Ambulantní péče v České republice v roce 1998

Rezort zdravotnictví

V ambulantní péči (včetně společných vyšetřovacích a léčebných složek) pracovalo ke konci roku celkem 26 424,87 lékařů (přepočtený počet), tj. 72 % všech lékařů v rezortu. Podíl ambulantních lékařů na celkovém počtu lékařů v rezortu plynule narůstá. Na 10 000 obyvatel ČR připadalo v průměru 25,7 ambulantních lékařů (praktických i specialistů). Odečteme-li lékaře ve společných vyšetřovacích a léčebných složkách (klinická farmakologie, biochemie, hematologie, radiodiagnostika, protetika, transfúzní služba, rehabilitace a fyzikální medicína, patologie, soudní lékařství, tkáňové stanice, mikrobiologie, epidemiologie), klesne tato relace na 23,0 lékařů. S vyloučením regionu střední Čechy, který je ovlivněn v přilehlých okresech blizkostí hlavního města Prahy, je nejnižší zabezpečení ambulantních služeb v regionu severní Čechy (zejména okr. Louny). Nízkou relaci ambulantních lékařů na 10 000 obyvatel vykazují zejména okresy nacházející se v okolí krajských měst. Nejvyšší personální zabezpečení ambulantních služeb pak logicky odpovídá krajským městům.

Z celkového objemu ambulantní péče (měřeno úvazky lékařů) bylo na nemocnice a ostatní lůžková zařízení (vč. lázní) vázáno 26,3 %, zbývajících 73,7 % zabezpečovala samostatná ambulantní zařízení (převážně samostatné ordinace praktických lékařů a lékařů specialistů). Od roku 1990 došlo k výraznému přesunu ambulantní péče z nemocnic na samostatná ambulantní zařízení (viz. graf), v  posledních třech letech se tento poměr již výrazněji nemění.

Ve státních zařízeních (převážně ambulantních částech nemocnic) pracovalo 22,8 % všech ambulantních lékařů a 35,7 % všech středních zdravotnických pracovníků (včetně laborantů, zubních techniků, rehabilitačních pracovníků, atd.). Ambulantní zařízení měst a obcí na sebe vázala jen 3,4 % úvazků lékařů a 5,8 % úvazků SZP. Zbývajících 73,8 % ambulantních lékařů a 58,5 % SZP pracovalo v privátním sektoru.

Úvazky ambulantních lékařů specialistů v  posledních pěti letech plynule narůstají, úvazky praktických lékařů spíše stagnují. Snižuje se tudíž podíl praktických lékařů na ambulantní péči jako celku.

V roce 1998 představovaly úvazky praktických lékařů (pro dospělé, pro děti a dorost, gynekologové a stomatologové) necelých 53 % všech úvazků lékařů v ambulantní péči. Jen 3 % praktických lékařů pracovalo mimo soukromý sektor.

Ve sledovaném roce bylo v ambulantní péči poskytnuto pacientům celkem 149,3 milionů ošetření - vyšetření, o 4,0 % méně, než v roce 1997. Nejvýraznější snížení počtu ošetření zaznamenali v důsledku doznívajícího vlivu zavedení kapitační platby praktičtí lékaři, zejména pediatři. S výjimkou stomatologie klesá i počet ošetření v LSPP. Nárůst počtu ošetření vykázaly zejména nemoci z povolání, chirurgické obory (z nichž nevýrazněji kardiochirurgie) a lékařská genetika.

Na 1 obyvatele České republiky připadalo v průměru za sledovaný rok 14,5 ambulantních ošetření - vyšetření celkem, z toho 5 až 6 u PL pro dospělé, 2 ošetření  stomatologická. Na 1 osobu ve věku 0 - 19 let připadalo v průměru 7 až 8 ošetření - vyšetření za rok, na 1 ženu 2 - 3 gynekologická vyšetření za rok.

Ostatní rezorty (vnitro, spravedlnost, obrana a doprava)

V ambulantní péči mimo rezort zdravotnictví pracovalo celkem 771,53 lékařů a 1 512,39 středních zdravotnických pracovníků (přepočtený počet). Praktičtí lékaři (pro dospělé, děti a dorost, gynekologové a stomatologové) představovali téměř 60 % z celku. Na ambulantní části lůžkových mimorezortních zařízení bylo vázáno 63 % všech ambulantních lékařů (486,41) a 58 % všech SZP (880,92).

Mimo rezort zdravotnictví bylo pacientům v roce 1998 poskytnuto celkem 3 miliony 32 tisíc ambulantních ošetření vyšetření.

Zpracovala: Mgr. Jana Tvrdá