Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 24. 6. 2002

29

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2001

(zdroj dat: Česká správa sociálního zabezpečení)

Ve statistice pracovní neschopnosti se zachycují všechna onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost (tiskopis ČSSZ 89 611 0 „Potvrzení pracovní neschopnosti“) u nemocensky pojištěných osob (dále jen pojištěnci), a která byla ukončena v daném roce podle evidence Okresních správ sociálního zabezpečení.

Celkový počet ukončených případů pracovní neschopnosti (PN) se v roce 2001  snížil o 3 975 případů, tj. z 3 814 083 v roce 2000 na 3 810 108 případů. Celkový počet prostonaných (kalendářních) dnů PN se zvýšil ze 108 283 357 dnů na 110 219 615. Ke zvýšení došlo i u počtu případů na 100 000 pojištěnců, a to z 84 428 na 84 982 v roce 2001, protože počet pojištěnců se proti předchozímu roku snížil o 34 091 případů na 4 483 455. Následující přehled ukazuje porovnání počtu případů PN na 100 000 pojištěnců v roce 2001 s rokem 2000:

Rok

Muži

Ženy

Celkem

počet

index r.2000=100

počet

index r.2000=100

počet

index r.2000=100

2000

80 991

100,0

88 289

100,0

84 428

100,0

2001

80 949

99,9

89 517

101,4

84 982

100,7

Podle měsíce ukončení pracovní neschopnosti byl v roce 2001 nejvyšší počet případů PN v měsíci únoru (449 844 případů) a březnu (415 227 případů), v roce 2000 v lednu (521 789 případů) a únoru (495 952 případů). Nejnižší počet PN byl v měsíci srpnu (213 504), shodně s rokem předchozím.

Průměrné trvání 1 případu PN (v úhrnu za všechny diagnózy) dosáhlo od roku 1990 v roce 2001 nejvyšší hodnoty, když vzrostlo z 18,7 dne na 28,9 dne.

Obecně platí, že s nárůstem počtu krátkodobých pracovních neschopností (např. při výskytu chřipkové epidemie) se zkracuje průměrná délka trvání 1 pracovní neschopnosti a naopak s pracovní neschopností vyžadující dlouhodobější léčení (např. nemoci svalové a kosterní soustavy) se délka trvání 1 případu PN prodlužuje. Jedním z důvodů prodlužování PN je i to, že lidé velmi často přecházejí banální onemocnění buď z důvodu strachu o práci nebo i z finančních důvodů (nižší procentní sazba první 3 dny PN), kdy raději volí na vyléčení dovolenou, nebo podnikatelé, pro které krátkodobá neschopenka nemá smysl. Dalším příspěvkem k prodlužování pracovní neschopnosti se stává pracovní neschopnost těch zaměstnanců, kterým hrozí v rámci reorganizace podniku výpověď. Ti onemocní a tak mohou až o 1 rok oddálit ukončení pracovního poměru.

Z čistě administrativního hlediska došlo k prodloužení pracovní neschopnosti v roce 1993, cca o 2 dny, kdy se nemocenské dávky začaly proplácet nejen za pracovní dny, ale i za dny kalendářní, takže tlak na lékaře, aby ukončil PN v pátek (za víkend se nemocenské dávky nebraly) zmizel a je naopak výhodné brát nemocenskou za sobotu i za neděli.

Nejdelší trvání 1 případu pracovní neschopnosti 87,3 dnů v roce 2001 bylo pro diagnózy z kapitoly MKN-10 „těhotenství, porod a šestinedělí“, nejkratší bylo, stejně jako v roce předchozím, pro nemoci dýchací soustavy 16,3 dnů.

Následující tabulka ukazuje porovnání průměrného trvání 1 případu pracovní neschopnosti v roce 2001 s předchozím rokem:

Rok

Muži

Ženy

Celkem

počet dní

index r.2000=100

počet dní

index r.2000=100

počet dní

index r.2000=100

2000

28,0

100,0

28,7

100,0

28,4

100,0

2001

28,5

101,8

29,4

102,4

28,9

101,8

Průměrný denní stav práce neschopných na 100 000 pojištěnců byl v roce 2001 celkem 6 735 osob, mužů 6 323 a 7 199 žen, a to nejvíce z důvodu nemocí dýchací soustavy (1 798 osob), dále pak pro nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (1 723 osob) a pro poranění a otravy (926 osob).

Pořadí nejčastějších onemocnění se dlouhodobě nemění, jak ukazuje následující přehled (počet případů na 100 000 pojištěnců; v % ze všech případů PN):

Rok

Nemoci dýchací soustavy

Nemoci svalové a kosterní soustavy

Poranění a otravy

Nemoci trávicí soustavy

počet

v %

počet

v %

počet

v %

počet

v %

1995

47 206

47,7

13 405

13,5

10 859

11,0

6 450

6,5

1996

43 983

46,4

13 439

14,2

10 666

11,3

6 160

6,5

1997

41 947

48,4

12 029

13,9

9 328

10,8

5 119

5,9

1998

34 989

45,0

12 052

15,5

8 684

11,2

5 153

6,6

1999

40 800

50,3

12 105

14,9

8 352

10,3

4 962

6,1

2000

40 451

47,9

13 912

16,5

8 690

10,3

5 398

6,4

2001

40 241

47,4

14 490

17,0

8 519

10,0

5 364

6,3

V roce 2001 tyto 4 kapitoly MKN-10 tvořily 80,7 % všech případů pracovní neschopnosti.

Na prvním místě v pořadí s nejvyšším počtem případů PN podle jednotlivých diagnóz byla v roce 2001 dg. J06 akutní infekce horních cest dýchacích na více místech a neurčených lokalizací (410 521 případů, tj. 10,8 %), dále dg. J11 chřipka, virus neidentifikován (410 097 případů, tj. 10,8 %) a na třetím místě dg. M54 dorzalgie (352 794 případů, tj. 9,3 %). Pořadí diagnóz v roce 2000 bylo J11, J06, M54.

O počtu případů PN na 100 000 pojištěnců a průměrném trvání jednoho případu PN podle krajů (sídla zaměstnavatele) informuje následující přehled:

Kraj

Počet případů na 100 000 pojištěnců

Průměrné trvání 1 případu ve dnech

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

Hlavní město Praha

49 113

64 549

56 675

26,5

25,8

26,1

Středočeský

76 605

85 059

80 447

26,4

27,5

26,9

Jihočeský

89 435

100 389

94 542

26,8

28,3

27,5

Plzeňský

91 253

101 340

95 976

26,1

28,2

27,1

Karlovarský

96 268

110 437

103 109

24,9

25,4

25,2

Ústecký

84 278

95 899

89 680

28,8

30,0

29,4

Liberecký

101 740

113 449

107 421

27,8

28,9

28,3

Královéhradecký

90 659

108 143

98 908

26,7

28,2

27,5

Pardubický

91 356

100 164

95 503

26,7

28,6

27,6

Vysočina

89 147

102 743

95 321

26,4

28,0

27,2

Jihomoravský

83 106

87 344

85 122

30,7

30,9

30,8

Olomoucký

98 293

101 646

99 854

29,4

30,2

29,8

Zlínský

88 282

94 993

91 334

32,3

34,1

33,1

Moravskoslezský

88 403

83 949

86 347

33,1

35,2

34,1

S nejvyšším počtem případů na 100 000 pojištěnců byl v roce 2001 na prvním místě Liberecký kraj se 107 421 případy (muži+ženy), nejméně případů na 100 000 pojištěnců bylo v Hl. m. Praze (56 675 případů). Nejdelší trvání 1 případu PN (za muže+ženy) vykazuje Moravskoslezský kraj a to 34,1 dne, nejnižší Karlovarský kraj 25,2 dne.

V roce 2001 bylo u 1 204 478 mužů zaznamenáno 1 921 278 případů PN, u 1 194 085 žen to bylo 1 888 830 případů PN. Na 1 muže i na 1 ženu připadalo ročně shodně 1,6 případu pracovní neschopnosti. S jednou pracovní neschopností v roce bylo nemocných 62,2 % mužů a 61,6 % žen (v roce 2000 muži 62,5 %, ženy 62,1 %).

Nejvyšší počet pracovních neschopností na osobu (1,8) byl evidován v roce 2001 ve věkové skupině 20 - 24 let, nejvyšší počet PN na 1 ženu (1,7) byl evidován shodně ve věkových skupinách do 19 let a 20 - 24 let.

Vypracovala: Milena Asterová

Grafy - příloha

Vývoj počtu ukončených případů pracovní neschopnosti na 100 000 pojištěnců

Vývoj průměrného trvání 1 případu pracovní neschopnosti ve dnech

Struktura počtu ukončených případů PN v roce 2001 podle skupin diagnóz

Struktura počtu ukončených případů PN v roce 2001 podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání