|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
|
Praha 20.9.2001 |
61 |
Vztah mezi zdravotním stavem a
kouřením podle výsledků
výběrového šetření HIS CR 99
Jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ovlivňujících zdraví je kouření. V této informaci se pokusíme zhodnotit vliv kouření na zdravotní stav podle výsledků výběrového šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 99) provedeného ÚZIS ČR v roce 1999.
Ukazateli zdravotního stavu budou subjektivní zdraví, zdravotní potíže, chronická nemocnost, dočasná neschopnost, dlouhodobá neschopnost, psychické zdraví a celkové zdraví. K posouzení vlivu kouření na zdraví je třeba vybrat vhodný faktor, popisující vztah osoby ke kouření. V šetření HIS jsou otázky zjišťující současný i minulý vztah ke kouření, intenzitu kouření a dobu kouření. Za základní bylo použito členění respondentů podle počtu let kouření na krátkodobé (zahrnuje nikdy nekouřící a někdy kouřící, maximálně však 15 let) a dlouhodobé kuřáky (zahrnuje někdy kouřící, minimálně 15 let). Při podrobnějším zkoumání se brala v úvahu i intenzita kouření a současný vztah ke kouření.
K posouzení vztahu byla použita metoda Multinomial Logistic Regression statistického produktu SPSS, která umožňuje posuzovat vztah závislosti jedné vysvětlované kategoriální proměnné na jedné nebo více vysvětlujících kategoriálních proměnných s využitím informace obsažené v dalších doprovodných spojitých proměnných. Pro naši potřebu byl konstruován model závislosti zdravotního ukazatele na ukazateli kouření, doprovodnými proměnnými byly pohlaví a věk respondenta. Výsledkem budou dvourozměrné tabulky rozdělení četností respondentů podle kategorií kouření a zdravotního stavu, očištěné od vlivu věku a pro obě pohlaví zvlášť. Při hodnocení statistické závislosti byla brána v úvahu 5 % hladina významnosti (což je riziko omylu nesprávného zamítnutí testované hypotézy).
Subjektivní zdraví
První zkoumanou proměnnou je subjektivní zdraví, které bylo zjišťováno pomocí pětibodové škály (sloučeny byly dvě nejhorší a dvě nejlepší kategorie). Z tabulky je patrné, že krátkodobí kuřáci se cítí zdravotně lépe než dlouhodobí kuřáci (platí pro muže i ženy). Nejlépe hodnotí své subjektivní zdraví nikdy nekouřící osoby.
|
Subjektivní zdraví a kouření |
||||||
|
Počet let kouření |
Muži |
Ženy |
||||
|
dobré |
průměrné |
špatné
|
dobré |
průměrné |
špatné
|
|
|
0 až 15 let |
62,7 |
29,4 |
7,9 |
53,6 |
37,3 |
9,1 |
|
15 a více let |
50,1 |
39,1 |
10,8 |
43,2 |
43,7 |
13,1 |
Zdravotní potíže
Na základě 17 zdravotních obtíží v posledních 14 dnech byl sestrojen ukazatel zdravotních potíží se třemi stupni zdraví: dobré, průměrné a špatné. Faktor kuřáctví nebyl pro vysvětlení zdravotních potíží významný. Rozdíly mezi oběma kategoriemi kuřáctví nejsou významné.
|
Zdravotní potíže a kouření |
||||||
|
Počet let kouření |
Muži |
Ženy |
||||
|
dobré |
průměrné |
špatné
|
dobré |
průměrné |
špatné
|
|
|
0 až 15 let |
50,7 |
38,4 |
10,9 |
38,1 |
42,2 |
19,7 |
|
15 a více let |
45,2 |
41,3 |
13,5 |
32,2 |
44,2 |
23,6 |
Chronická nemocnost
Chronická nemocnost se zjišťovala výskytem 24 chronických onemocnění. U dlouhodobých kuřáků byl vyšší výskyt některých onemocnění oběhové a trávicí soustavy. Dále se chronická nemocnost zjišťovala přímou otázkou na stupeň omezení plynoucího z chronických onemocnění. Faktor kuřáctví nebyl u tohoto ukazatele významný, což je patrné i z tabulky (u žen jsou přeci jen rozdíly patrné). Pokud se do modelu zabuduje i současný postoj ke kuřáctví, pak výrazně nejhorší zdraví měli respondenti, kteří v současnosti nekouří, ale v minulosti kouřili denně. Vypadá to, že přestali kouřit právě kvůli svému zdravotnímu stavu.
|
Chronická onemocnění a kouření |
||||||
|
Počet let kouření |
Muži |
Ženy |
||||
|
bez
nemoci |
neomezující |
omezující |
bez
nemoci |
neomezující |
omezující |
|
|
0 až 15 let |
51,5 |
41,5 |
7,0 |
49,9 |
41,8 |
8,3 |
|
15 a více let |
51,0 |
41,0 |
8,0 |
46,3 |
41,2 |
12,5 |
Dočasná neschopnost
Dočasná neschopnost byla zjišťována otázkou na omezení aktivit v posledních 14 dnech. Dočasnou neschopnost nelze pomocí našeho modelu (rozdělením na krátkodobé a dlouhodobé kuřáky) dostatečně popsat. Při podrobnějším členění typu kuřáctví se paradoxně zdá, že současní dlouhodobí denní kuřáci byli méně dočasně neschopní než ostatní kuřáci.
|
Dočasná neschopnost a kouření |
||||
|
Počet let kouření |
Muži |
Ženy |
||
|
ne |
ano |
ne |
ano |
|
|
0 až 15 let |
82,7 |
17,3 |
82,1 |
17,9 |
|
15 a více let |
82,4 |
17,6 |
83,9 |
16,1 |
Dlouhodobá neschopnost
Dlouhodobá neschopnost se určovala na základě 15 otázek, týkajících se dlouhodobého omezení aktivit. Tento faktor se jeví jako nevýznamný a ani při podrobnějším zkoumání nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi kategoriemi kuřáctví.
|
Dlouhodobá neschopnost a kouření |
||||
|
Počet let kouření |
Muži |
Ženy |
||
|
ne |
ano |
ne |
ano |
|
|
0 až 15 let |
71,3 |
28,7 |
65,7 |
34,3 |
|
15 a více let |
70,2 |
29,8 |
61,8 |
38,2 |
Psychické zdraví
Ke zjišťování psychického zdraví byl použit nástroj WHO (five) Wellbeing Index, kterým se zjišťuje emoční porucha. Kuřáctví není k vysvětlení psychického zdraví vhodným faktorem. Při bližším pohledu se zdá, že současní nekuřáci trpí méně často emoční poruchou než současní kuřáci.
|
Psychické zdraví a kouření |
||||
|
Počet let kouření |
Muži |
Ženy |
||
|
bez
emoční poruchy |
s
emoční poruchou |
bez
emoční poruchy |
s
emoční poruchou |
|
|
0 až 15 let |
71,3 |
28,7 |
65,7 |
34,3 |
|
15 a více let |
70,2 |
29,8 |
61,8 |
38,2 |
Celkové zdraví
Celkové zdraví je charakterizováno celkovým indexem zdraví (CIZ), který je vypočten na základě ukazatelů tělesné zdatnosti, emoční pohody, chronické nemocnosti a zdravotních potíží. Krátkodobí kuřáci mají dvakrát vyšší pravděpodobnost být zařazeni do kategorie dobrého CIZ oproti zařazení do kategorie špatného CIZ než dlouhodobí kuřáci. Výrazně horší zdraví mají podle tohoto ukazatele dlouhodobí denní kuřáci.
|
Celkové zdraví a kouření |
||||||
|
Počet let kouření |
Muži |
Ženy |
||||
|
dobré |
průměrné |
špatné
|
dobré |
průměrné |
špatné
|
|
|
0 až 15 let |
42,0 |
48,9 |
9,1 |
33,4 |
53,2 |
13,4 |
|
15 a více let |
29,9 |
58,5 |
11,6 |
25,6 |
54,5 |
19,9 |
Závěr
Jednoznačně významná souvislost byla zjištěna mezi kouřením na jedné straně a subjektivním a celkovým zdravím na straně druhé. U některých dalších ukazatelů zdraví bylo možné nalézt rozdíly až při podrobnějším členění respondentů podle vztahu ke kouření. Lepších výsledků nebylo zřejmě možné dosáhnout, jelikož šetření HIS je pouze obecné průřezové šetření o zdravotním stavu, které neposkytuje ukazatele specificky určené pro hodnocení vlivu kouření na zdraví obyvatelstva.
Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal