Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 6.3.2001 |
7 |
Délka života člověka prožitá ve zdraví (2. část)
V první části byla konstruována střední délka života ve zdraví podle ukazatelů chronické nemocnosti, dlouhodobé neschopnosti a subjektivního zdraví. Výsledky byly porovnány vzhledem ke dvěma postupům výpočtu a vzhledem k použitým ukazatelům. V této druhé části se nejdříve pokusím popsat vývoj střední délky života ve zdraví mezi lety 1993, 1996 a 1999 a dále zjistit doby života strávené s určitou skupinou chronických onemocnění. Výpočty vycházejí z úmrtnostních tabulek konstruovaných ČSÚ a z výběrových šetření o zdravotním stavu české populace, která provedl ÚZIS v letech 1993, 1996 a 1999.
Porovnání střední délky života ve zdraví v ČR mezi roky 1993, 1996 a 1999
V tomto odstavci se pokusím zjistit, zda došlo ke změnám v délce života strávené ve zdraví. K tomu účelu byl vybrán ukazatel chronické nemocnosti. Chronická nemocnost se zjišťovala otázkou: „Trpíte v současné době nějakou nebo několika chronickými nemocemi?“ (Možné odpovědi: netrpím žádným chronickým onemocněním, trpím neomezujícím chronickým onemocněním, jsem omezen částečně, středně nebo zcela). Výpočet byl proveden způsobem (A), neboli doba prožitá v každém zdravotním stavu byla vážena stupněm omezení zdraví (podrobněji viz 1. část aktuální informace).
Mezi lety 1993-1999 došlo k nepatrným změnám v chronické nemocnosti. V roce 1999 došlo oproti dvěma předchozím šetřením sice k nárůstu podílu osob bez chronické nemoci (u mužů z 50,3 % v roce 1993 na 52,1 % v roce 1999, u žen z 43,0 % v roce 1993 na 48,3 % v roce 1999), ale zároveň došlo k poklesu podílu osob s neomezující chorobou (u mužů z 41,2 % v roce 1993 na 37,8 % v roce 1999, u žen z 46,5 % v roce 1993 na 38,7 % v roce 1999) a nárůstu osob s omezující chorobou (u mužů z 8,5 % v roce 1993 na 10,1 % v roce 1999, u žen z 10,5 % v roce 1993 na 13,0 % v roce 1999). Zřetelnější jsou rozdíly u žen. Největší změny v přesunech osob bez nemoci a s neomezující nemocí nastaly v roce 1999 oproti předchozím letům ve věkové skupině 35-54 let u mužů a 25-54 let u žen. Největší nárůst omezujících nemocí v letech 1996 a 1999 oproti roku 1993 byl zaznamenán ve věku 65 a více let. Vypočtené výsledky je tedy třeba brát s určitou rezervou, neboť nedošlo k jednostrannému vývoji v chronické nemocnosti.
Z tabulky 1 je patrné mírné zvyšování celkové střední délky života i doby života strávené ve zdraví. Podíl délky života ve zdraví na celkové délce života se nevyvíjel tak jednoznačně. U mladších osob není zřejmý žádný náznak vývoje, u starších osob je vidět snížení podílu let strávených ve zdraví, patrnější rozdíly jsou u žen. Zatímco v roce 1993 klesl podíl zbývající části života prožité ve zdraví mezi věky 15 a 65 let z 84 % na 73 % u mužů a z 81 % na 68 % u žen, v roce 1999 to byl pokles z 84 % na 70 % u mužů a z 81 % na 63 % u žen. S rostoucím věkem je ve všech letech patrné zvyšování nerovností v podílu zdravé délky života ve prospěch mužů. Tyto rozdíly mezi muži a ženami zůstávají stejné. Podle výsledků se zdá, že nejzdravěji by prožily zbytek života osoby z roku 1993, přičemž rozdíly jsou patrné až ve vyšších věkových skupinách.
Tab. 1 Srovnání
střední délky života ve zdraví pro 15leté osoby podle chronické nemocnosti v
České republice v letech 1993, 1996 a 1999 |
|||
Ukazatel |
1993 |
1996 |
1999 |
Muži
|
|||
Střední délka života |
55,3 |
56,1 |
57,0 |
Střední délka života ve zdraví |
46,4 |
46,5 |
47,8 |
Procentní podíl zbývajícího života prožitého ve zdraví |
84,0 |
83,0 |
84,0 |
Ženy
|
|||
Střední délka života |
62,2 |
62,9 |
63,6 |
Střední délka života ve zdraví |
50,3 |
50,5 |
51,4 |
Procentní podíl zbývajícího života prožitého ve zdraví |
80,9 |
80,2 |
80,8 |
Střední délka života strávená s vybranou skupinou chronických onemocnění v České republice v letech 1993-9
Nyní se pokusím charakterizovat celoživotní zatížení člověka chronickými onemocněními. Aby bylo možné k výpočtu použít dostatečně zastoupených 5letých věkových skupin, byla sloučena data z let 1993-9 (k jednostrannému vývoji v chronické nemocnosti nedošlo) a navíc i podobné skupiny chronických onemocnění do větších celků (podle MKN). Použité úmrtnostní tabulky jsou z roku 1999. Neuvažují se rozdíly mezi osobami, které trpí jedním nebo více chorobami z jedné skupiny onemocnění. Nelze také sčítat délky života s jednotlivými chorobami, neboť osoby mohou současně trpět i více chorobami z odlišných skupin. Zvolil jsem těchto 5 skupin chronických onemocnění:
·
Choroby oběhové soustavy
·
Choroby pohybové soustavy
·
Cukrovka
·
Choroby trávicí soustavy
· Choroby dýchací soustavy
Choroby oběhové soustavy
Zde
jsou zahrnuty ischemická choroba srdeční nebo akutní infarkt (výskyt je
7,7 % u mužů a 8,6 % u žen), hypertenzní choroba (11,6 % u mužů a
13,9 % u žen),
mozková mrtvice a jiná cévní onemocnění mozku (1,8 % u mužů a
2,1 % u žen). Alespoň jedním z těchto onemocnění trpělo
16,6 % u mužů a 19,2 % u žen.
15letý
muž stráví do konce života s některým chronickým onemocněním oběhové
soustavy 10,7 roku (relativně tedy 18,8 % ze zbývající délky života) a
žena 14,1 roku (22,2 %). A to přesto, že muži mají prevalenci mírně vyšší
než ženy až do věku okolo 60 let. Po tomto věku však mají ženy výrazně
vyšší prevalenci onemocnění oběhové soustavy. 65letý muž stráví do konce života
s některým chronickým onemocněním oběhové soustavy 6,6 roku (48,3 %)
a žena 9,8 roku (57,7 %).
Choroby pohybové soustavy
Sem
patří chronická onemocnění páteře déle než 3 měsíce, výhřez ploténky
(12,0 % u mužů a 14,9 % u žen), artróza kolen, kyčlí nebo rukou
(9,4 % u mužů a 15,2 % u žen), zánět kloubů rukou nebo nohou
(7,3 % u mužů a 10,5 % u žen), jiné revmatické záněty kloubů trvající
déle než 3 měsíce (5,4 % u mužů a 9,4 % u žen). Celková prevalence
činí 23,1 % u mužů a 30,6 % u žen.
15letý
muž stráví do konce života s některým chronickým onemocněním pohybového
systému 14,1 roku (24,7 % zbývajícího života) a žena 21,3 roku
(33,5 %). Od věku 30 let mají ženy vyšší prevalenci těchto onemocnění než
muži. 65letý muž stráví do konce života s některým chronickým onemocněním
pohybové soustavy 6,6 roku (48,3 %) a žena 11,1 roku (65,9 %).
Cukrovka
Prevalence cukrovky je 6,0 % u mužů a 6,7 %
u žen. 15letý muž
stráví do konce života s cukrovkou 3,9 roku (6,9 %) a žena 5,1 roku
(8,0 %). 65letý muž stráví do konce života s některým chronickým
onemocněním pohybové soustavy 2,5 roku (18,3 %) a žena 3,7 roku
(21,9 %).
Choroby trávicí soustavy
Sem byly zařazeny vředová choroba žaludku nebo dvanáctníku (5,8 % u mužů a 4,0 % u žen), potíže s tlustým nebo tenkým střevem trvající déle než 3 měsíce (2,7 % u mužů a 3,5 % u žen), žlučové kameny nebo zánět žlučníku (3,2 % u mužů a 7,5 % u žen), nemoci jaterní, jaterní cirhóza (2,4 % u mužů a 1,8 % u žen). Potíže s trávicím ústrojím má celkově 11,9 % mužů a 14,2 % žen.
15letý
muž stráví do konce života s chorobami trávicí soustavy 7,1 roku
(12,4 %) a žena 9,7 roku (15,3 %). 65letý muž stráví do
konce života s některým chronickým onemocněním trávicí soustavy 2,5 roku
(18,5 %) a žena 4,4 roku (25,8 %).
Choroby dýchací soustavy
Spadají sem astma, chronická bronchitida nebo jiné chronické plicní onemocnění (6,0 % u mužů a 6,2 % u žen), chronický zánět čelních nebo čelistních dutin (1,9 % u mužů a 2,3 % u žen). S onemocněním dýchacího ústrojí žilo 7,5 % mužů a 8,0 % žen.
15letý muž stráví do konce života s chorobami dýchací soustavy 4,5 roku (7,9 %) a žena 5,4 roku (8,4 %). 65letý muž stráví do konce života s některým chronickým onemocněním dýchací soustavy 1,7 roku (12,5 %) a žena 2,1 roku (12,5 %).
Tab. 2 Střední
délka života s vybranou skupinou chronických onemocnění |
||
Skupina chronických chorob |
Střední délka života
s vybranou chronickou chorobou |
Procentní podíl
zbývajícího života s chorobou |
Muži (střední délka života 57,0
roku) |
||
Nemoci oběhové soustavy |
10,7 |
18,8 |
Nemoci pohybové soustavy |
14,1 |
24,7 |
Cukrovka |
3,9 |
6,9 |
Nemoci trávicí soustavy |
7,1 |
12,4 |
Nemoci dýchací soustavy |
4,5 |
7,9 |
Ženy (střední délka života 63,6
roku) |
||
Nemoci oběhové soustavy |
14,1 |
22,2 |
Nemoci pohybové soustavy |
21,3 |
33,5 |
Cukrovka |
5,1 |
8,0 |
Nemoci trávicí soustavy |
9,7 |
15,3 |
Nemoci dýchací soustavy |
5,4 |
8,4 |
Nejrozšířenější vybranou skupinou onemocnění jsou onemocnění pohybového aparátu, dále onemocnění oběhové soustavy, onemocnění trávicí soustavy, onemocnění dýchací soustavy a nakonec cukrovka. Nejvíce s věkem souvisejí onemocnění pohybové a oběhové soustavy (největší nárůst podílu zbývajícího života s nemocí spolu s rostoucím věkem). Ač relativně velmi rozšířené, nesouvisí s věkem tak výrazně nemoci trávicí a dýchací soustavy. Ženy prožijí relativně delší dobu svého života se všemi onemocněními než muži. Nejvíce se 15letí muži liší oproti ženám v nemocech pohybového systému (8,8 procentního bodu) a nejméně u nemocí dýchací soustavy (0,5 procentního bodu). S věkem se rozdíly mezi muži a ženami spíše zvětšují.
Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal