Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 23.1.2002

4

Šetření zdravotního stavu české populace (EUROHIS 2001)
Díl VII.: Fyzická aktivita

Fyzickou aktivitu lze považovat za součást životního stylu populace. Životní styl je projevem lidské osobnosti, je svázán s tím, jak člověk strukturuje svůj čas a prostor a jakými činnostmi je naplňuje. Volbou životního stylu může každý do určité míry směřovat k naplňování své životní spokojenosti. Fyzická aktivita významně ovlivňuje zdravotní stav populace. V důsledku stále narůstajících nároků společnosti dochází k psychickému přetěžování, z čehož plyne potřeba relaxace formou fyzické aktivity.

Několik otázek na fyzickou aktivitu bylo testováno v šetření EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe). Dotazy byly orientované na fyzické aktivity, které jsou běžnou součástí každodenního života (např. aktivity provozované v zaměstnání, práci doma či na zahradě, aktivity týkající se přesunu z místa na místo, aktivity ve volném čase). Respondenti odpovídali na několik typů aktivit - od aktivity vyžadující velkou fyzickou námahu, přes střední námahu, chůzi až po sezení - které prováděli v posledních 7 dnech. Uváděli, kolik dní provozovali každý typ fyzické aktivity a kolik času celkem obvykle strávili v jednom takovém dni.

Na základě metodiky WHO (Světová zdravotnická organizace) byla vypočítána průměrná celková fyzická aktivita pomocí ukazatele MET [1] (jako součet vážených průměrů jednotlivých typů aktivit, v celkových týdenních METminutách). Metabolický ekvivalent (MET) vyjadřuje průměrnou celkovou fyzickou aktivitu respondentů během posledních 7 dnů. Podle hodnoty tohoto ukazatele byli respondenti rozděleni do tří kategorií: do 5000 celkových týdenních METminut ® nízká fyzická aktivita, 5000-9999 celkových týdenních METminut ® střední fyzická aktivita a 10 000 a více METminut ® vysoká fyzická aktivita.

Terénním testováním bylo zjištěno, že velmi namáhavým fyzickým aktivitám se v posledních 7 dnech věnovalo 53 % mužů a 26 % žen (celkem 195 respondentů z 512). Velmi namáhavé aktivity zahrnovaly např. stavební práce, silové zdvihání těžkých předmětů, aktivní sport. Muži prováděli tyto aktivity častěji než ženy. Významné rozdíly mezi muži a ženami byly i v průměrné době strávené obvyklou velmi namáhavou aktivitou v jednom dni (viz tabulka, testováno ANOVA testem). Výsledky šetření ukazují, že středně namáhavé aktivity v posledních 7 dnech provádělo 77 % mužů a 63 % žen (celkem 350 respondentů). Mezi středně namáhavé fyzické aktivity patřilo např. přenášení lehkých nákladů, domácí práce, rekreační sport. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly u průměrné doby strávené středně namáhavou aktivitou nalezeny. Alespoň desetiminutovou chůzi v posledních 7 dnech provádělo 87 % respondentů (86 % mužů a 89 % žen). Rozdíly mezi pohlavím nebyly zjištěny ani u průměrné doby strávené denní chůzí. Upozorňujeme, že respondenti mohli v posledních 7 dnech vykonávat zároveň jak velmi namáhavé, tak i středně namáhavé aktivity či chůzi (procenta osob u jednotlivých aktivit nelze sčítat). Odpovědi na sezení ve všedním dni naznačují, že jsou významné rozdíly mezi muži a ženami: ženy strávily sezením denně zhruba o hodinu více než muži (viz tabulka, testováno ANOVA testem).

Průměrná doba (v minutách) strávená v jednom dni určitým typem aktivity, podle pohlaví

Typ fyzické aktivity:

Muži

Ženy

respondenti, kteří aktivitu prováděli

všichni resp., kteří odpověděli

respondenti, kteří aktivitu prováděli

všichni resp., kteří odpověděli

počet

průměrná doba v minutách

průměrná doba v minutách

počet

průměrná doba v minutách

průměrná doba v minutách

Velmi namáhavá aktivita

126

129

69

69

90

24

184

141

111

166

116

75

202

131

117

231

122

111

Sezení ve všedním dni

218

352

351

236

423

415

Předpoklad, že ženy mají nižší intenzitu fyzické aktivity než muži, byl potvrzen i na základě průměrných týdenních METminut (muži až dvakrát více METminut než ženy, viz tabulka). Z hlediska věkové struktury byly zjištěny mezi ženami významné rozdíly v průměrných týdenních METminutách (viz tabulka). Lze konstatovat, že nejvíce fyzicky aktivní věkovou skupinou byli respondenti ve věku 30-44 let a s přibývajícím věkem klesala intenzita aktivity. U mužů byly nalezeny významné rozdíly v prů­měrných týdenních METminutách podle vzdělání, resp. délky školní docházky. Největší intenzitu fyzické aktivity vykazovali muži s délkou školní docházky 11-13 let. Ve vzdělanostní struktuře je u mužů starších 30-ti let patrná i souvislost s věkem. U žen byla vzdělanostní struktura ovlivněna věkovými nerovnostmi (ženy s délkou školní docházky do 10 let měly průměrný věk 62 let, další vzdělanostní kategorie
41-42 let). V souvislosti s ekonomickou aktivitou respondentů byly mezi muži zjištěny další významné rozdíly: nejvyšší intenzita fyzické aktivity byla u zaměstna­ných respondentů, nejnižší pak u studentů (viz tabulka). Studenti nejsou manuálně pracující, proto vykazovali nižší ekvivalent MET.

Průměrné týdenní METminuty fyzické aktivity podle vybraných socio-demografických charakteristik

 

Muži

Ženy

Věková skupina

15-29

9 914

6 944

30-44

11 174

7 039

45-59

10 490

6 677

60+

6 986

3 428

Délka školní docházky

10 a méně let

7 107

4 120

11-13 let

11 634

6 369

14 a více let

7 622

6 421

Ekonomická aktivita (status)

Zaměstnaný (i podnikatel)

11 666

6 872

Nezaměstnaný

8 452

8 141

Student

6 371

5 682

Důchodce

6 696

3 997

Celkem

9 895

5 987

Poznámka: Tučně označené hodnoty značí statisticky významné rozdíly (testováno ANOVA testem).

Následující graf zobrazuje skladbu mužů a žen podle tří kategorií fyzické aktivity (kategorizováno na základě průměrných týdenních METminut) a věku. U obou pohlaví se potvrdily závěry z předchozího ukazatele MET - maximální aktivita byla v produktivním věku 30-44 let. Z druhého grafu vyplývá, podobně jako v předchozím ekvivalentu MET, že vysoká fyzická aktivita byla nejčastější u respondentů s délkou školní docházky 11-13 let (tj. s učňovským a středoškolským vzděláním).

 


Z uvedených výsledků (např. 59 % žen a 34 % mužů s nízkou fyzickou aktivitou) se zdá, že si mnozí lidé stále neuvědomují, že pohyb přispívá k jejich zdraví nejen fyzickému, ale i psychickému. Lze usuzovat, že fyzická aktivita české populace není nijak vysoká.

Naše zjištění však nejsou zcela objektivní, protože řada respondentů mohla v posledních sedmi dnech provádět aktivity, které pro ně nebyly typické [2] (otázky jen na posledních 7 dní) - např. byli na dovolené, dělali stavební úpravy bytu či domu, pracovali v zemědělství. Respondenti považovali otázky na fyzickou aktivitu za velmi obsáhlé a nejasně formulované, např. ženy často do fyzické aktivity nezapočítávaly práce v domácnosti. Respondenti obtížně rozlišovali velmi a středně namáhavé aktivity. A celkově spíše odhadovali obvyklou dobu strávenou danou aktivitou v jednom dni.

Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková



[1] Metabolický ekvivalent (MET) je definován jako množství kyslíku spotřebovaného při odpočinkovém sezení a rovná se 3,5 ml kyslíku na kilogram tělesné váhy x minuty. MET je pojem představující jednoduchý a srozumitelný způsob pro vyjádření energie vynaložené fyzickými aktivitami. Energie vynaložená na aktivitu je tak určena oddělením relativního kyslíku vydaného na aktivitu (ml O2/kg/min) x 3,5.

[2] Šetření probíhalo v letním období (červenec až září 2001).