|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 9.4.2001 |
15 |
Zhoubný novotvar prsu u žen
Zhoubný novotvar prsu je ve většině zemí světa nejzávažnějším zhoubným novotvarem (ZN) žen. Kromě nemelanomózních ZN kůže bývá také nejčastější. Takový stav je i v České republice.
V Národním onkologickém registru České republiky bylo od jeho založení v roce 1976 do konce roku 1998 podchyceno více než 80 tisíc ZN prsu, z toho zhruba 34 tisíc novotvarů je registrováno u žijících žen a mezi nimi téměř 40 % je u žen v produktivním věku. Jako vícečetný novotvar se ZN prsu vyskytoval v téměř 9 tisících případů, nejčastěji s nemelanomózním ZN kůže (32 %), v kombinaci s gynekologickým ZN (24 %) - především se ZN těla děložního a se ZN trávicího ústrojí (19 %).
ZN se v České republice sledují od roku 1953, publikované údaje jsou k dispozici od roku 1959. Tehdy se počet hlášených onemocnění ZN prsu pohyboval kolem 1 700 onemocnění ročně. V roce 1977, po založení onkologického registru, bylo hlášeno již 2 751 ZN prsu (52,4 na 100 000 žen) a na hlášených ZN celkem se podílel 16,6 %. Podíl ZN prsu na ZN celkem kolísal od 70. let mezi 15 a 18 %. Výskyt ZN prsu má trvale rostoucí trend. V roce 1999 bylo předběžně hlášeno do registru 4 740 ZN prsu žen (89,8 na 100 000 žen). To bylo o 2,5 % více než počet ZN prsu z předchozího uzavřeného roku (4 624 onemocnění, 87,5 na 100 000 žen). Bylo to poprvé, kdy počet ZN prsu žen předstihl množství ZN plic mužů v daném roce.
Incidence ZN prsu roste s věkem. V posledních 5 letech (1995-1999) došlo k výraznějšímu nárůstu specifické incidence hlášených ZN prsu ve věkových skupinách 55-59 let a 65-69 let. V porovnání s počátkem 90. let byly zaznamenány výrazně vyšší počty u všech věkových skupin nad 50 let. Nízký výskyt je trvale ve věku do 35 let.
Z hlediska vývoje se mění podíl jednotlivých klinických stadií na celkovém počtu hlášených onemocnění i věková struktura hlášených onemocnění v jednotlivých stadiích. Roste podíl, především ve 2. polovině 90. let, neurčeného a neznámého stadia. Nejvíce tento nárůst ovlivňují nejvyšší věkové slupiny. Dlouhodobě roste podíl I. a II. stadia. Celkově nejvyšší podíl má II. stadium, ale podíl I. stadia se zvyšuje rychleji. U obou k nejmenším změnám dochází u nejnižších a nejvyšších věkových skupin, kde podíl zůstává téměř stejný, hodnoty spíše kolísají. Nejvíce vzrostl počet hlášení I. a II. stadia ve věku 50-54 let a u II. stadia ještě ve věku 65-69 let. Nejvýraznější změnou je pokles podílu III. stadia, a to ze 30 % na 10 % hlášených onemocnění. Dlouhodobý klesající trend byl u většiny věkových skupin krátce přerušen na počátku 90. let, pouze ve věkové skupině 70-74 let se počet hlášení zvyšoval až do roku 1994, a v tomto roce byl 2,6x vyšší než v roce 1990. Teprve po roce 1994 došlo k dalšímu poklesu u této věkové skupiny. Podíl hlášených onemocnění ZN prsu ve IV. stadiu po celá 80. léta a až do poloviny 90. let kolísal kolem 10 %, v posledních letech mírně klesá, především díky poklesu ve věku 60-74 let.
Klinické stadium a věková struktura ovlivňují výrazně pravděpodobnost přežití pacientky po stanovení diagnózy. Přežívání bylo vypočítáno na základě finského programu, který je standardně mezinárodně využíván. Zpracována byla všechna první onemocnění ZN prsu, vyloučena byla onemocnění hlášená na základě pitvy nebo Listu o prohlídce mrtvého. Pro porovnání byly vybrány případy diagnostikované v letech 1980-1984 a 1989-1993, zdravotní stav byl posuzován minimálně po dobu 5 let od stanovení diagnózy. Celkově se pravděpodobnost 5letého přežití zvýšila za 10 let zhruba o 10 % a relativní kumulativní 5leté přežití, tj. ve srovnání s příslušnou skupinou obyvatelstva, o 11 %.
Na základě „Hlášení novotvarů“ je možné sledovat změny ve struktuře léčby. Od 80. let se počet odoperovaných ZN prsu do tří měsíců od stanovení diagnózy pohybuje kolem 86 až 89 %. Dnes je nejčastějším typem operace radikální operace s odstraněním uzlin, která tvoří asi tři čtvrtiny všech operací. V roce 1980 to byla asi polovina, druhou polovinu tvořilo odstranění celého zasaženého orgánu. V léčbě klesá podíl radioterapie. V roce 1980 na 100 onemocnění ZN připadalo 76 léčených novotvarů radioterapií, v roce 1990 asi 60 a v roce 1998 pouze 47. Oproti tomu podíl léčby hormonální a chemoterapie roste. Chemoterapie byla podána v roce 1980 v 11 případech ze 100, v roce 1998 při 46 onemocněních. Aplikace hormonální léčby v uvedených letech vzrostla ještě výrazněji, z 8 na 49 hormonálně léčených na 100 léčených onemocnění ZN prsu. Neléčeno zůstává 6-8 případů ze 100.
Ročně se počet zemřelých pohybuje těsně pod hranicí 2 000. Od poloviny 80. let mortalita osciluje mezi 34 až 39 úmrtími na 100 000 žen. Podíl většiny věkových skupin na mortalitě je relativně stálý, vzrostl podíl nejvyšší věkové skupiny nad 85 let, kde je také nejvyšší specifická úmrtnost. Absolutně nejvíce umírá na ZN prsu žen ve věku 60-74 let a 80-84 let. Podíl ZN prsu na počtu úmrtí na ZN celkem dosáhl maximální hodnoty v roce 1983, v tomto roce přesáhla 16 %. Od té doby se pohybuje pod touto hranicí mezi 15 % a 16 %.
Vypracovala: PhDr. Marie Jechová
|
Hlášená
onemocnění ZN prsu u žen Porovnání
pravděpodobnosti pětiletého přežití na ZN prsu |
|
Trend vývoje ZN
prsu – incidence a mortalita |