Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 10.9.2001

55

Zdravotnická zařízení v České republice v 1. pololetí 2001

Registr zdravotnických zařízení, ze kterého tato aktuální informace čerpá, je plně aktualizován jen 1x ročně (vždy k 31.12.). V pololetí jsou plně aktualizovány pouze kapacitní údaje lůžkových zařízení (ambulantní i lůžková část). Průběžně po celý rok jsou pak aktualizovány údaje o zařízeních, která nově zahájila nebo ukončila činnost.

Rezort zdravotnictví

V České republice bylo ke konci pololetí evidováno 25 574 zdravotnických zařízení, z nichž 24 235 bylo i samostatným právním subjektem. Zbývajících 1 339 zdravotnických zařízení bylo sdruženo do větších organizačních celků (právních subjektů). Z celkem 654 státních zařízení bylo 145 přímo řízeno Ministerstvem zdravotnictví, 509 bylo spravováno okresními úřady. Z  24 920 nestátních zařízení bylo 226 spravováno obcí, 24 694 bylo zřízeno fyzickou osobou, církví nebo jinou právnickou osobou (privátních). Oproti konci roku přibylo 319 zařízení. Až na malé výjimky se přírůstek týká samostatných ordinací praktických lékařů a lékařů specialistů (+210), lékáren a výdejen (+55).

Koncem pololetí pracovalo v rezortu zdravotnictví 37 519 lékařů a 104 358 středních zdravotnických pracovníků (SZP) - přepočtený počet. Za 1. polovinu roku se počet lékařů zvýšil o 329, skutečný přírůstek je však nižší, protože od letošního roku jsou školící lékaři Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví - Praha (76 úvazků) vykazováni v kategorii „lékař“, nikoliv jako dosud v kategorii „pedago­gický pracovník“. Nejvyšší nárůst (+161 lékařů) zaznamenala samostatná ambulantní zařízení (většinou nově registrované samostatné ordinace specialistů) a lůžková zařízení (+83 lékařů). Celkový počet středních zdravotnických pracovníků v rezortu klesl za stejné období o 222, nejvýraznější pokles zaznamenaly nemocnice (-499). V odborných léčebných ústavech se počet SZP zvýšil o 150, v samostatných ambu­lantních zařízeních o 84 úvazků. Přestože se ve druhé polovině roku úbytek středního odborného personálu vždy zmírní nástupem nových absolventů, počet SZP v rezortu pomalu, ale trvale klesá.

V ambulantní péči pracovalo v České republice koncem pololetí 27 059 lékařů a 51 426 SZP (přepočtený počet včetně komplementu[1]. Relace 1,9 SZP na 1 úva­zek lékaře se dlouhodobě nemění. Již 75 % ambulantní péče je privatizováno. Z ambulantních lékařů celkem představují praktičtí lékaři (pro dospělé, pro děti a dorost, registrující gynekologové a stomatologové) téměř 52 %, po odečtení komplementu 58 %. Privatizováno je již 95 % praktických lékařů.

Měřeno úvazky lékařů zajišťují nemocnice 26 % ambulantní péče, samostatná ambulantní zařízení 74 %. Odborné léčebné ústavy na sebe váží jen 0,4 % úzce specializované ambulantní péče. Stavy lékařů v ambulantních částech lůžkových zařízení stagnují, plynule narůstá jen počet lékařů v samostatných ambulantních zařízeních, většinou samostatných ordinací lékařů specialistů. V 1. pololetí vzrostly nejvýrazněji úvazky ambulantních lékařů v oboru psychiatrickém a stomatologickém.

V lůžkové péči (vč. lázeňské) pracovalo koncem pololetí 9 232 lékařů a 42 673 SZP (přepočtený počet). Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 4,6 SZP (ve stej­ném období minulého roku 4,8). Z celkové lůžkové péče (měřeno úvazky lékařů) zajišťují 89 % státní zařízení (včetně zařízení spravovaných obcí).

Síť zařízení ústavní péče v současné době tvoří 200 nemocnic (65 328 lůžek), 159 odborných léčebných ústavů (22 574 lůžek) a 58 lázeňských léčeben (21 301 lůžek). Lůžková kapacita zařízení ústavní péče nedoznala (s výjimkou lázní) v 1. pololetí výraznějších změn. Počet lůžek v nemocnicích klesl jen o 216 (-0,3 %), počet lůžek odborných léčebných ústavů o 174 vzrostl (+0,8 %). Kapacita lázeňských zařízení vzrostla o 1,7 % (+347 lůžek), nárůst se týká jen léčeben pro dospělé, v dětských lázeňských léčebnách se počet lůžek dlouhodobě nemění. Na 10 000 obyvatel České republiky připadá v průměru 63,5 lůžek nemocničních (z toho lůžek akutní péče bez lůžek novorozeneckých 56,5), 21,9 lůžek v odborných léčebných ústavech a 20,7 lůžek lázeňských.

Ve skupině „zvláštní zdravotnická zařízení“ (tj. kojenecké ústavy a dětské domovy, centra a stacionáře pro děti a dospělé, jesle, záchytné stanice a dopravní a záchranná služba) nedochází již delší dobu k výraznějším výkyvům. Výjimkou jsou jen jesle, jejichž kapacita od roku 1990 strmě klesá. V letošním pololetí se zastavil i pokles míst v jeslích. Mírně se zvýšilo za 1. pololetí jen personální zabezpečení zdravotní záchranné služby (+7,55 lékaře, +40,81 SZP).

Počet lékáren v České republice trvale roste. K 30.6.2001 bylo evidováno v registru zdravotnických zařízení 1 754 lékáren a 190 výdejen léčiv, prostředků zdravotnické techniky a léčivých rostlin. Za 1. pololetí přibylo 48 lékáren a 7 výdejen. Jen 78 lékáren a 1 výdejna jsou zařízení státní. Započteme-li do počtu lékáren i 289 detašovaných pracovišť, připadá v současné době na 1 lékárnu 5 040 obyvatel.

V hygienické službě pracovalo koncem pololetí 643 lékařů a 2 250 středních zdravotnických pracovníků (přepočtený počet). Ve srovnání s koncem roku 2000 se počet lékařů zvýšil o 6, počet SZP o 19.

Závěrem lze konstatovat, že síť zdravotnických zařízení nedoznala v 1. polovině roku výraznějších změn. Restrukturalizace sítě lůžkových zařízení se téměř zastavila, stejně tak privatizace. Změny  počtu lůžek akutní péče ve prospěch lůžek následné a ošetřovatelské péče jsou jen nevýrazné. Výraznější nárůst počtu zařízení zaznamenávají dlouhodobě jen samostatné ordinace ambulantních specialistů a lékárny. Větší výkyvy lze očekávat až s novou legislativou a převedením pravomocí na kraje a obce, případně po zásadnější změně ve financování.

Ostatní rezorty

Registr mimorezortních zdravotnických zařízení evidoval koncem pololetí 154 zařízení sdružených do 15 samostatných právních subjektů. V těchto zařízeních pracovalo 1 133 lékařů a 2 753 středních zdravotnických pracovníků (přepočtený počet).

V ambulantní péči pracovalo 839 lékařů a 1 604 SZP (vč. komplementu), na 1 úvazek lékaře připadalo tak jako v rezortu zdravotnictví 1,9 SZP. Praktičtí lékaři představovali 56 % všech ambulantních lékařů. Ambulantní části nemocnic zajišťo­valy 36 %, ambulantní části odborných léčebných ústavů 3 % a samostatná ambu­lantní zařízení 61 % celkové ambulantní péče.

V lůžkové péči pracovalo koncem pololetí 256 lékařů a 1 080 SZP. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 4,2 SZP (o 0,4 méně než v rezortu zdravot­nictví). Síť zařízení ústavní péče sestávala z 8 nemocnic (1 913 lůžek), 3 odborných léčebných ústavů (267 lůžek) 9 lázeňských léčeben (1 233 lůžek).

V 5 mimorezortních lékárnách pracovalo 12 SZP, hygienickou službu zajišťovalo 28 lékařů a 44 SZP.

Ani mimorezortní síť zdravotnických zařízení nezaznamenala v průběhu pololetí výraznějších změn.

Vypracovala: Mgr. Jana Tvrdá

Tabulky - příloha

Počty zdravotnických zařízení v České republice

Zdravotnická zařízení k 30.6.2001

Síť zdravotnických zařízení (státní + nestátní) - rezorty celkem

Síť zdravotnických zařízení (státní + nestátní)  - rezort zdravotnictví

Ambulantní lékaři (členěni podle druhu zařízení) - ČR k 30.6.2001

Ambulantní lékaři (členěni podle druhu zařízení) - ČR k 30.6.2001

Grafy - příloha

Lékaři v léčebně preventivní péči na 10 000 obyvatel

Lékaři v ambulantní  péči na 10 000 obyvatel

 



[1]        klinická farmakologie, klinická biochemie, radiodiagnostika, ortopedická protetika, transfúzní služba vč. krevních skladů, rehabilitace a fyzikální medicína, nukleární medicína, patologie, soudní lékařství, tkáňové stanice, ostatní odd. společných vyšetřovacích složek, epidemiologie a mikro­biologie pokud nejsou součástí hygienické služby.