Šetření o zdravotním stavu obyvatel ČR (HIS ČR 1999)
Úvodní informace

Koncem roku 1999 proběhlo v České republice již třetí šetření o zdravotním stavu našeho obyvatelstva. Cílem těchto šetření bylo získat informace o subjektivně vnímaném zdravotním stavu (jak fyzickém, tak i psychickém), stravovacích návycích, tělesné aktivitě a názoru na zdravotnictví. Stejně jako v předchozích letech bylo šetření připraveno v souladu s doporučením WHO (Světová zdravotnická organizace). Nově byla do dotazníku zařazena otázka “úrazy ve volném čase”, která byla připravena na základě materiálů EHLASS v rámci našeho začlenění do EU.

Do šetření byli zahrnuti obyvatelé s trvalým bydlištěm v ČR, kteří v době šetření dosáhli minimálně věku 15 let. Výběr byl reprezentativní z těchto hledisek:

Náhodným výběrem bylo do šetření vybráno 3456 respondentů, kteří byli kontaktováni pracovnicemi ÚZIS ČR. Šetření probíhalo metodou přímých rozhovorů. Aktivně se zúčastnilo 2356 respondentů (68,2%), ostatní respondenti buď odmítli (19,6%) nebo nebyli zastiženi (12,2%).

Z respondentů, kteří se aktivně zúčastnili šetření, tvořili muži 48,68% a ženy 51,32%. Toto procentuální zastoupení odpovídá údajům o složení obyvatelstva dle Statistické ročenky ´99.

V této úvodní zprávě je soubor popsán z následujících hledisek:

1. věkové složení
2. národnostní složení
3. složení podle rodinného stavu
4. složení podle vzdělání
5. složení podle ekonomického postavení
6. složení podle současného a hlavního zaměstnání
7. složení podle velikosti obce

ad 1) Věkové složení

Věkové složení bylo porovnáno s věkovou strukturou obyvatelstva k 31. 12. 1998 (Zdravotnická ročenka ČR 1998). Hodnoty odchylek se příliš neliší od hodnot zjištěných v předchozím šetření, které proběhlo v roce 1996. U mužů činila průměrná odchylka 1,5% a u žen pouze 0,52%. V HIS ČR 1996 byla odchylka u mužů 0,69% a u žen 2,44%.

Vyšší odchylka byla zaznamenána u mužů ve věkové skupině 45-54 let.

ad 2) Národnostní složení

V šetření se sledovalo pět národnostních kategorií: česká, slovenská, rómská, německá a skupina “jiná národnost”. V následující tabulce je uveden jak absolutní počet, tak i poměrné zastoupení respondentů v jednotlivých skupinách.

Vzhledem k malému počtu respondentů  s jinou národností než českou lze jen těžko údaje o zdravotním stavu porovnávat. Poslední dostupné informace o národnostním složení obyvatelstva jsou z roku 1991 (Sčítání lidu, domu a bytů).

ad 3) Složení respondentů podle rodinného stavu

Respondenti byli rozděleni do pěti skupin. Získané výsledky jsou prezentovány v následující tabulce.

Údaje nelze plnohodnotně porovnat např. se Statistickou ročenkou České republiky´99, která rozlišuje pouze 4 kategorie (svobodný/á, ženatý/vdaná, rozvedený/á, vdovec/vdova). I přesto hodnoty odchylek byly nízké. U skupiny ženatý/vdaná, kterou lze jako jedinou porovnat, byla hodnota odchylky u mužů 1,48% a u žen 1,99%.

ad 4) Složení respondentů podle vzdělání

Respondenti byli opět rozděleni do pěti skupin.

Srovnáme-li tyto údaje s HIS ČR 1996 došlo ke vzrůstu podílu respondentů se základním a učňovským vzděláním.

ad 5) Složení respondentů podle jejich ekonomického postavení

Dalším sledovaným ukazatelem bylo ekonomické postavení respondenta. Respondenti byli rozděleni do 9 skupin. Výsledky jsou uvedeny níže.

Obecná míra nezaměstnanosti uvedená ve Statistické ročence´99 je 7,3%. Odhad míry nezaměstnanosti ze šetření HIS ČR 1999 činil 10,5%. Vzhledem k tomu, že údaje ve Statistické ročence se vztahují k roku 1998 a k obecnému předpokladu nárůstu nezaměstnanosti v ČR, lze odhad považovat za uspokojivý.

V případě skupiny číslo 5 (důchodci) data nedovolují kvalifikované srovnání. Metodika sběru a zpracování dat se u jednotlivých pramenů liší.

ad 6) Složení respondentů podle současného a hlavního zaměstnání

Další podotázkou bylo současné a hlavní zaměstnání respondenta, které bylo kódováno podle Klasifikace zaměstnání 1996. Respondenti uváděli své současné (eventuelně poslední) zaměstnání a hlavní tzn. nejdelší zaměstnání svého života. V následující tabulce jsou respondenti členěni podle hlavní třídy klasifikace.

Asi největším problémem této otázky bylo správné zařazení respondenta do klasifikační třídy. Řada zaměstnání byla nedostatečně popsána a vznikl tedy problém s umístěním respondenta do odpovídající třídy. Při klasifikaci v rámci HIS ČR 1999 byl brán zřetel na ukončené vzdělání respondenta.

Ovšem trend vývoje současného i hlavního zaměstnání respondenta je v HIS ČR 1996 a 1999 velmi podobný. U mužů byly nejčetněji zastoupeny třídy 7, 3 a 10; u žen třídy 4, 9 a 5.

Například  Statistická ročenka´99 uvádí jako nejčetnější skupiny hlavního zaměstnání u mužů třídy 7 a 3, u žen třídy 3 a 5.

ad 7) Složení respondentů podle velikosti obce

V níže uvedené tabulce je přehled respondentů podle velikosti obce:

Složení respondentů bohužel nelze porovnat s údaji v Malém lexikonu obcí ČR 1998 (zde jsou zahrnuti i občané mladší 15 let). Procentuální zastoupení respondentů v šetření HIS ČR 1999 odpovídá šetření HIS ČR 1996.

Závěr:

Z výše uvedených dat plyne následující: vzorek vybraných respondentů je reprezentativní z hlediska pohlaví, věku a geografického složení.

V příštích aktuálních informacích budeme blíže informovat o životním stylu respondentů. To znamená o BMI, tělesné aktivitě, kouření, spotřebě alkoholu a stravovacích návycích.

Zpracovala: Ing. Irena Procházková