Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 16.10.2001

64

Následná péče v lůžkových zařízeních České republiky
v roce 2000

Rezort zdravotnictví

Hlavním rysem demografického vývoje České republiky je zejména v posledních 10 letech stárnutí obyvatelstva. Příčinou je dlouhodobě klesající porodnost a současně se prodlužující střední délka života. Koncem roku 1990 připadalo na 100 dětí [1] 59 osob starších 65 let, koncem roku 2000 již 86 osob starších 65 let. Nejstarší obyvatelstvo je v Hlavním městě Praze (index stáří 120,6), Plzeňském (91,1) a Středočeském kraji (90,0).

Úměrně tomu, jak stárne česká populace , stoupá i potřeba lůžek následné péče pro dlouhodobě nemocné. V roce 1997 byla zahájena výběrová řízení na poskytování akutní lůžkové péče. V malých, ekonomicky výrazně ztrátových zařízeních byla akutní péče utlumena nebo úplně zrušena a uvolněná lůžková kapacita byla převedena ve prospěch následné a ošetřovatelské péče.

Následná a ošetřovatelská péče v nemocnicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné a hospicích:

V nemocnicích ČR bylo koncem roku 2000 vyčleněno pro následnou péči 4 804 lůžek, v léčebnách pro dlouhodobě nemocné 6 713 lůžek a v zařízeních pro paliativní pacienty (hospicích) 158 lůžek. Na 10 000 obyvatel ČR připadalo 11,4 lůžka násled­né péče celkem (nemocnice - 4,7 lůžka, LDN - 6,5 lůžka, hospice - 0,2 lůžka). Mezi kraji jsou však výrazné rozdíly, které ne vždy jsou alespoň z části zmírněny výrazněji zabezpečenou domácí zdravotní péčí. Nejvyšší zabezpečení obyvatelstva lůžky následné péče (vč. lůžek paliativních) má Středočeský a Karlovarský kraj (14,5 lůžek na 10 000 obyvatel). Karlovarský kraj má i nejvyšší zabezpečení obyvatelstva domácí zdravotní péčí, přestože jde o kraj s nejnižším indexem stáří. Naopak největší nedostatek těchto lůžek vykazuje kraj Vysočina (8,0) a Olomoucký kraj (7,7). Oběma krajům odpovídá i nejnižší zajištění lůžek následné péče ošetřujícím personálem. Olomoucký kraj má v republice druhé nejvyšší zajištění domácí zdravotní péče, zatím co kraj Vysočina je na tom z celé republiky nejhůře. Index stáří obyvatelstva je u obou krajů mírně nad republikovým průměrem. Koncepce následné péče uvádí jako optimální 13 lůžek odborné ošetřovatelské péče na 10 000 obyvatel (bez následné rehabilitační péče a paliativní péče).

Rozložení lůžek následné péče podle druhu zařízení je v krajích následující:

§         Jihomoravský a zejména Ústecký kraj mají většinu lůžek následné péče v nemocnicích; relace 9,02 nemocničních lůžek následné péče na 10 000 obyvatel je v Ústeckém kraji 2x vyšší, než republikový průměr

§         Středočeský a Liberecký kraj má lůžka následné péče rovnoměrně rozdělena mezi nemocnice a LDN; jen mírně vyšší relaci lůžek na 10 000 obyvatel v LDN než v nemocnicích vykazuje kraj Vysočina

§         ostatní kraje mají následnou péči soustředěnou převážně do léčeben následné péče

§         zařízení paliativní péče (hospice) se v České republice zřizují teprve od roku 1996 a jejich kapacita je zatím velmi skromná (158 lůžek v republice celkem). S jednou výjimkou jsou všechna zařízení privátní.

Na lůžkách následné péče v nemocnicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné a hospicích bylo v roce 2000 léčeno celkem 67,6 tisíc pacientů (tj. 66 pacientů na 10 000 obyvatel ČR). Využití těchto lůžek v nemocnicích se pohybovalo od 262,6 dne (Olomoucký kraj) do 323,3 dne (Zlínský kraj), průměrná ošetřovací doba byla 40 dní. Využití lůžek v léčebnách pro dlouhodobě nemocné bylo ve všech krajích (s výjimkou kraje Vysočina) nad 300 dní. Nejvyšší využití lůžek, svědčící o trvalém obsazování přistýlek, vykazuje Plzeňský kraj.

Rehabilitační oddělení nemocnic a rehabilitační ústavy

V nemocnicích České republiky bylo koncem roku pro akutní rehabilitační péči pacientům k dispozici 1 005 lůžek (1 lůžko na 10 000 obyvatel), v rehabilitačních ústavech pro následnou rehabilitační péči 720 lůžek (0,7 lůžka na 10 000 obyvatel). Koncepce následné péče rehabilitační uvádí jako optimální 7 lůžek na 10 000 obyvatel. Následná rehabilitace je sice poskytována pacientům i mimo rehabilitační ústavy (léčebny pro dlouhodobě nemocné, ostatní odborné léčebny, ambulantní rehabilitační péče), výrazný nedostatek rehabilitačních lůžek je však jednoznačný.

Rozložení lůžek akutní rehabilitační péče do krajů je velmi nerovnoměrné. Ve 3 krajích není tato péče dostupná vůbec (Středočeský, Karlovarský a Zlínský), ostatní kraje vykazují relaci lůžek na 10 000 obyvatel od 2,7 (Královéhradecký kraj) do 0,5 (Hl. město Praha). Využití nemocničních rehabilitačních lůžek se pohybovalo v intervalu od 258,9 dne (Hl. město Praha) do 342,1 dne (Olomoucký kraj). V průbě­hu roku bylo na nemocniční rehabilitační lůžka přijato 17 570 pacientů s průměrnou ošetřovací dobou 17,1 dne.

Rehabilitační ústavy se nacházejí jen ve čtyřech krajích (Středočeský, Pardubický, Vysočina, Moravskoslezský), jejich spádovost je republiková. Lůžkový fond rehabilitačních ústavů vykazuje v důsledku výrazné nedostatečnosti dlouhodobě vysoké přetížení. V roce 2000 byla jejich lůžka v průměru využívána 330,8 dní v roce, průměrná doba pobytu pacienta v zařízení byla 42,0 dne. Celkem bylo v rehabilitačních ústavech v uplynulém roce hospitalizováno 5 593 osob.

Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí

Koncem roku 2000 měly léčebny TRN 1 225 lůžek, tj. 1,2 lůžka na 10 000 obyvatel. Koncepce následné péče v oboru TRN stanovuje jako optimální 1,5 lůžka na 10 000 obyvatel. Léčebny mají celorepublikovou spádovost a jejich rozmístění se řídí vhodností klimatických podmínek. Využití lůžek v léčebnách se v loňském roce pohybovalo od 229,7 dne (Plzeňský kraj) do 328,8 dne (Vysočina). Republikový průměr činil 275,2 dne. Celkem bylo v léčebnách TRN hospitalizováno 8 604 pacientů s průměrnou ošetřovací dobou 39,2 dne. Část lůžkové kapacity léčeben je užívána onkologickými pacienty, naopak psychiatrické léčebny mají pro své pacienty vyčleněna lůžka TRN (89) a také ostatní odborné léčebné ústavy mají část lůžkové kapacity vyčleněnu pro netuberkulózní, respirační nemocí trpící pacienty, vyžadující dlouhodobou následnou péči (324 lůžek pro dospělé a 838 lůžek pro děti a dorost).

Psychiatrické léčebny

Koncem roku 2000 existovalo v České republice 21 psychiatrických léčeben s 10 075 lůžky. Výhradně pro děti a dorost byla určena 4 zařízení se 358 lůžky. Ve zbývajících 17 zařízeních pro dospělé (9717 lůžek) bylo pro děti a dorost vyčleněno ještě 238 lůžek.

Na 10 000 obyvatel České republiky připadalo v průměru 9,8 lůžek v psychiatric­kých léčebnách, jejich územní rozložení je opět velmi nerovnoměrné. Následná psychiatrická péče se tedy potýká se stejným problémem, jako následná péče v oboru TRN a následná péče rehabilitační - vzhledem k nerovnoměrně rozložené síti zařízení, které ji poskytují, je pacient dlouhodobě bez pravidelného kontaktu s rodinou, což nepříznivě ovlivňuje jeho psychiku a v konečném efektu i léčbu.

Z úhrnného počtu 10 075 lůžek následné psychiatrické péče bylo 1 700 určeno gerontopsychiatrickým pacientům, 1 317 pro léčbu alkoholiků a toxikomanů a 140 pro léčbu sexuologickou. Pro akutní léčbu psychiatrických pacientů (obory: interní, infekční, TRN, nervové a rehabilitační) bylo z lůžkového fondu psychiatrických léčeben vyčleněno 436 lůžek.

Koncepce následné péče uvádí pro obor psychiatrie jako optimální 6,8 lůžek na 10 000 obyvatel (včetně následné psychiatrické péče pro děti). V České republice připadalo koncem roku 2000 na 10 000 obyvatel 9,8 lůžek v psychiatrických léčebnách celkem. Odečteme-li lůžka určená k akutní léčbě psychiatrických pacientů a lůžka určená k léčbě alkoholiků, toxikomanů a sexuálních úchylek (lůžka poskytující spíše akutní než následnou péči úzce vymezené skupině jedinců), klesne relace na 8,0 lůžek na 10 000 obyvatel.

V roce 2000 bylo v psychiatrických léčebnách hospitalizováno celkem 40 518 pacientů (39,5 případů na 10 000 obyvatel), průměrné využití jednoho lůžka 319,3 dne z roku svědčí o velkém tlaku na následná psychiatrická lůžka.

Škálu zařízení poskytujících odbornou následnou péči doplňují ostatní odborné léčebny pro dospělé (1 112 lůžek) a pro děti (1 418 lůžek). Z úhrnné lůžkové kapacity těchto léčeben představují lůžka TRN (pro netuberkulózní pacienty) 46 %, rehabilitační 19 % a ortopedická 10 %. Zbývajících 25 % lůžkového fondu je rozděleno mezi obory: kardiologie, geriatrie, neurologie, psychiatrie, chirurgie (vč. plastické chirurgie), klinická onkologie a oftalmologie.

Využití lůžek pro dospělé pacienty se pohybuje okolo 285 dní z roku, u dětí a dorostu okolo 265 dní z roku. V roce 2000 bylo v těchto zařízeních hospitalizováno celkem 27 613 pacientů, s průměrnou ošetřovací dobou 24,3 dne (dospělí 16,6 dne, děti a dorost 37,5 dne).

Následná léčebná a ošetřovatelská péče se v České republice v současné době potýká (kromě nedostatku finančních prostředků) s nedostatečnou, oborově nevyváženou lůžkovou kapacitou v nerovnoměrně rozložené síti zařízení. Nedostatek lůžek následné péče mohla významně zmírnit výběrová řízení na poskytování akutní lůžkové péče, zahájená v roce 1997. Lůžka akutní péče, která byla ve výběrovém řízení uznána za nadbytečná, byla postupně převáděna ve prospěch následné lůžkové péče. V posledním roce se však restrukturalizace akutního lůžkového fondu téměř zastavila a bez přijetí nové legislativy se situace nezmění. Přebudování dosavadní sítě zařízení následné zdravotní péče je navíc finančně nákladné a tyto prostředky v současné době nejsou k dispozici.

Vypracovala: Mgr. Jana Tvrdá

Tabulky - příloha

Lůžková následná a ošetřovatelská péče v roce 2000

-         Lékaři (přepočtený počet) na 10 000 obyvatel
- Lékaři (přepočtený počet) - absolutně
- SZP u lůžka (přepočtený počet) na 10 000 obyvatel
- SZP u lůžka (přepočtený počet) - absolutně
- Lůžka na 10 000 obyvatel
- Lůžka absolutně
- Hospitalizovaní na 10 000 obyvatel
- Hospitalizovaní absolutně
- Využití lůžek ve dnech
- Průměrná ošetřovací doba

Domácí zdravotní péče v ČR v roce 2000

Grafy - příloha

Následná a ošetřovatelská péče - rezort zdravotnictví rok 2000

- Střední zdravotničtí pracovníci u lůžka na 10 000 obyvatel
- Lůžka na 10 000 obyvatel
- Využití lůžek ve dnech
- Hospitalizovaní na 10 000 obyvatel

 



[1] věková kategorie 0 – 14 let