Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Praha 24. 6. 2002	31

Pohledy na zdravotnictví v České republice

Světová zdravotnická organizace připravila pro Evropskou komisi publikace s názvem „Highlights on Health“, které popisují zdravotní a zdravotnickou situaci v členských zemích Evropské unie. Vzhledem k pozitivnímu ohlasu těchto publikací podpořila Evropská unie spolu s Ministerstvem zdravotnictví Finska finančně přípravu stejných publikací pro 10 států, které se ucházejí o členství v EU. I tyto publikace připravila EURO/WHO - Regionální úřadovna pro Evropu se sídlem v Kodani. Všechny publikace poskytují základní přehled o zdraví obyvatel dané země a o hlavních faktorech, které se k němu vztahují; kde je to účelné, používá se i mezinárodní srovnání jako jednoho z prostředků pro posouzení silných a slabých stránek dané země a pro celkové posouzení dosud dosažených úspěchů a možnosti dalšího zlepšení. Skupiny zemí používané pro srovnání se nazývají „srovnávané země“ a jsou vybrány na základě:

· obdobných zdravotních a socioekonomických trendů nebo rozvoje a/nebo

· geopolitické skupiny (EU, nové nezávislé státy, kandidátské země).

Aby bylo srovnání mezi zeměmi co nejlepší, jsou hodnoty pro každý ukazatel vybírány - pokud je to možné - z jednoho mezinárodního zdroje (jako je např. WHO, OECD, EUROSTAT).

Zájemci o Highlights on Health najdou tyto publikace na webových stránkách WHO (http://www.who.dk/eprise/main/who/countryInformation/Country?AreaCode=CZH).

V roce 2001 byla dokončena anglická verze uvedené publikace pro Českou republiku. Byla v ÚZISu přeložena a pod názvem „Pohledy na zdravotnictví v České republice“ je prezentována na webových stránkách ÚZIS ČR (www.uzis.cz). Tištěná česká verze „Pohledů“ byla předána Ministerstvu zdravotnictví, poslancům a senátorům zdravotnického výboru Parlamentu ČR, vybraným zdravotnickým zařízením a dalším zájemcům. Pro Českou republiku tvoří srovnávané země deset zemí ucházejících se o vstup do EU (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko).

„Pohledy na zdravotnictví“ jsou rozděleny do několika kapitol. První kapitola nazvaná „Základní přehled“ velmi stručně popisuje základní údaje hlavně o úmrtnosti a životním stylu obyvatel dané země.

Druhá kapitola, která se jmenuje „Země a lidé v ní“ se věnuje demografické situaci včetně sociálních podmínek, ekonomiky a politického zřízení.

Třetí kapitola - „Zdravotní stav“ podrobně rozebírá úmrtnost podle jednotlivých příčin smrti, střední délku života, duševní zdraví, invaliditu a podrobně se věnuje zdraví dětí a dorostu a zdraví žen.

Čtvrtá kapitola nazvaná „Životní styl“ využívá hlavně informací získaných z výběrových šetření (duševní zdraví, infekční nemoci).

Pátá kapitola - „Životní prostředí a zdraví“ popisuje situaci v ČR v oblasti mikrobiálních nákaz z potravin, kvality ovzduší, bydlení a bezpečnosti práce.

Poslední - šestá kapitola popisuje systém zdravotní péče a je založena na publikaci „Health care systems in tranzition“ (vydaná EURO/WHO) a začíná zdravotním systémem od dob Rakousko Uherska přes komunistické reformy až k liberalizaci v letech 1990 - 1991.

I přes určité problémy, které s sebou nese mezinárodní srovnání, jsou na publikaci snad nejcennější grafy a tabulky, které názorně ukazují postavení České republiky jak mezi srovnávanými zeměmi, tak ve vztahu k průměrným hodnotám EU. Celá publikace v podstatě potvrzuje názory odborníků, že ve srovnání se „srovnávanými“ zeměmi je situace v ČR velmi dobrá a Česká republika spolu se Slovinskem patří mezi nejlepší, ale ve srovnání se zeměmi EU máme až na výjimky (kojenecká úmrtnost) co dohánět.

Jako ukázka jsou v příloze uvedeny 2 grafy a tabulka z popsané publikace.

Vypracovala: Mgr. Kamberská Zuzana

Graf 3. Česká republika vzhledem ke srovnávaným zemím v r.1985 l a v r. 1999^e K
	NEJLEPŠÍ							NEJHORŠÍ
POZICE		1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	Česká republika	Srovnáv. země (průměr)	Minimum^a	Maximum^b
Střední délka života při narození (roky)			J	l								74.9	72.3	70.2	75.8
Rozdíl střední délky života při narození mezi muži a ženami (roky)		J		l								6.8	8.2	6.8	10.9
Kojenecká úmrtnost na 1000 živě narozených		K										4.6	10.9	4.6	18.6
Mateřská úmrtnost na 100 000 živě narozených^c		J	l									6.3	17.6	6.3	44.1
SMÚ^d na nemoci oběhové soustavy, věk 0–64 let			J		l							92.4	129.9	61.1	167.3
SMÚ na ischemické nemoci srdeční, věk 0‑64 let			J				l					47.6	57.5	25.3	88.0
SMÚ na cévní nemoci mozku, věk 0‑64 let			J			l						16.7	32.6	14.3	51.1
SMÚ na zhoubné novotvary, věk 0‑64 let									J		l	108.6	107.3	92.7	145.3
SMÚ na zhoubné novotvary průdušnice/průdušky/plíce, věk 0‑64 let									J		l	27.4	26.8	19.4	42.0
SMÚ na zhoubný novotvar těla děložního u žen ve věku 0–64 let			J				l					4.6	7.4	3.3	11.9
SMÚ na zhoubný novotvar prsu u žen ve věku 0‑64 let				J					l			15.7	15.7	13.7	20.6
SMÚ na vnější příčiny				J		l						61.5	74.0	52.2	156.6
SMÚ při dopravních nehodách motorovými vozidly		l		L								12.7	14.5	10.2	26.0
SMÚ na úmyslné sebepoškození					J	l						14.5	17.3	12.0	42.1

J	Pozice se zlepšila	12	(ukazatelů)	^a Nejnižší hodnota zjištěná mezi 10 srovnávanými zeměmi
K	Pozice se nezměnila	1	(ukazatelů)	^bNejvyšší hodnota zjištěná mezi 10 srovnávanými zeměmi
L	Pozice se zhoršila	1	(ukazatelů)	^cPrůměry za 3 roky
				^dSMÚ: standardizovaná míra úmrtnosti
				^e Mateřská úmrtnost 1997-1999 (Polsko 1994-1996)