Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 28.8.2001 |
49 |
Poštovní
šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému
(H&HSR 2000-2001)
Díl I.: Úvod a základní charakteristika souboru
České republice byla nabídnuta spolupráce na celosvětovém projektu týkajícího se výkonnosti zdravotnických systémů, který je organizován Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Cílem je posouzení zdravotního stavu obyvatelstva a fungování zdravotnických systémů v členských státech WHO a výsledky budou součástí Světové zprávy o zdraví (World Health Report). Šetření je prováděno v rámci „Enhancing Health System Performance Iniciative“ (EHSPI). Nový pohled na danou problematiku by měl pomoci k přijímání komplexnějších a efektivnějších rozhodnutí o zdravotní politice.
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) byl pověřen provedením šetření „Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému.“ Šetření se snaží odpovědět na otázky, co dělat pro zlepšení zdravotnických služeb, co znamená spravedlnost zdravotnického systému, zda zdravotnický systém jedná s lidmi s úctou a zaměřuje se na jejich potřeby (což je souhrnně označeno pojmem „vstřícnost zdravotnického systému“).
Forma našeho šetření byla dotazníková, založená na dobrovolné účasti všech respondentů a současně plně anonymní. Náhodně vybraným respondentům byl zaslán průvodní dopis, dotazník a ofrankovaná obálka, v níž měli respondenti zaslat zpět vyplněný dotazník. Po dvou týdnech byl ještě všem respondentům doručen dopis, který byl, z důvodu anonymity šetření, zároveň děkovací i připomínací. V dopise jsme poděkovali za vyplnění dotazníku těm, kteří nám jej poslali vyplněný zpět, a připomněli jeho vyplnění těm, kteří nám jej do té doby ještě neodeslali vyplněný.
Naším úkolem bylo zajištění přeložení standardních dotazníků WHO do češtiny a zpětného překladu do angličtiny, zajištění výběru osob, příprava, tisk a rozeslání dotazníků s průvodním dopisem respondentům. Dále bylo nutné zaslání připomínacího dopisu, pořízení dat do elektronické podoby a jejich vyčištění, a nakonec odeslání výsledků do WHO.
Časový průběh šetření
· Překlad dotazníku. V listopadu 2000 byl zahájen nejprve překlad dotazníků do češtiny a posléze zpětný překlad do angličtiny.
· Výběr osob. Na počátku ledna 2001 jsme odeslali na Centrální registr obyvatel Ministerstva vnitra žádost o poskytnutí náhodného výběru adres. Obdrželi jsme soubor s 5 700 adresami osob narozených mezi roky 1922 a 1982, trvale žijících na území České republiky.
· Příprava, tisk a rozeslání dotazníků a dopisů. Zajistil publikační odbor ÚZIS ČR.
· Pořízení a kontrola dat. Po příchodu vyplněných dotazníků probíhala průběžně jejich kontrola. Postupně byla data pořízena do počítače prostřednictvím počítačového programu dodaného WHO. Poté byla posouzena jejich logická nerozpornost. Koncem května byla data a technická zpráva zaslána do WHO.
· Analýza a prezentace výsledků. Analýzu bude provádět především sama WHO, která se zaměří zejména na mezinárodní srovnání výsledků. ÚZIS ČR provede vlastní výpočty a analýzy, jejichž výsledky budou poskytnuty veřejnosti.
Obsah dotazníků
Šetření je rozděleno do dvou oblastí. První oblast se týká více zdraví a druhá více vstřícnosti zdravotnického systému. Každá z oblastí má ještě 4 různé verze, což dává dohromady 8 variant dotazníků.
Obsah dotazníku podle oblastí |
|
ZDRAVÍ
Profilové
proměnné Proměnné
související se zdravím či zdravotnictvím Scénáře
(zdravotní stavy) Důležitost
cílů zdravotnického systému |
VSTŘÍCNOST
Profilové
proměnné Proměnné
související se zdravím či zdravotnictvím Scénáře (zacházení s pacienty ve zdravotnických zařízeních) Důležitost
atributů zdravotnického systému Zkušenost
respondentů s poskytovateli zdravotní péče |
Ve všech dotaznících jsou otázky zjišťující respondentovu sociálně-ekonomickou charakteristiku (pohlaví, věk, počet let vzdělání, velikost a složení jeho domácnosti, velikost obce, příjem domácnosti na osobu) a otázky související se zdravím či zdravotnictvím (v obou variantách je otázka na subjektivní hodnocení svého zdraví, což je v oblasti zdraví rozšířeno o specifické aspekty zdraví, otázka na počet návštěv u různých poskytovatelů zdravotní péče v posledních 30 dnech a otázka zjišťující, zda je respondent pojištěn pro případ ambulantní a nemocniční péče).
Každá sekce dále obsahuje řadu otázek, které jsou modelovými životními situacemi osob a pokrývajícími určité zdravotní téma. V oblasti ZDRAVÍ to jsou modelové případy zdravotního stavu osob (týkají se osobní péče, bolestí a obtíží, pohybu, strachu a starostí, práce či domácích činností, soustředění a paměti, vidění). V oblasti VSTŘÍCNOST jde o modelové situace zacházení s lidmi ve zdravotnických zařízeních (týkají se komunikace s pacientem, důstojnosti, důvěrnosti údajů, kvality prostředí, sociální podpory, možnosti svobodné volby poskytovatele zdravotní péče, možnosti rozhodování o léčbě a rychlé dostupnosti zdravotní péče).
Oblast ZDRAVÍ je zakončena zjišťováním názorů na důležitost různých cílů zdravotnického systému (respondent odpovídá, jakou důležitost přikládá zlepšování zdraví, vstřícnosti zdravotnického systému a spravedlivému rozložení finančních příspěvků, dále rozdělení důležitosti mezi zlepšování úrovně zdraví stejným tempem u všech lidí a snižování rozdílů v úrovni zdraví mezi lidmi, a to samé i pro vstřícnost zdravotnického systému).
Oblast VSTŘÍCNOST obsahuje otázku zjišťující nejvíce a nejméně důležitý aspekt fungování zdravotnického systému (jsou to ty aspekty, zmíněné již ve scénářích). Dále se zjišťuje respondentova zkušenost s návštěvou u lékaře nebo pobytem v nemocnici, tj. spokojenost s poskytovateli zdravotnických služeb na základě otázek popisující výše zmíněné aspekty zdravotnického systému.
Navracení dotazníků
Celkem jsme zpět od respondentů obdrželi 2 038 vyplněných dotazníků (v době odeslání zprávy a dat do WHO to bylo 2 020 dotazníků). Pokud se vezmou v úvahu případy tzv. nevhodných adres, kdy respondent nemohl z objektivních důvodů odpovídat (je na uvedené adrese neznámý, odstěhoval se, zemřel, je v cizině, je v ústavní péči nebo nemohoucí), pak byla návratnost 37 %.
V následující tabulce je zobrazen počet rozeslaných dotazníků, nevhodných a vhodných adres, doručených dotazníků a jejich návratnost podle oblastí dotazníku.
Návratnost dotazníků podle jejich verze |
|||||||||
|
Zdraví |
Vstřícnost |
Celkem |
||||||
A |
B |
C |
D |
A |
B |
C |
D |
||
Rozesláno |
711 |
711 |
711 |
711 |
717 |
716 |
714 |
709 |
5 700 |
Nevhodní |
21 |
23 |
21 |
26 |
19 |
18 |
23 |
18 |
187 |
Vhodní |
690 |
688 |
690 |
685 |
698 |
698 |
691 |
691 |
5 513 |
Vráceno |
248 |
246 |
258 |
265 |
280 |
259 |
240 |
242 |
2 038 |
Návratnost |
35,9% |
35,8% |
37,4% |
38,7% |
40,1% |
37,1% |
34,7% |
35,0% |
37,0% |
Zdroj: Poštovní šetření H&HSR 2000-2001 (WHO,
ÚZIS)
Charakteristiky výběrového souboru
S oficiálními statistikami můžeme porovnat náš dosažený výběrový soubor podle pohlaví a věku, víceméně též podle velikosti obce a počtu členů domácnosti.
Ze všech osob starších 18 let bylo v České republice
52 % žen a 48 % mužů. ÚZIS ČR obdržel vyplněné dotazníky od
60 % žen a 40 % mužů. Méně než v celé populaci bylo mužů ve věku
18-44 let (což je 76 % z očekávaného počtu mužů ve věku
18-29 let a 69 % očekávaného počtu mužů ve věku 30-44 let) a žen
ve věku
18-29 let (což je 72 % očekávaného počtu žen). Mužů i žen nad
60 let (179 % očekávaného počtu mužů a 124 % očekávaného počtu
žen) bylo naopak více než v celé české populaci. Tyto odchylky od celé
populace byly velmi podobné u obou oblastí.
Struktura souboru podle pohlaví a věku |
|||||
Věková |
Dosažený
výběr |
Původní
výběr |
Populace
ČR 18+ (1.1.2000) |
||
ZDRAVÍ |
VSTŘÍCNOST |
celkem |
|||
% |
% |
% |
% |
% |
|
|
ženy |
||||
18-29 |
10,4 |
9,5 |
10,0 |
11,8 |
12,0 |
30-44 |
15,4 |
14,7 |
15,1 |
16,0 |
12,5 |
45-59 |
15,8 |
15,0 |
15,4 |
12,6 |
13,8 |
60+ |
18,6 |
20,7 |
19,6 |
14,3 |
13,7 |
Celkem |
60,3 |
59,8 |
60,1 |
54,8 |
52,0 |
|
muži |
||||
18-29 |
7,8 |
8,0 |
7,9 |
11,5 |
12,5 |
30-44 |
7,9 |
6,9 |
7,4 |
11,4 |
12,9 |
45-59 |
11,2 |
10,6 |
10,9 |
12,1 |
13,3 |
60+ |
12,9 |
14,7 |
13,8 |
10,2 |
9,2 |
Celkem |
39,7 |
40,2 |
39,9 |
45,2 |
48,0 |
Báze |
1 017 |
1 021 |
2 038 |
5 700 |
8 163 266 |
Zdroj:
Poštovní šetření H&HSR 2000-2001 (WHO, ÚZIS), Věkové složení
obyvatelstva ČR v roce 1999
Výběrový soubor odpovídá z hlediska rozložení obyvatel podle velikostní skupiny obce populaci ČR.
Struktura souboru podle velikostní skupiny obce |
||
|
Dosažený
výběr |
Populace ČR (1.1.2000) |
% |
% |
|
0 - 1 999 |
24,9 |
25,6 |
2 000 - 4 999 |
10,5 |
10,7 |
5 000 - 9 999 |
9,6 |
9,0 |
10 000 - 29 999 |
15,1 |
15,9 |
30 000 + |
39,8 |
38,8 |
Báze |
2 038 |
10 278 098 |
Zdroj: Poštovní šetření H&HSR 2000-2001 (WHO, ÚZIS),
Statistická ročenka ČR 2000,
Malý lexikon obcí ČR 2000
Pozn.: Výběrový soubor zahrnuje pouze osoby starší 18
let, takže oba sloupce nejsou plně srovnatelné
Pouze orientační je též porovnání struktury domácností podle počtu jejich členů, neboť úplné údaje za celou populaci jsou z roku 1991 a navíc jsme v našem šetření blíže nespecifikovali pojem domácnost.
Struktura souboru podle počtu členů domácnosti |
||
Počet členů domácnosti |
Dosažený výběr |
ČR podle SLDB 1991 |
% |
% |
|
1 |
19,5 |
22,7 |
2 |
31,2 |
26,0 |
3 |
19,3 |
18,5 |
4 |
21,9 |
22,3 |
5 |
5,6 |
7,3 |
6 + |
2,4 |
3,2 |
Báze (počet domácností) |
2 038 |
3 705 681 |
Zdroj: Poštovní šetření H&HSR
2000-2001 (WHO, ÚZIS), Sčítání lidu, domů a bytů 1991: Pramenné dílo
Pozn: Údaje ze SLDB
se týkají bytových domácností
Na závěr uvádíme souhrnnou tabulku popisující rozdělení výběrového souboru podle věku, počtu let dokončeného školního vzdělání, velikostní skupiny obce a čistého příjmu domácnosti na 1 osobu, vše zvlášť pro obě pohlaví respondentů.
Základní demografická a socioekonomická struktura souboru |
||||
Ukazatel
|
Muži |
Ženy |
||
počet |
% |
počet |
% |
|
Věková skupina
|
|
|
|
|
18-29 |
161 |
19,8 |
203 |
16,6 |
30-44 |
150 |
18,4 |
307 |
25,1 |
45-59 |
222 |
27,3 |
314 |
25,7 |
60-79 |
281 |
34,5 |
400 |
32,6 |
Počet let vzdělání |
|
|
|
|
0-9 |
86 |
10,6 |
237 |
19,5 |
10-13 |
547 |
67,7 |
766 |
62,9 |
14+ |
175 |
21,7 |
214 |
17,6 |
Velikostní skupina obce |
|
|
|
|
0 - 1 999 |
204 |
26,4 |
274 |
24,0 |
2 000 - 4 999 |
87 |
11,2 |
115 |
10,1 |
5 000 - 9 999 |
79 |
10,2 |
105 |
9,2 |
10 000 - 29 999 |
111 |
14,3 |
178 |
15,6 |
30 000 + |
293 |
37,9 |
470 |
41,1 |
Příjem na osobu |
|
|
|
|
0 - 4 999 |
88 |
11,3 |
176 |
15,0 |
5 000 - 5 999 |
135 |
17,3 |
286 |
24,4 |
6 000 - 6 999 |
167 |
21,4 |
263 |
22,4 |
7 000 - 9 999 |
216 |
27,7 |
263 |
22,4 |
10 000 + |
174 |
22,3 |
186 |
15,8 |
Celkem |
814 |
100,0 |
1 224 |
100,0 |
Zdroj: Poštovní šetření H&HSR
2000-2001 (WHO, ÚZIS)
Pozn.: Procenta
v tabulce jsou vypočtena pouze z platných hodnot
Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal