Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 29.5.2000

29

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz
v České republice v roce 1999

Ve statistice pracovní neschopnosti se zachycují všechna onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost. Celkový počet ukončených případů pracovní neschopnosti (PN) se snížil ze 3 717 964 v roce 1998 na 3 713 850 případů v roce 1999 (muži 1 858 311, ženy 1 855 539). Snížil se i počet prostonaných dnů ze 101 897 726 na 99 754 861. V roce 1999 se též snížil i průměrný počet pojištěnců o 205 794 na 4 578 688 (o 4,3 %) osob, což mělo vliv na zvýšení počtu případů pracovní neschopnosti na 100 000 pojištěnců, a to ze 77 709 v roce 1998 na 81 112 v roce 1999. Následující přehled ukazuje vývoj počtu případů PN na 100 000 pojištěnců:

Rok

Celkem

Muži

Ženy

počet

index r.1995=100

počet

index r.1995=100

počet

index r.1995=100

1995

99 054

100,00

92 561

100,00

106 760

100,00

1996

94 725

  95,63

89 664

  96,87

100 678

  94,30

1997

86 660

  87,49

81 238

  87,77

92 980

  87,09

1998

77 709

  78,45

72 614

  78,45

83 625

  78,33

1999

81 112

  81,89

76 436

  82,58

86 405

  80,93

Průměrné trvání 1 ukončeného případu pracovní neschopnosti v roce 1999 činilo 26,86 dne. U mužů to bylo 26,02 a u žen 27,70 dne. Následující tabulka ukazuje vývoj průměrného trvání 1 případu PN ve dnech:

Rok

Celkem

Muži

Ženy

počet

index r.1995=100

počet

index r.1995=100

počet

index r.1995=100

1995

25,74

100,00

24,59

100,00

26,93

100,00

1996

26,99

104,86

25,99

105,69

28,03

104,08

1997

26,81

104,16

25,90

105,33

27,73

102,97

1998

27,41

106,49

26,41

107,40

28,41

105,50

1999

26,86

104,35

26,02

105,82

27,70

102,86

Obecně platí, že s nárůstem počtu krátkodobých pracovních neschopností (např. chřipkové epidemie) se zkracuje průměrná délka trvání 1 pracovní neschopnosti a naopak s růstem počtu pracovních neschopností vyžadující dlouhodobější léčení se délka trvání 1 případu PN prodlužuje.

Průměrný denní stav práce neschopných na 100 000 pojištěnců byl v roce 1999 celkem 5 969 osob, mužů 5 448 a 6 558 žen, a to nejvíce z důvodu nemocí dýchací soustavy, dále pak nemocí svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně. Pořadí nejčastějších onemocnění podle kapitol MKN-10 se dlouhodobě nemění, jak ukazuje následující přehled (počet případů na 100 000 pojištěnců):

Rok

Nemoci dýchací soustavy

Nemoci svalové       a kosterní soustavy

Poranění a otravy

Nemoci trávicí soustavy

počet

v %

počet

v %

počet

v %

počet

v %

1995

47 206

47,66

13 405

13,53

10 859

10,96

6 450

6,51

1996

43 983

46,43

13 439

14,19

10 666

11,26

6 160

6,50

1997

41 947

48,40

12 029

13,88

9 328

10,76

5 119

5,91

1998

34 989

45,03

12 052

15,51

8 684

11,18

5 153

6,63

1999

40 800

50,30

12 105

14,92

8 352

10,30

4 962

6,12

Podle skupin zaměstnání byli nejvíce nemocní řemeslníci a výrobci (39,8 %), pomocní pracovníci (14,0 %) a techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (12,7 %). Nejméně nemocní pak byli duševní pracovníci (1,7 %) a kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (1,3 %).

V roce 1999 bylo u 1 185 377 mužů zaznamenáno 1 858 311 případů pracovní neschopnosti, u 1 188 011 žen to bylo 1 855 539 případů pracovní neschopnosti. Na jednoho muže i na jednu ženu připadalo 1,6 případu pracovní neschopnosti

S jednou pracovní neschopností v roce bylo nemocných 63,7 % mužů a 62,6 % žen (v roce 1998 muži 63,6 %, ženy 63,9 %).

Ve věkové skupině do 24 let bylo dosaženo u mužů 1,8 (u žen 1,7) případu pracovní neschopnosti na 1 práce neschopnou osobu, což byl v roce 1999 zároveň nejvyšší počet pracovních neschopností na osobu.

 

 

Zpracovala: Milena Asterová

 

Grafy - příloha

Graf 1. - Vývoj počtu ukončených případů pracovní neschopnosti
Graf 2. - Vývoj průměrného trvání 1 případu pracovní neschopnosti ve dnech
Graf 3. - Struktura počtu ukončených případů pracovní neschopnosti v roce 1999 podle skupin diagnóz
Graf 4. - Struktura počtu ukončených případů pracovní neschopnosti v roce 1999 podle skupin zaměstnání