Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 20.12.2001

75

Šetření zdravotního stavu české populace (EUROHIS 2001)
Díl I.: Úvod a základní charakteristika souboru

Světová zdravotnická organizace (WHO) iniciovala vytvoření nového mezinárodně použitelného nástroje[1], který by umožnil zpřesnit dosavadní odhady ukazatelů zdravotního stavu populace. Jde o testování zcela nových otázek v dotazníku EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe), zjišťující zdravotní stav a kvalitu života populace. Cílem projektu je navrhnout standardní nástroje použitelné v národních šetřeních HIS (Health Interview Survey). V České republice byl provedením testovacího šetření pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR), který pravidelně provádí výběrová šetření HIS.

Po laboratorním testování na malém výběru (s nízkým počtem respondentů) následovalo testování nástrojů v terénu na větším výběru. Byla zjišťována srozumitelnost otázek a reakce respondentů, byl získán reprezentativní vzorek dat pro posouzení výtěžnosti testu a pro jeho vyhodnocení. Na základě testovacího šetření lze navrhnout definitivní znění otázek, které budou používány ve standardních šetřeních HIS a lze vyhodnotit mezinárodní srovnatelnost nástrojů i výsledků.

Forma šetření EUROHIS byla dotazníková, založená na dobrovolnosti všech respondentů a zároveň plně anonymní. Šetření se týkalo osob starších 15-ti let, žijících v České republice. Vlastní šetření bylo prováděno metodou face-to-face (tj. metodou přímých rozhovorů v bytě respondenta), což bylo zajištěno proškolenými tazateli. Základním kritériem výběru respondentů byl stupeň urbanizace, tj. výběr měst a obcí pomocí charakteristiky velikostní skupina obce. Dalšími kritérii reprezentativnosti výběru bylo pohlaví a věkové složení respondentů.

Naším úkolem bylo zajištění překladu testovacích nástrojů WHO do češtiny a zpětný překlad do angličtiny, provedení výběru obcí a respondentů, příprava a tisk dotazníků, zajištění a vyškolení tazatelů. Dále pořízení dat do elektronické podoby, jejich vyčištění a odeslání databáze a výsledků do WHO.

Časový průběh šetření

·      Překlad dotazníku. V březnu a květnu 2001 byl proveden překlad dílčích částí dotazníků do češtiny a zpětný překlad do angličtiny.

·      Příprava a tisk verzí dotazníku. Tisk verzí pro tazatele, pro respondenta a záznamového listu zajistil publikační odbor ÚZIS ČR v květnu 2001.

·      Výběr tazatelů a respondentů. V červnu 2001 byl proveden náhodný výběr obcí po celé ČR. Tazatelé pak náhodně vybírali záchytné adresy, tj. jednotlivé respondenty.

·      Školení tazatelů a sběr dat. 32 tazatelů, zaměstnanců regionálních odborů ÚZIS, bylo na začátku července 2001 proškoleno na testovací šetření EUROHIS. Od 12. července do 12. září 2001 probíhal sběr dat.

·      Pořízení a kontrola dat. Po průběžné kontrole dat byla data v září 2001 postupně pořízena do počítače. Poté byla posouzena jejich logická nerozpornost. Upravená data byla koncem října 2001 byla s průvodní zprávou zaslána do WHO.

·      Analýza a prezentace výsledků. Analýzu dat bude provádět zejména sama WHO, která se zaměří na mezinárodní srovnání výsledků. ÚZIS ČR provede vlastní výpočty a analýzy, jejichž výsledky nabídne veřejnosti.

Obsah dotazníku

Do šetření bylo kromě demografických a socioekonomických charakteristik (pohlaví, věk, rodinný stav, počet let vzdělání, ekonomická aktivita, velikost domácnosti, celkový měsíční příjem domácnosti a příjem na 1 osobu) zařazeno osm testovacích nástrojů - jednoduchých dílčích dotazníků.

Obsah dotazníku podle pořadí testovaných nástrojů

1)    Profilové proměnné

2)    Celkové zdraví

3)    Využití  preventivní zdravotní péče

4)    Chronické nemoci a obtíže

5)    Užívání léků

6)    Využívání zdravotnických služeb

7)    Duševní zdraví

8)    Fyzická aktivita

9)    Spotřeba alkoholu

10)    Kvalita života

Do nástroje o prevenci jsou zahrnuty dotazy na očkování proti chřipce, změnu stravovacích návyků, na krevní tlak a cholesterol, pro ženy otázky na hormonální léčbu, mammografické vyšetření a cervikální výtěr. Nástroj o chronických nemocech obsahuje otázky na lékaře, na současné léčení obtíží a omezení respondenta danou chorobou. V následujícím nástroji Užívání léků se zjišťuje jaké lékařem předepsané a nepředepsané léky respondent užívá. Do nástroje Využívání zdravotnických služeb jsou zahrnuty dotazy na hospitalizaci a návštěvy ambulantních lékařů (praktických, závodních lékařů, specialistů, stomatologů a lékařské pohotovosti). Obsáhlejším je nástroj Duševní zdraví. Hlavní otázky, týkající se depresí a úzkostí, mají řadu podotázek na symptomy poruch. Zařazeny jsou i otázky na emoční pohodu, sociální podporu a kontakt. V dalším nástroji o fyzické aktivitě se vyskytují otázky na dobu strávenou velmi, středně namáhavou aktivitou, chůzí a sezením v jednom dni. Následuje nástroj Spotřeba alkoholu dotazující se na množství a frekvenci konzumovaného alkoholu, na dny v opilosti a na situace, při nichž respondent konzumoval alkohol. Závěrečný nástroj Kvalita života v osmi otázkách zjišťuje, pomocí pětistupňové škály odpovědí, současnou kvalitu života respondentů.

Práce tazatelů a odmítnuté rozhovory

Rozsah tohoto výběrového testovacího šetření byl stanoven, podle relace 6 respondentů na každých 100 tisíc obyvatel ČR starších 15 let, na 512 respondentů. V náhodně vybraných obcích byl výběr lokality, tj. záchytné adresy ponechán na výběru tazatele. Náhodně vybraní respondenti byli osloveni tazatelem přímo ve své domácnosti. Vybírána byla vždy jen jedna osoba z domácnosti. Respondentům byla zaručena anonymita.

Tazatelé získali všech 512 plánovaných rozhovorů. Pokud některý respondent odmítl, měl tazatel možnost provést rozhovor s náhradním respondentem na jiné náhodné adrese. V případě, že na vybrané adrese tazatelé nikoho nezastihli, také vybírali zástupného respondenta na jiné adrese. Každý tazatel měl povinnost odevzdat 16 vyplněných dotazníků.

Tazatelé si nezaznamenávali počet odmítnutých rozhovorů. Přesto lze po konzultaci s nimi odhadovat, že podíl odmítnutých rozhovorů, podobně jako v předchozích HIS šetřeních, byl přibližně třetinový. Ze zkušeností tazatelů se lze domnívat, že bylo snadnější kontaktovat a zastihnout osoby žijící v malých městech a na venkově, protože tráví více volného času doma než osoby, žijící ve velkých městech. Souhrnně, lidé z venkova jevili o šetření větší zájem, byli vstřícnější než lidé z měst.

Charakteristiky výběrového souboru

V rámci testovacího šetření, které probíhalo na celém území České republiky byly uskutečněny rozhovory s 243 muži a 269 ženami. Následující tabulka demonstruje reprezentativnost výběru souboru respondentů v české populaci z hlediska pohlaví a věku. Dále je popsána reprezentativnost výběru podle velikostní skupiny obce a počtu členů domácnosti.

Z celkového počtu osob starších 15 let, které podstoupily rozhovor, bylo 47,5 % mužů a 52,5 % žen, což v porovnání s oficiálními statistikami zhruba odpovídá zastoupení mužů a žen v populaci nad 15 let. Rozdíly ze srovnání věkové skladby také nejsou významné.


Struktura souboru podle pohlaví a věku

Věková skupina

Dosažený výběr

Původní výběr

Populace ČR 15+ (1.1.2001)

%

%

%

 

ženy

15-29

14,1

13,9

13,7

30-44

11,9

11,9

11,8

45-59

13,3

13,1

13,3

60 +

13,3

13,1

13,1

Celkem

52,5

52,0

51,9

 

muži

15-29

14,5

14,5

14,3

30-44

12,1

12,3

12,2

45-59

12,5

12,5

12,8

60 +

8,4

8,7

8,8

Celkem

47,5

48,0

48,1

Báze

512

512

8 602 112

Zdroj: Šetření EUROHIS 2001 (WHO, ÚZIS), Věkové složení obyvatelstva v ČR v roce 2000

Pouze hrubé a orientační je porovnání z hlediska velikostních skupin obce, protože u údajů ČSÚ je zohledněno obyvatelstvo ve všech věkových kategoriích (data z 1.1.2000) a šetření EUROHIS bylo zaměřeno na populaci starší 15 let. Lze však konstatovat, že více rozhovorů bylo provedeno s osobami z menších sídel (venkova a malých měst) než s lidmi z velkých měst. Rozdíly činí přibližně 8 % v nejmenších obcích (do 2000 obyvatel; v dosaženém výběru bylo o 8 % více respondentů) a největších městech (nad 30 000 obyvatel; v dosaženém výběru bylo o 8 % méně respondentů).

Porovnání struktury domácností podle počtu jejich členů je také jen schematické, protože úplné údaje za celou populaci jsou ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991 a navíc v tomto šetření není blíže specifikován pojem domácnost. Podle obecného trendu nárůstu jednočlenných a méněčetných domácností se lze domnívat, že dosažený výběr má nižší zastoupení jednočlenných domácností (zhruba o 9 % méně).

V příloze je celková tabulka demografické a socioekonomické struktury souboru, která popisuje rozdělení výběrového souboru podle věku, rodinného stavu, ekonomické aktivity, počtu let dokončeného školního vzdělání, velikostní skupiny obce a čistého příjmu domácnosti na 1 osobu, vše zvlášť pro obě pohlaví respondentů. Očekávali jsme, že na otázku o průměrném měsíčním příjmu domácnosti na 1 osobu nebudou mnozí respondenti odpovídat. Na tuto otázku odmítlo odpovědět 9 % mužů a 7 % žen.

Základní demografická a socioekonomická struktura souboru

Ukazatel

Muži

Ženy

Počet

%

Počet

%

Věková skupina

 

 

 

 

18-29

74

30,5

72

26,8

30-44

62

25,5

61

22,7

45-59

64

26,3

68

25,3

60+

43

17,7

68

25,3

Rodinný stav

 

 

 

 

Svobodní/é

66

27,2

43

16,0

Sezdaní/é + druh/družka

150

61,7

151

56,1

Žijící odděleně

6

2,5

5

1,9

Rozvedení/é

14

5,8

30

11,2

Ovdovělí/é

7

2,9

40

14,9

Ekonomická aktivita

 

 

 

 

Zaměstnanec, zaměstnavatel

152

62,6

148

55,0

Nezaměstnaný/á

8

3,3

11

4,1

Student

29

11,9

18

6,7

Důchodce

47

19,3

71

26,4

Žena v domácnosti

0

0,0

18

6,7

Jiné

7

2,9

3

1,1

Počet let vzdělání

 

 

 

 

0-10

34

14,0

47

17,5

11-13

143

58,9

175

65,1

14+

65

26,8

47

17,5

Odmítl/a

1

0,4

0

0,0

Velikostní skupina obce

 

 

 

 

0 – 1999

83

34,2

90

33,5

2000 – 4999

38

15,6

36

13,4

5000 – 9999

31

12,8

32

11,9

10 000 – 29 999

23

9,5

24

8,9

30 000 +

68

27,9

87

32,3

Příjem na osobu

 

 

 

 

0 – 2999

2

0,8

4

1,5

3000 – 5999

66

27,2

92

34,2

6000 – 8999

94

38,7

120

44,6

9000 – 11 999

27

11,1

19

7,1

12 000 +

25

10,3

10

3,7

Odmítl/a

21

8,6

18

6,7

Neví

8

3,3

6

2,2

Celkem

243

100,0

269

100,0

Zdroj: Šetření EUROHIS 2001 (WHO, ÚZIS)

Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková



[1] Nástrojem je myšlen dotazník, respektive dílčí dotazníky rozčleněné podle témat. V dotazníku se testovaly nové otázky, nová zdravotní témata.