|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 6.2.2002 |
7 |
Poštovní šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému (H&HSR 2000-2001)
Díl X.: Vztah mezi vstřícností a vybranými ukazateli
V této aktuální informaci se pokusíme popsat souvislost mezi ukazateli vstřícnosti zdravotnického systému a vybranými socio-demografickými ukazateli (pohlaví, věk, počet let vzdělání, velikost obce, příjem domácnosti na osobu) a dalšími ukazateli, které charakterizují zdraví nebo s ním souvisejí (subjektivní zdraví, návštěva ambulantního či lůžkového zdravotnického zařízení a diskriminace ve zdravotní péči). Vliv těchto faktorů byl hodnocen vzhledem k preferenci atributu vstřícnosti a ke zkušenosti s poskytovateli zdravotní péče v posledním roce. K popisu vztahů bylo použito metod logistické regrese, analýzy rozptylu a analýzy kontingenčních tabulek. Ukazatele v tabulkách byly přepočteny na věkové složení České republiky k 1.1.2001. Nebylo provedeno očištění ukazatelů o subjektivní vnímání kategorií.
Sledováním vstřícnosti se zjišťuje, co se děje, když jsou ve vzájemném kontaktu zdravotnický systém (představovaný poskytovateli zdravotní péče) s pacientem. Vstřícností zdravotnického systému se zde rozuměla úcta vyjadřovaná pacientovi (zahrnuty byly: důstojnost, důvěrnost údajů, samostatnost při rozhodování o péči, komunikace) a míra zaměření se na jeho potřeby (zahrnuty byly: rychlá dostupnost péče, přístup k síti sociální podpory, kvalita prostředí a základního vybavení, možnost volby poskytovatele zdravotních služeb). Obsah pojmů jednotlivých atributů byl uveden v jedné z dřívějších aktuálních informací.
Vztah mezi preferencí atributu vstřícnosti a vybranými ukazateli
V našich dotaznících se zjišťovalo, který atribut považují občané za nejvíce a který za nejméně důležitý. Nejvíce důležitým atributem byla rychlá dostupnost lékařské péče, následovala komunikace, svobodná volba poskytovatele a důstojnost. Za nejméně důležitý byla považována v převážné většině sociální podpora. Posouzení významnosti rozdílů v důležitosti atributů je znesnadněno nízkým výskytem hodnot u některých kategorií. Ženy do 30 let dávaly větší preference atributům úcty ke člověku, ostatní ženy a všichni muži větší preference atributům orientace na klienta.
Mezi muži a ženami nebyly v preferenci nejdůležitějšího atributu výrazné rozdíly (muži nepatrně častěji než ženy vybírali jako nejdůležitější atribut svobodnou volbu, ženy naopak častěji než muži komunikaci). Osoby do 30 let považovaly, ve více případech než osoby starší, za nejdůležitější cíl komunikaci a důvěrnost údajů, méně pak rychlou dostupnost. Osoby se špatným subjektivním zdravím dávaly mezi nejdůležitějšími cíli větší váhu komunikaci a menší svobodné volbě poskytovatele. Osoby, které byly v posledním roce u poskytovatele zdravotnických služeb, dávaly u nejdůležitějšího cíle větší váhu rychlé dostupnosti a menší svobodné volbě.
|
Procento osob podle nejvíce a nejméně důležitého atributu vstřícnosti zdravotnického systému |
|
||
|
Atribut vstřícnosti |
Nejvíce důležitý |
Nejméně důležitý |
|
|
Rychlá dostupnost |
39,6 |
0,8 |
|
|
Komunikace |
25,7 |
1,1 |
|
|
Svobodná volba |
14,3 |
2,2 |
|
|
Důstojnost |
12,1 |
1,8 |
|
|
Důvěrnost údajů |
3,8 |
5,5 |
|
|
Samostatnost |
3,3 |
5,7 |
|
|
Kvalita prostředí |
1,0 |
5,7 |
|
|
Sociální podpora |
0,3 |
77,2 |
|
Vztah mezi zkušeností s poskytovateli zdravotní péče a vybranými ukazateli
Zkušenost s poskytovateli zdravotní péče se zjišťovala otázkami pokrývajícími osm základních atributů vstřícnosti. Rozložení celkové zkušenosti lidí s poskytovateli ambulantní (zkušenost mělo 91 % osob) a lůžkové (zkušenost mělo 16 % osob) zdravotní péče v posledním roce dokumentují dvě následující tabulky.
Mezi muži a ženami se zkušenost s poskytovateli příliš nelišila (muži nepatrně lépe hodnotili svou zkušenost s komunikací, důstojným zacházením a kvalitou prostředí). Nejvíce je hodnocení vstřícnosti závislé na věku. Lidé s vyšším věkem hodnotí jednoznačně lépe rychlou dostupnost, důstojné zacházení, samostatnost, svobodnou volbu a kvalitu prostředí (ženy i komunikaci). Lidé s lepším zdravím hodnotí lépe zejména svou zkušenost s rychlou dostupností, komunikací a svobodnou volbou (muži navíc se samostatností). Ti, co uvedli, že si nemohli zdravotní péči dovolit (neznamená, že nenavštívili žádného poskytovatele zdravotní péče) byli méně spokojeni ve všech oblastech vstřícnosti než zbytek osob.
Podle vzdělání a příjmu na osobu bylo možné nalézt některé rozdíly v hodnocení vstřícnosti (posuzování vlivu těchto faktorů je z důvodu jejich souvislosti s věkem obtížné), podle velikosti obce nebyly rozdíly patrné. Tak například muži s délkou školní docházky 11-16 let (nejčastěji středoškoláci) posuzovali svou zkušenost se vstřícností hůře u rychlé dostupnosti, důstojnosti a samostatného rozhodování, ženy se vzděláním do 10 let hodnotily lépe kvalitu prostředí (vliv vzdělání byl posuzován u osob starších 30 let). Muži s příjmy rodiny nad 10 000 Kč na osobu hodnotili lépe zkušenost s možností volby poskytovatele a samostatností při rozhodování, ženy s příjmy nad 10 000 Kč na osobu hodnotily hůře důstojné zacházení a komunikaci.
|
Procento osob podle vlastní zkušenosti s poskytovateli zdravotní péče v ambulantních zařízeních vzhledem k jednotlivým atributům vstřícnosti |
|||||
|
Atribut vstřícnosti |
velmi dobrá |
dobrá |
průměrná |
špatná |
velmi špatná |
|
Důstojnost |
29,4 |
51,5 |
16,8 |
1,7 |
0,6 |
|
Důvěrnost údajů |
50,0 |
39,7 |
7,8 |
1,6 |
0,9 |
|
Samostatnost |
20,6 |
42,4 |
25,8 |
10,4 |
0,8 |
|
Komunikace |
27,1 |
50,6 |
18,7 |
3,4 |
0,2 |
|
Rychlá dostupnost |
27,1 |
53,3 |
17,9 |
1,6 |
0,1 |
|
Kvalita prostředí |
18,2 |
52,0 |
25,3 |
3,8 |
0,7 |
|
Svobodná volba |
32,1 |
45,5 |
14,9 |
6,9 |
0,6 |
|
Procento osob podle vlastní zkušenosti s poskytovateli zdravotní péče v lůžkových zařízeních vzhledem k jednotlivým atributům vstřícnosti |
|||||
|
Atribut vstřícnosti |
velmi dobrá |
dobrá |
průměrná |
špatná |
velmi špatná |
|
Důstojnost |
50,5 |
38,3 |
9,3 |
1,9 |
- |
|
Důvěrnost údajů |
47,0 |
43,5 |
8,8 |
0,7 |
- |
|
Samostatnost |
33,3 |
43,6 |
16,0 |
5,8 |
1,3 |
|
Komunikace |
42,9 |
42,2 |
13,7 |
0,6 |
0,6 |
|
Rychlá dostupnost |
50,0 |
39,5 |
9,9 |
0,6 |
- |
|
Sociální podpora |
64,2 |
31,8 |
4,0 |
- |
- |
|
Kvalita prostředí |
33,1 |
44,4 |
18,1 |
3,1 |
1,3 |
|
Svobodná volba |
39,6 |
40,2 |
14,8 |
5,4 |
- |
Pokud se vypočte ukazatel spojující všechny atributy vstřícnosti dohromady (tj. takový souhrnný ukazatel vstřícnosti), lze konstatovat, že lidé starší posuzovali svou celkovou zkušenost s ambulantními poskytovateli zdravotní péče lépe než lidé mladší, osoby považující své zdraví za dobré měli lepší zkušenost než ostatní, a osoby, které si nemohly péči dovolit, měly zkušenost horší. Jistou slabší závislost lze nalézt mezi skupinami osob podle vzdělání a příjmu na osobu. Muži se vzděláním 11-16 let uvedli horší celkovou vstřícnost než ostatní muži. Ženy s příjmem domácnosti nad 10 000 Kč hodnotily vstřícnost o něco hůře než ostatní ženy. V lůžkových zařízeních se souvislost potvrdila pouze u věku (zejména kvůli nízkým počtům respondentů). Pokud se cítil respondent v lůžkovém zařízení z nějakého důvodu diskriminován, hodnotil svou zkušenost se vstřícností hůře.
Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal