|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
|
Praha 11.4.2001 |
17 |
Věková standardizace ukazatelů v šetření HIS CR 99
Při posuzování závislosti ukazatelů životního stylu a zdraví na vzdělání respondentů (viz publikace Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 1999, HIS CR 99) byla zmíněna nerovnoměrná věková struktura souboru mezi jednotlivými vzdělanostními skupinami. Vliv vzdělání na tyto ukazatele mohl být tedy zkreslen, neboť především zdravotní ukazatele jsou, jak bylo ve zmíněné publikaci potvrzeno, determinovány věkem velmi výrazně. Tato práce si klade za cíl popis věkové struktury respondentů podle vzdělání a jednoduchou metodou standardizace odstranit vliv věkových nerovností u vybraných ukazatelů životního stylu a zdraví.
Popis věkové struktury podle vzdělání
Nerovnoměrnost věkové struktury u vzdělanostních skupin dokládá tabulka 1. Podle průměrného věku se nejvíce odchylovali od průměru muži i ženy se základním vzděláním. Prohlédneme-li si věkovou strukturu, pak největší rozdíly v průměrném věku byly u osob se základním vzděláním způsobeny vysokým podílem mužů ve věku 15-29 let a žen ve věku nad 60 let. Další značné rozdíly byly u osob s vyšším vzděláním, což je způsobeno jejich nižším zastoupením v populaci a tedy i ve výběrovém souboru. Na podkladě těchto zjištění lze předpokládat, že u mužů se základním vzděláním budou zjištěny lepší hodnoty věkově podmíněných ukazatelů. Naopak u žen se základním vzděláním lze očekávat horší hodnoty s věkem souvisejících ukazatelů. U osob s vyšším vzděláním lze očekávat, že standardizace může přinést, kvůli malému počtu respondentů, některé hodnoty ukazatelů velmi odchýlené od ostatních.
Způsob odstranění vlivu věkové struktury
K odstranění vlivu věku lze použít více nástrojů. Zde byla použita nejjednodušší metoda - věková standardizace ukazatelů. Věkovou standardizací se rozumí přepočet hodnot ukazatelů tak, jako by zkoumaná část populace, pro kterou se hodnota ukazatele počítá, měla tzv. standardní věkovou strukturu. Nejprve se vypočtou specifické hodnoty sledovaných ukazatelů (tj. pro každou věkovou skupinu zvlášť), a poté se k výpočtu celkové hodnoty ukazatele použijí, namísto relativních vah věkové struktury zkoumané populace, relativní váhy standardní populace. Výsledkem je tzv. standardizovaný ukazatel.
Určitým problémem se stává volba standardu (standardní populace). Nevhodná volba může analýzu výsledků spíše poškodit. Existuje několik možností výběru standardů: mezinárodní standardy (např. WHO nebo OECD), celková populace České republiky, populace souboru šetření HIS CR 99. Na volbě typu standardu závisí srovnatelnost standardizovaného a původního ukazatele. Dodatečně je nutné rozhodnout, kolik věkových skupin zvolit (závisí na rozsahu souboru) a zda volit standardní strukturu shodnou nebo odlišnou pro muže a ženy (shodná struktura dovolí srovnání mužů a žen). Po zvážení všech těchto kritérií jsem zvolil za standard strukturu celkové populace České republiky k 31.12.1999 podle patnáctiletých věkových skupin.
|
Tab. 1 Struktura souboru podle pohlaví, věkových skupin a vzdělání (procenta) |
|||||
|
Muži |
|||||
|
Vzdělání |
15-29 |
30-44 |
45-59 |
60+ |
průměrný věk |
|
základní |
55,6 |
6,1 |
15,0 |
23,3 |
35 |
|
učňovské |
26,1 |
24,2 |
27,4 |
22,3 |
45 |
|
střední |
29,7 |
28,2 |
21,8 |
20,3 |
42 |
|
vyšší |
13,1 |
37,7 |
25,4 |
23,8 |
47 |
|
celkem |
30,3 |
24,0 |
23,7 |
22,1 |
43 |
|
Ženy |
|||||
|
základní |
25,4 |
7,4 |
20,6 |
46,6 |
52 |
|
učňovské |
22,3 |
26,9 |
29,1 |
21,7 |
45 |
|
střední |
35,1 |
28,4 |
23,3 |
13,2 |
39 |
|
vyšší |
13,8 |
47,1 |
25,3 |
13,8 |
43 |
|
celkem |
26,9 |
23,4 |
24,5 |
25,2 |
45 |
|
ČR (31.12.1999) |
28,2 |
24,2 |
25,8 |
21,9 |
. |
Standardizace vybraných ukazatelů
V následující části popíši srovnání čtyř ukazatelů životního stylu a zdraví před a po standardizaci. Bude se jednat o ukazatele charakterizující kouření, subjektivní zdraví, chronickou nemocnost a celkový index zdraví.
Kouření
Podle ukazatelů zjištěných v šetření se zdálo, že existují rozdíly mezi jednotlivými vzdělanostními skupinami, ale nikoliv jednostranná souvislost se vzděláním (naopak osoby se základním vzděláním měly velmi vysoký podíl nikdy nekouřících). Po standardizaci se ukázalo, že muži se základním vzděláním a vyučením mají srovnatelný podíl denně kouřících, který je významně odlišný od mužů se středním a vyšším vzděláním. U žen se základním vzděláním také výrazně vzrostl podíl kuřaček. Závislost podílu denních kuřáků na vzdělání byla tedy standardizací odkryta.
|
Tab. 2 Procento osob kouřících denně |
||||||
|
Vzdělání |
Muži |
Ženy |
||||
|
skutečnost |
standardizace |
rozdíl |
skutečnost |
standardizace |
rozdíl |
|
|
základní |
26,7 |
35,0 |
8,3 |
18,3 |
28,7 |
10,4 |
|
učňovské |
36,7 |
37,0 |
0,3 |
21,7 |
21,7 |
0,0 |
|
střední |
25,3 |
25,0 |
-0,3 |
13,7 |
13,2 |
-0,5 |
|
vyšší |
20,0 |
20,0 |
0,0 |
12,6 |
13,8 |
1,1 |
Subjektivní zdraví
Vysoký podíl mladých mužů se základním vzděláním zapříčinil nízký podíl osob se špatným a nebo velmi špatným subjektivním zdravím v této vzdělanostní skupině. Po standardizaci je klesající podíl osob se špatným a nebo velmi špatným subjektivním zdravím s rostoucím vzděláním patrný. U žen se naopak věkovým narovnáním rozdíly mezi vzdělanostními skupinami téměř smazaly.
|
Tab. 3 Procento osob se špatným a nebo velmi špatným subjektivním zdravím |
||||||
|
Vzdělání |
Muži |
Ženy |
||||
|
skutečnost |
standardizace |
rozdíl |
skutečnost |
standardizace |
rozdíl |
|
|
základní |
12,8 |
18,2 |
5,5 |
20,6 |
15,9 |
-4,8 |
|
učňovské |
15,0 |
14,6 |
-0,4 |
12,4 |
11,8 |
-0,5 |
|
střední |
8,5 |
9,2 |
0,6 |
8,7 |
10,3 |
1,7 |
|
vyšší |
3,1 |
3,1 |
0,0 |
9,2 |
12,6 |
3,4 |
Chronická nemocnost
Rozdíl v průměrném počtu chronických chorob podle vzdělanostních skupin nebyl u původních ukazatelů znatelný u mužů, ale byl velmi zřetelný u žen. Po standardizaci je možné vidět mírnou souvislost mezi počtem chorob a vzděláním u mužů i žen.
|
Tab. 4 Průměrný počet chronických chorob na osobu |
||||||
|
Vzdělání |
Muži |
Ženy |
||||
|
skutečnost |
standardizace |
rozdíl |
skutečnost |
standardizace |
rozdíl |
|
|
základní |
0,96 |
1,21 |
0,25 |
1,88 |
1,44 |
-0,44 |
|
učňovské |
1,19 |
1,16 |
-0,03 |
1,41 |
1,36 |
-0,06 |
|
střední |
0,90 |
0,95 |
0,05 |
1,07 |
1,30 |
0,23 |
|
vyšší |
1,06 |
1,04 |
-0,02 |
1,02 |
1,24 |
0,21 |
Celkový index zdraví
U mužů nebyla před standardizací vidět žádná souvislost mezi vzděláním a celkovým indexem zdraví, u žen byla tato souvislost patrná. Po standardizaci se určité rozdíly projevily u mužů (více se odlišují právě osoby se základním vzděláním), u žen se rozdíly mezi vzdělanostními kategoriemi naopak snížily. Mezi muži a ženami se základním vzděláním se podíl osob s dobrým zdravím vyrovnal.
|
Tab. 5 Procento osob s dobrým celkovým indexem zdraví |
||||||
|
Vzdělání |
Muži |
Ženy |
||||
|
skutečnost |
standardizace |
rozdíl |
skutečnost |
standardizace |
rozdíl |
|
|
základní |
39,4 |
28,9 |
-10,4 |
25,9 |
29,3 |
3,4 |
|
učňovské |
35,6 |
36,4 |
0,8 |
32,1 |
33,6 |
1,6 |
|
střední |
43,0 |
42,1 |
-1,0 |
33,0 |
31,0 |
-2,0 |
|
vyšší |
38,7 |
37,9 |
-0,8 |
48,8 |
49,4 |
0,6 |
Závěr
Částečně se potvrdily předpoklady o tom, že rozdílná věková struktura v jednotlivých vzdělanostních skupinách zkresluje závislost ukazatelů životního stylu a zdraví na vzdělání. Výsledky před a po standardizaci se liší především u osob se základním vzděláním, jejichž věková struktura byla nejvíce odlišná od zvoleného standardu (resp. struktury výběrového souboru). Po standardizaci se projevila větší souvislost mezi vyšším vzděláním a horšími hodnotami ukazatelů u mužů, u žen se tato souvislost většinou snížila. Detailnější posouzení vlivu vzdělání na zdraví a životní styl populace zůstává nadále otevřeným tématem.
Vypracoval: Jakub Hrkal