Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Praha 20.12.2001	76

Šetření zdravotního stavu české populace (EUROHIS 2001)
Díl II.: Využití preventivní zdravotní péče

Jako první byly v šetření EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe) testovány otázky orientované na využívání preventivní zdravotní péče. Jednalo se o dotazy na očkování proti chřipce, vyšetření krevního tlaku a cholesterolu, pro ženy otázky na hormonální léčbu, mammografické vyšetření a cervikální výtěr. Žádné z těchto vyšetření nebylo v České republice pod národním preventivním programem, tj. nebylo povinné jako prevence daných nemocí. Nelze proto ani předpokládat 100 % „výskyt“ těchto vyšetření v české populaci. V terénním testování bylo dosaženo celkem 512 rozhovorů, tj. nízký počet respondentů pro významnost některých zjištění.

Prevence proti chřipce, vysokému krevnímu tlaku a cholesterolu

Očkování proti chřipce

Proti chřipce bylo někdy v životě očkováno 14 % respondentů, (tj. odhadovaný výskyt v populaci). Na základě jednotlivých odpovědí bylo zkonstruováno procento osob očkovaných v posledních 12-ti měsících (tj. od července 2000 do července 2001, terénní testování prováděno v létě 2001). Podíl očkovaných proti chřipce v posledních 12-ti měsících v našem souboru dosáhl téměř 4 % (s nevýznamnými rozdíly mezi muži a ženami). Jinými slovy, v posledním roce se u nás proti chřipce nechalo očkovat přibližně 4 % obyvatel.

Podíl osob očkovaných proti chřipce
Pohlaví	% očkovaných alespoň jednou v životě		% očkovaných v posledních 12-ti měsících
	Počet	%	Počet	%
Ženy	36	13,4	11	3,3
Muži	35	14,4	8	4,1
Celkem	71	13,9	19	3,7

Z hlediska věkového složení respondentů, kteří byli během života očkováni, se potvrdil předpoklad vyšší očkovanosti u nejstarších osob (starší 60 let: muži 28 %, ženy 25 %). Zároveň byli během života nejčastěji očkováni muži s vyšším vzděláním (muži s délkou školní docházky nad 14 let 19 %) a naopak ženy s nejnižším vzděláním (ženy s délkou docházky 10 a méně let 25 %). U žen je to však ovlivněno věkovými nerovnostmi (ženy s délkou školní docházky do 10 let měly průměrný věk 62 let, další vzdělanostní kategorie 41 až 42 let).

Mezi očkovanými osobami proti chřipce v posledních 12-ti měsících byl určen vyšší podíl také ve věkové kategorii nad 60 let (muži 7 %, ženy 10 %). Očkování proti chřipce v souvislosti s dalšími socio-demografickými charakteristikami souboru (např. průměrným příjmem na osobu) nebylo významné.

Z testování otázek na prevenci proti chřipce lze usuzovat, že očkování u české populace buď není považováno za důležité pro zdraví a nebo informovanost o této možnosti prevence je nízká.

Vyšetření krevního tlaku a cholesterolu

Vyšetření krevního tlaku a cholesterolu je považováno za součást prevence zejména proti kardiovaskulárním onemocněním. Zatímco krevní tlak byl během života měřen 94 % respondentů, cholesterol „jen“ 60 %. Častěji byla obě vyšetření prováděna ženám.

Podíl osob vyšetřených na krevní tlak a cholesterol
Pohlaví	Vyšetření na krevní tlak		Vyšetření na cholesterol
	Počet	%	Počet	%
Ženy	257	95,5	169	62,8
Muži	226	93,0	138	56,8
Celkem	483	94,3	307	60,0

Významně narůstá počet těchto vyšetření s věkem. Podíl měření krevního tlaku byl 100 % již u žen ve věkové kategorii 45-59 let (ve věkové kategorii 60 a více let byl 100 % u obou pohlaví). Podíl měření cholesterolu byl u nejstarší věkové kategorie 85,5 % (muži nad 60 let 86 %, ženy nad 60 let 85 %). Souvislosti těchto vyšetření s dalšími socio-demografickými charakteristikami souboru nebyly významné.

I frekvence těchto vyšetření se s věkem zvyšuje. Starší respondenti (nad 60 let) většinou uváděli poslední měření krevního tlaku během posledních 3 měsíců a cholesterolu během posledních 6 měsíců, zatímco mladší (do 44 let) nejčastěji před ½ až jedním rokem. Tato zjištění byla očekávaná, protože riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění s věkem narůstá, a tak je starším osobám krevní tlak i cholesterol měřen častěji.

Testování otázek na prevenci proti vysokému krevnímu tlaku ukázalo, že měření krevního tlaku je pro českou populaci (včetně lékařů) „automatickým“ preventivním vyšetřením řady závažných chorob. To nelze jednoznačně tvrdit u otázek na měření cholesterolu.

Následující graf shrnuje 1. část výsledků testovaného nástroje o využití preventivní zdravotní péče v české populaci.

Prevence proti rakovině prsu, rakovině děložního hrdla a hormonální léčba

Mammografické vyšetření a cervikální výtěr

Mammografické vyšetření slouží jako prevence proti rakovině prsu žen, cervikální výtěr jako prevence proti rakovině děložního hrdla. Otázky na tato vyšetření byly určeny ženám ve věku 20 a více let. Z výsledků testovacího šetření je patrné, že mammografické vyšetření podstoupilo během života 33 % žen a cervikální výtěr 70 % žen.

Z hlediska věkové struktury je významnou skutečností, že nejvyšší procento mammografického vyšetření bylo u žen ve věku 45-59 let (53 %), což je i podle lékařů nejrizikovější věková skupina pro vznik rakoviny prsu. Ženy starší 60 let podstupovaly toto vyšetření méně často (v 37 %) než ženy z předchozí věkové kategorie. Důvodem může být to, že ženy starší 60 let navštěvují svého gynekologického lékaře méně často a také případná rakovina prsu u nich, podle lékařů, není tak „agresivní“ a životu nebezpečná jako u žen ve věku 45-59 let.

Podíl žen, které podstoupily cervikální výtěr, byl také vyšší ve věkových kategoriích 30-59 let (cca 75 %) než u žen nad 60 let (62 %). U otázky na cervikální výtěr je důležité zjištění, že 7 % žen odpovědělo „nevím“. Jednalo se zejména o ženy starší 60 let (14,7 %) a ženy se školní docházkou do 10 let (14,3 %). To naznačuje, že mnohé respondentky nerozuměly pojmu cervikální výtěr, a nebo nedokázaly odpovědět, protože jim gynekolog nesdělil, jaké vyšetření jim provedl.

Podíl osob na mammografickém vyšetření a cervikálním výtěru podle věku (ženy nad 20 let)
Věková skupina	Mammografické vyšetření		Cervikální výtěr
	Počet	%	Počet	%
15-29	3	5,0	39	65,0
30-44	21	35,0	45	73,8
45-59	36	52,9	53	77,9
60+	25	37,3	42	61,8
Celkem	85	33,3	179	69,6

Z hlediska dosaženého vzdělání bylo zjištěno, že ženy s nízkým vzděláním podstoupily během života mammografické vyšetření častěji (42,5 % u žen se školní docházkou do 10 let) než ženy se středním a vyšším vzděláním (cca 32 %). Podobně tomu bylo i u cervikálního výtěru (viz následující tabulka).

Průměrný věk posledního mammografického vyšetření a cervikálního výtěru z pohledu vzdělání může naznačovat, že ženy s nejnižším dosaženým vzděláním (nejkratší školní docházkou) podstupují tato vyšetření nejčastěji. Zde je však nutné upozornit, že je to spíše ovlivněno věkovými nerovnostmi (ženy s délkou školní docházky do 10 let měly průměrný věk 62 let, další vzdělanostní kategorie 41 až 42 let). Výstižnějším ukazatelem by byl průměrný věk prvního vyšetření.

Podíl osob a průměrný věk posledního mammografického vyšetření a cervikálního výtěru podle vzdělání (ženy nad 20 let)
Délka školní docházky (počet let)	Mammografické vyšetření		Cervikální výtěr
	Podíl osob (%)	Průměrný věk posledního vyšetření	Podíl osob (%)	Průměrný věk posledního vyšetření
Do 10 let	42,5	59,8	71,4	59,5
11-13 let	31,4	46,9	71,0	38,9
14 a více let	32,6	48,1	63,0	41,3
Celkem	33,3	49,4	69,6	42,1

Hormonální léčba

Do preventivní péče byly zařazeny i otázky na hormonální léčbu. Tato léčba působí preventivně zejména proti osteoporóze, srdečním poruchám a potížím žen (nejčastěji při menopauze). Otázky na hormonální léčbu byly určeny ženám ve věku 20 a více let. Testováním otázek bylo zjištěno, že 20 % žen podstoupilo během života hormonální léčbu. V  tabulce je uvedeno věkové rozložení žen s hormonální léčbou. Nejvyšší podíl žen byl, podle očekávání, ve věkové kategorii 45-59 let (38 %). Tato věková skupina je zároveň považována za nejrizikovější pro potíže při menopauze a vznik osteoporózy.

Podíl osob s hormonální léčbou (ženy nad 20 let)
Věková skupina	Hormonální léčba
	Počet	%
15-29	8	13,3
30-44	10	16,7
45-59	26	38,2
60+	6	8,8
Celkem	50	19,5

Souvislost hormonální léčby s dalšími socio-demografickými charakteristikami souboru (např. délkou školní docházky či průměrným příjmem na osobu) nebyla významná.

Ze sledu otázek na hormonální léčbu bylo možné určit průměrnou délku trvání. Dokončenou léčbu mělo v našem souboru 20 žen. Průměrná délka trvání jejich hormonální léčby byla 4,4 roku.

Testování otázek na hormonální léčbu nezjišťovalo příčiny. Ženy z nižších věkových kategorií tuto léčbu pravděpodobně nepodstupují ze stejných důvodů jako ženy starší 45 let. Otázka na příčinu hormonální léčby se zde jeví jako vhodná.

Graf shrnuje 2. část výsledků testovaného nástroje o využití preventivní zdravotní péče u českých žen starších 20 let.

Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková