Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací
a statistiky |
|
Praha 21.6.2000 |
41 |
Přinášíme další aktuální informace o zdravotním stavu české populace HIS ČR 1999. V této části Vás budeme informovat o subjektivně vnímaném zdraví respondentů a jeho závislosti na věku a vzdělání. V závěru srovnáme výsledky s šetřením HIS ČR 1993 a 1996.
Subjektivně vnímané zdraví
Subjektivně vnímané zdraví bylo zjišťováno na základě odpovědi na otázku: „Jak se celkově zdravotně cítíte?“ Respondent mohl zvolit jednu z pěti odpovědí:
Ø
velmi dobře
Ø
dobře
Ø
docela dobře
Ø
špatně
Ø
velmi špatně
Účastnící šetření vyjadřovali svůj vlastní názor, který závisel nejenom na věku, vzdělání a jejich skutečném zdravotním stavu, ale i momentální psychické pohodě.
Následující tabulka ukazuje procentuální rozložení respondentů ve výše uvedených kategoriích dle pohlaví, věku a vzdělání. Poslední položkou tabulky je i tzv. průměrný pocit zdraví, který vyjadřuje průměrnou hodnotu zdraví jednotlivců (velmi dobré zdraví = 1, velmi špatné zdraví = 5). Jedná se o prostý aritmetický průměr z hodnot subjektivního zdraví, který byl vypočítán zvlášť pro muže a ženy.
|
Složení respondentů podle pocitu zdraví (v%) |
Průměrný |
||||
velmi |
dobré |
vcelku |
špatné |
velmi |
||
|
muži |
|||||
věk |
|
|
|
|
|
|
15-24 |
31,02 |
45,71 |
20,82 |
2,45 |
- |
1,95 |
25-34 |
19,89 |
48,39 |
26,34 |
5,38 |
- |
2,17 |
35-44 |
18,85 |
47,64 |
26,70 |
6,81 |
- |
2,21 |
45-54 |
11,17 |
41,49 |
36,70 |
9,57 |
1,06 |
2,48 |
55-64 |
4,46 |
30,57 |
37,58 |
23,57 |
3,82 |
2,92 |
65-74 |
1,64 |
38,52 |
41,80 |
14,75 |
3,28 |
2,80 |
75+ |
0,00 |
29,31 |
39,66 |
29,31 |
1,72 |
3,03 |
celkem |
15,61 |
42,11 |
30,78 |
10,37 |
1,13 |
2,39 |
vzdělání |
|
|
|
|
|
|
základní |
21,11 |
39,44 |
26,67 |
11,67 |
1,11 |
2,32 |
učňovské |
10,36 |
40,88 |
33,78 |
13,82 |
1,15 |
2,55 |
střední |
18,67 |
43,67 |
29,11 |
7,28 |
1,27 |
2,29 |
vyšší |
17,65 |
41,18 |
35,29 |
5,88 |
- |
2,29 |
VŠ |
22,12 |
47,79 |
27,43 |
1,77 |
0,88 |
2,12 |
|
Složení respondentů podle pocitu zdraví (v%) |
Průměrný |
||||
velmi |
dobré |
vcelku |
špatné |
velmi |
||
|
ženy |
|||||
věk |
|
|
|
|
|
|
15-24 |
31,25 |
48,66 |
19,64 |
0,45 |
- |
1,89 |
25-34 |
15,42 |
52,24 |
27,86 |
3,98 |
0,50 |
2,22 |
35-44 |
8,15 |
45,65 |
36,96 |
8,70 |
0,54 |
2,48 |
45-54 |
6,64 |
32,70 |
46,92 |
11,37 |
2,37 |
2,70 |
55-64 |
8,02 |
27,78 |
43,83 |
16,67 |
3,70 |
2,80 |
65-74 |
2,31 |
22,31 |
52,31 |
20,77 |
2,31 |
2,98 |
75+ |
4,12 |
18,56 |
35,05 |
38,14 |
4,12 |
3,20 |
celkem |
12,41 |
37,97 |
36,39 |
11,58 |
1,65 |
2,52 |
vzdělání |
|
|
|
|
|
|
základní |
10,62 |
28,61 |
40,12 |
17,70 |
2,95 |
2,74 |
učňovské |
9,34 |
35,99 |
42,31 |
10,71 |
1,65 |
2,59 |
střední |
14,18 |
46,88 |
30,29 |
7,69 |
0,96 |
2,34 |
vyšší |
26,09 |
30,43 |
26,09 |
17,39 |
- |
2,35 |
VŠ |
21,88 |
45,31 |
26,56 |
6,25 |
- |
2,17 |
Nejvíce respondentů se cítilo dobře. Do této kategorie se zařadilo 42 % mužů a 38 % žen.
Vliv věku na subjektivní zdraví je patrný z výše uvedené tabulky. Starší respondenti se častěji zařadili do kategorie špatného nebo velmi špatného zdraví.
Grafy I. a II. znázorňují složení respondentů podle subjektivního pocitu zdraví.
Průměrná známka subjektivního zdraví mužů byla 2,4 (v roce 1996 2,5) a žen 2,5 (v roce 1996 2,7).
Sledovali jsme i procento respondentů, kteří se cítí hůře než dobře (tzn. cítili se vcelku dobře, špatně nebo velmi špatně). Pro názornost uvádíme přehled i za minulá šetření. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že došlo k poklesu respondentů, kteří se cítili hůře než dobře.
Rok |
Procento respondentů
cítících se hůře než dobře v % |
|
muži |
ženy |
|
1993 |
55,0 |
59,8 |
1996 |
49,3 |
58,6 |
1999 |
42,3 |
49,6 |
Graf III. zobrazuje procento respondentů s horším než dobrým subjektivním zdravím dle vzdělání. Lze říci, že se zvyšujícím se dosaženým vzděláním klesá počet respondentů cítících se hůře.
Pomocí testu c2 jsme testovali, zda subjektivní zdraví závisí na dosaženém vzdělání. Test tuto hypotézu potvrdil.
Srovnání HIS ČR 1999 s šetřeními
z let 1993 a 1996
Pomocí testu homogenity (kritérium c2) jsme testovali, zda došlo ke změnám v oblasti subjektivního zdraví. To znamená, že jsme testovali, zda se od sebe výběry statisticky významně liší. Muže a ženy jsme testovali zvlášť. U obou pohlaví byl zjištěn statisticky významný rozdíl tzn., že rozdělení četností na 5 % hladině významnosti se v uvedených letech liší.
Obecně lze říci, že u obou pohlaví došlo k mírnému zlepšení subjektivního zdraví oproti předešlým šetřením.
Zpracovala:
Ing. Irena Procházková
Graf I. - Složení
respondentů podle subjektivního zdraví - muži |