23,8		17,8	6,3		0,7	57,0	36,7	50,0
%	14,7	41,8		31,3	11,0		1,2	100,0	64,4	87,8
Ženy
	Chronická nemocnost
	bez nemoci	neomezující nemoci		částečně omezující	středně omezující		zcela omezující	celkem	ve zdraví podle (A)	ve zdraví podle (B)
roky	28,9	25,4		5,3	3,4		0,7	63,6	51,4	54,3
%	45,4	39,9		8,3	5,3		1,1	100,0	80,8	85,3
	Dlouhodobá neschopnost
	bez potíží		lehká potíž			těžká potíž		celkem	ve zdraví podle (A)	ve zdraví podle (B)
roky	47,1		12,3			4,3		63,6	53,2	47,1
%	73,9		19,3			6,8		100,0	83,6	73,9
	Subjektivní zdraví
	velmi dobré	dobré		vcelku dobré	špatné		velmi špatné	celkem	ve zdraví podle (A)	ve zdraví podle (B)
roky	7,3	23,4		23,6	8,2		1,1	63,6	38,7	54,3
%	11,5	36,7		37,1	12,9		1,8	100,0	60,8	85,3