Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 4.4.2001

12

Vývoj mezd ve zdravotnictví v roce 2000

Průměrná měsíční mzda zaměstnanců příspěvkových a rozpočtových zdravotnických zařízení dosáhla v roce 2000 12 880 Kč. Oproti roku 1999 vzrostla o 3,8 %. Při růstu inflace 3,9 % to znamená, že reálná mzda ve zdravotnictví v roce 2000 zůstala prakticky na úrovni roku 1999.

Vývoj průměrné měsíční mzdy ve zdravotnictví *)

Rok

Průměrná mzda **)

Meziroční přírůstek

%

1993

6 061

1 259

26,2

1994

7 127

1 066

17,6

1995

8 288

1 161

16,3

1996

10 073

1 785

21,5

1997

10 608

535

5,3

1998

10 896

288

2,7

1999

12 409

1 513

13,9

2000

12 880

471

3,8

*) V příspěvkových a rozpočtových organizacích s odměňováním podle zákona č. 143/92 Sb.

**) Na přepočtené počty zaměstnanců

Porovnání vývoje průměrné měsíční mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví a v  národním hospodářství není z hlediska zdravotnictví nijak příznivé.


Podle předběžných údajů ČSÚ vzrostla průměrná mzda (na fyzické osoby) v ČR v roce 2000 oproti roku 1999 o 6,6 % (o 837 Kč) a dosáhla 13 491 Kč. Reálná mzda pak vzrostla o 2,6 %. Vývoj mezd však byl velmi diferencovaný, pokud jde o podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru:

·      v podnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda o 7,8 % a dosáhla 13 947 Kč (reálná mzda vzrostla o 3,8 %),

·      v nepodnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda pouze o 2,8 % a dosáhla 12 060 Kč (reálná mzda se snížila o 1,1 %).

Průměrné mzdy počítané na přepočtené počty, tj. plně zaměstnané, byly v roce 2000 podstatně vyšší: v ČR celkem 13 912 Kč, v podnikatelské sféře 14 244 Kč, v nepodnikatelské sféře 12 830 Kč.

Růst průměrných mezd se projevil v roce 2000 u všech kategorií zaměstnanců ve zdravotnictví. Největší růst lze zaznamenat u lékařů (4,9 %).

Vývoj průměrné měsíční mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví *) (v Kč)

Kategorie zaměstnanců

1997

1998

1999

2000

Index

1997/96

1998/97

1999/98

2000/99

Lékaři

20 258

20 857

23 692

24 854

106,0

103,0

113,6

104,9

Farmaceuti

18 719

19 737

22 632

23 285

110,0

105,4

114,7

102,9

Jiní odborní pracovníci

 

 

 

 

 

 

 

 

s VŠ vzděláním

14 282

14 721

16 554

16 917

x

103,1

112,5

102,2

s SŠ vzděláním

8 781

9 149

10 588

10 836

x

104,2

115,7

102,3

Střední zdravotničtí pracovníci

10 193

10 339

11 760

12 176

104,8

101,4

113,7

103,5

Nižší zdravotničtí pracovníci

8 956

9 129

10 402

10 790

107,5

101,9

113,9

103,7

Pomocní zdravotničtí pracovníci

7 112

7 261

8 253

8 488

105,1

102,1

113,7

102,8

Pedagogičtí pracovníci **)

10 980

11 663

13 453

13 383

x

106,2

115,3

99,5

Technicko-hospodářští pracovníci

10 836

11 469

13 004

13 470

105,7

105,8

113,4

103,6

Dělníci a provozní pracovníci

6 740

6 930

7 901

8 101

104,6

102,8

114,0

102,5

Celkem

10 608

10 896

12 409

12 880

105,3

102,7

113,9

103,8

*) V příspěvkových a rozpočtových organizacích s odměňováním podle zákona č. 143/92 Sb.

**) Po vyčlenění zdravotnického školství mimo rezort zdravotnictví

Proporce mezi průměrnými mzdami jednotlivých kategorií zaměstnanců ve zdravotnictví zůstávají relativně stabilní:

Proporce mezi průměrnými mzdami kategorií zaměstnanců (průměrná mzda celkem = 1)

Kategorie zaměstnanců

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Lékaři

1,91

1,90

1,91

1,91

1,91

1,93

Střední zdravotničtí
pracovníci

0,96

0,97

0,96

0,95

0,95

0,95

Nižší zdravotničtí
pracovníci

0,70

0,83

0,84

0,84

0,84

0,84

Technicko-hospodářští
pracovníci

1,00

1,02

1,02

1,05

1,05

1,05

Dělníci a provozní
pracovníci

0,67

0,64

0,64

0,64

0,64

0,63

Proporce průměrných mezd lékařů k celkovým průměrným výdělkům všech zaměstnanců se dlouhodobě prakticky nemění. V roce 2000 se však  mírně posunula ve prospěch lékařů. Mírně se za posledních 5 let zhoršila u středních zdravotnických pracovníků, dělníků a provozních pracovníků; dlouhodobě se zlepšila u technicko-hospodářských pracovníků a nižších zdravotnických pracovníků.

Z dlouhodobého hlediska se prosazuje tendence ke snižování podílu tarifních mezd z celkových průměrných mezd. Po zvýšení tohoto podílu v roce 1999 (v souvislosti s opatřením ke zvýšení tarifních mezd) se v roce 2000 podíl tarifních mezd znovu snížil (na úroveň roku 1998), a to u všech kategorií zaměstnanců. Nejnižší je u lékařů (38,8 %).

 



Podíl průměrné tarifní mzdy z průměrné měsíční mzdy zaměstnanců ve všech příspěvkových a rozpočtových organizacích rezortu zdravotnictví (v %)

Kategorie zaměstnanců

1995

1997

1998

1999

2000

podíl v %

Lékaři

42,4

39,9

39,1

40,5

38,8

Farmaceuti

47,7

43,0

40,6

41,2

39,8

Jiní odborní pracovníci

58,4

57,8

x

x

x

V tom:   s VŠ

x

x

55,9

57,8

56,6

s SŠ

x

x

60,8

61,8

61,0

Střední zdravotničtí pracovníci

57,2

54,5

54,4

56,2

54,5

Nižší zdravotničtí pracovníci

58,9

59,6

59,6

51,3

49,3

Pomocní zdravotničtí pracovníci

58,3

55,5

54,9

56,9

55,3

Pedagogičtí pracovníci

58,6

60,8

67,9

69,0

67,6

Technicko-hospodářští pracovníci

58,7

56,3

53,4

55,4

53,9

Dělníci a provozní pracovníci

60,5

59,8

59,5

61,3

59,9

Celkem

54,6

51,9

51,4

53,1

51,4

Průměrné měsíční mzdy zaměstnanců se v roce 2000 vyvíjely v podstatě obdobně ve zdravotnických zařízeních v přímé působnosti MZ i v působnosti okresních úřadů, měst a obcí. U jednotlivých kategorií zaměstnanců lze zaznamenat odchylky zpravidla v závislosti na vývoji průměrných mezd v předchozích letech.


Průměrná měsíční mzda zaměstnanců v příspěvkových a rozpočtových organizacích ve zdravotnictví podle zřizovatele (v Kč) *)

Kategorie zaměstnanců

V přímé působnosti MZ

OÚ, města a obce

2000

1999

Index
1999=100

2000

1999

Index
1999=100

Lékaři

25 435

24 243

104,9

24 376

23 248

104,9

Farmaceuti

24 066

23 755

101,3

22 656

21 752

104,2

Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví s VŠ

16 983

16 573

102,5

16 804

16 524

101,7

Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví s SŠ

11 324

11 114

101,9

10 282

9 961

103,2

Střední zdravotničtí pracovníci

12 911

12 406

104,1

11 677

11 330

103,1

Nižší zdravotničtí pracovníci

10 521

10 151

103,4

10 892

10 499

103,7

Pomocní zdravotničtí pracovníci

8 745

8 456

103,4

8 284

8 093

102,4

Pedagogičtí pracovníci

13 745

13 857

99,2

9 587

9 738

98,4

Technicko-hospodářští pracovníci

13 658

13 263

103,0

13 283

12 751

104,2

Dělníci a provozní pracovníci

8 918

8 730

102,2

7 642

7 453

102,5

Celkem

13 734

13 225

103,8

12 268

11 836

103,6

*) S odměňováním zaměstnanců podle zákona č. 143/1992 Sb.

Strukturu průměrné mzdy ve zdravotnictví ilustrují přiložené grafy za zdravotnictví celkem, za kategorii lékařů a kategorii SZP. Z dlouhodobějšího pohledu nedochází ve skladbě průměrné mzdy k podstatným změnám. V roce 2000 však podíl tarifní mzdy opět poklesl (na úroveň roku 1998), a v důsledku toho podíl ostatních složek mezd vzrostl.

Skladba celkové průměrné mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví (v %)

Položka

1995

1997

1998

1999

2000

Platový tarif

54,6

51,9

51,4

53,1

51,4

Osobní příplatek

7,7

8,4

9,2

8,5

9,5

Odměny celkem

3,2

3,7

4,4

3,7

4,0

Práce přesčas

5,4

5,7

5,5

5,4

5,6

Pracovní pohotovost

3,6

3,9

3,8

3,7

3,9

Ostatní

25,4

26,4

25,7

25,6

25,6

Oproti vývoji průměrných mezd v příspěvkových a rozpočtových organizacích (přímo řízených MZ, okresních, městských a obecních) se odchylně vyvíjejí průměrné mzdy v soukromých a církevních zdravotnických zařízeních. (V průměrných mzdách zaměstnanců v soukromých zdravotnických zařízeních nejsou zahrnuty podnikatelské odměny jejich vlastníků.)

Vývoj průměrné měsíční mzdy v soukromých a církevních
zdravotnických zařízeních (v Kč) *)

Rok

Průměrná mzda (v Kč)

Meziroční přírůstek

%

1995

7 360

 

 

1996

8 416

1 056

14,3

1997

9 428

1 012

12,0

1998

9 994

566

6,0

1999

10 666

672

6,7

2000

11 390

724

6,8

*) Ve zdravotnických zařízeních s odměňováním podle zákona č. 1/1992 Sb.

Tempo růstu průměrných mezd v soukromých a církevních zdravotnických zařízeních bylo v letech 1997, 1998 i 2000 podstatně vyšší než v příspěvkových a rozpočtových organizacích (s odměňováním podle zákona č. 143/92 Sb.). Pouze v roce 1999 bylo naopak tempo růstu průměrných mezd v příspěvkových a rozpočtových organizacích podstatně rychlejší:

Index

Příspěvkové a rozpočtové
organizace

Soukromá a církevní
zdrav. zařízení

1997/96

105,3

112,0

1998/97

102,7

106,0

1999/98

113,9

106,7

2000/99

103,8

106,8


Absolutní hodnota průměrné mzdy je však v příspěvkových a rozpočtových organizacích trvale vyšší než v soukromých a církevních zdravotnických organizacích:

Rok

Příspěvkové a rozpočtové
organizace (v Kč)

Soukromá a církevní
zdravotnická zařízení

Rozdíl (v Kč)

1995

8 288

7 360

928

1996

10 073

8 416

1 657

1997

10 608

9 428

1 180

1998

10 896

9 994

902

1999

12 409

10 666

1 743

2000

12 880

11 390

1 490

Rovněž v hlavních odborných profesích (lékaři, SZP) byl vývoj průměrných mezd v soukromých a církevních zdravotnických zařízeních ve srovnání s příspěvkovými a rozpočtovými organizacemi obdobný.

Vývoj průměrné měsíční mzdy zaměstnanců soukromých a církevních
zdravotnických zařízení (v Kč) *)

 

1996

1997

1998

1999

2000

Index

1997/96

1998/97

1999/98

2000/99

Lékaři

17 262

19 733

21 141

22 606

25 288

114,3

107,1

106,9

111,9

SZP

8 300

9 090

9 481

10 107

10 885

109,5

104,3

106,6

107,7

Ostatní **)

6 900

7 804

8 596

9 206

9 625

113,1

110,1

107,1

104,6

Celkem

8 416

9 428

9 994

10 666

11 390

112,0

106,0

106,7

106,8

*) Ve zdravotnických zařízeních s odměňováním podle zákona č. 1/1992 Sb.

**) Bez farmaceutů

Absolutní hodnota průměrných mezd lékařů v soukromých a církevních zdravotnických zařízeních překročila v roce 2000 úroveň průměrných mezd těchto profesí v příspěvkových a rozpočtových organizacích.

Rok

Průměrné mzdy lékařů (v Kč)

Příspěvkové a rozpočtové organizace

Soukromá a církevní
zdrav. zařízení

1997

20 258

19 733

1998

20 857

21 141

1999

23 692

22 606

2000

24 854

25 288

Zpracoval: Ing. Miloslav Jurásek

Grafy - příloha

Průměrná měsíční mzda ve všech příspěvkových a rozpočtových organizacích
v roce 2000

- zaměstnanci celkem
- lékaři
- střední zdravotničtí pracovníci