Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 24.4.2001 |
23 |
HIS ČR 1999 - úrazy ve volném čase
V roce 2000 vyšla řada aktuálních informací týkajících se výběrové šetření o zdravotním stavu obyvatel ČR 1999. Poslední otázka v dotazníku se zabývala úrazy ve volném čase a byla zařazena do dotazníku poprvé. Účelem začlenění otázky je harmonizace s Evropskou unií. Podkladem se staly materiály EHLASS (European Home and Leisure Accident Surveilance System), což je Evropský dozorovací systém pro úrazy v domácnosti a ve volném čase.
Respondenti měli uvést nepracovní úraz v rodině, který se udál v průběhu tří měsíců před začátkem šetření. Jednalo se o úrazy závažnějšího charakteru, kdy byl respondent či člen jeho rodiny nucen vyhledat lékařskou pomoc.
Výběrového šetření HIS ČR 1999 se zúčastnilo 2 356 respondentů. Respondenti ale uváděli úrazy za celou svou domácnost, tímto se nám soubor zvětšil na 7 133 členů. V dotaznících bylo popsáno 154 úrazů ve volném čase. Z toho 71 se jich přihodilo přímo respondentovi a 83 členům jeho domácnosti. První tabulka ukazuje věkové složení zraněných podle věku.
Věková skupina |
Muži |
Ženy |
Celkem |
0-14 |
21,1% |
27,1% |
23,4% |
15-24 |
30,5% |
20,3% |
26,6% |
25-34 |
15,8% |
15,3% |
15,6% |
35-44 |
12,6% |
5,1% |
9,7% |
45-54 |
6,3% |
8,5% |
7,1% |
55-64 |
6,3% |
10,2% |
7,8% |
65-74 |
4,2% |
5,1% |
4,5% |
75+ |
3,2% |
8,5% |
5,2% |
Nejčastěji došlo ke zranění osoby ve dvou nejmladších věkových skupinách. Průměrná délka léčby se pohybovala okolo 24 dnů. Nebyly velké rozdíly mezi muži a ženami.
Rovněž jsme sledovali, zda došlo k úrazu v pracovní den či během volného dne a získali jsme tyto výsledky:
Pohlaví |
Pracovní
den |
Volný
den |
muži |
61,1 % |
38,9 % |
ženy |
54,2 % |
45,8 % |
celkem |
58,4 % |
41,6 % |
Jednou z evidovaných položek bylo i místo prvního ošetření zraněného. Nejčastěji byl vyhledán odborný lékař, a to v 25 % případů. Dále pak pohotovost v nemocnici v 21 % případů. Na druhou stranu záchranou službu vyhledalo necelých 6 %.
Zraněná osoba byla v 73 % případů ošetřena ambulantně, v 14 % byla vyšetřena a ošetřena, bez další léčby. V 13 % byla nutná hospitalizace. Ani v jednom případě se nejednalo o smrtelný úraz.
Další sledovanou skutečností byl výsledek léčby zranění. Nejčastěji, v 63 % případů, byla osoba vyléčena bez následků. V 23 % byla vyléčena s nezávažnými trvalými důsledky a 2 % se závažnými trvalými důsledky. U 11 % nebyla tato skutečnost uvedena.
Úkolem navazujících otázek bylo zjistit podrobnější průběh zranění, aby bylo možno identifikovat místo, mechanismus anebo příčinu úrazu.
Co se týká místa zranění - byla nejčastěji uváděna obytná plocha (38 %), dopravní (19 %) a sportovní plocha (19 %).
Mechanismus úrazu byl, dle popisu respondenta, zařazen do jedné z níže uvedených skupin.
Mechanismus |
Absolutně |
V
procentech |
náraz, úder (něčím), pád |
86 |
56 % |
náraz, střet s předmětem či osobou |
32 |
21 % |
rozdrcení, rozříznutí, bodnutí |
23 |
15 % |
cizí těleso v přirozeném otvoru |
2 |
1 % |
tepelný účinek |
5 |
3 % |
akutní přetížení |
3 |
2 % |
nespecifikováno |
3 |
2 % |
Jak vyplývá z tabulky byl obvyklou příčinou náraz, pád či úder (něčím). Zajímavá byla i činnost v průběhu úrazu. Respondenti nejčastěji udávali hraní a trávení volného času či životně důležité aktivity, mezi ně patří například přijímaní potravy, osobní hygiena nebo odpočinek.
Další sledovanou charakteristikou byl typ zranění. Podrobný výčet nabízí další tabulka.
Typ zranění |
Zastoupení v procentech |
otřes mozku |
1 % |
zhmožděniny, modřiny, naražení |
17 % |
odřeniny |
2 % |
otevřená rána |
20 % |
zlomenina, naštípnutí |
19 % |
luxace, vymknutí |
5 % |
distorze, podvrtnutí |
8 % |
lese krevních cév |
1 % |
lese šlachy nebo svalů, natažení |
10 % |
amputace |
1 % |
popáleniny,opařeniny |
3 % |
druh zranění, jiné specifikováno |
3 % |
druh zranění nespecifikováno |
12 % |
Jak je patné z tabulky byla nejčastějším zraněním otevřená rána, zlomenina a zhmožděnina či naražení.
Zraněnou částí těla byly nejčastěji horní nebo dolní končetiny a hlava. Bližší informace jsou v následující tabulce.
Zraněná
část těla |
V
procentech |
hlava |
19 % |
krk, hrdlo |
3 % |
hrudník |
3 % |
břišní dutina, bederní a dolní část zad, pánev |
3 % |
horní končetiny |
27 % |
dolní končetiny |
40 % |
zranění celého těla |
1 % |
nespecifikovaná část těla |
5 % |
U více než jedné poloviny úrazů účastník přiznal vlastní zavinění (v 53 %), dále bylo napadení (jak úmyslné, tak i neúmyslné), a to v 16 % případů.
Poslední co nás zajímalo bylo, zda úraz zavinil či se na něm podílel nějaký výrobek, předmět a nebo zvíře. Bohužel více než polovina respondentů (57 %) na tuto otázku neodpověděla nebo byla odpověď nejednoznačná. Více než 12 % uvedlo, že úraz zavinil či se na něm podílel dopravní prostředek. Z valné části se jednalo o kolo (dospělé i dětské).
Vzorek úrazů ve volném čase pocházející z HIS ČR 1999 vykazoval určité podobné znaky jako úrazy ve volném čase zpracované na základě hospitalizace 1999. Z celkového počtu obyvatel naší republiky byla 2 % hospitalizována z důvodu úrazu. Na druhé straně výběrové šetření HIS, které zahrnovalo i se členy respondentovy domácnosti 7 133 lidí, tvořily úrazy rovněž cca 2 %. Zároveň v obou případech byl nejčastějším místem zranění domov. Jistou podobnost lze najít i v části zraněného těla, kterou byla hlava či dolní končetina.
Vypracovala: Ing. Irena Procházková