V. kapitola
PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY CHOVÁNÍ (F00–F99)
PORUCHY CHOVÁNÍ A EMOCÍ SE ZAČÁTKEM OBVYKLE V DĚTSTVÍ
A V DOSPÍVÁNÍ (F90–F98)
F90Hyperkinetické poruchy
Skupina poruch charakterizovaná časným začátkem (obvykle v prvních pěti letech života)‚
nedostatečnou vytrvalostí v činnostech‚ vyžadujících poznávací schopnosti‚ a tendencí
přebíhat od jedné činnosti ke druhé‚ aniž by byla jedna dokončena‚ spolu s dezorganizovanou‚
špatně regulovanou a nadměrnou aktivitou. Současně může být přítomna řada dalších
abnormalit. Hyperkinetické děti jsou často neukázněné a impulzivní‚ náchylné k úrazům
a dostávají se snadno do konfliktů s disciplínou pro bezmyšlenkovité porušování pravidel
spíše‚ než by úmyslně vzdorovaly. Jejich vztah k dospělým je často sociálně dezinhibován
pro nedostatek normální opatrnosti a odstupu. Mezi ostatními dětmi nejsou příliš populární
a mohou se stát izolovanými. Poznávací schopnosti jsou běžně porušené a specifické
opoždění v motorickém a jazykovém vývoji je disproporciálně časté. Sekundárními
komplikacemi jsou disociální chování a nízké sebehodnocení.
Nepatří sem:anxiózní poruchy (F41.–)
[afektivní] poruchy nálady (F30–F39)
pervazivní vývojové poruchy (F84.–)
schizofrenie (F20.–)
. 0Porucha aktivity a pozornosti
Nedostatek pozornosti s hyperaktivitou
Syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou
Nepatří sem:hyperkinetická porucha s poruchou chování (F90.1)
. 1Hyperkinetická porucha chování
Hyperkinetická porucha sdružená s poruchou chování
. 8Jiné hyperkinetické poruchy
. 9Hyperkinetická porucha NS
Hyperkinetická reakce v dětství nebo v dospívání NS
Hyperkinetický syndrom NS
F91Poruchy chování
Poruchy chování jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním
nebo vzdorovitým chováním. Takové chování by mělo výrazně překročit sociální chování
odpovídající danému věku‚ mělo by být proto mnohem závažnější než běžné dětské zlobení
nebo rebelantství dospívajících a mělo by mít trvalejší ráz (šest měsíců nebo déle). Tento
druh poruch chování však může být projevem i jiné psychiatrické poruchy a v takovém
případě má být preferována příslušná diagnóza. Chováním‚ na němž je diagnóza založena‚ je
na příklad nadměrné praní se nebo týrání‚ krutost k lidem nebo ke zvířatům‚ závažné
destrukce majetku‚ zakládání požárů‚ krádeže‚ opakované lži‚ záškoláctví a útěky z domova‚
neobvykle časté a silné výbuchy vzteku a nekázeň. Pro diagnózu postačuje jedno z těchto
typů chování pokud je výrazné‚ nestačí však ojedinělý disociální čin.
Nepatří sem:[afektivní] poruchy nálady (F30–F39)
pervazivní vývojové poruchy (F84.–)
schizofrenie (F20.–)
když porucha chování je sdružena s:
. emočními poruchami (F92.–)
. hyperkinetickými poruchami (F90.1)
. 0Porucha chování vázaná na vztahy k rodině
Disociální nebo agresivní chování (a nikoli pouze opoziční‚ vzdorovité‚ rozvratnické)‚ které je
soustředěno úplně nebo téměř úplně na domov a na meziosobní styky se členy nukleární
rodiny nebo s dalšími členy domácnosti. Tato porucha vyžaduje splnění všech kritérií F91.–;
dokonce ani závažně narušený vztah mezi dítětem a rodičem nepostačuje sám o sobě ke
stanovení této diagnózy.
. 1Nesocializovaná porucha chování
Tato porucha je charakterizována kombinací trvalého disociálního nebo agresivního chování
(splňujícího všechna kritéria pro F91.– a nikoliv pouze opoziční‚ vzdorovité nebo rozvratnické
chování) s výrazným pervazivním narušením vztahu jedince k ostatním dětem.
Porucha chování samotářského agresivního typu
Nesocializovaná agresivní porucha
. 2Socializovaná porucha chování
Porucha chování s disociálním nebo agresivním chováním trvalého rázu (splňující všechna
kritéria pro F91.– a neobsahující pouze opoziční‚ vzdorovité‚ rozvratnické chování)‚ vyskytující
se u jedinců‚ kteří jsou celkem dobře integrovaní do skupiny stejně starých.
Porucha chování skupinového typu
Skupinová delikvence
Poklesky v souvislosti s členstvím v gangu
Krádeže s partou
Záškoláctví
. 3Opoziční vzdorovité chování
Porucha chování obvykle se vyskytující u mladších dětí‚ která je primárně charakterizovaná
výrazně vzdorovitým‚ neposlušným a rozkladným chováním‚ která však neobsahuje
delikventní činy ani extrémnější agresivní nebo disociální chování. Diagnóza vyžaduje‚ aby
byla splněna všechna kritéria pro F91.–‚ ani velké darebáctví a zlobení samo o sobě pro
diagnózu nedostačuje. Této položky je třeba použít s opatrností zvláště u starších dětí‚
protože klinicky signifikantní poruchy chování jsou většinou spojeny s disociálním nebo
agresivním chováním‚ které přesahují hranice pouhé opozice‚ vzdoru a rozvratnictví.
. 8Jiné poruchy chování
. 9Porucha chování NS
Dětské poruchy chování NS
F92Smíšené poruchy chování a emocí
Tato skupina je charakterizována kombinací trvale agresivního‚ disociálního nebo vzdorovitého
chování se zřetelně výraznými příznaky deprese‚ úzkosti nebo jiných poruch emocí. Musí být
splněna jak kritéria pro poruchy chování v dětství (F91.–)‚ tak pro emoční poruchy v dětství
(F93.–)‚ nebo diagnóza neurózy typu dospělých (F40–F48) nebo poruchy nálad (F30–F39).
. 0Depresivní porucha chování
Tato položka vyžaduje kombinaci poruchy chování (F91.–) s trvale výraznou depresí
prokázanou symptomy‚ jako je nadměrný smutek‚ nedostatek zájmu a radosti z běžné činnosti‚
pocity viny a beznaděje. Může být přítomna též porucha spánku a chuti k jídlu.
Porucha chování podle F91.– sdružená s depresivním onemocněním podle F32.–
. 8Jiné smíšené poruchy chování a emocí
Tato položka vyžaduje kombinaci poruch chování (F91.–) s trvalými a výraznými emočními
symptomy‚ jako je anxieta obsese nebo kompulze‚ depersonalizace nebo derealizace‚ fobie
nebo hypochondrie.
Porucha chování podle F91.– spojená s:
. emoční poruchou podle F93.–
. neurotickou poruchou podle F40–F48
. 9Smíšená porucha chování a emocí NS
F93Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství
Jde v podstatě o zveličení normálního vývojového trendu‚ spíše než o samostatnou kvalitativní
poruchu. Klíčovým diagnostickým rysem pro definování rozdílu mezi emočními poruchami
a začátkem specifickým pro dětství (F93.–) a neurotickými poruchami (F40–F48) je
přiměřenost vývoje.
Nepatří sem:sdružené s poruchou chování (F92.–)
. 0Separační úzkostná porucha v dětství
Separační úzkostná porucha by měla být diagnostikována tehdy‚ když strach z odloučení tvoří
ložisko úzkosti a když tato úzkost se prvně objevuje v časném dětství. Je nutno ji odlišit od
běžné separační úzkosti tím‚ že její závažnost je statisticky neobvyklá (včetně přetrvávání nad
hranici obvyklého věkového období) a že je sdružena se zřetelným narušením sociálního
fungování.
Nepatří sem:[afektivní] poruchy nálady (F30–F39)
neurotické poruchy (F40–F48)
fobická anxiózní porucha v dětství (F93.1)
sociální anxiózní porucha v dětství (F93.2)
. 1Fobická anxiózní porucha v dětství
Vztahuje se na ty dětské strachy‚ které jsou projevem vyznačené specifické vývojové fáze
a objevují se (v určité míře) u většiny dětí‚ ale jsou abnormální stupněm. Strachy‚ které se
objevují v dětství‚ ale nejsou součástí normálního psychosociálního vývoje (např. agorafobie)‚
by měly být kódovány příslušnou položkou z oddílu F40–F48.
Nepatří sem:generalizovaná úzkost (F41.1)
. 2Sociální anxiózní porucha v dětství
U této poruchy jde o obavu z cizích lidí a obavu z nepochopení sociální situace‚ nebo o úzkost
v nových cizích nebo sociálně ohrožujících situacích. Tato položka by se měla použít pouze
v tom případě‚ že tyto strachy vznikají v útlém věku a jsou neobvyklé jak pro svou tíži‚ tak pro
doprovodné sociální selhání.
Úniková porucha v dětství nebo v dospívání
. 3Porucha sourozenecké rivality
U většiny malých dětí pozorujeme určitý stupeň emoční poruchy‚ objevující se obvykle
bezprostředně po narození mladšího sourozence. Jako porucha by však měla být
diagnostikována až tehdy‚ kdy stupeň nebo trvání této poruchy jsou jak statisticky neobvyklé‚
tak sdružené se sociální poruchou.
Sourozenecká žárlivost
. 8Jiné dětské emoční poruchy
Poruchy identity
Nadměrně úzkostná porucha
Nepatří sem:porucha pohlavní identity v dětství (F64.2)
. 9Dětská emoční porucha NS
F94Poruchy sociálních funkcí se začátkem v dětství a dospívání
Poněkud heterogenní skupina poruch‚ které mají společné abnormality v sociálních funkcích
a které začínají během vývojového období. Tyto poruchy však nejsou charakterizovány
zřejmou konstitučně sníženou nebo nedostatečnou sociální kapacitou‚ která by pronikala
všemi oblastmi těchto funkcí‚ jak je tomu u pervazivních vývojových poruch. V mnoha
případech zřejmě hrají klíčovou roli vážné poruchy a nedostatky zevního prostředí.
. 0Elektivní mutismus
Stav‚ který je charakterizován mlčením v určitých situacích. Je výrazně emočně determinován
a dítě demonstruje‚ že za určitých situací je schopno mluvit‚ ale za jiných definovatelných
situací mluvit přestane. Tato porucha je obvykle sdružena s určitými rysy osobnosti‚ jako je
sociální úzkost a odtažitost‚ citlivost nebo odpor.
Selektivní mutismus
Nepatří sem:pervazivní vývojové poruchy (F84.–)
schizofrenie (F20.–)
specifické vývojové poruchy řeči (F80.–)
přechodný mutismus jako část separační úzkosti malých dětí (F93.0)
. 1Reaktivní porucha příchylnosti dětí
Porucha začíná v prvních pěti letech života a je charakterizována přetrvávajícími abnormalitami
v dětském vzorci sociálních vztahů‚ které jsou sdruženy s emočními poruchami a které jsou
reaktivní na změny zevního prostředí (např. bázlivost a nespavost‚ špatná sociální interakce
se stejně starými‚ agrese k sobě a druhým‚ trápení‚ v některých případech nedostatečný
vzrůst). Tento syndrom se pravděpodobně vyskytuje jako výsledek výrazného nezájmu
rodičů‚ zneužívání dítěte nebo špatného zacházení s ním.
K vyznačení špatného prospívání nebo zpomalení růstu lze použít dodatkový kód.
Nepatří sem:Aspergerův syndrom (F84.5)
porucha desinhibovaných vztahů u dětí (F94.2)
syndrom špatného zacházení (T74.–)
normální variace ve schématu selektivní vazby sexuální nebo tělesné zneužívání
dítěte‚ které má za následek psychosociální problémy (Z61.4–Z61.6)
. 2Porucha desinhibovaných vztahů u dětí
Zvláštní typ abnormální sociální funkce‚ která začíná v prvních pěti letech života a má tendenci
přetrvávat i přes zřetelné změny v okolním prostředí. Jako příklady je možno uvést difuzní
neselektivně zaměřenou náklonnost chování‚ vyžadující trvalou pozornost a nediferencovaně
přátelské chování‚ špatně modulované vztahy mezi dětmi své věkové skupiny‚ které závisejí
na okolnostech a mohou být sdruženy s poruchami emocí nebo chování.
Citově chladná psychopatie
Syndrom ústavního dítěte
Nepatří sem:Aspergerův syndrom (F84.5)
hospitalismus u dětí (F43.2)
hyperkinetické poruchy (F90.–)
reaktivní porucha příchylnosti dětí (F94.1)
. 8Jiné dětské poruchy sociálních funkcí
. 9Porucha dětských sociálních funkcí NS
F95Tiky
Hlavním projevem tohoto syndromu je některá forma tiku. Tik je mimovolní‚ rychlý‚ opakující se‚
nerytmický motorický pohyb (obyčejně postihující ohraničené svalové skupiny)‚ nebo zvukový
projev‚ který náhle začne a nemá zřejmý smysl. Tik je vůlí neovlivnitelný‚ ale obyčejně může
být potlačen po určitou dobu a znovu se objevit při stresu a vymizí ve spánku. Obvyklé
motorické tiky jsou mrkání‚ pokyvování hlavou‚ trhání rameny a obličejové grimasy. Obvyklé
jednoduché zvukové tiky jsou pokašlávání‚ popotahování nosem‚ syčení a smrkání. Obvyklé
komplexní tiky jsou oplácávání sám sebe‚ skákání nebo hopsání. Obvyklé komplexní hlasové
tiky jsou opakování určitých slov někdy sociálně nepřijatelných (často obscénních
– koprolalie) a opakování vlastních zvuků nebo slov (palilalie).
. 0Přechodná tiková porucha
Splňuje všechna kritéria pro tik‚ ale netrvá déle než dvanáct měsíců. Tikem je obvykle
pomrkávání‚ obličejová grimasa nebo trhání hlavou.
. 1Chronické motorické nebo vokální tiky
Splňují obecný charakter tiků‚ kde tiky trvají více než jeden rok. Jsou motorické nebo hlasové
(ale ne obojí)‚ mohou být jednoduché nebo mnohočetné (obvykle mnohočetné).
. 2Kombinovaná tiková porucha vokální a mnohočetná motorická (de la Tourette)
Druh tikové poruchy‚ kde jsou nebo byly mnohočetné motorické tiky a jeden nebo více tiků
hlasových‚ které se však nemusí objevit současně. Tato nemoc se zhoršuje v dospívání a má
tendenci přetrvávat do dospělosti. Hlasové tiky jsou často vícečetné‚ jako explozivní
opakovaná vokalizace‚ plivání‚ chrochtání a mohou být také používána obscénní slova a fráze.
Někdy je přidružena echopraktická gestikulace obscénní povahy (kopropraxie).
. 8Jiné druhy tiků
. 9Tiková porucha NS
Tik NS
F98Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání
Heterogenní skupina poruch‚ které mají společný začátek v dětství‚ ale jinak se v mnohých
ohledech liší. Některé z nich jsou dobře definovatelnými syndromy‚ ale jiné jsou toliko
souborem příznaků‚ který potřebuje přesnější určení‚ protože jsou často sdružené
s psychosociální poruchou a protože nemohou být včleněny do určitých syndromů.
Nepatří sem:střídavé zadržování dechu (R06.8)
porucha pohlavní identity v dětství (F64.2)
Kleinův–Levinův syndrom (G47.8)
obsedantně nutkavá porucha (F42.–)
poruchy spánku způsobené emočně (F51.–)
. 0Neorganická enuréza
Porucha charakterizovaná mimovolním odchodem moče ve dne i v noci‚ což je nepřiměřené
mentálnímu věku postiženého. Nejde o následek nedostatečné kontroly močového měchýře
způsobené neurologickou poruchou‚ epileptickým záchvatem nebo nějakou anatomickou
abnormalitou močového ústrojí. Enuréza může trvat od narození nebo až po období získané
kontroly nad vyprazdňováním močového měchýře. Enuréza může nebo nemusí být spojena
s rozsáhlejší poruchou emocí nebo chování.
Enuréza (primární nebo sekundární) neorganického původu
Funkční enuréza
Psychogenní enuréza
Inkontinence moče neorganického původu
Nepatří sem:enuréza NS (R32)
. 1Neorganická enkopréza
Jde o opakovaný volní nebo mimovolní odchod stolice obvykle normální nebo téměř normální
konzistence v situacích‚ které jsou v daném kulturním a sociálním prostředí k tomuto účelu
nevhodné. Tento stav může znamenat patologické pokračování normální infantilní
inkontinence‚ nebo ztrátu kontinence již po získání kontroly nad funkcí střev‚ nebo účelové
vyprazdňování na nevhodných místech i přes normální fyziologické ovládání střeva. Může se
objevit jako monosymptomatické onemocnění nebo jako součást dalšího onemocnění‚ zvláště
emoční poruchy (F93.–) nebo poruchy chování (F91.–).
Funkční enkopréza
Inkontinence stolice neorganického původu
Psychogenní enkopréza
Nepatří sem:enkopréza NS (R15)
. 2Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku
Poruchy příjmu potravy mají různé projevy obvykle specifické pro kojenecký věk a časné
dětství. Obyčejně se k nim počítá odmítání stravy nebo nadměrná vybíravost v jídle za
předpokladu dostatečné dodávky potravy kompetentní osobou pečující o dítě a za
nepřítomnosti organického onemocnění. Může nebo nemusí být přidružena ruminace (potrava
se vrací do úst bez nauzey nebo bez gastrointestinálního onemocnění).
Ruminační porucha kojenců
Nepatří sem:mentální anorexie a jiné poruchy jedeni (F50.–)
krmení:
. s potížemi a špatně prováděné (R63.3)
. problémové u novorozenců (P92.–)
pika kojenců nebo dětí (F98.3)
. 3Pika kojenců a dětí
Trvalé pojídání látek neurčených k jídlu (jako je zemina‚ úlomky laků a barev‚ atd.). Může se
objevit jako symptom některé rozsáhlejší duševní choroby (např. autismu)‚ nebo jako relativně
samostatné psychopatologické chování a pouze toto má být zde zařazeno. Tento příznak
bývá nejčastěji pozorován u mentálně retardovaných dětí a v tom případě by hlavní diagnóza
měla být vybrána z F70–F79.
. 4Stereotypní pohybové poruchy
Volní‚ opakované‚ stereotypní‚ nefunkční (a často rytmické) pohyby‚ které nejsou částí nějakého
známého psychiatrického nebo neurologického stavu. Když se tyto pohyby objevují jako
symptomy nějaké jiné poruchy‚ pak musí být použit příslušný kód této poruchy. Mezi pohyby‚
nemající charakter sebepoškozování patří: pohupování tělem‚ potřásání hlavou‚ vytrhávání
a kroucení vlasů‚ manýry prstů a plácání rukou. Stereotypní chování sebepoškozující:
opakované údery do hlavy‚ píchání do očí‚ plácání do tváří‚ kousání rtů‚ rukou a jiných částí těla.
Všechny stereotypní pohyby se nejčastěji vyskytují u mentálně retardovaných (pokud tomu
tak je‚ zaznamenáme oba kódy). Jestliže píchání do očí je u dítěte spojeno s poruchou vidění‚
zaznamenáme oba kódy: píchání do očí pod F98.4 a zrakovou poruchu pod příslušný kód
smyslové poruchy.
Porucha stereotypního návyku
Nepatří sem:abnormální mimovolné pohyby (R25.–)
poruchy pohybů organického původu (G20–G25)
kousání nehtů (F98.8)
dloubání v nose (F98.8)
stereotypy‚ jako součást širšího psychiatrického onemocnění (F00–F95)
cucání palce (F98.8)
tiky (F95.–)
trichotillomanie (F63.3)
. 5Koktavost (zadrhávání v řeči)
Řeč‚ která je charakterizovaná častým opakováním nebo prodlužováním slabik a slov‚ případně
alternativně častým zaváháním a pauzami‚ které narušují rytmický tok řeči. Klasifikována by
měla být jako onemocnění pouze tehdy‚ když výrazně narušuje plynulost řeči.
Nepatří sem:brebtavost (F98.6)
tiky (F95.–)
. 6Brebtavost
Značně rychlá řeč s přestávkami‚ ale bez opakováni a váhání. Její tíže vede někdy až
k nesrozumitelnosti. Řeč je nerytmická s přeříkáváním‚ s rychlým‚ trhavým proudem slov‚ což
obvykle vede k chybnému vyjadřování.
Nepatří sem:tikové poruchy (F95.–)
koktavost (F98.5)
. 8Jiné určené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství
a v dospívání
Nedostatek pozornosti bez hyperaktivity
Nadměrná masturbace
Kousání nehtů
Dloubání v nose
Cucání palce
. 9Neurčené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství
a v dospívání
© WHO/ÚZIS ČR (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)‚ všechna práva vyhrazena‚ vytvořeno: 2014/4/1

 
 
 
 

Odkazy:

Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů
(ICD-10 ONLINE) - Czech

International Classification of Diseases
(ICD-10 ONLINE) - English

Internationale statistische Klassifikation der Krankheiten und verwandter Gesundheitsprobleme
(ICD-10 ONLINE) - Deutsch