Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
|
Aktuální
informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky |
| 19 | Praha 16.4. 1998 |
V této aktuální informaci opět přinášíme poznatky získáné z výběrového šetření HIS 96.
Respondenti prostřednictvím otázky týkající se emoční pohody vyjadřovali svůj duševní stav, svoje pocity a nálady během posledního měsíce, tj. přibližně v období září - říjen 1996.
Jednotlivé pocity a nálady jsme shrnuli do dvanácti podotázek. Dotazovaní pak pomocí čtyřbodové škály (odpovědí ani ne, ne více než obvykle, poněkud více než obvykle a mnohem více než obvykle) vyjadřovali stupeň svého duševního “narušení” příslušnou příčinou.
V následující tabulce je uveden přehled typů emočních poruch a jejich prevalence v rozdělení na pohlaví.
| Druh poruchy | Procento respondentů s poruchou | |
|---|---|---|
| muži | ženy | |
| poruchy spánku | 13.24 | 22.12 |
| trvalé vnitřní napětí | 14.59 | 22.12 |
| neschopnost překonat potíže | 9.42 | 15.18 |
| deprese | 11.02 | 19.41 |
| ztráta sebedůvěry | 3.82 | 6.43 |
| pocit bezvýznamnosti | 4.13 | 5.98 |
| neschopnost koncentrace | 14.22 | 20.26 |
| pocit neužitečnosti | 9.48 | 10.38 |
| neschopnost řešit problémy | 7.64 | 13.09 |
| nerozhodnost | 4.62 | 7.22 |
| pocit neštěstí | 15.83 | 22.12 |
| neschopnost těšit se | 16.50 | 21.44 |
Nejčastějším typem emočních poruch byly u mužů neschopnost těšit se (16,50%), dále pak pocit neštěstí (15,83%) a trvalé vnitřní napětí (14,59%). U žen byly za nejčastější poruchy označeny poruchy spánku, trvalé vnitřní napětí a pocit neštěstí (všechny 22,12%), dále pak následovala neschopnost těšit se (21,44%), neschopnost koncentrace (20,26%) a deprese (19,41%). Naopak nejméně častým typem poruchy byl u mužů pokles sebedůvěry (3,82%) a u žen pocit bezvýznamnosti (5,98%). U všech emočních poruch pak byla zjištěna jejich vyšší prevalence u žen než u mužů (v rozmezí od 1% až do 9%).
Jak již bylo uvedeno, stupeň narušení vyjadřovali respondenti pomocí čtyřbodové škály, přičemž body 1 a 2 byly považovány za pohodu a body 3 a 4 za nepohodu. Na základě výskytu emočních poruch (nepohody) byl zkonstruován ukazatel “ skóre emoční nepohody”, daný jako počet přítomných emočních poruch.
V následující tabulce je uvedeno průměrné skóre emoční nepohody podle jednotlivých věkových skupin.
| Věk | Průměrné skóre emoční nepohody | |
|---|---|---|
| muži | ženy | |
| 15-24 | 0.87 | 1.45 |
| 25-34 | 1.02 | 1.29 |
| 35-44 | 1.42 | 1.81 |
| 45-54 | 1.24 | 2.10 |
| 55-64 | 1.62 | 1.91 |
| 65-74 | 1.27 | 2.14 |
| 75+ | 2.21 | 3.26 |
| celkem | 1.25 | 1.86 |
Z tabulky vyplývá, že v průměru připadalo na 1 ženu 1,86 emoční poruchy a na 1 muže 1,25 poruchy.
Výbornou emoční pohodu vyjádřilo celkem 1958 respondentů (tj. 57,66%), z toho 1018 mužů (tj. 62,68%) a 940 žen (tj. 53,05%). S rostoucím věkem pak zcela zákonitě docházelo k poklesu této kategorie. Naopak u špatné emoční pohody (neboli emoční nepohody) spolu s věkem rostl počet respondentů, kteří se cítili špatně (více pak u žen než u mužů). Špatnou emoční pohodu tedy vyjádřilo celkem 578 respondentů (tj. 17,02%), z toho 208 mužů (tj. 12,81%) a 370 žen (tj. 20,88%). Složení respondentů podle emoční pohody podle jednotlivých věkových kategorií a v rozdělení na pohlaví je názorně uvedeno v přiloženém grafu.
Na závěr je možno říci, srovnáme-li výsledky našeho šetření v výsledky šetření předchozího (HIS 93), že došlo k mírnému zhoršení psychického zdraví naší populace, což je zřejmě způsobeno vzrůstajícími nároky v oblasti pracovní i mimopracovní. Vyšší podíl psychických problémů u žen může pak souviset s tzv. “ženskou přirozeností”, tedy se sklonem k většímu prožívání problémů.
Zpracovala: Ing. Radka Kočová