|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
|
Praha 29.8.2001 |
50 |
Poštovní
šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému
(H&HSR 2000-2001)
Díl II.: Základní ukazatele zdravotního stavu
Touto aktuální informací zahajujeme popis základních výsledků získaných z poštovního šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému, provedeného ÚZIS ČR v letošním roce. V této části se zaměříme na ukazatele zdravotního stavu: subjektivně posuzovaného zdraví, složek celkového zdraví a dočasné neschopnosti.
Subjektivní zdraví
Subjektivní zdraví bylo zjišťováno dvěma otázkami. První zjišťovala respondentovo hodnocení svého celkového zdraví pomocí pětibodové škály (dále bude označováno jako subjektivní zdraví) a odpovídala otázce používané ve standardních šetřeních o zdravotním stavu. Druhá otázka zjišťovala posouzení svého celkového zdraví (dále bude označováno jako celkové zdraví) pomocí bodové škály odstupňované od 0 (zdravotní stav blížící se smrti) do 100 bodů (nejlepší představitelný zdravotní stav). V dotaznících ZDRAVÍ byla tato otázka položena až po předchozích 7 otázkách, které se zabývaly vybranými složkami celkového zdraví, zatímco v dotaznících VSTŘÍCNOST následovala tato otázka hned po otázce zjišťující subjektivní zdraví.
Rozdělení respondentů podle subjektivního zdraví, pohlaví a věku ukazuje následující tabulka. Ta poskytuje i výsledky ze šetření HIS CR 99 (což je zkratka pro výběrové šetření o zdravotním stavu české populace, provedeném ÚZIS ČR v roce 1999). Mezi muži a ženami není v šetření H&HSR patrný rozdíl v subjektivním zdraví, což je dáno částečně i tím, že věk mužů je v šetření H&HSR více srovnatelný s věkem žen. Výsledky pro muže jsou mezi oběma šetřeními rozdílné, u žen jsou velmi podobné. Mezi dotazníky ZDRAVÍ a VSTŘÍCNOST je rozdílné rozdělení subjektivního zdraví u mužů (v dotaznících VSTŘÍCNOST bylo subjektivní zdraví vnímáno hůře), u žen je značná shoda.
|
Subjektivní zdraví podle pohlaví a věku (srovnání šetření H&HSR a HIS CR) |
|||||||||||
Věková
|
H&HSR 2000-2001 |
HIS CR 99 |
|||||||||
|
velmi |
dobré |
průměrné |
špatné |
velmi |
velmi |
dobré |
vcelku |
špatné |
velmi |
||
|
|
muži |
||||||||||
|
18-29 |
34,2 |
46,0 |
18,0 |
1,2 |
0,6 |
24,3 |
49,2 |
23,1 |
3,4 |
- |
|
|
30-44 |
11,6 |
53,7 |
27,9 |
6,8 |
- |
18,5 |
46,6 |
28,4 |
6,5 |
- |
|
|
45-59 |
5,0 |
39,0 |
42,2 |
13,3 |
0,5 |
9,2 |
36,0 |
36,8 |
15,8 |
2,2 |
|
|
60-79 |
2,2 |
21,5 |
58,5 |
16,3 |
1,5 |
2,0 |
36,2 |
40,1 |
18,9 |
2,8 |
|
|
Celkem |
11,2 |
37,2 |
40,1 |
10,7 |
0,8 |
13,7 |
42,1 |
32,0 |
11,0 |
1,2 |
|
|
|
ženy |
||||||||||
|
18-29 |
30,5 |
45,8 |
20,7 |
3,0 |
- |
24,6 |
51,2 |
21,9 |
2,3 |
- |
|
|
30-44 |
15,0 |
58,2 |
24,2 |
2,3 |
0,3 |
9,9 |
47,9 |
34,8 |
6,7 |
0,7 |
|
|
45-59 |
3,9 |
36,7 |
46,3 |
12,5 |
0,6 |
8,1 |
32,5 |
44,5 |
12,5 |
2,4 |
|
|
60-79 |
1,6 |
16,3 |
54,6 |
25,9 |
1,6 |
3,3 |
21,3 |
46,2 |
25,6 |
3,6 |
|
|
Celkem |
10,4 |
37,1 |
39,2 |
12,6 |
0,7 |
11,0 |
37,5 |
37,4 |
12,3 |
1,8 |
|
Hodnoty v úrovni celkového zdraví se mezi dotazníky ZDRAVÍ a VSTŘÍCNOST lišily u mužů i žen, což ukazuje další tabulka. V dotaznících ZDRAVÍ je průměrná hodnota celkového zdraví vyšší zhruba o 8 bodů. Rozdíly lze vysvětlit buď tak, že hodnoty v dotaznících ZDRAVÍ jsou ovlivněny skupinou 7 otázek na jednotlivé složky zdraví (v otázce na celkové zdraví je přímo nabádáno ke „zvážení různých stránek svého dnešního zdraví, jak jste jej popsal/a výše ...“). Druhou možností může být to, že v dotaznících VSTŘÍCNOST se zjišťují údaje o poskytovatelích zdravotní péče, takže lidé bez zkušenosti s jejich návštěvou dotazník nevyplnili (vyplňovali jej tedy lidé spíše nemocní). Zanedbatelné jsou rozdíly mezi muži a ženami. Korelace (Spearmanův koeficient pořadové korelace) mezi celkovým a subjektivním zdravím je poměrně vysoká.
|
Charakteristiky celkového zdraví podle oblasti dotazníku a pohlaví |
||||
|
Charakteristika |
ZDRAVÍ |
VSTŘÍCNOST |
||
|
muži |
ženy |
muži |
ženy |
|
|
Průměr (aritmetický) |
73,0 |
72,7 |
64,7 |
65,8 |
|
Medián (prostřední
hodnota) |
78 |
78 |
70 |
70 |
|
Modus (nejčastější
hodnota) |
80 |
80 |
80 |
50 |
|
Směrodatná odchylka |
17,4 |
17,4 |
18,8 |
18,4 |
|
Korelace se subjektivním
zdravím |
0,72 |
0,70 |
0,79 |
0,81 |
Zajímavé je též rozdělení relativních četností hodnot celkového zdraví podle oblasti dotazníků, jež je patrné z přiloženého grafu. Zatímco dotazníky ZDRAVÍ vykazují pravidelné, záporné zešikmení s nejčastější hodnotou 80 bodů u obou pohlaví, u dotazníků VSTŘÍCNOST je podobný průběh narušen výrazně zastoupenou hodnotou 50 bodů (u žen je dokonce hodnotou nejčastější).
Složky celkového zdraví
V dotaznících ZDRAVÍ předcházelo otázce na celkové zdraví 7 otázek zabývajících se jednotlivými složkami zdraví. Výsledky rozložení hodnot těchto ukazatelů spolu s vyjádřením vztahu mezi těmito ukazateli a celkovým zdravím udává následující tabulka.
Nejvíce respondentů nemělo žádné obtíže s osobní péčí a dále s osobními vztahy. Nejméně mužů nemělo žádné bolesti či tělesné obtíže a nejméně žen netrápil žádný strach, smutek či starosti. S věkem i celkovým zdravím nejlépe korelují obtíže při pohybu (s rostoucím věkem a horším celkovým zdravím má respondent více obtíží při pohybu).
|
Složky zdraví a jejich souvislost s věkem a celkovým zdravím |
|||||||
|
Omezení při / obtíže s: |
Stupeň omezení/obtíží |
Korelační |
||||||
|
žádné |
mírné |
střední |
silné |
extrémní |
věk |
celkové zdraví |
||
|
|
muži |
|||||||
|
pohyb |
32,3 |
34,7 |
25,6 |
6,7 |
0,7 |
-0,36 |
0,57 |
|
|
osobní péče |
70,9 |
20,9 |
6,2 |
1,7 |
0,2 |
-0,26 |
0,48 |
|
|
práce nebo domácí
činnosti |
39,6 |
34,6 |
20,1 |
5,2 |
0,5 |
-0,24 |
0,49 |
|
|
bolesti či tělesné obtíže |
24,9 |
49,0 |
20,1 |
6,0 |
- |
-0,22 |
0,53 |
|
|
strach, smutek či
starosti |
32,8 |
39,8 |
21,0 |
6,3 |
0,3 |
0,07 |
0,29 |
|
|
soustředění nebo
pamatování |
39,8 |
39,1 |
17,4 |
3,2 |
0,5 |
-0,24 |
0,36 |
|
|
osobní vztahy |
62,5 |
23,0 |
11,0 |
2,5 |
1,0 |
-0,06 |
0,31 |
|
|
|
ženy |
|||||||
|
pohyb |
33,8 |
31,5 |
25,6 |
8,9 |
0,2 |
-0,43 |
0,59 |
|
|
osobní péče |
72,3 |
13,4 |
11,3 |
3,1 |
- |
-0,38 |
0,46 |
|
|
práce nebo domácí
činnosti |
36,6 |
33,7 |
22,1 |
7,4 |
0,3 |
-0,34 |
0,55 |
|
|
bolesti či tělesné obtíže |
21,5 |
42,8 |
26,4 |
9,2 |
0,2 |
-0,28 |
0,54 |
|
|
strach, smutek či
starosti |
17,7 |
39,8 |
26,4 |
13,9 |
2,3 |
-0,04 |
0,33 |
|
|
soustředění nebo
pamatování |
39,0 |
38,8 |
18,4 |
3,1 |
0,7 |
-0,16 |
0,41 |
|
|
osobní vztahy |
50,5 |
30,3 |
14,1 |
4,6 |
0,5 |
0,07 |
0,33 |
|
Dočasná neschopnost
V dotaznících ZDRAVÍ se zjišťoval počet dnů, po které byl respondent neschopen dělat jakoukoliv domácí práci a dále chodit do práce. Rozdělení respondentů podle počtu dnů neschopnosti ukazuje následující tabulka. Je třeba zdůraznit, že na otázku ohledně domácích prací neodpovědělo 11 % respondentů a na otázku ohledně zaměstnání 32 % respondentů (zde zejména starší osoby, u kterých lze předpokládat, že jsou v důchodu). Asi 20 % mužů a 30 % žen nebylo v posledních 30 dnech alespoň 1 den schopno vykonávat nějakou domácí práci a asi 15 % mužů a 20 % žen nebylo schopno jít alespoň 1 den do zaměstnání. (Podíl dočasně neschopných osob, tj. těch, kteří museli v posledních 14 dnech omezit nějakou činnost, byl v šetření HIS CR 99 17,3 % u mužů a 17,8 % u žen). Rozdíly mezi muži a ženami jsou statisticky významné jen u domácích prací. S rostoucím věkem je větší podíl osob neschopných dělat domácí práce, u neschopnosti chodit do práce to není tak jednoznačné. Z posledního řádku tabulky je patrné, že počet dnů neschopnosti slabě koreluje s celkovým zdravím (čím více dnů neschopnosti, tím bylo celkové zdraví horší).
|
Procento respondentů podle délky neschopnosti v posledních 30 dnech |
||||
|
Počet dnů |
% respondentů
neschopných |
|||
|
dělat jakoukoliv domácí
práci |
chodit do práce |
|||
|
muži |
ženy |
muži |
ženy |
|
|
0 (bez neschopnosti) |
80,5 |
71,2 |
84,5 |
81,7 |
|
1-6 |
9,6 |
15,3 |
3,4 |
7,8 |
|
7-13 |
2,5 |
5,5 |
3,0 |
3,0 |
|
14-20 |
3,7 |
4,2 |
3,4 |
2,0 |
|
21-29 |
0,8 |
0,7 |
1,4 |
1,0 |
|
30 (po celou dobu) |
2,8 |
3,1 |
4,4 |
4,5 |
|
Korelace s celkovým zdravím |
-0,33 |
-0,30 |
-0,43 |
-0,15 |
Další tabulka ukazuje vztah mezi pohlavím, věkem a průměrným počtem dnů trvání neschopnosti (tedy jen za osoby, které byly neschopné). Zatímco u žen je patrné mírné zvyšování počtu dní trvání neschopnosti dělat jakoukoliv domácí práci i chodit do práce v závislosti na věku, u mužů to již tak patrné není. Rozdíly v průměrné délce trvání jednoho případu neschopnosti nejsou mezi muži a ženami statisticky významné. Ženy jsou v průměru větší počet dnů v roce neschopné dělat domácí práce než muži (což je zapříčiněno jistě i jejich vyšším zapojením do těchto aktivit), u neschopnosti chodit do práce nejsou rozdíly statisticky významné.
|
Průměrná doba trvání neschopnosti podle pohlaví a věku |
||||
|
Věk |
Počet dní, po které byl
respondent neschopen |
|||
|
dělat nějakou domácí
práci |
chodit do práce |
|||
|
muži |
ženy |
muži |
ženy |
|
|
18-29 |
5,5 |
6,5 |
10,7 |
7,7 |
|
30-44 |
16,1 |
7,1 |
17,9 |
11,9 |
|
45-59 |
12,4 |
9,9 |
23,3 |
17,0 |
|
60-79 |
11,6 |
12,4 |
16,5 |
19,4 |
|
Celkem |
11,4 |
9,6 |
16,8 |
13,2 |
|
Roční průměr na osobu |
26,6 |
33,2 |
31,4 |
29,1 |
Úpravou lze získat průměrný roční počet dnů neschopnosti na 1 osobu (viz poslední řádek tabulky), který lze porovnat s jinými zdroji dat. Roční průměrná doba trvání neschopnosti chodit do práce za obě pohlaví činila podle tohoto šetření 30,1 dne (po přepočtu na strukturu populace ČR k 1.1.2001 to činí 29,7 dne). Podle statistiky ukončených případů pracovní neschopnosti trval 1 případ pracovní neschopnosti v roce 2000 28,4 dne a podle statistiky nově hlášených případů trval průměrně 28,0 dne.
Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal