|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 20.12.2001 |
75 |
Šetření zdravotního stavu české populace (EUROHIS 2001)
Díl I.: Úvod a základní charakteristika souboru
Světová zdravotnická organizace (WHO) iniciovala vytvoření nového mezinárodně použitelného nástroje[1], který by umožnil zpřesnit dosavadní odhady ukazatelů zdravotního stavu populace. Jde o testování zcela nových otázek v dotazníku EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe), zjišťující zdravotní stav a kvalitu života populace. Cílem projektu je navrhnout standardní nástroje použitelné v národních šetřeních HIS (Health Interview Survey). V České republice byl provedením testovacího šetření pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR), který pravidelně provádí výběrová šetření HIS.
Po laboratorním testování na malém výběru (s nízkým počtem respondentů) následovalo testování nástrojů v terénu na větším výběru. Byla zjišťována srozumitelnost otázek a reakce respondentů, byl získán reprezentativní vzorek dat pro posouzení výtěžnosti testu a pro jeho vyhodnocení. Na základě testovacího šetření lze navrhnout definitivní znění otázek, které budou používány ve standardních šetřeních HIS a lze vyhodnotit mezinárodní srovnatelnost nástrojů i výsledků.
Forma šetření EUROHIS byla dotazníková, založená na dobrovolnosti všech respondentů a zároveň plně anonymní. Šetření se týkalo osob starších 15-ti let, žijících v České republice. Vlastní šetření bylo prováděno metodou face-to-face (tj. metodou přímých rozhovorů v bytě respondenta), což bylo zajištěno proškolenými tazateli. Základním kritériem výběru respondentů byl stupeň urbanizace, tj. výběr měst a obcí pomocí charakteristiky velikostní skupina obce. Dalšími kritérii reprezentativnosti výběru bylo pohlaví a věkové složení respondentů.
Naším úkolem bylo zajištění překladu testovacích nástrojů WHO do češtiny a zpětný překlad do angličtiny, provedení výběru obcí a respondentů, příprava a tisk dotazníků, zajištění a vyškolení tazatelů. Dále pořízení dat do elektronické podoby, jejich vyčištění a odeslání databáze a výsledků do WHO.
Časový průběh šetření
· Překlad dotazníku. V březnu a květnu 2001 byl proveden překlad dílčích částí dotazníků do češtiny a zpětný překlad do angličtiny.
· Příprava a tisk verzí dotazníku. Tisk verzí pro tazatele, pro respondenta a záznamového listu zajistil publikační odbor ÚZIS ČR v květnu 2001.
· Výběr tazatelů a respondentů. V červnu 2001 byl proveden náhodný výběr obcí po celé ČR. Tazatelé pak náhodně vybírali záchytné adresy, tj. jednotlivé respondenty.
· Školení tazatelů a sběr dat. 32 tazatelů, zaměstnanců regionálních odborů ÚZIS, bylo na začátku července 2001 proškoleno na testovací šetření EUROHIS. Od 12. července do 12. září 2001 probíhal sběr dat.
· Pořízení a kontrola dat. Po průběžné kontrole dat byla data v září 2001 postupně pořízena do počítače. Poté byla posouzena jejich logická nerozpornost. Upravená data byla koncem října 2001 byla s průvodní zprávou zaslána do WHO.
· Analýza a prezentace výsledků. Analýzu dat bude provádět zejména sama WHO, která se zaměří na mezinárodní srovnání výsledků. ÚZIS ČR provede vlastní výpočty a analýzy, jejichž výsledky nabídne veřejnosti.
Obsah dotazníku
Do šetření bylo kromě demografických a socioekonomických charakteristik (pohlaví, věk, rodinný stav, počet let vzdělání, ekonomická aktivita, velikost domácnosti, celkový měsíční příjem domácnosti a příjem na 1 osobu) zařazeno osm testovacích nástrojů - jednoduchých dílčích dotazníků.
|
Obsah dotazníku podle pořadí testovaných nástrojů |
|
|
1) Profilové proměnné 2) Celkové zdraví 3) Využití
preventivní zdravotní péče 4) Chronické nemoci a obtíže 5) Užívání léků |
6)
Využívání
zdravotnických služeb 7)
Duševní
zdraví 8)
Fyzická
aktivita 9)
Spotřeba
alkoholu 10)
Kvalita
života |
Do nástroje o prevenci jsou zahrnuty dotazy na očkování proti chřipce, změnu stravovacích návyků, na krevní tlak a cholesterol, pro ženy otázky na hormonální léčbu, mammografické vyšetření a cervikální výtěr. Nástroj o chronických nemocech obsahuje otázky na lékaře, na současné léčení obtíží a omezení respondenta danou chorobou. V následujícím nástroji Užívání léků se zjišťuje jaké lékařem předepsané a nepředepsané léky respondent užívá. Do nástroje Využívání zdravotnických služeb jsou zahrnuty dotazy na hospitalizaci a návštěvy ambulantních lékařů (praktických, závodních lékařů, specialistů, stomatologů a lékařské pohotovosti). Obsáhlejším je nástroj Duševní zdraví. Hlavní otázky, týkající se depresí a úzkostí, mají řadu podotázek na symptomy poruch. Zařazeny jsou i otázky na emoční pohodu, sociální podporu a kontakt. V dalším nástroji o fyzické aktivitě se vyskytují otázky na dobu strávenou velmi, středně namáhavou aktivitou, chůzí a sezením v jednom dni. Následuje nástroj Spotřeba alkoholu dotazující se na množství a frekvenci konzumovaného alkoholu, na dny v opilosti a na situace, při nichž respondent konzumoval alkohol. Závěrečný nástroj Kvalita života v osmi otázkách zjišťuje, pomocí pětistupňové škály odpovědí, současnou kvalitu života respondentů.
Práce tazatelů a odmítnuté rozhovory
Rozsah tohoto výběrového testovacího šetření byl stanoven, podle relace 6 respondentů na každých 100 tisíc obyvatel ČR starších 15 let, na 512 respondentů. V náhodně vybraných obcích byl výběr lokality, tj. záchytné adresy ponechán na výběru tazatele. Náhodně vybraní respondenti byli osloveni tazatelem přímo ve své domácnosti. Vybírána byla vždy jen jedna osoba z domácnosti. Respondentům byla zaručena anonymita.
Tazatelé získali všech 512 plánovaných rozhovorů. Pokud některý respondent odmítl, měl tazatel možnost provést rozhovor s náhradním respondentem na jiné náhodné adrese. V případě, že na vybrané adrese tazatelé nikoho nezastihli, také vybírali zástupného respondenta na jiné adrese. Každý tazatel měl povinnost odevzdat 16 vyplněných dotazníků.
Tazatelé si nezaznamenávali počet odmítnutých rozhovorů. Přesto lze po konzultaci s nimi odhadovat, že podíl odmítnutých rozhovorů, podobně jako v předchozích HIS šetřeních, byl přibližně třetinový. Ze zkušeností tazatelů se lze domnívat, že bylo snadnější kontaktovat a zastihnout osoby žijící v malých městech a na venkově, protože tráví více volného času doma než osoby, žijící ve velkých městech. Souhrnně, lidé z venkova jevili o šetření větší zájem, byli vstřícnější než lidé z měst.
Charakteristiky výběrového souboru
V rámci testovacího šetření, které probíhalo na celém území České republiky byly uskutečněny rozhovory s 243 muži a 269 ženami. Následující tabulka demonstruje reprezentativnost výběru souboru respondentů v české populaci z hlediska pohlaví a věku. Dále je popsána reprezentativnost výběru podle velikostní skupiny obce a počtu členů domácnosti.
Z celkového počtu osob starších 15 let, které podstoupily rozhovor, bylo 47,5 % mužů a 52,5 % žen, což v porovnání s oficiálními statistikami zhruba odpovídá zastoupení mužů a žen v populaci nad 15 let. Rozdíly ze srovnání věkové skladby také nejsou významné.
Struktura souboru podle pohlaví a věku |
|||
|
Věková skupina |
Dosažený výběr |
Původní výběr |
Populace ČR 15+ (1.1.2001) |
|
% |
% |
% |
|
|
|
ženy
|
||
|
15-29 |
14,1 |
13,9 |
13,7 |
|
30-44 |
11,9 |
11,9 |
11,8 |
|
45-59 |
13,3 |
13,1 |
13,3 |
|
60 + |
13,3 |
13,1 |
13,1 |
|
Celkem |
52,5 |
52,0 |
51,9 |
|
|
muži
|
||
|
15-29 |
14,5 |
14,5 |
14,3 |
|
30-44 |
12,1 |
12,3 |
12,2 |
|
45-59 |
12,5 |
12,5 |
12,8 |
|
60 + |
8,4 |
8,7 |
8,8 |
|
Celkem |
47,5 |
48,0 |
48,1 |
|
Báze |
512 |
512 |
8 602 112 |
Zdroj: Šetření EUROHIS 2001 (WHO, ÚZIS), Věkové složení obyvatelstva v ČR v roce 2000
Pouze hrubé a orientační je porovnání z hlediska
velikostních skupin obce, protože u údajů ČSÚ je zohledněno obyvatelstvo ve
všech věkových kategoriích (data z 1.1.2000) a šetření EUROHIS bylo zaměřeno na
populaci starší 15 let. Lze však konstatovat, že více rozhovorů bylo
provedeno s osobami z menších sídel (venkova a malých měst) než
s lidmi z velkých měst. Rozdíly činí přibližně 8 %
v nejmenších obcích (do 2000 obyvatel; v dosaženém výběru bylo o 8 %
více respondentů) a největších městech (nad 30 000 obyvatel;
v dosaženém výběru bylo o 8 % méně respondentů).
Porovnání struktury domácností podle počtu jejich členů je také jen schematické, protože úplné údaje za celou populaci jsou ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991 a navíc v tomto šetření není blíže specifikován pojem domácnost. Podle obecného trendu nárůstu jednočlenných a méněčetných domácností se lze domnívat, že dosažený výběr má nižší zastoupení jednočlenných domácností (zhruba o 9 % méně).
V příloze je celková tabulka demografické a socioekonomické struktury souboru, která popisuje rozdělení výběrového souboru podle věku, rodinného stavu, ekonomické aktivity, počtu let dokončeného školního vzdělání, velikostní skupiny obce a čistého příjmu domácnosti na 1 osobu, vše zvlášť pro obě pohlaví respondentů. Očekávali jsme, že na otázku o průměrném měsíčním příjmu domácnosti na 1 osobu nebudou mnozí respondenti odpovídat. Na tuto otázku odmítlo odpovědět 9 % mužů a 7 % žen.
|
Základní demografická a socioekonomická struktura souboru |
||||
|
Ukazatel |
Muži |
Ženy |
||
|
Počet |
% |
Počet |
% |
|
Věková skupina
|
|
|
|
|
|
18-29 |
74 |
30,5 |
72 |
26,8 |
|
30-44 |
62 |
25,5 |
61 |
22,7 |
|
45-59 |
64 |
26,3 |
68 |
25,3 |
|
60+ |
43 |
17,7 |
68 |
25,3 |
Rodinný stav
|
|
|
|
|
|
Svobodní/é |
66 |
27,2 |
43 |
16,0 |
|
Sezdaní/é +
druh/družka |
150 |
61,7 |
151 |
56,1 |
|
Žijící odděleně |
6 |
2,5 |
5 |
1,9 |
|
Rozvedení/é |
14 |
5,8 |
30 |
11,2 |
|
Ovdovělí/é |
7 |
2,9 |
40 |
14,9 |
Ekonomická
aktivita
|
|
|
|
|
|
Zaměstnanec,
zaměstnavatel |
152 |
62,6 |
148 |
55,0 |
|
Nezaměstnaný/á |
8 |
3,3 |
11 |
4,1 |
|
Student |
29 |
11,9 |
18 |
6,7 |
|
Důchodce |
47 |
19,3 |
71 |
26,4 |
|
Žena v domácnosti |
0 |
0,0 |
18 |
6,7 |
|
Jiné |
7 |
2,9 |
3 |
1,1 |
Počet let
vzdělání
|
|
|
|
|
|
0-10 |
34 |
14,0 |
47 |
17,5 |
|
11-13 |
143 |
58,9 |
175 |
65,1 |
|
14+ |
65 |
26,8 |
47 |
17,5 |
|
Odmítl/a |
1 |
0,4 |
0 |
0,0 |
Velikostní
skupina obce
|
|
|
|
|
|
0 – 1999 |
83 |
34,2 |
90 |
33,5 |
|
2000 – 4999 |
38 |
15,6 |
36 |
13,4 |
|
5000 – 9999 |
31 |
12,8 |
32 |
11,9 |
|
10 000 – 29 999 |
23 |
9,5 |
24 |
8,9 |
|
30 000 + |
68 |
27,9 |
87 |
32,3 |
Příjem na osobu
|
|
|
|
|
|
0 – 2999 |
2 |
0,8 |
4 |
1,5 |
|
3000 – 5999 |
66 |
27,2 |
92 |
34,2 |
|
6000 – 8999 |
94 |
38,7 |
120 |
44,6 |
|
9000 – 11 999 |
27 |
11,1 |
19 |
7,1 |
|
12 000 + |
25 |
10,3 |
10 |
3,7 |
|
Odmítl/a |
21 |
8,6 |
18 |
6,7 |
|
Neví |
8 |
3,3 |
6 |
2,2 |
Celkem
|
243 |
100,0 |
269 |
100,0 |
Zdroj: Šetření EUROHIS 2001 (WHO, ÚZIS)
Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková