Předmětem projektu je zlepšení komunikace a důvěryhodnosti informací resortu zdravotnictví, čehož bude dosaženo komplexní metodickou a odbornou podporou nově vznikajícího Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP). V rámci NZIP bude publikován pouze plně garantovaný a metodicky standardizovaný obsah a NZIP se tak stane stěžejním komunikačním kanálem v oblasti zdraví nejen pro státní správu, ale zejména pro širokou laickou i odbornou veřejnost.
Cílem projektu je zajistit pro efektivní spolupráci jednotlivých aktérů a institucí ve zdravotnictví jednoznačnou interpretaci sdílených informací. Jasná definice a přesně stanovené pojmy a jejich zařazení v rámci ontologických systémů na úrovni aktuálního vědeckého poznání je nutné pro úspěšnou elektronizaci informačních toků a pro zajištění interoperability mezi jednotlivými subjekty jak v místní rovině (rodina-pacient-poskytovatel zdravotních služeb) tak v rovině mezinárodní spolupráce.
Projekt reaguje na právě probíhající významné změny ve zdravotnictví, kdy dochází k rozvoji zdravotních registrů, byla zahájena postupná digitalizace a modernizace řady zastaralých sběrů dat a zejména reaguje na vybudování základní resortní infrastruktury eHealth, kdy byl ÚZIS ČR pověřen realizací aplikačního dopadu připravovaných nařízení (věcný záměr o elektronizaci zdravotnictví, bezpečném sdílení dat mezi poskytovateli zdravotních služeb a o Národním zdravotnickém informačním systému – zákon o elektronizaci zdravotnictví). S postupem těchto legislativních změn se resort zdravotnictví začíná potýkat s problémem, že stávající interní procesy, postupy a normy plně neodpovídají stavu nové legislativy a aktuálně implementovaným nástrojům.
Předmětem projektu je zvýšení efektivity časného záchytu tyreopatií (zejména hypotyreózy a eufunkční chronické lymfocytární tyreoiditidy) v časné fázi gravidity a v důsledku časné intervence minimalizovat negativní dopady tyreopatie na vyvíjející se plod. Součástí projektu je navržení způsobu zavedení tohoto programu formou standardizovaných diagnostických a klinických postupů ve všech gynekologických a endokrinologických ambulancích České republiky.
Předmětem tohoto projektu je zefektivnit shromažďování informací o vzácných nemocech a implementace Orpha kódů (kódovací systém vzácných onemocnění) v zemích členských organizací tohoto projektu s cílem zvýšit využití nomenklatury databáze Orphanet a zavést standardizovaný a konzistentní informační systém sdílený na evropské úrovni.
Předmětem projektu je pilotní projekt časného záchytu familiární hypercholesterolémie u novorozenců. Nález FH u nich umožní zahájit včas režimová opatření a nezbytnou farmakologickou intervenci, která u nich povede k dramatickému snížení rizika předčasných úmrtí a nefatálních kardiovaskulárních ischemických příhod v jejich produktivním věku. Projekt ověří vhodnost zavedení metody časného záchytu onemocnění FH u novorozenců v České republice.
Předmětem projektu je v českém zdravotním systému připravit a otestovat pilotní projekt časného záchytu kritických srdečních vad u novorozenců prostřednictvím neinvazivní metody pulzní oxymetrie, realizované před propuštěním novorozence z porodnice s cílem časného postnatálního rozpoznání kritické vrozené srdeční vady.
Předmětem projektu je návrh, vytvoření a praktická verifikace metodik, které zvýší efektivitu adresného zvaní ke screeningům karcinomu tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla. Projekt je zaměřen na všechny lege artis probíhající onkologické screeningy a umožní i srovnat účinnost navrhovaných metodik mezi nimi. Metodické dokumenty budou pilířem a základním referenčním materiálem pro plánování a realizaci adresného zvaní ke screeningům zdravotními pojišťovnami v České republice.
Předmětem projektu je pilotní projekt sekundární prevence osteoporotických zlomenin. Cílem projektu je snížení počtu následných osteoporotických zlomenin po první prodělané osteoporotické zlomenině a s nimi svázaných dalších zdravotních komplikací. Pilotní projekt ověří fungování koordinovaného vyhledávání pacientů s osteoporózou po prodělané zlomenině s následným diferenciálně-diagnostickým vyšetřením na osteologickém pracovišti a případnou léčbou osteoporózy a intervencí k prevenci pádů. Projekt povede ke změně stávající organizace péče o pacienty s osteoporózou, ke zvýšení efektivity jejich vyhledávání a tím k poklesu počtu následných osteoporotických zlomenin po první prodělané zlomenině.
Společná akce Inovativní partnerství pro boj proti rakovině (zkratka iPAAC JA z anglického názvu Innovative Partnership for Action Against Cancer Joint Action) sdružuje 44 partnerů – kompetentních orgánů a přidružených subjektů – z 24 evropských zemí. Jejím koordinátorem je slovinský Národní ústav veřejného zdraví (Nacionalni inštitut za javno zdravje, NIJZ).
Předmětem projektu je v českém zdravotním systému připravit, otestovat a posoudit zavedení screeningového programu QUiPP do praxe. Jedná se o pilotní ověření podložené metody užívané ve Velké Británii. Hlavními výstupy projektu bude příprava metodického a technického zázemí pro zavedení programu na národní úrovni, otestování programu QUiPP v praxi a vyhodnocení jeho efektivity v českém zdravotním systému, které MZ ČR napomůže přijetí následných kroků, včetně legislativních.
Předmětem projektu je pilotní projekt časného záchytu karcinomu prostaty ve skupině osob dispenzarizovaných u lékaře po předchozím onkologickém onemocnění. Jde tedy o projekt zaměřený na jasně definovanou populaci mužů. Cílem tohoto projektu je časný záchyt karcinomu prostaty pomocí screeningu PSA vedoucí k včasnému zahájení léčby a eliminaci rozvoje obtížně léčitelného metastatického onemocnění. Současně lze očekávat i snížení mortality.
Předmětem projektu je vyhledat pacienty s dosud nediagnostikovanou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) v raném stadiu a definovat rizikové skupiny osob v populaci. Včasná identifikace tohoto závažného onemocnění umožní terapii a zabrání progresi nemoci do ireverzibilní fáze, ve které dochází i k opakovaným hospitalizacím, akutním exacerbacím a smrti.
V rámci projektu „Data pro psychiatrii“ bude iniciována a následně budována dosud chybějící komplexní informační základna psychiatrické péče v České republice. Vybudování datové základny a informačního zázemí pro produkci reprezentativních a referenčních dat je základem modernizovaného systému psychiatrické péče a je nezbytné pro hodnocení, dlouhodobé zlepšování kvality péče o duševně nemocné a pro další tvorbu státních politik v této oblasti.
Předmětem je realizace pilotního projektu časného záchytu diabetické retinopatie a makulárního edému ve skupině diabetiků 1. nebo 2. typu v péči dispenzarizujících lékařů. Jde o projekt zaměřený na jasně definovanou populaci osob s diabetem. Cílem projektu je časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního edému pomocí non-mydriatické funduskamery vedoucí ke snížení rizika její progrese a minimalizaci rizika ztráty zraku, zachování soběstačnosti a přijatelné kvality života nemocných.
Projekt směřuje k praktickému ověření zdravotnické technologie založené na vědeckých důkazech, která má reálný potenciál zvýšit efektivitu (diagnostickou bezpečnost, kvalitu, účinnost, nákladovou efektivitu) programu screeningu karcinomu děložního hrdla, který je v ČR bohužel stále nezanedbatelnou příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. V případě úspěšného ověření lze očekávat zvýšení kvality programu a zvětšení jeho potenciálního dopadu na snížení úmrtnosti pro karcinom děložního hrdla.
Projekt „Informační a datové resortní rozhraní“ (IDRR) zamýšlí zajistit základní, jednotný, informační, komunikační a datový bod resortu zdravotnictví. Vybudování IDRR zároveň představuje nezbytnou infrastrukturní komponentu pro realizaci dalších projektů Národní strategie elektronického zdravotnictví a je s touto strategií jako její nedílná část v plném souladu.
Cílem tohoto projektu je vybudovat systém evaluace programů časného záchytu onemocnění tak, aby byl zajištěn jejich maximální pozitivní dopad na zdraví obyvatel a jejich nákladová efektivita. Tento projekt navazuje na projekt Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění I a poskytne tak sjednocené a doplněné datové zdroje vhodné pro realizaci programů časného záchytu onemocnění. Součástí projektu je i ověření efektivity, účinnosti a ekvity stávajících čtyř realizovaných programů.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vstoupil na základě souhlasu významných evropských institucí do vedení projektu INTENT, kde je odpovědný za budování relevantního IT zázemí a za vývoj evropského virtuálního „know-how“ centra zlepšujícího informovanost onkologických pacientů a kvalitu péče. Projekt INTENT patří do programu Interreg Central Europe, který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Cílem projektu je vytvořit koordinační řídící strukturu a metodické zázemí pro zavádění, realizaci a evaluaci programů časného záchytu onemocnění v ČR. V rámci projektu vznikne Národní screeningové centrum, které bude navrhovat realizaci pilotních studií a vyhodnocovat jejich dopad a zavede postupy pro monitoring, evaluaci a inovace jednotlivých projektů časného záchytu onemocnění. Tím dojde ke zvýšení dopadu těchto projektů na zdraví obyvatel a optimalizaci jejich nákladové efektivity.
Předmětem projektu je vytvoření a implementace manažerského informačního systému úhrad lůžkové péče (DRG), jehož zavedením dojde k vyšší efektivitě výkonu státní správy ve smyslu manažerského řízení, kontroly a optimalizace rozdělování finančních toků v oblasti zdravotnictví.
Projekt je zaměřen na metodický rozvoj registrů Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), zvýšení jejich informační kapacity a hodnoty, a dále na vývoj nezbytných podpůrných SW aplikací a komponent. Rovněž zásadně přispěje k efektivnějšímu sběru dat, lepší utilizaci informací státní správou a celkovému rozvoji systému resortních registrů NZIS.
V rámci projektu došlo k vytvoření a rozvoji jednotného technologického prostředí JTP pro provoz informačního systému národních zdravotnických, hygienických a administrativních registrů (dále také „eREG“).
Cílem projektu bylo zlepšit, zefektivnit a zjednodušit způsob využívání registrů, zlepšit tím informovanost státní správy, jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotnických pracovníků, odborné i laické i veřejnosti a zlepšovat zdravotní stav populace, zefektivňovat proces péče a zajistit průběžné sledování a zvyšování kvality poskytované péče.