Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 16.8.2000

55

Šetření o zdravotním stavu obyvatel ČR (HIS ČR 1999)
Platby mimo zdravotní pojištění a zhodnocení zdravotnictví

V těchto Aktuálních informacích Vás seznámíme s výdaji respondentů (jejich domácností) za léky, vitamíny a zdravotnické služby, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou.

Dále Vás budeme informovat o názorech respondentů na změny ve zdravotnictví od předchozího šetření v roce 1996.

Platby mimo zdravotní pojištění

V této otázce nás zajímala výše výdajů respondentovy domácnosti za léky, vitamíny, zdravotnické pomůcky a zdravotnické služby (pohotovost, ambulantní péče, doprava sanitkou atd.) ve sledovaném měsíci.

V tabulce je uvedeno procento respondentů podle výše platby za jednotlivé služby.

Služba

Procento respondentů podle výše platby

nic

do 100 Kč

do 500 Kč

nad 500 Kč

za léky

 

 

 

 

muži

42,72

15,78

34,53

6,97

ženy

35,98

18,45

39,70

5,87

za vitamíny, zdravotnické pomůcky apod.

 

 

 

 

muži

42,81

8,54

42,11

6,54

ženy

40,12

10,09

41,52

8,27

za zdravotnické služby

 

 

 

 

muži

94,25

1,13

2,44

2,18

ženy

94,62

0,50

2,98

1,90

Současně byla sledována průměrná výše plateb u jednotlivých služeb. Za léky vydali respondenti v průměru 128 Kč. Za vitamíny, zdravotní pomůcky apod. vydali 149 Kč. A nakonec za zdravotnické služby (ambulantní péči, pohotovost a dopravu sanitkou) částku ve výši cca 41 Kč.

Muži a ženy vydali částky zhruba ve stejné výši.

Další zajímavou skutečností by mohla být závislost celkové investované sumy na věku a vzdělání respondentů. Tyto údaje jsou zobrazeny v grafu I. a II. Z grafu I. vyplývá, že nejstarší respondenti (věková skupina 75+) připlácí na uvedené služby nejméně, naopak nejvíce do svého zdraví investují respondenti mezi 35 a 44 rokem.

Z grafu II. lze usuzovat na závislost mezi vzděláním a celkovou investovanou sumou. S růstem vzdělání roste i množství peněz vydané na platby mimo zdravotní pojištění.

Z uvedených průměrných hodnot lze odhadnout celkovou výši ročních plateb za léky a zdravotnické služby. Odhad za ČR dosahuje hodnoty cca 13,0 miliard Kč. Z výpočtů na základě statistiky rodinných účtů ČSÚ, kterou provedl ÚZIS ČR (viz Aktuální informace č. 52) dosáhly soukromé peněžní vydání obyvatel 11,5 miliard Kč.

Zdravotnictví

Předchozí šetření HIS ČR se uskutečnilo v roce 1996 a nás zajímal názor na vývoj zdravotnických služeb. Respondenti odpovídali na otázku: „Domníváte se, že od roku 1996 se naše zdravotnictví celkově:

Ø                  výrazně se zlepšilo

Ø                  zlepšilo

Ø                  zůstalo na stejné úrovni

Ø                  zhoršilo se

Ø                  výrazně se zhoršilo

Pouze necelé procento respondentů se domnívá, že došlo k výrazným změnám k lepšímu (0,8 % mužů a 0,6 % žen). Téměř pětina se přiklání k názoru, že došlo ke zlepšení (19,2 % mužů a 16,6 % žen). Naprostá většina si myslí, že naše zdravotnictví zůstalo na stejné úrovni (51,9 % mužů a 51,7 % žen). Více než 20 % se domnívá, že došlo ke zhoršení (22,6 % mužů a 25,0 % žen), takřka 5 % respondentů považuje změny za výrazně horší (4,6 % mužů a 4,7 % žen).

Názor na zdravotnictví dle subjektivního zdraví je znázorněn v grafu III. a IV. Lze říci, že respondenti se špatným a velmi špatným subjektivním zdravím mají častěji sklon považovat zdravotnictví za horší.

Zpracovala: Ing. Irena Procházková

 

Grafy - příloha

Graf I. -     Průměrné (měsíční) celkové platby za domácnost dle věku respondenta

Graf II. -     Průměrné (měsíční) celkové platby za domácnost dle vzdělání respondenta

Graf III. -    Složení respondentů podle subjektivního zdraví na názor o úrovni zdravotnictví - muži

Graf IV. -   Složení respondentů podle subjektivního zdraví na názor o úrovni zdravotnictví - ženy