Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 29.5.2002

25

Úrazy v ČR v letech 1995-2000

Úrazy a jejich následky jsou závažným problémem z hlediska zdravotního, sociálního a ekonomického. Mezi příčinami úmrtí v České republice jsou úrazy v populaci na třetím místě, u dětí a dospělých do 40 let věku dokonce na místě prvním. Denně zemře v důsledku úrazů asi 20 lidí. Záchranné práce, léčení, rehabilitace a sociální dávky pro postižené jsou spojeny s finančními náklady ve výši desítek miliard korun ročně.

Základním problémem při sledování úrazovosti a rozvoji preventivních opatření je dostatek informací. Centrální registr úrazů neexistuje, proto celkový obraz o stavu a vývoji úrazovosti lze vytvořit až na základě propojení informací z řady různých zdrojů. K nejvýznamnějším patří:

·      Publikace „Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen ÚZIS) - sleduje úrazy z hlediska pracovní neschopnosti u nemocensky pojištěných osob. Podkladem jsou data České správy sociálního zabezpečení, vstupním formulářem je tiskopis „Potvrzení pracovní neschopnosti“.

·      Český statistický úřad monitoruje úrazy na podkladě statistického výkazu „Nem Úr 1-01“, statistickou jednotkou jsou podniky, organizace, instituce, družstva a další organizace provádějící samostatně agendu nemocenského pojištění. ČSÚ poskytuje i informace o zemřelých na nemoc a úraz.

·      ÚZIS v rámci NZIS (Národního zdravotnického informačního systému) shromažďuje na podkladě „Ročního výkazu o činnosti zdravotnického zařízení - obor chirurgie“ informace o úrazech s následným ambulantním ošetřením.

·      ÚZIS obdobně v rámci NZIS zjišťuje počty hospitalizovaných podle diagnóz, tedy i počty hospitalizovaných pro poranění a otravy. Zpravodajskou jednotkou je každé lůžkové oddělení zdravotnického zařízení, vstupním formulářem povinná hlášenka na tiskopise „Hlášení hospitalizace“.

·      ÚZIS zpracovává do statistických přehledů také tiskopis NZIS 014 0 „Statistické hlášení příčin a okolností dokonané sebevraždy“ a vydává publikaci Sebevraždy. Z ČSÚ přebírá data pro publikaci Zemřelí.

·      Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR - vydává každoročně Přehled nehodovosti v silničním provozu na území ČR.

·      Český úřad bezpečnosti práce.

·      Tato Aktuální informace využívá především data z publikací a materiálů ÚZIS.

1. Úrazy z hlediska pracovní neschopnosti

1.1 Publikace „Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ -představuje 100 % zachycení pracovní neschopnosti (PN), a to jak z důvodu nemoci, tak i z důvodu úrazu. Údaje se ale týkají pouze nemocensky pojištěných osob. Počty ukončených případů pracovní neschopnosti pro poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin (dále jen poranění a otravy) v letech 1995 - 2000 v absolutních číslech se vyvíjely takto:

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Počet případů PN pro úraz

511 263

491 011

450 900

415 503

382 409

392 561

Index  (1995=100) v %

100

96,0

88,2

81,3

74,8

76,8

Ve sledovaném období se měnil (snižoval) počet nemocensky pojištěných osob, proto přesnějším ukazatelem je počet případů pracovní neschopnosti pro poranění a otravy na 100 tis. pojištěnců:

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

PN pro úraz  muži (na 100 tis. pojištěnců)

14 357

14 055

12 295

11 525

11 138

11 663

Index  (1995=100) v %

100

97,9

85,6

80,3

77,6

81,2

PN pro úraz  ženy (na 100 tis. pojištěnců)

6 708

6 696

5 869

5 385

5 197

5 350

Index  (1995=100) v  %

100

99,8

87,5

80,3

77,5

79,8

PN pro úraz celkem (na 100 tis. pojištěnců)

10 859

10 666

9 328

8 684

8 352

8 690

Index  (1995=100) v %

100

98,2

85,9

80,0

76,9

80,0

Úrazovost z hlediska pracovní neschopnosti v přepočtu na 100 tis. pojištěnců se v období let 1995 - 2000 vyvíjela poměrně příznivě, došlo k jejímu snížení o 20 % (u žen o 20,2 %, u mužů o 18,8 %). Je patrné, že na 100 tis. pojištěnců připadne více než dvojnásobek zraněných mužů v pracovní neschopnosti ve srovnání se ženami. Tento poměr se ve sledovaném období neměnil.

Vývoj průměrné doby trvání jednoho případu pracovní neschopnosti pro poranění a otravy (ve dnech):

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Průměrné trvání 1 PN pro poranění a otravy muži

34,1

35,5

36,5

36,1

37,2

38,5

Průměrné trvání 1 PN pro poranění a otravy ženy

37,1

39,2

39,6

38,2

39,6

39,9

Průměrné trvání 1 PN pro poranění a otravy celkem

34,9

36,6

37,4

36,7

37,9

38,9

Průměrné trvání 1 PN celkem

25,7

27,0

26,8

27,4

26,9

28,4

Pro poranění a otravy je průměrná pracovní neschopnost ve sledovaném období přibližně o 10 dnů delší než je v průměru při všech diagnózách celkem. Ženy jsou v neschopnosti pro poranění a otravy průměrně zhruba o 1 den déle než muži.

Vývoj celkové pracovní neschopnosti a pracovní neschopnosti pro poranění a otravy v letech 1995 - 2000:

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Počet případů PN celkem

4 663 608

4 360 796

4 189 005

3 717 964

3 713 850

3 814 083

Index (1995=100) v %

100

93,5

89,8

79,7

79,6

81,8

Počet případů PN pro poranění

511 263

491 011

450 900

415 503

382 409

392 561

Index (1995=100) v %

100

96,0

88,2

81,3

74,8

76,8

Podíl PN pro poranění na PN celkem

11,0

11,3

10,8

11,2

 10,3

10,3

Porovnáme-li dvě řady výše zmíněných ukazatelů, je zřejmé, že počet případů pracovní neschopnosti celkem poklesl o 18,2 %, zatímco počet případů pracovní neschopnosti z důvodu poranění a otravy se snížil o 23,2 %. Podíl pracovní neschopnosti z důvodu poranění na celkové pracovní neschopnosti se v posledních dvou letech snížil o 1 % proti roku 1996, kdy byl za sledované období nejvyšší.

Počet případů pracovní neschopnosti v roce 2000 z důvodu poranění a otravy podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání:

Kategorie zaměstnání

Počet případů PN pro poranění a otravy

%

Vedoucí pracovníci

22 859

5,8

Duševní pracovníci

5 034

1,3

Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci

31 073

7,9

Nižší administrativní pracovníci

20 217

5,2

Služby, obchod

41 895

10,7

Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví

5 879

1,5

Řemeslníci, výrobci

189 785

48,3

Obsluha strojů

22 091

5,6

Pomocní pracovníci

53 728

13,7

Celkem

392 561

100

Nejvíce poranění - úrazů v roce 2000 utrpěli řemeslníci, výrobci, pomocní pracovníci, pracovníci služeb a obchodu (dohromady téměř 73 %). Nejméně úrazů bylo v kategorii duševní pracovníci. Tento údaj je samozřejmě ovlivněn počtem pojištěnců pracujících v dané kategorii zaměstnání.

V roce 2000 bylo denně v pracovní neschopnosti v důsledku poranění a otrav 1 227 mužů a 583 žen, celkově průměrně 923 lidí ze 100 tis. pojištěnců, tj. téměř 1 %.

1.2 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz podle Českého statistického úřadu zahrnuje všechny organizační jednotky provádějící samostatně agendu nemo­cenského pojištění, dále sumáře, které předkládají Okresní správy sociálního zabezpečení za organizace do 25 zaměstnanců, za něž podle zákona vedou agendu nemocenského pojištění a dále dopočet non-respons za všechny nepředložené výkazy zpravodajských jednotek s 25 a více zaměstnanci. Publikace ČSÚ jsou zpracovány na podkladě nově hlášených případů pracovní neschopnosti. V letech 1995 - 2000 se pracovní neschopnost pro úraz podle ČSÚ vyvíjela takto:

Úrazy

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Pracovní

106 275

104 288

108 704

107 175

95 971

92 906

Index (1995100) v %

100

98,1

102,3

100,8

90,3

87,4

Ostatní

174 932

167 009

170 423

160 219

151 523

166 900

Index (1995100) v %

100

95,5

97,4

91,6

86,6

95,4

Celkem

281 207

271 297

279 127

267 394

247 494

259 806

Index (1995=100) v %

100

96,5

99,3

95,1

88,0

92,4

Porovnáme-li statistiku pracovní neschopnosti z důvodu úrazu podle ČSÚ a podle ČSSZ je patrný značně velký rozdíl: ČSÚ eviduje v roce 2000 asi o třetinu méně případů pracovní neschopnosti pro úraz než ČSSZ (v roce 1995 to bylo téměř o polovinu). Je to dáno systémem sběru a metodikou zpracování dat. Údaje ČSSZ jsou komplexnější, více odrážejí realitu, rozlišují 19 skupin diagnóz poranění (zlomeniny, vymknutí, popáleniny, otravy, omrzliny atd.) a zaznamenávají délku trvání pracovní neschopnosti pro poranění. Jejich nedostatkem je, že neposkytují žádnou informaci o příčině poranění (pád, náraz, napadení atd.) a místě vzniku poranění (při dopravě, při práci, ve volném čase apod.).

2. Úrazy sledované na základě statistických výkazů chirurgických ambulancí

Do chirurgických oborů patří: chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, léčba popálenin, kardiochirurgie, traumatologie, ortopedie, dětská chirurgie, hrudní chirurgie a cévní chirurgie.

V roce 2000 poskytla ambulantní chirurgická oddělení 4,7 mil. prvních ošetření, z toho bylo 1,7 mil. úrazů (s prvním ošetřením), tj. 36 %. Nejčastějším úrazem - ve 421 tis. případů byly zlomeniny (24,5 %). Členění úrazů podle příčin vzniku a se zřetelem na děti je následující:

Úrazy

Celkem

z toho

pod vlivem

dopravní

pracovní,školní

sportovní

ostatní

alkoholu *)

drogy *)

(první ošetření)

1 720 187

121 774

231 917

352 245

1 014 251

35 868

666

Podíl v %

100,0

7,1

13,5

20,5

58,9

2,1

0,0

z toho děti  0-14 let

455 857

23 174

73 311

118 622

240 750

42

12

Podíl v %

100,0

5,1

16,1

26,0

52,8

0,0

0,0

*) jedná se o první ošetření, kdy vliv alkoholu event. drogy byl laboratorně nebo klinicky potvrzen

58,9 %    úrazů chirurgicky ošetřených se přihodí v domácnostech a jiných obytných prostorách, na cestách, volných prostranstvích a při rekreaci

20,5 %    úrazů se přihodí při sportu u dospělé populace, u dětí je to 26 %

13,5 %    tvoří úrazy v práci, 16,1 % úrazy většinou dětí ve škole

7,1 %       představují dopravní úrazy dospělých, u dětí je to jen 5,1 %

2,1 %       úrazů zavinil alkohol, pod vlivem drog došlo k 666 úrazům s následným chirurgickým ošetřením.

Výkazy chirurgických oborů zachytí nejvíce úrazů. Poskytují přehled o množství ambulantně ošetřených úrazů celkem, z toho o počtu zlomenin, dávají informaci o četnosti různých druhů úrazů, vyčleňují zvlášť děti do 14ti let; bylo by velmi účelné vyčlenit i úrazy seniorů vzhledem k rostoucímu zájmu o tuto proble­matiku.

Úrazovost v letech 1995-2000 z hlediska výkazů chirurgických ambulancí zaznamenala tento vývoj:

Rok

Úrazy
celkem

z toho

pod vlivem

dopravní

pracovní,
školní

sportovní

ostatní

alkoholu *)

drogy *)

1995

1 267 759

104 975

151 358

250 316

761 110

31 433

150

1996

1 379 598

95 369

182 689

264 816

836 724

27 040

232

1997

1 334 919

106 374

188 188

250 011

790 346

30 484

534

1998

1 599 094

117 879

209 755

308 073

963 387

30 832

431

1999

1 682 839

121 846

222 234

339 411

999 348

30 267

534

2000

1 720 187

121 774

231 917

352 245

1 014 251

35 868

666

Index  v %
(2000/1995)

135,7

116,0

153,2

140,7

133,3

114,1

444,0

jedná se o první ošetření, kdy vliv alkoholu event. drogy byl laboratorně nebo klinicky potvrzen

Počet chirurgicky ošetřených úrazů se za sledované šestileté období zvýšil o 35,7 %. Největší nárůst vykázaly úrazy pracovní, školní a sportovní. Nejdramatičtější vývoj měly úrazy pod vlivem drog, jejich počet se ztrojnásobil, ale absolutně zatím ještě nedosahují podílu ve výši půl promile na celkové úrazovosti.

3. Úrazy z hlediska statistických výkazů o hospitalizaci

V roce 2000 se přihodilo v ČR zhruba 1 720 tis. úrazů vyžadujících chirurgické ošetření a dalších 180 tis. úrazů bylo hospitalizováno. Zhruba každý devátý až desátý úraz byl závažnějšího charakteru a vyžádal si nemocniční ošetření.

3.1 Počty hospitalizovaných na poranění, otravy a následky vnějších příčin v letech 1995 - 2000 vykazovaly tyto hodnoty:

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Poranění, otravy a následky vnějších příčin

176 883

 181 463

179 526

185 449

179 052

180 338

Index  (1995=100) v %

100

102,6

101,5

104,8

101,2

102,0

Počty hospitalizovaných na poranění, otravy a následky vnějších příčin na 100 tis.. obyvatel v letech 1995 - 2000 zaznamenaly tento vývoj:

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Poranění, otravy a následky vnějších příčin

1 712

1 759

1 742

1 801

1 741

1 755

Index  (1995=100) v %

100

102,7

101,8

105,2

101,7

102,5

Porovnáme-li vývoj závažnějších úrazů s následkem hospitalizace v absolutním počtu hospitalizovaných osob a v přepočtu hospitalizovaných na 100 tis. obyvatel, je patrný při použití  poměrného ukazatele vyšší nárůst případů.

Počet úrazů s následkem hospitalizace v roce 2000 proti roku 1995 vzrostl v absolutních číslech o 2 %, na 100 tis. obyvatel o 2,5 %.

Počet hospitalizovaných celkem v letech 1995-2000 se vyvíjel takto:

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Hospitalizovaní celkem

2 141 824

2 128 064

2 095 104

2 177 450

2 139 103

2 178 023

Index  (1995=100) v %

100

99,4

97,8

101,7

99,9

101,7

Počet hospitalizovaných celkem ve sledovaném období mírně klesal, stagnoval nebo vzrůstal maximálně o 1,7 %, zatímco počet úrazů s následnou hospitalizací byl v každém roce vyšší než v roce srovnávaném. Celkově počet hospitalizovaných v roce 2000 vzrostl proti roku 1995 o 1,7 %, počet hospitalizovaných pro úrazy vzrostl za stejné období o 2 %.

3.2. Vývoj průměrné ošetřovací doby při poranění ( ve dnech):

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Průměrná ošetřovací doba celkem

9,4

9,2

8,6

8,0

7,7

7,8

Průměrná ošetřovací doba u mužů

8,5

7,8

7,7

7,1

6,9

6,9

Průměrná ošetřovací doba u žen

10,8

10,2

10,0

9,4

8,9

9,0

Délka hospitalizace při úrazu v roce 2000 činila v průměru 7,8 dne (7 dnů u mužů, 9 dnů u žen); při všech diagnózách celkem byla ošetřovací doba 7,9 dne. Délka pobytu v nemocnici při úrazu měla od roku 1995, stejně jako při všech diagnózách celkem, mírně klesající tendenci; v průběhu šestiletého období se snížila zhruba o 1,6 dne.

Délka pobytu v nemocnici po úrazu je přímo úměrná věku: čím vyšší věková kategorie, tím delší doba pobytu v nemocnici; u dětí trvá hospitalizace v průměru přibližně 4 dny, ve věkové kategorii nad 75 let 14 dní. Průměrný věk lidí postižených úrazy v roce 2000 činil 40,5 roku (u mužů 35,4, u žen 48,0).

3.3 V roce 2000 hospitalizace pro poranění a otravy podle jednotlivých skupin diagnóz měla následující průběh:

Skupina diagnóz / kapitola MKN-10

Počet hospitalizací

Prům.
ošetř.
doba

Prů-
měrný
věk

Počet zemřelých

absolutně

na 100
tis. obyv.

abso-
lutně

hospit.
letalita

Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin

01

Zlomenina kostí lebky a obličeje

5 643

54,9

6,4

32,0

24

4,3

02

Zlomenina krku, hrudníku a pánve

12 036

117,2

12,0

51,1

145

12,0

03

Zlomenina kosti stehenní

20 790

202,4

16,0

69,6

1 049

50,5

04

Zlomenina j.částí končetin

34 708

337,9

8,0

39,6

87

2,5

05

Zlomeniny postih.více částí těla

328

3,2

18,6

39,7

7

21,3

06

Vymk.,podvrt.,nataž.kloubů,vazů

13 535

131,8

5,1

34,2

14

1,0

07

Poranění oka a očnice

1 405

13,7

6,5

32,5

1

0,7

08

Nitrolební poranění

35 598

346,5

5,0

33,5

627

17,6

09

Poranění j.vnitřních orgánů

1 836

17,9

9,2

34,4

30

16,3

10

Drtivé poranění,traum.amputace

959

9,3

8,9

37,7

14

14,6

11

J.poranění urč.,NS a více č.těla

25 309

246,4

5,9

34,6

303

12,0

12

Úč.ciz.tělesa vnik.přiroz.otv.těla

1 614

15,7

3,2

29,5

6

3,7

13

Popáleniny a poleptání

4 166

40,6

11,5

26,4

79

19,0

14

Otr.léky,léč.,návyk.a biol.látkami

5 765

56,1

2,5

30,8

36

6,2

15

Tox.úč.látek-zdroj přev.mimo lékař.

4 277

41,6

2,1

25,2

16

3,7

16

Syndromy týrání

59

0,6

5,9

10,

1

16,9

17

Omrzliny aj.a NS úč.vněj.příčin

2 488

24,2

3,9

33,8

41

16,5

18

Někt.čas.kompl.úrazů,zdr.péče NJ

5 416

52,7

10,5

56,9

110

20,3

19

Násl. poranění, otr.,násl. vněj. příč.

3 191

31,1

8,4

36,3

12

3,8

XIX.

Por.a otr.a n.j.násl.vnějších příčin

179 123

1 743,7

7,8

40,5

2 602

14,5

Nejčastějšími úrazy spojenými s pobytem v nemocnici jsou poranění končetin a nitrolební poranění.

3.4 Podle skupin vnějších příčin lze hospitalizované na úrazy rozdělit takto:

Skupina vnějších příčin úrazu /
kapitola MKN-10

Počet hospitalizací

Prům.
ošetř.
doba

Prů-
měrný
věk

Počet zemřelých

abso-
lutně

na 100
tis.obyv.

abso-
lutně

hospit.
letalita

Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti

01

Dopravní nehody

27 975

272,3

8,0

34,2

492

17,6

02

Pády

98 873

962,5

8,5

45,2

1 581

16,0

03

Vystavení neživot. mechanic. silám

10 696

104,1

6,2

33,8

43

4,0

04

Náhodné (u)tonutí a potopení

143

1,4

8,7

19,7

9

62,9

05

Vystavení život. mechanic. silám

3 527

34,3

4,7

27,2

5

1,4

06

Kontakt s jed. živočichy, rostlinami

1 215

11,8

2,0

29,0

3

2,5

07

El. pr., ozář., kouř, oheň, plam., horko

5 743

55,9

9,6

30,4

107

18,6

08

Úmyslné sebepoškození

4 012

39,1

4,9

35,6

74

18,4

09

Napadení (útok)

5 008

48,8

5,3

32,8

18

3,6

10

Komplikace zdravotní péče

2 737

26,6

8,2

51,8

29

10,6

11

Ost. vnějš. př. nemoc. úmrt. nás. df

19 171

186,6

6,4

37,1

241

12,6

XIX.

Vnější příč. nemocn. a úmrtnosti

179 100

1 743,5

7,8

40,5

2 602

14,5

Nejčastějšími vnějšími příčinami poranění, které si vyžádaly nemocniční ošetření, byly v roce 2000 pády (55 %) a dopravní nehody (16 %). Nejvyšší hospitalizační letalitu měla tonutí, 63 % hospitalizovaných na následky tonutí zemřelo.

4. Úrazy z hlediska statistiky zemřelých

Počty zemřelých na úrazy v letech 1995 - 2000 podle pohlaví a vybraných příčin smrti:

Rok

Vnější příčiny

z toho

dopravní nehody

úmyslné sebepoškození

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

1995

5 132

3 370

8 502

1 191

476

1 667

1 284

449

1 733

1996

4 838

2 955

7 793

1 129

399

1 528

1 206

362

1 568

1997

5 053

2 794

7 847

1 200

384

1 584

1 311

355

1 666

1998

4 569

2 444

7 013

1 074

354

1 428

1 268

345

1 613

1999

4 559

2 366

6 925

1 188

380

1 568

1 285

325

1 610

2000

4 694

2 376

7 070

1 171

401

1 572

1 298

351

1 649

V roce 2000 zemřelo 7 070 osob na následky úrazů z toho 1 572 lidí při dopravních nehodách a 1 649 osob na následky úmyslného sebepoškození, tzn., že denně v důsledku úrazu zemřelo 24 lidí, z toho více než 4 lidé na dopravní úrazy a 4 - 5 lidí v důsledku dokonané sebevraždy.

Vývoj počtu zemřelých na úrazy v letech 1995 - 2000 podle vybraných příčin smrti:

Rok

Vnější příčiny

z toho

dopravní nehody

úmyslné sebepoškození

celkem

index (1995=100)

celkem

index (1995=100)

celkem

index (1995=100)

1995

8 502

100

1 667

100

1 733

100

1996

7 793

91,7

1 528

91,7

1 568

90,5

1997

7 847

92,3

1 584

95,0

1 666

96,1

1998

7 013

82,5

1 428

85,7

1 613

93,1

1999

6 925

81,5

1 568

94,1

1 610

92,9

2000

7 070

83,2

1 572

94,3

1 649

95,2

Počet úmrtí na následky vnějších příčin se v roce 2000 v porovnání s rokem 1995 snížil téměř o17 %. Mírně se snížil i počet úmrtí na dopravní nehody a úmyslné sebepoškození.

5. Úrazy dětí

Úrazy dětí ve věku 0 - 4 let na základě výkazů chirurgických oborů v roce 2000 činily 26,5 % ze všech úrazů; od roku 1998 se jejich počet každoročně zvyšoval. V letech 1996 - 2000 zaznamenaly dětské úrazy tento vývoj:

Rok

Úrazy
celkem

z toho

pod vlivem

dopravní

školní

sportovní

ostatní

alkoholu

drogy

1996

376 752

21 724

49 158

102 692

203 178

128

3

1997

365 338

23 112

51 832

94 093

196 339

72

4

1998

422 855

24 005

60 225

109 045

229 580

31

3

1999

451 635

24 667

69 797

119 668

237 503

40

10

2000

455 857

23 174

73 311

118 622

240 750

42

12

Index (2000/1996)
v %

121,0

106,7

149,1

115,5

118,5

x

x

Ve srovnání s rokem 1996 se zvýšil počet případů všech druhů dětských úrazů (o 21 %), zároveň se snížil počet dětí ve věkové kategorii do 14ti let (z 1,84 mil.. v roce 1996 na 1,66 mil. v roce 2000). Vcelku zanedbatelné zůstávají úrazy dětí do 14 let pod vlivem drog a alkoholu. Nejvíce vzrostly školní úrazy dětí - téměř o 50 %, ostatní úrazy se zvýšily o 18,5 %, sportovní o 15,5 %. Nejmenší nárůst zhruba 7 % zaznamenaly dopravní úrazy.

Přehled o počtu hospitalizovaných a operovaných dětí (v rozdělení na dívky, chlapce a celkem), přehled o průměrné ošetřovací době při úrazech, otravách a jiných následcích vnějších příčin u dětí do 14ti let v roce 2000 poskytuje tabulka v příloze č. 1.

K 31.12.2000 bylo v ČR 1 664 434 dětí ve věku do 14 let. Z toho 456 tis. dětí utrpělo v tomto roce úraz s následným ambulantním chirurgickým ošetřením, vedle toho 31 tis. úrazů si vyžádalo hospitalizaci a 3,9 tis. hospitalizovaných dětí (12,6 %) se podrobilo operaci.

Z celkové dětské populace se v roce 2000 zranilo 27,4 % dětí, téměř 2 % byla hospitalizována, 0,2 % čili 2 děti z 1 000 musely být operovány v důsledku úrazu; 168 dětí na následky úrazů zemřelo:

Děti  0 - 14 let

Počet

% z dětské populace

Chlapci

Dívky

celkem

1 664 434

x

853 867

810 567

chirurg. ošetřeny

455 857

27,39

.

.

hospitalizovány

31 240

1,88

19 088

12 152

operovány

3 924

0,24

2 489

1 435

zemřely

168

0,01

110

58

6. Úrazy starších lidí (seniorů)

Úrazy seniorů (lidí nad 65 let věku) je možné sledovat pouze podle výkazů o hospitalizaci a podle statistiky zemřelých; výkazy chirurgických oborů sledují zvlášť pouze děti a dospělou populaci pak jako celek bez členění do věkových kategorií.

V roce 2000 bylo hospitalizováno s následky úrazů 39 225 lidí ve věku nad 65 let. Počty hospitalizovaných seniorů a průběh hospitalizace v tomto roce v jednotlivých věkových kategoriích jsou patrné z tabulky v příloze č. 2.

Pro kategorii seniorů je příznačné, že je v absolutních číslech téměř dvojnásobně více zraněných žen než mužů. Průměrná délka hospitalizace při úrazu u seniorů v roce 2000 byla 13,5 dne (v populaci celkem 7,8 dne).

Jak se vyvíjely počty seniorů hospitalizovaných pro úraz od roku 1995 do roku 2000 je zřejmé z níže uvedené tabulky;  počty pacientů se pohybovaly od 33 tis. do téměř 39 tis. v jednotlivých letech:

Rok

Hospitalizovaní ve věkové kategorii

65 - 74 let

75 - 84 let

nad 85

celkem

1995

15 380

11 729

5 928

33 037

1996

17 951

13 742

6 980

38 673

1997

15 966

13 022

6 803

35 791

1998

16 528

14 483

7 779

38 790

1999

15 876

14 607

7 723

38 206

2000

16 362

15 158

7 705

39 225

Úmrtnost seniorů (na 100 000 obyvatel) na následky úrazů podle druhu vnějších příčin v roce 2000 je zřejmá z tabulky v příloze č. 3. Faktem je, že úrazová mortalita výrazně stoupá s přibývajícím věkem, nejvyšší je v nejvyšších věkových skupinách. Tato tendence není tak výrazná u dopravních nehod.

7. Dopravní nehody

Zdrojem dat je publikace „Přehled nehodovosti“ ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia ČR.

Dopravní nehodovost v letech 1995 - 2000 se vyvíjela takto:

Rok

Počet nehod

Index
(1995=100)

Lehce zraněno

Index (1995=100)

Těžce zraněno

Index (1995=100)

Usmrceno

Index (1995=100)

1995

175 520

100

30 866

100

6 298

100

1 384

100

1996

201 697

114,9

31 296

101,4

6 621

105,1

1 386

100,1

1997

198 431

113,1

30 155

97,7

6 632

105,3

1 411

102,0

1998

210 138

119,7

29 225

94,7

6 152

97,7

1 204

87,0

1999

225 690

128,6

28 747

93,1

6 093

96,7

1 322

95,5

2000

211 516

120,5

27 063

87,7

5 525

87,7

1 336

96,5

Nejvíce nehod způsobují řidiči motorových vozidel (v roce 2000 to bylo 91,5 %), dále lesní zvěř (3,6 %), řidiči nemotorových vozidel (1,5 %), technická závada vozidla (1,3 %) a chodci (1,2 %). Nehody zaviněné chodci - ve 42 % případů to byli muži, ve 36 % děti, v 17 % ženy a v 5 % skupiny dětí nebo chodců.

Nejvíce nebezpečné jsou nehody zaviněné chodcem, neboť na 1 000 nehod zaviněných chodci připadá 40 usmrcených osob. Nejméně nebezpečné jsou nehody zaviněné lesní zvěří a závadou komunikace.

Nejčastější příčinou nehod jsou: nesprávný způsob jízdy (66 %), nedání přednosti v jízdě (16 %) a nepřiměřená rychlost (14 %). Nejčastější příčinou nehod s následkem smrti je nepřiměřená rychlost (ve 47 % případů) a nesprávný způsob jízdy (35 %).

8. Pracovní úrazy

Počty pracovních úrazů je možné zjistit z údajů ČSÚ (viz. kapitola 1.2 této aktuální informace) nebo z výkazů chirurgických oborů, kde se ale vykazují spolu se školními úrazy.

V roce 2000 se přihodilo podle chirurgických výkazů 231 917 pracovních a školních úrazů vyžadujících ambulantní chirurgické ošetření, představovaly 13,5 % z úhrnného počtu všech chirurgických ošetření. Na 10 000 obyvatel nad 14 let bylo zaznamenáno 184 pracovních a školních úrazů. Na školách se podle chirurgických statistik přihodilo 73 311 úrazů dětí (tj. 31,6 % ze všech pracovních a školních úrazů). 440 dětí z 10 000 utrpělo úraz ve škole. Školní úrazy dětí jsou téměř 2,5krát  častější než pracovní a školní úrazy v dospělé populaci.

Věková skupina

Počet osob ve věk. skup.

Pracovní (školní) úrazy

Na 10 000 obyvatel

0 – 14

1 664 434

73 311

440

15 - 85+

8 608 069

158 606

184

všechny celkem

10 272 503

231 917

225

9. Úrazy cizinců

ÚZIS sleduje čerpání zdravotní péče cizinci podle země původu, věkových skupin a způsobu úhrady zdravotní péče, nikoliv se zaměřením na příčiny čerpání.

10. Napadení

Zdrojem dat je Český statistický úřad, který zaznamenává na základě údajů Policejního presidia ČR pouze nejzávažnější případy trestných činů spojených s poškozením zdraví - znásilnění a vraždy. V uplynulých šesti letech se tato nejtěžší kriminalita v ČR a v krajích s nejvyšší trestnou činností (Praha, Moravskoslezský kraj, Středočeský kraj) vyvíjela takto:

Rok

Znásilnění

Vraždy

ČR

Praha

Moravsko-
slezský kraj *)

Středočeský
kraj

ČR

Praha

Moravsko-
slezský kraj *)

Středočeský
kraj

1995

726

122

166

81

276

57

49

44

1996

677

111

153

67

266

45

54

35

1997

649

111

151

67

291

57

49

43

1998

675

118

161

55

313

62

52

45

1999

634

115

107

83

265

64

38

34

2000

500

58

66

59

279

49

24

67

*) do roku 1999 Severomoravský kraj s jiným počtem okresů

11. Úrazy ve volném čase podle HIS

V roce 1999 proběhlo výběrové šetření o zdravotním stavu obyvatel ČR (Health Interview System). Jedna z otázek se týkala úrazů ve volném čase; respondent měl uvést závažnější úraz, kdy on nebo člen jeho rodiny byl nucen vyhledat lékařské ošetření. Ze 7 133 osob zahrnutých do šetření 154 utrpělo mimopracovní úraz (tj. 2,2 %). Nejrizikovější skupinou byli lidé ve věku 15-24 let. Zraněná osoba nejčastěji vyhledala za účelem prvního ošetření odborného lékaře (25 %) nebo pohotovost v nemocnici (21 %); záchrannou službu využilo necelých 6 % postižených.

Nejčastějším místem úrazu byla obytná plocha (38 %), dopravní místo (19 %) a sportoviště (19 %); nejčastější příčinou byl náraz, úder a pád; nejběžnějším následkem otevřená rána (20 %), zlomenina (19 %) či zhmožděnina (17 %). Nejčastěji zraněnou částí těla byly končetiny a hlava. Dvě procenta úrazů zanechala trvalé následky.

Do HIS šetření byla otázka týkající se úrazů ve volném čase zařazena proto, že těchto úrazů je většina a mají rostoucí tendenci. Jsou předmětem zájmu Evropského dozorovacího systému pro úrazy v domácnosti a ve volném čase (EHLASS). Záměrem systému je vytvoření stejných kritérií ve všech členských státech Evropské unie, zajištění co možná největší srovnatelnosti informací, což usnadní harmonizaci dozorovacích systémů a mělo by vést ke zdokonalení prevence.

V letošním roce se připravuje nový cyklus šetření HIS, kde otázka č. 17 je věnována úrazům ve volném čase s následnou lékařskou péčí a se zaměřením na druh, místo a příčinu úrazu.

12. Závěr

Porovnáním v této aktuální informaci použitých různých zdrojů dat o úrazech získáme v absolutních hodnotách následující přehled:

Úrazy podle statistiky:

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Index v %
(2000/1995)

chirurgických oborů
(ambulanci)

1 267 759

1 379 598

1 334 919

1 599 094

1 682 839

1 720 187

135,7

pracovní
neschopnosti

511 263

491 011

450 900

415 503

382 409

392 561

76,8

hospitalizace

176 883

181 463

179 526

185 449

179 052

180 338

102,0

zemřelých

8 502

7 793

7 847

7 013

6 925

7 070

83,2

Pro zhodnocení  vývoje za celé období 1995-2000 je vhodnější použít údaje přepočtené na 100 tis. obyvatel (resp. u pracovní neschopnosti na 100 tis. pojištěnců).

Úrazy na
100 tis. obyvatel
podle statistiky:

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Index v %
(2000/1995)

chirurgických oborů

(ambulancí)

12 260

13 374

12 956

15 533

16 366

16 746

136,6

pracovní
neschopnosti 1)

10 859

10 666

9 328

8 684

8 352

8 690

80,0

hospitalizace

1 712

1 759

1 742

1 801

1 741

1 755

102,5

zemřelých

82

76

76

68

67

69

84,1

1) na 100 tis. pojištěnců

Je zřejmé, že v uplynulých šesti letech se téměř každoročně počet úrazů v přepočtu na 100 tis. obyvatel zvyšoval, od roku 1995 do roku 2000 narostl o 36,6 %. Počet hospitalizovaných však vzrostl za stejné období pouze o 2,5 %.. Počet případů pracovní neschopnosti z důvodu úrazu se dokonce o 20 % snížil a rovněž se snížil počet úmrtí na úrazy (o 15,9 %).

Vypracovala: Ing. Alena Ondračková

Příloha č. 1

Hospitalizované děti v roce 2000 pro poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin - počet hospitalizovaných, operovaných, průměrná ošetřovací doba podle pohlaví a věkových skupin:

Věková
skupina

Počet hospitalizovaných

Průměrná ošetřovací doba

celkem

% z věkové kategorie

v tom operace

% opero-
vaných

celkem

při operaci

neodkl.

jiná

žádná

neodkl.

jiné

žádné

Chlapci

0

887

1,9

29

27

831

6,3

3,9

10,7

8,1

3,5

1 -4

4 046

2,2

344

281

3 421

15,4

4,2

7,4

7,3

3,6

5 - 9

6 367

2,2

960

597

4 810

24,5

4,2

5,4

5,4

3,8

10 - 14

7 788

2,4

1156

994

5 638

27,6

4,7

5,7

5,7

4,3

Celkem

19 088

2,2

2 489

1 899

14 700

23,0

4,3

7,3

6,6

3,8

Dívky

0

756

1,7

22

18

716

5,3

3,7

6,5

7,9

3,5

1 -4

3 148

1,8

251

201

2 696

14,4

4,1

7,6

7,5

3,5

5 - 9

3 880

1,4

618

324

2 938

24,3

4,0

4,4

4,7

3,8

10 - 14

4 368

1,4

544

551

3 273

25,1

4,5

5,5

5,7

4,1

Celkem

12 152

1,5

1 435

1 094

9 623

20,8

4,1

6,0

6,5

3,7

Celkem

0

1 643

1,8

51

45

1 547

5,8

3,8

8,9

8,0

3,5

1 -4

7 194

2,0

595

482

6 117

15,0

4,1

7,5

7,4

3,6

5 - 9

10 247

1,8

1 578

921

7 748

24,4

4,1

5,0

5,2

3,8

10 - 14

12 156

1,9

1 700

1 545

8 911

26,7

4,6

5,6

5,7

4,2

Celkem

31 240

1,9

3 924

2 993

24 323

22,1

4,2

6,8

6,6

3,8

 

 

Příloha č. 2

Počty hospitalizovaných seniorů pro úraz v roce 2000 a průběh hospitalizace v jednotlivých věkových kategoriích:

Věková
skupina

Počet hospitalizovaných

Průměrná ošetřovací doba

celkem

% z věkové kategorie

v tom operace

% opero-
vaných

celkem

při operaci

neodkl.

jiná

žádná

neodkl.

jiné

žádné

Muži

65 - 69

3 386

1,8

544

636

2 206

34,8

10,2

10,9

12,1

9,5

70 - 74

3 228

2,0

484

592

2 152

33,3

10,7

11,9

13,3

9,8

75 - 79

2 954

2,5

482

505

1 967

33,4

11,8

12,4

14,4

10,9

80 - 84

1 213

2,9

209

159

845

30,3

11,8

12,6

13,9

11,3

85 +

1 520

4,7

305

215

1 000

34,2

13,6

12,9

15,5

13,3

Celkem

12 301

2,2

2 024

2 107

8 170

33,6

11,6

11,8

13,4

10,6

Ženy

65 - 69

4 143

1,7

729

987

2 427

41,4

11,8

11,5

12,7

11,6

70 - 74

5 602

2,3

1 000

1 239

3 363

40,0

13,5

12,0

14,0

13,7

75 - 79

7 160

3,4

1 300

1 456

4 404

38,5

15,0

12,6

16,3

15,3

80 - 84

3 833

4,3

736

708

2 389

37,7

14,9

12,3

16,2

15,3

85 +

6 186

7,1

1 266

1 082

3 838

38,0

15,9

12,7

16,2

16,9

Celkem

26 924

3,1

5 031

5 472

16 421

39,0

14,2

12,2

15,1

14,6

Celkem

65 - 69

7 529

1,7

1 273

1 623

4 633

38,5

11,1

11,3

12,4

10,6

70 - 74

8 830

2,2

1 484

1 831

5 515

37,5

12,5

12,0

13,7

12,2

75 - 79

10 114

3,1

1 782

1 961

6 371

37,0

14,1

12,5

15,8

14,0

80 - 84

5 046

3,9

945

867

3 234

35,9

14,2

12,3

15,8

14,3

85 +

7 706

6,5

1 571

1 297

4 838

37,2

15,4

12,7

16,1

16,1

Celkem

39 225

2,8

7 255

7 579

24 591

37,3

13,5

12,2

14,8

13,4

 

 

Příloha č. 3

Úmrtnost seniorů (na100 000 obyvatel) na následky úrazů podle vybraných příčin v roce 2000:

Věková skupina

Kategorie

Vnější příčiny celkem

z toho

dopravní nehody

úmyslné sebepoškození

60-64

muži

122,2

25,7

28,0

ženy

32,1

8,4

9,2

celkem

154,3

34,1

37,2

65-69

muži

128,3

24,0

39,4

ženy

43,8

6,8

7,8

celkem

172,1

30,8

47,2

70-74

muži

163,2

26,9

43,4

ženy

80,5

11,5

16,4

celkem

243,7

38,4

59,8

75-79

muži

253,4

39,2

64,4

ženy

161,5

18,7

12,5

celkem

414,9

57,9

76,9

80-84

muži

419,9

48,1

70,8

ženy

261,2

13,2

16,9

celkem

681,1

61,3

87,7

85+

muži

794,5

35,8

104,5

ženy

728,1

13,6

26,0

celkem

1552,6

49,34

130,5