|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
|
Praha 11.1.2001 |
1 |
Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR
v roce 1999
Podkladem pro zpracování dat v této aktuální informaci jsou výkazy a povinné hlášení zařazené v Programu statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví na rok 1999 a to Pololetní výkaz o lůžkovém fondu zdravotnického zařízení a jeho využití - L(MZ)1-02 a Roční výkaz o evidenčním počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů - E(MZ)4-01 a dále Hlášení hospitalizace - Z(MZ)3-12. Do roku 1997 se zpracovávaly údaje pouze za rezort zdravotnictví (ostatní rezorty data neposkytovaly), od roku 1998 jsou zpracována data za zdravotnická zařízení všech rezortů.
Počet lůžek v psychiatrických lůžkových zařízeních rezortu zdravotnictví, jenž má od počátku 90. let trvale klesající tendenci, se opět snížil, na 11 399. Rozdíl proti roku 1998 činil 57. Počet lůžek v ostatních rezortech se proti loňsku nezměnil - činil 206 lůžek. V přepočtu na 100 000 obyvatel se počet lůžek v zařízeních rezortu zdravotnictví snížil ze 111,3 na 110,9, ale naproti tomu opět stoupl celkový počet lékařských míst. V důsledku toho se počet lůžek připadajících na jedno lékařské místo stále snižuje a současných 19,5 lůžka na jedno lékařské místo je nejnižší od počátku 60. let.
V psychiatrických léčebnách byla lůžka využita z 87,7 %, v psychiatrických odděleních nemocnic ze 79,4 %, což je u nemocnic historicky nejnižší hodnota.
Průměrná ošetřovací doba se v obou typech psychiatrických lůžkových zařízení rok od roku snižuje a současně činí 24,2 dne v psychiatrických odděleních nemocnic a 79,7 dne v psychiatrických léčebnách. Pro srovnání byla v 60. letech průměrná ošetřovací doba 37 dní v psychiatrických odděleních nemocnic a 174 dny v psychiatrických léčebnách a v 90. letech pak 29 a 91 den.
Celkový nárůst pacientů, který se projevoval v posledních pěti letech se zastavil, v tomto roce bylo hospitalizováno o 634 pacienty méně než v roce předešlém a přepočet na 100 000 obyvatel činil 562,4 případu. Převažovali jako již tradičně muži, kterých bylo v procentuálním poměru k ženám 54,1 : 45,9.
Při pohledu na složení hospitalizovaných podle skupin psychiatrických diagnóz je zřejmé, že největší nárůst vzhledem k předchozímu roku byl u poruch vyvolaných ostatními psychoaktivními látkami - drogami (dg. F11-F19) a u schizofrenií (dg. F20-F29), které co do počtu zaujímají první místo v příčinách hospitalizace.
V porovnání s rokem 1994 pak zaznamenaly největší, více než čtyřnásobný, vzestup rovněž poruchy vyvolané drogami a též neurotické poruchy (dg. F40-F48; F50-F59), kterých bylo o téměř 2400 případů více.
Schizofrenie jsou tradičně nejčastější hospitalizační diagnózou. V tomto roce bylo umístěno v psychiatrických lůžkových zařízeních na 11 622 pacientů - schizofreniků.
Znepokojující je nárůst hospitalizovaných závislých na drogách. Ten stoupl za poslední rok o 210 případů (143 muže a 67 žen), a proti roku 1994 o více než 3,5 tisíce (z 1131 na 4743 pacienty). V psychiatrických lůžkových zařízeních tak bylo v roce 1999 v přepočtu na 100 000 obyvatel hospitalizováno 62,9 mužů a 30,3 žen užívajících drogy. Pro srovnání: v roce 1994 to bylo jen 15,4 a 6,7 pacientů obou pohlaví a v předcházejících letech byly hodnoty ještě daleko nižší.
Počty hospitalizovaných na poruchy vyvolané alkoholem (dg. F10), které měly v předešlých letech stoupající tendenci, v posledních dvou letech klesají. Proti roku 1998 činil pokles 486 případů, celkem bylo v tomto roce hospitalizováno 9511 alkoholiků.
Zpracovala: Miloslava Bernatová
|
Vývoj sítě psychiatrických lůžkových
zařízení |
|
Vývoj počtu propuštěných a zemřelých
v psychiatrických lůžkových zařízeních v přepočtu na 100 000 obyvatel
na poruchy vyvolané alkoholem (dg F10) |